Říká se, že Češi jsou národem houbařů. Většina lidí však sbírá jen ty nejznámější druhy hub, jakými jsou například hřiby, křemenáče či kozáci. Ty, které mají pod kloboukem lupeny, bývají automaticky označovány jako tzv. prašivky, což však neplatí pro...
Říká se, že Češi jsou národem houbařů. Většina lidí však sbírá jen ty nejznámější druhy hub, jakými jsou například hřiby, křemenáče či kozáci. Ty, které mají pod kloboukem lupeny, bývají automaticky označovány jako tzv. prašivky, což však neplatí pro všechny lupenaté houby. Mnohé z nich jsou jedlé a velmi chutné. Následující článek je toho důkazem. Po jeho přečtení budete mít motivaci k výletu do lesa i teď v zimním období.
Jedlé houby rostou po celý rok. Nyní v zimě můžeme najít například penízovku sametonohou, hlívu ústřičnou či boltcovitku bezovou (zvanou ucho Jidášovo). Všechny zmíněné druhy mají jedno společné. Vyskytují se na dřevinách listnatých stromů, které již zpravidla nejsou v dobrém stavu. Ani jedné z těchto hub nevadí mráz.
Pokud dojde k tomu, že klesne teplota pod nulu, pouze se zastaví jejich růst, který často pokračuje ještě poté, co se oteplí. Na kvalitu plodnice to však nemá negativní vliv, jako je tomu u hub hřibovitých.
Penízovka sametonohá je zhruba 2-6 cm velká houba. Zbarvená je do oranžova a bývá mírně slizká na svém povrchu. Obvykle roste v trsech na kmenech listnatých stromů (často dubů, buků, javorů nebo bezů). V kuchyni ji lze využít zejména do asijských pokrmů (čína, nudle, polévky). Na přípravu není nijak náročná. Stačí ji 5 minut povařit.
Hlíva ústřičná je typicky dřevokazná houba. Vyskytuje se nejčastěji na dubech. Druhové jméno je odvozeno od jejího vzhledu. Plodnice připomíná ústřici. Její zbarvení je hnědobílé. I hlíva roste často v trsech. Využití nachází v lékařství i v kuchyni.
Pomáhá regulovat cholesterol v krvi, posilovat imunitu a má protizánětlivé účinky. Vhodná je pro nakládání do octa či sušení. Lze z ní uvařit výbornou dršťkovou polévku, přidává se do rizota a dalších vařených pokrmů. Vhodná je dokonce na houbové řízky.
Boltcovitka bezová (ucho Jidášovo) roste prakticky po celý rok. Nejhojněji se vyskytuje ve vlhkém prostředí, a to na kmenech či pařezech černého bezu. Jedná se o dužnatou hnědou plodnici. Jak název napovídá, podobá se lidskému uchu.
Využívá se nejčastěji v asijské kuchyni (do číny, polévek). Chuť této houby není nijak zvlášť výrazná. Je zajímavá tím, že v jídle křupe a pokrm tak dokáže ozvláštnit. Velmi vhodná je na sušení.
Tak co? Chystáte se při nejbližší příležitosti do lesa? V každém případě je nutné dát si pozor na možnou záměnu hub. Ideální je používat houbařské encyklopedie a příručky.
V případě, že si nejste jisti, zda je houba jedlá, klidně si ji vyfoťte, radujte se z jejího nálezu, ale raději ji nechte v lese.
Rozhodně nekonzumujte to, co by vám nebo vašim blízkým mohlo způsobit zdravotní potíže. Tak tedy hodně zdaru při lovení hub.
