Nejkonzumovanější potravinou na světě je chléb ve všech svých podobách. Chléb je zdrojem významného množství sacharidů a jiných živin potřebných pro lidské tělo. Což je společně s jeho kompaktní velikostí a rozličným způsobem servírování důvodem, proč je tolik oblíbenou...
Nejkonzumovanější potravinou na světě je chléb ve všech svých podobách. Chléb je zdrojem významného množství sacharidů a jiných živin potřebných pro lidské tělo. Což je společně s jeho kompaktní velikostí a rozličným způsobem servírování důvodem, proč je tolik oblíbenou a důležitou složkou v potravě lidí z celého světa po tisíce let. Lidé po celé zemi konzumují chléb už minimálně 30 000 let, jak ukazují vědecké výzkumy.
Pravěký člověk jedl jakousi kaši ze směsi vody a obilí. Od tohoto zbýval k vytvoření chleba jediný krok – pečení. Tak pravděpodobně vznikl první chléb – z pokusu, náhody. Od prvního pečeného chleba vede k dnešnímu sofistikovanému chlebu dlouhá cesta.
Vývoj chleba měl tři důležité fáze.
- Kvašení
Tento proces způsobuje, že chléb kyne a stává se pak nadýchaným. Starověký chléb nebyl kváskový a byl plochý jako orientální pita, indický naan nebo středoamerická tortilla.
První kváskový chléb byl pravděpodobně nehoda. Člověk zjistil, že proces kvašení mění strukturu těsta a výsledkem je provzdušněný a lehký chléb. Komerční výroba kvasnic pak pochází ze starověkého Egypta z doby kolem roku 300 př. n. l.
- Rafinovaná mouka
V pravěku byla pšenice tlouknuta kamenem. Vynalézavější proces získání mouky vymysleli obyvatelé Mezopotámie kolem roku 800 př. n. l. Vznikly primitivní mlýny, které byly základem pro dnešní způsob výroby mouky. Tato mouka byla bělejší, jemnější a dokonce se stala symbolem vyššího postavení. Ten, kdo měl bělejší a jemnější mouku, měl ušlechtilejší chléb.
zdroj: pixabay.com
- Mechanické krájení
Před stovkou let se chléb, bagety či ciabatta prodávali po velkých celých kusech, aby si je lidé doma krájeli sami. V roce 1917 ale vytvořil klenotník Otto Rohwedder první mechanický kráječ na chleba. Zpočátku ale nebyly firmy přesvědčené, že by hospodyňky měly zájem o nákup již nakrájeného chleba. A tak našel tento vynález své místo v pekařství až v roce 1928. Nápad na prodej krájeného chleba se nakonec ukázal jako skvělý. Za další dva roky se prodalo krájeného chleba 90% z celkového počtu prodaného chleba.
zdroj: pixabay.com
Tento vývoj vedl k dnešní představě moderní společnosti o ideálním chlebu – bílá barva, křupavá kůrka, nadýchaný vnitřek a nakrájený na stejné plátky.
V posledních letech bylo ale prokázáno, že bílý chléb není příliš zdravý (kvůli nadměrné rafinaci zrna), a rozšířila se konzumace chleba celozrnného. Hlavně v západních zemích.
Dnes se tedy situace obrátila. Dříve byl bílý chléb symbol bohatých a chudí jedli černý chléb. Dnes dává vyšší a střední třída přednost chlebu tmavému, celozrnnému.
