O svobodném muži se v určitém čase jeho věku hovoří jako o starém mládenci. Takto mě pravděpodobně vidí i lidé, kteří mě neznají. Přesto nejsem zcela nepolíbený, protože pár vztahy jsem si prošel. Neměly však dlouhého trvání. S některými...
O svobodném muži se v určitém čase jeho věku hovoří jako o starém mládenci. Takto mě pravděpodobně vidí i lidé, kteří mě neznají. Přesto nejsem zcela nepolíbený, protože pár vztahy jsem si prošel. Neměly však dlouhého trvání. S některými jsem se rozešel, jiné to se mnou ukončili samy.
Starým mládencem v nejlepších letech
Mám docela zajímavé a náročné zaměstnání, pracuji v advokátní kanceláři. To bych řekl, že je pro ženy přitažlivé.
Umím vydělat peníze a umím to také dát najevo. Stačí se podívat na můj automobil nebo drahé hodinky. Své práci věnuji většinu svého času, často si ji beru i domů, kde mám veškerý servis. O ten se stará moje matka. Otec zemřel před deseti lety, tak žijeme spolu ve velkém domě sami dva.
Petru mi rozmluvila matka
Když jsem se seznámil s Petrou, byla právě po bouřlivém rozchodu s přítelem. Na mém rameni si pak léčila bolístky. Byl jsem jí rád oporou a měl jsem za to, že by nám to mohlo i klapat.
Ale Petra se nelíbila mojí matce. Prý si mám najít nějakou bezdětnou a ji i se dvěma dětmi nechat být. Tak dlouho do mě hučela, až jsem ji poslechl. Nakonec jsem si řekl, že možná má matka i pravdu. Kdoví, jak by si rozuměl s těmi dětmi.
Rozálie mě také opustila
Pak jsem se seznámil s Rozálií. Její nádherné jméno korespondovalo s její krásou. Vysoká, štíhlá, bruneta a neuvěřitelně inteligentní. Úplně mě očarovala.
Bohužel, ani tento vztah mi nevyšel. Když jsem byl s Rozálií, neustále mi na mobil volala matka, kdy přijdu domů. Někdy to bylo až trapné, když telefon zazvonil uprostřed toho nejlepšího.
Rozálie se tak se mnou po čase rozešla, protože na to neměla trpělivost.
Moje poslední známost byla Kateřina
O tu jsem hodně bojoval, a dokonce se k nám do domu i nastěhovala, přestože se matka netvářila dvakrát přátelsky. Ale myslel jsem si, že naše láska s Kateřinou vydrží i toto. Jenže nevydržela.
Matka Kateřinu stále kontrolovala, říkala jí, co má dělat, jak a kdy to má dělat a dávala jí najevo, jak je u nás nevítaná a že jí zde nic nepatří.
Kateřina to nevydržela, protože měla dojem, že nestojím na její straně. Byl jsem jako mezi dvěma mlýnskými kameny. Kateřina po mně chtěla, ať se oba odstěhujeme pryč. Ale to jsem své matce udělat nemohl.
Takže jsem opět sám. Na prahu padesátky. Zůstala mi jen moje práce a matka, která se o mě stará s dojemnou péčí. Nakonec je mi možná dobře. Nějak to do toho důchodu už doklepu. A kdoví, třeba ještě na mě někde čeká štěstí.
