Bylo to asi před 15 lety, kdy mě nad ránem vzbudilo takové kovové bouchání z ulice. Bylo léto a já měl pootevřené okno. Údery ani po nějaké době nepřestávaly, tak jsem vstal a šel se podívat k oknu. V tu...
Bylo to asi před 15 lety, kdy mě nad ránem vzbudilo takové kovové bouchání z ulice. Bylo léto a já měl pootevřené okno. Údery ani po nějaké době nepřestávaly, tak jsem vstal a šel se podívat k oknu. V tu chvíli se mé domněnky potvrdily.
Uviděl jsem zloděje, jak se snaží krást
V šeru na ulici jsem uviděl dvě postavy, jak buší do řetězu, který zamykal dvě velké krásné motorky. Hned jsem šel do chodby, abych zavolal policii tehdy ještě z pevné linky. Po ukončení hovoru s policií jsem se vrátil k oknu a viděl již přes závěs modré majáky.
Otevřel jsem okno a viděl tři vozy ze tří stran u domu. Jeden policista si mě všiml a ptal se, jestli jsem to byl já, co zavolal. Potvrdil jsem mu, že jsem to opravdu já, kdo volal. Policista pochvalně konstatoval, že jsem někomu zachránil motorky. V té chvíli jsem se cítil jako opravdový hrdina.
Myslel jsem si, že tím to pro mě skončilo. To jsem se ale spletl
Po nějaké době jsem byl předvolán na policii sepsat protokol. Šel jsem tam, abych jim popsal, že jsem v šeru viděl krátce jen postavy zlodějů, které bych nemohl identifikovat. Myslel jsem si, že tím to je pro mě vyřízené.
Za několik měsíců poté mi ale přišlo předvolání k soudu. Kontaktoval jsem telefonicky soudkyni s dotazem, proč mám identifikovat údajné podezřelé. Vůbec jsem to nechápal, protože jsem přece řekl, že je nemohu blíže identifikovat.
Bylo mi ale řečeno, že jsem pro ně dobrý svědek. Když jsem odmítl k soudu jít, pohrozila mi pokutou 50 000 korun. Nezbývalo mi tedy nic jiného, než tam jít. V práci jsem si kvůli tomu musel zařídit volno, což nebylo úplně snadné, jelikož mi to nadělalo problémy v práci, protože šéfovi se to vůbec nelíbilo.
Soud proběhl s předem jasným výsledkem
Když jsem přišel do soudní síně, tak na lavici obžalovaných sedělo pět potetovaných chlápků, každý se strážným. Na otázku, jestli někoho poznávám, jsem odpověděl, že nepoznávám. A tím to celé divadlo pro mě skončilo.
A z toho plyne poučení, nechceš-li mít problémy, starej se jen o sebe. Příště bych se takhle nezachoval, docela se mi to vymstilo. Tak mě justice poučila.
