Mimořádně dobře zachovalý bizon pravděpodobně zemřel asi před 8 000 lety – a odborníci doufají, že mohou použít jeho DNA k oživení vyhynulého druhu. V létě 2022 byly v okrese Khaastaakh v ruské Verchojanské oblasti objeveny pozůstatky vyhynulého...
Mimořádně dobře zachovalý bizon pravděpodobně zemřel asi před 8 000 lety – a odborníci doufají, že mohou použít jeho DNA k oživení vyhynulého druhu.
V létě 2022 byly v okrese Khaastaakh v ruské Verchojanské oblasti objeveny pozůstatky vyhynulého druhu bizona. Tvor byl tak bezvadně zachován v sibiřském permafrostu, že někteří vědci věří, že se jim ho podaří naklonovat.
Bizon byl poslán do knihovny Mammoth Museum Library na Severovýchodní federální univerzitě (NEFU) v Jakutsku, kde vědci provedli pitvu, aby o něm zjistili více.
Přestože vědci neměli kompletní pozůstatky bizona – měli pouze jeho hlavu, přední končetiny a část hrudníku – dokázali provést testy, aby určili jeho věk. „Předběžně můžeme říci, že se jedná o mladého jedince ve věku 1,5 až 2 roky,“ vysvětlil v prohlášení Maxim Cheprasov, vedoucí Muzea mamutů NEFU. Odborníci se domnívají, že tvor zemřel asi před 8 000 lety.
Během pitvy bizona odborníci extrahovali různé tkáně pro různé druhy testování. Tým doufá, že se stane partnerem korejských vědců při provádění dalšího buněčného výzkumu. Díky výsledkům studie budou vědci schopni lépe porozumět aspektům životního stylu starověkého bizona, jako jsou jeho zvyky a strava.
Podle Centra pro přírodní historii Kennetha S. Norrise žil bizon v době, která byla těžká pro velká zvířata. Na konci epochy pleistocénu, která trvala asi před 2 580 000 až 11 700 lety, došlo k náhlému vymření megafauny, což způsobilo kolaps potravního řetězce. Mnoho masivních savců, jako jsou mamuti a mastodonti, během této doby vyhynulo. Pozdní pleistocén také zaznamenal masivní změnu klimatu. Starověcí bizoni, kteří přežili tyto časy, se museli přizpůsobit nebezpečnému dynamickému prostředí, aby nadále přežili.
zdroj:Pixabay.com
Objev tohoto zachovalého bizona na Sibiři může nabídnout více vodítek, jak tento druh v tehdejších podmínkách žil. Zachovalý bizon měl ještě mozek, který vědci odebrali k testování.
Vědci mají hlavní zájem porozumět více o životním stylu bizonů, ale zvažují také další využití ostatků. Vzhledem k tomu, jak dobře zmrzlá půda zachovala tkáně bizona, jsou někteří výzkumníci přesvědčeni, že by mohli použít technologii DNA ke klonování zvířete. „Pracujeme s unikátním nálezem, který by mohl být v budoucnu klonován díky vybraným materiálům,“ řekl Hwang Woo Sok, profesor NEFU a ředitel SAE Biotechnology Research Foundation, podle Interesting Engineering.
zdroj:Pixabay.com
Klonování je obtížný proces i u živých zvířat, takže pokus o klonování zvířete, které bylo zmraženo po tisíce let, představuje pro výzkumný tým jedinečnou výzvu. „Aby bylo klonování možné, musíme najít neporušené chromozomy. Zatím je ale i v těch nejlepších vzorcích každý chromozom fragmentován na miliony kusů,“ řekl pro Live Science paleogenetik Love Dalén, který se na výzkumu nepodílí. „Podle mého názoru je pravděpodobnější, že si můžete hodit mincí a padne vám hlava tisíckrát za sebou, než že najdete neporušený chromozom z exempláře starého tisíce let.“
Jen čas ukáže, zda vědci dokážou dokázat zdánlivě nemožné. Zatím se prostě radují, že se přiblížili o krok blíže k pochopení přirozené historie této planety.
