Bohnický hřbitov. Položený nedaleko české psychiatrické léčebny, ukrývá historii od roku 1909 a přitahuje nadšence záhad svou neobyčejnou atmosférou. Článek odhaluje pohnutou minulost tohoto místa, kde spočívají nejen pacienti nemocnice, ale také lékaři, vojáci, sebevrazi a vrazi.
Bohnický hřbitov, známý též jako „hřbitov bláznů,“ stále přitahuje nadšence záhad, i přes své uzavření v roce 2020. Nacházející se asi kilometr od české psychiatrické léčebny, která je největší v zemi, tento hřbitov z roku 1909 skrývá mnoho tajemství. Přestože byl původně určen pro pohřbívání pacientů nemocnice, traduje se, že sem byli pochováváni i lékaři a vojáci.
Označován za jedno z nejtajemnějších míst v celé Evropě, si udržuje záhadnou atmosféru, která láká zvědavce. Ačkoliv byl v roce 2020 oficiálně uzavřen, nadšenci se stále scházejí kolem jeho zdí, fotí náhrobky skryté v houští a hledají tajemství tohoto místa.
zdroj:Pixabay.com
Prvním, kdo na hřbitově spočinul, byl jedenáctiletý František Janovský, pacient bohnické léčebny trpící vodnatěním mozku. Hřbitov, původně primárně pro pacienty nemocnice, v sobě nese historie lékařů, pracovníků léčebny i lidí s netradičním životním stylem.
V areálu hřbitova odpočívají nejen pacienti a lékaři, ale i italští vojáci, kteří zemřeli na tyfus během druhé světové války. Toto místo se stalo posledním odpočinkem nejen pro sebevrahy, blázny a vrahy, ale i pro ty, kteří byli považováni za podivíny za svého života. Pohřbívání sebevrahů a vrahů zde bylo důsledkem historických pohledů na tyto činy.
zdroj:Pixabay.com
Lidé pohřbení na bohnickém hřbitově často zůstávají zapomenuti, ať už kvůli odmítání příbuzných nebo absenci rodiny. Přesto se mezi milovníky záhad najdou i jedinci, kteří tajně na jejich hroby přinášejí květiny a svíčky. I po oficiálním ukončení pohřbívání v roce 1951, kdy byl zrušen i kostel, zůstává hřbitov místem podivných zvuků a záhadných událostí. Navzdory uzavření se odvážlivci snaží přeskočit zdi a nasát atmosféru tohoto tajemného místa.