Aby se lidstvo mohlo vyvinout, muselo přežít mnoho krizí, které snadno mohly zapříčinit vyhynutí lidstva, zvláště v dávné historii, kdy byl počet obyvatel na planetě mnohem menší. Naši předkové byli tlačeni k evoluci změnou klimatu, díky čemuž se stali...
Aby se lidstvo mohlo vyvinout, muselo přežít mnoho krizí, které snadno mohly zapříčinit vyhynutí lidstva, zvláště v dávné historii, kdy byl počet obyvatel na planetě mnohem menší. Naši předkové byli tlačeni k evoluci změnou klimatu, díky čemuž se stali inteligentnějšími, protože se museli přizpůsobovat těmto změnám prostřednictvím inovativních řešení.
Vývoj naší vlastní inteligence stojí na konci každé události s rizikem lidského vyhynutí.
Vědci, historici a psychologové se zabývali tím, jak jsme jako lidé vyvíjeli svou inteligenci v minulosti, kdy moderní vzdělání neexistovalo. Jediný způsob, jak se lidstvo může vyvíjet, je přizpůsobit se novým výzvám a změnám na základě toho, co přináší životní prostředí. Postupem času klasický lov způsobil, že zdroje potravy v některých regionech byly vzácnější, a proto museli lidé najít nové způsoby, jak lovit různá zvířata jako zdroje potravy.
Kreativní přizpůsobivost
Novou konceptuální teorii, která byla kritizována jako trochu bizarní, ale zdá se být spolehlivá, publikoval na začátku roku 2021 Hod Orkibi z Fakulty sociální péče a zdravotnických věd na univerzitě v Haifě v Izraeli. Tato teorie se jmenuje Creative Adaptability a snaží se měřit způsob, jakým se lidé dokázali přizpůsobit v rámci svého inteligenčního koeficientu v dobách krize.
Autor teorie se na nedávnou pandemii dívá hlavně jako na krizi, aby teorii otestoval. A upřímně řečeno, výsledky jsou zajímavé. Někteří historici a vědci se také zabývali touto teorií a spojovali ji s lidstvem obecně a minulými krizemi, kterým lidstvo čelilo, a způsobem, jakým vyvinuli svou inteligenci směrem k přežití v dobách krizí.
Nejde jen o pandemie nebo epidemie, ale o zemětřesení, doby ledové, tornáda a jakékoli přírodní katastrofy, které se v historii odehrály. Vezmeme-li například způsob, jakým naši předkové žili v jeskyních, aby se vyhnuli chladnému počasí a chránili se před nebezpečím venku, vidíme, že se kreativně přizpůsobovali.
Teorie vnímá především kreativní adaptabilitu v době krize jako kognitivně-behaviorálně-emocionální schopnost reagovat na stresové situace. Když si mozek uvědomí, že před námi je riziko, pocítíte dvě korelující emoce, stres a strach. V tu chvíli se zapne mechanismus přežití, který nutí mozek hledat nové způsoby, jak takovou krizi překonat, a tak se mozek kreativními způsoby přizpůsobuje situaci.
zdroj:pixabay.com
Inteligence k přežití
Když byli Homosapiens poraženi Neatherdaly kvůli obrovskému rozdílu v síle, stali se kreativními přizpůsobením vojenské taktiky slabostem Neeatherdalů. Neatherdalové byli dobří pouze v boji na blízko, a proto luk a šíp posunuly šance na vítězství směrem k Homosapinům, druhu, který přežil, protože přemýšlel.
Nejde ale jen o kreativitu, ale i o využití okolního prostředí a všech zdrojů, které nabízí. Když zvířata nebo plodiny zahynuly v důsledku různých přírodních katastrof, lidstvo se přizpůsobilo a migrovalo jinam. Toto je důležitý krok ve vývoji intelektu, protože si jako lidé musíme někdy uvědomit porážku, ustoupit a znovu budovat, abychom přežili. Ne vždy zvítězí hrubá síla a věřím, že právě tehdy jsme si my lidstvo uvědomili, že nejsme schopni přímo bojovat s přírodními katastrofami, jsme schopni se pouze přizpůsobit, abychom přežili.
Pokud se podíváme na největší pandemii na světě, kterou byla černá smrt (epidemie moru), platila stejná odpověď jako v tomto současném scénáři. Většina lidí, kteří přežili, byli ti, kteří se jednoduše izolovali od ostatních, dokud se situace neuklidnila. Pochopili, že nemají schopnosti ani lékařské znalosti k boji s takovou nemocí, takže čekali a poté, co znovu vybudovali svou rozpadlou společnost, se připravili na budoucí pandemie.
Jiné druhy se nepřizpůsobily, a proto se nebyly schopné vyvinout – vyhynuly
Když se podíváme na některé z dávnějších katastrof, kdy naši předkové žili s různými humanoidními druhy, vidíme, že některé z nich nepřežily. To je způsobeno mnoha faktory, jak bylo popsáno výše, a jedním z nich jsou přírodní katastrofy a neschopnost některých druhů se přizpůsobit.
Naši předkové přežili díky vývoji a uvědomění si nutného přesunu. Když má sopka vybuchnout, je čas odejít do bezpečné vzdálenosti. Někteří se vyvinuli ještě rychleji a uvědomili si už to, že je špatný nápad žít vedle sopky. Neatherdalové nebyli tak inteligentní. Mnoho historiků věří, že to je to, co vedlo k jejich vyhynutí.
zdroj:pixabay.com
Celkově vzato, když jsme čelili katastrofě, přizpůsobili jsme se. A to je to, co definuje teorii kreativní adaptability v rámci dávné historie a událostí, které se staly. Pokud se podíváme na jednoho člověka v moderní době obecně, vidíme, že z psychologického hlediska musí čelit výzvám, aby se mohl vyvíjet. Tyto výzvy, stejně jako přírodní katastrofy, přinášejí pocit strachu a stresu a lze je překonat přizpůsobením se novým způsobem práce nebo života.
Přírodní katastrofy se objevují neustále, některé jsou menší a některé větší, ale s každou z nich věříme, že jako lidé se stáváme inteligentnějšími a že posouváme hranice kreativní adaptability.
