Neurogastromie odhaluje fascinující propojení mezi našimi smysly a chutěmi. Vědci zjistili, že sluch může zásadně ovlivnit naše vnímání jídla. Studie ukazují, že hudba hrající v pozadí ovlivňuje, kolik utratíme, jak rychle jíme, a dokonce i jak vnímáme chuť pokrmů. Hluk v letadle například může snižovat schopnost vnímat sladkou a slanou chuť, zatímco specifické zvuky mohou zvýšit křupavost brambůrků.
Není žádným překvapením, že hudba může ovlivnit náš kulinářský zážitek. Například v restauracích mohou zákazníci utratit až o 10 % více, pokud na pozadí hraje klasická hudba. Hlasitá hudba zvyšuje prodej nealkoholických nápojů, a rychlá hudba nás nutí jíst rychleji.
Sluchové vjemy však mají hluboký vliv na to, jak vnímáme samotnou chuť jídla.
Jídlo v letadle
Když se řekne mdlé jídlo, mnohým z nás se vybaví pokrmy podávané v letadle. Špatnou pověst tohoto jídla nezpůsobuje jen jeho samotná chuť. Vysoká nadmořská výška ovlivňuje naše dutiny, čich a chuť, ale významnou roli hraje také okolní hluk.
V knihovně je hluk kolem 30 dB, při běžné konverzaci 60 dB, ale uvnitř letadla Airbus 747 dosahuje až 90 dB, což je úroveň hluku podobná sekačce na trávu či motorové pile. V takovém prostředí je schopnost vnímat chutě, zejména sladké a slané, značně narušena.
Proto některé letecké společnosti, jako British Airways, začaly experimentovat se zvýšením obsahu umami v pokrmech, protože tato chuť je méně ovlivněna okolním hlukem.
zdroj:pixabay.com
Význam sluchu při vnímání jídla
Lidské ucho je velmi citlivé a dokáže rozeznat například změny ve viskozitě tekutiny nebo změny teploty, což nám umožňuje se zavázanýma očima poznat, zda se nalévá studená nebo horká voda.
Jedním z předních pracovišť v této oblasti je Crossmodal Research Laboratory na Oxfordské univerzitě, kde působí profesor Charles Spence. Ten se k tomuto oboru dostal prostřednictvím studie, za kterou v roce 2008 společně s Maxem Zampinim obdržel IG Nobelovu cenu. Tato cena se uděluje za vědecký výzkum, který nejprve rozesměje, ale pak přinutí k zamyšlení.
Profesor Spence najal 200 dobrovolníků, kteří jedli bramborové chipsy, zatímco jim přehrával modifikované zvuky křupání. Některé zvuky byly hlasitější, jiné tlumenější.
„Zjistili jsme, že zvýšením vysokých frekvencí můžeme chipsy subjektivně učinit až o 15 % křupavější a čerstvější,“ uvedl profesor Spence. Zvuk, který při jídle slyšíme, tak skutečně ovlivňuje chuť, kterou vnímáme.
Zvuk a chuťové vnímání
Chytré využití zvuku při konzumaci jídla může ovlivnit jeho chuťové vlastnosti – úroveň sladkosti, trpkosti nebo kyselosti, jak je subjektivně vnímá strávník.
zdroj:pixabay.com
Ve studii z roku 2010 s 34 dobrovolníky tým profesora Spenceho zjistil, že účastníci konzistentně přiřazovali základní chutě ke specifickým hudebním nástrojům. Nízko položené žesťové tóny párovali s hořkou a umami chutí, zatímco sladkost a slanost přiřazovali k vyšším tónům. Vědci následně vytvořili sérii 40sekundových hudebních skladeb a přehráli je 20 dobrovolníkům během pojídání hořké čokolády.
Podle předpokladů, lidé poslouchající hudbu se sladkými konotacemi vnímali čokoládu jako sladší a naopak.
