Mám nádherný vztah s přítelem už od 17 let. Jsme spolu tedy už hodně dlouho a já bych za něj dala ruku do ohně. Opravdu ho mám ráda jak nikoho na světě. Jediná věc, ve které se rozcházíme, je...
Mám nádherný vztah s přítelem už od 17 let. Jsme spolu tedy už hodně dlouho a já bych za něj dala ruku do ohně. Opravdu ho mám ráda jak nikoho na světě. Jediná věc, ve které se rozcházíme, je názor na děti. Dříve jsem tomu nevěnovala pozornost, ale teď si začínám uvědomovat svůj věk.
Kamarádky jsou už dávno matky, začíná mě ten promarněný čas mrzet
Moje nejlepší kamarádky, které jsem měla ze školy, mají děti už zhruba od 25 let. Tehdy mi to přišlo strašně brzo a nedokázala bych si to tehdy představit. Dost jsem se v tom vždy utvrdila, když jsem přišla k některé z kamarádek na návštěvu a viděla jsem, kolik je s tím práce.
Asi do 30 jsem byla úplně v klidu a ani mě nenapadlo se o dítě začít nějak snažit. Pak jsem potkala kamarádku, které je jako mně a má velké problémy otěhotnět. Tehdy mi to nějak došlo a já začala mít strach, že by to také jednou nemuselo jít.
Svěřila jsem se příteli a hledala pochopení
Když jsem se svěřila příteli, tak jsem očekávala jeho pochopení a myslela jsem si, že už se začneme o dítěti více a vážněji bavit. Je to už tři roky, co se ho snažím přesvědčit, že už je opravdu ten správný čas, ale on se přemlouvat nedá.
Pořád dokola opakuje, že na to máme ještě čas. Pořád dokola mi říká, že podle případu jedné kamarádky nemohu posuzovat sebe. On si totiž myslí, že jsme v nejlepších letech a zdravotně se nám nemůže nic stát.
Jsem z toho zoufalá, přemýšlím o rozchodu
Snažím se už opravdu tři roky ho nějak přesvědčit, ale bez úspěchu. Mám strach, že bych jednou zůstala bez dětí, a to bych opravdu nechtěla.
Jako jediné řešení vidím ultimátum nebo rozchod. Pořád však doufám, že za mnou přijde sám a řekne mi, že do toho půjdeme.
Nejvíc mě dostal na jedné větší akci u kamarádů, kde prohlásil, že by chtěl mít ideálně 3 děti. Opravdu nevím, kdy by to chtěl stihnout, když ještě ve 33 letech nemáme ani jedno.
