Dvaatřicetiletý Vašek pracuje jako vedoucí v oddělení elektro v hobby marketu a jeho velkou vášní je pes jménem Mája. Tříletá fenka je výbornou společnicí na výletech do přírody, které pravidelně podnikají. Můj život se psem Na turistiku vyrážím pravidelně...
Dvaatřicetiletý Vašek pracuje jako vedoucí v oddělení elektro v hobby marketu a jeho velkou vášní je pes jménem Mája. Tříletá fenka je výbornou společnicí na výletech do přírody, které pravidelně podnikají.
Můj život se psem
Na turistiku vyrážím pravidelně o víkendu. Moje Mája však potřebuje procházky každý den, takže ať svítí slunce, nebo prší, musím s ní jít ven za každého počasí. Ale mně to nevadí, říká Vašek, který se nedávno rozešel se svojí přítelkyní Pavlou. Seznámili jsme se při venčení Máji.
Pavla chovatelka psů nebyla, ale to mi vůbec nevadilo. Štíhlá a okatá dívka mě zaujala hned na první pohled. Dal jsem se s ní do řeči, slovo dalo slovo a najednou jsme spolu začali chodit.
Zpočátku to mezi námi dvěma klapalo po všech stránkách. Pavla měla smysl pro humor, který mi byl blízký, a tak jsme se vůbec nenudili. Dokonce jí nevadilo, že jsem na společné výlety brával s sebou i Máju.
Sice se k ní nijak neměla, nikdy si ji ani nepohladila, ale to mi nevadilo. Trávili jsme spolu hodně času a náš vztah začal nabývat na síle. Plaval jsem si na obláčku štěstí, že jsem potkal takovou dívku, jakou je Pavla.
Společné bydlení s Pavlou
Po nějakém čase jsme se domluvili, že spolu začneme bydlet. Mám poměrně velký vlastní byt, takže nebyl problém, aby se Pavla ke mně nastěhovala. Těšil jsem se jako malé děcko, až spolu budeme žít, a Pavla to cítila také tak.
Když se nastěhovala, bylo to fajn. Tedy ze začátku. Ale záhy mi začala Pavla organizovat prostor v bytě, občas něco přestěhovala a dalšího přidala. To mi tak nevadilo. Horší bylo, že jí začaly vadit psí chlupy, které se občas objevily na koberci. Prý jí to nebaví pořád vysávat. Nemyslím si, že by to bylo tak hrozné. Máju jsem pravidelně kartáčoval, ale asi to nestačilo.
Takhle to dál nejde
Pavla viděla i malinký, pouhým okem sotva patrný chloupek z psí srsti. A nejen to. Vadily jí jakékoliv sebemenší drobinky, které upadly na podlahu. Hned u nich byla se smetákem a lopatkou a už zametala
Vyčítala mi i to, když mi během jídla náhodou něco upadlo na koberec. Dokonce jsem musel přestal jíst v obývacím pokoji ve své sedací soupravě, tak jak jsem byl zvyklý.
Nakonec mi Pavla řekla, že takhle to dál nejde. Ona nebude kvůli psovi každý den vysávat a vytírat podlahu, aby bylo v bytě čisto. A musím se prý rozhodnout – buď půjde z domu ona, nebo pes.
Jak myslíte, že jsem se rozhodl? Ještě ten den si Pavla sbalila svoje věci a opustila mě.
