Rok narození může hrát klíčovou roli v odolnosti jednotlivců vůči chřipce. Kanadští vědci zkoumali vliv prvních setkání s chřipkovými viry na imunitní systém a zjistili zajímavé vzorce. Naznačují, že první typ chřipky, se kterým se člověk v životě setká, může ovlivnit jeho reakci na budoucí chřipkové infekce.
Rok narození má vliv na odolnost vůči chřipce, jak ukazuje nedávný kanadský výzkum. Naše záznamy o roku narození mohou překvapivě ovlivnit naše zdraví, a to není otázka astrologie ani numerologie, ale fakta, které naznačuje kanadský výzkum chřipkových epidemií.
Chřipka je neustále se měnícím virem, který se vyvíjí, aby překonal lidský imunitní systém a vakcíny. Každý rok se objevuje nový typ chřipkového viru. Během studie chřipkové epidemie v sezóně 2018/2019, kdy kolovaly typy H1N1 a H3N2, kanadští vědci zjistili, že první typ chřipky, se kterým se člověk setká, má významný vliv na jeho schopnost odolávat chřipce po celý život.
Zdroj:pixabay.com
Koncept prvního setkání s virem naznačuje, že naše imunitní odpověď a riziko nákazy během budoucích pandemií jsou výrazně ovlivněny viry, se kterými jsme se setkali v minulosti. Lidé narození například v roce 1970, kteří přišli do styku s chřipkovým virem typu A (H3N2), mají vyšší citlivost na virus H3N2 a odpovídající vakcínu. Naopak lidé narození v roce 1949, kteří se pravděpodobně setkali pouze s virem H1N1, mají vyšší reakci na tento typ viru. Tento jev je znám jako „imunologický otisk“ v odborné literatuře.
Vědci podporují svá tvrzení analýzou dat z minulých chřipkových epidemií. Mezi lety 2003 a 2006 byla obávaná ptačí chřipka, způsobená typem H5N1, která měla fatální následky zejména u lidí, jejichž první chřipkové infekce byly spojeny s virem H3N2, tedy z odlišné skupiny chřipkových virů.
Zdroj:pixabay.com
V roce 2009 propukla pandemie chřipky H1N1. Tento virus byl v určitém ohledu spojen s předchozími variantami viru H1N1, které cirkulovaly mezi lety 1918 a 1957 a poté opět od roku 1977 do 2009. Lidé, kteří se s tímto virem setkali před rokem 1957, projevovali vyšší míru odolnosti vůči pandemii. Naopak lidé ve věku 30 až 40 let, kteří v mládí přišli do styku s virem H3N2, byli více ohroženi.
Podobný vzorec byl pozorován i v letech 2013 až 2016, kdy se šířil virus H7N9. Většina obětí tohoto viru byla ve věku, kdy byla jejich první chřipková infekce spojena s virem H1N1, opět z jiné skupiny chřipkových virů.
Pro odborníky je důležité sledovat tyto vzorce, aby mohli odhadnout, kteří lidé budou nejvíce ohroženi při nadcházejících epidemiích chřipky, koronavirů a dalších virů, a poskytnout jim vhodné doporučení pro ochranu zdraví.
