Jakmile se můj syn narodil, tak jsem mu ihned začal spořit. Začínal jsem tehdy s pravidelnou nižší částkou, jakou jsem si mohl tenkrát dovolit. Postupně jsem měsíční částky zvyšoval a někdy poslal i vyšší jednorázovou platbu, když se mi...
Jakmile se můj syn narodil, tak jsem mu ihned začal spořit. Začínal jsem tehdy s pravidelnou nižší částkou, jakou jsem si mohl tenkrát dovolit. Postupně jsem měsíční částky zvyšoval a někdy poslal i vyšší jednorázovou platbu, když se mi zrovna dařilo.
Dohromady jsem mu takto za těch dvacet let našetřil 5 milionů korun, které jsem se mu rozhodl ve dvaceti letech předat.
K dvacátým narozeninám od nás dostal velkou krabici s překvapením
Asi čekal, že jako každý rok dostane nějakou blbost a ponožky k tomu. Proto krabici, kterou jsem pečlivě balil, nevěnoval moc velkou pozornost.
Když ji po hodině začal rozbalovat, tak na jeho výraz pravděpodobně nikdy nezapomenu. Bylo v ní oněch 5 milionů korun v balíčkách po 250 000 korunách. Asi minutu nevydal ani hlásku. Potom se jen slabým hláskem zeptal, jestli to není vtip a kolik toho je.
Dával jsem mu ty peníze s manželkou s přesvědčením, že je již rozumný a využije je na bydlení, protože si začal vybírat byt k pronájmu. Bylo by mi jedno, jestli by si chtěl koupit nějaký byt nebo raději postavit dům.
Za 14 dnů přijel domů v novém autě
Hned ten den, jak peníze dostal, tak jsem mu večer říkal, že jsem mu to s maminkou šetřil, aby měl do života slušný základ a kde bydlet. Myslel jsem si, že většina peněz půjde na pořízení bydlení, a také jsem věděl, že nějaká část peněz půjde na ostatní věci.
Syn však v první řadě neřešil bydlení. Byl jsem v šoku, když za 14 dnů přijel domů s tím, že si koupil nové auto za dva miliony korun. Ptal jsem se ho, proč ho kupoval, proč si raději nekoupil byt nebo dům. Doufal jsem, že alespoň zbytek peněz padne na jeho bydlení.
Mýlil jsem se, protože po hádce s novým autem jsem ho tři měsíce neviděl. Vrátil se až zhruba za rok, jakmile byl bez peněz. Dodnes mi neřekl, za co všechny peníze utratil. Svého rozhodnutí nyní lituju a podruhé už bych takovou chybu neudělal.