Když mi bylo 24 let a promovala jsem na vysoké škole, tak jsem si říkala, že si musím ten život ještě užít. Štěstí bylo, že můj přítel na tom byl úplně stejně. Měli jsme plno plánů a každý rok...
Když mi bylo 24 let a promovala jsem na vysoké škole, tak jsem si říkala, že si musím ten život ještě užít. Štěstí bylo, že můj přítel na tom byl úplně stejně. Měli jsme plno plánů a každý rok jsme chtěli navštívit několik zahraničních zemí.
Několik let jsme si užívali bezstarostného života
Za 5 let jsme navštívili asi 20 cizích států, objevovali jsme různá nová místa, seznámili se se spoustou nových lidí a prostě si užívali života. Z cest máme tolik zážitků, že nevíme, který vyprávět dřív.
Když jsem ale slavila svých kulatých 30 let v Brazílii, tak mi najednou začalo docházet, že takhle nejde žít navždy. Věděla jsem, že pokud chci něco jinak, tak je nejvyšší čas.
S přítelem jsme si o tom vážně popovídali a dohodli jsme se na tom, že svůj kočovný život pověsíme na hřebík a začneme se snažit o miminko. Také se tak stalo a my se začali těšit, až budeme chovat našeho drobečka.
Po nějaké době jsem začala tušit, že něco není v pořádku
Na mé 31. narozeniny jsem si uvědomila, že se o miminko pokoušíme už rok. To mě zarazilo a začala jsem mít obavy, zda vůbec můžeme mít děti. S přítelem jsme se proto rozhodli navštívit reprodukční kliniku a zjistit, na čem vlastně jsme.
Z výsledků jsem byla v šoku. Lékaři přišli na to, že jak já, tak přítel máme nějaké problémy, a bez pomoci miminko nebudeme moct mít. Oba jsme z toho byli velmi nešťastní, ale měli jsme naději, že za pomoci lékařů by se to mohlo povést.
Podstoupili jsme tedy umělé oplodnění, ale ani to bohužel nevyšlo, což bylo hned druhé zklamání během tak krátké doby. Řekli jsme si, že to ale zkusíme ještě jednou a podstoupili umělé oplodnění podruhé. Nikdo neměl větší radost než já, když jsem na těhotenském testu objevila dvě čárky.
Teď je mi 33 let a vedle mě právě spí můj dvouměsíční syn. Jsem neskutečně šťastná, že jsem se nakonec rozhodla takto. Na cestování bude ještě spousta času, až bude syn velký. Proto ze své vlastní zkušenosti říkám, nečekejte zbytečně, ať nepromarníte svou šanci na potomka.
