Myslím si, že jsem měla šťastné a dlouhé manželství. Vdávala jsem se ve dvaceti letech a naše manželství trvalo přes patnáct let do doby, než manžel podlehl dlouhodobé nemoci. Za svůj život pracoval jako úspěšný manažer stavební firmy a...
Myslím si, že jsem měla šťastné a dlouhé manželství. Vdávala jsem se ve dvaceti letech a naše manželství trvalo přes patnáct let do doby, než manžel podlehl dlouhodobé nemoci. Za svůj život pracoval jako úspěšný manažer stavební firmy a nosil domů opravdu slušné peníze. Nebo alespoň takto mi to vždy podával.
Zdědila jsem hodně peněz, ale o jejich původu jsem nevěděla vše
Myslela jsem si, že si manžel slušně vydělává, takže mi vůbec nebylo divné, že jezdíme na drahé dovolené, nebo že máme doma dvě luxusní auta. Manžel si na luxus potrpěl a pořád ho všude vyžadoval. Proto máme luxusní dům, luxusní oblečení, a také jsem s ním jezdila na luxusní dovolené.
Když manžel onemocněl, tak mi řekl, že sepsal závěť, kde myslel i na svou sestru s menším finančním obnosem. Trval na tom, abych jeho přání dodržela a já mu ho splnila. I tak mi zůstalo tolik, že nebudu muset do konce života pracovat.
Dva měsíce po smrti manžela mi u domu zazvonila policie
Na den přesně dva měsíce po manželově úmrtí mi u domu zazvonila kriminální policie s povolením k prohlídce domu. Shodou okolností jsem asi týden po jeho smrti veškeré jeho věci vyhodila. Nechtěla jsem, aby mi ho tu pořád něco připomínalo.
Policie tedy nic nenašla, ale i přes to z výpovědí ostatních svědků vyšlo najevo, že manžel ještě s jedním kolegou vyváděl z firmy peníze na základě smyšlených faktur, které si nechal schválit ve firmě a peníze si posílal do zahraničí.
Byla jsem dost překvapená
Celé mě to opravdu dost překvapilo, protože jsem manžela vždy považovala za takového bojácného člověka, který by tohle nikdy neudělal.
Přes to všechno měl manžel vše promyšlené tak, že jsem právoplatným dědicem všeho a nikdo na majetek nemůže ani po jeho smrti.
