Má vaše dítě časté záchvaty vzteku? Už vás to nebaví? Pak si vezměte příklad z naší hrdinky. Vynalézavá matka se naučila, jak rychle a bezbolestně uklidnit svou pětiletou dceru. Holčička začala chodit do školky, bylo pro ni těžké zvyknout...
Má vaše dítě časté záchvaty vzteku? Už vás to nebaví? Pak si vezměte příklad z naší hrdinky. Vynalézavá matka se naučila, jak rychle a bezbolestně uklidnit svou pětiletou dceru.
Holčička začala chodit do školky, bylo pro ni těžké zvyknout si na nové prostředí a doma se proměnila v malé klubíčko vzteku, které se dokáže hádat i kvůli úplným maličkostem.
Matka dostala od školky radu, aby se obrátila na dětského psychologa. Dal jí několik užitečných rad, z nichž některé byly nejen jednoduché, ale také velmi účinné.
Podle vašeho psychologa musí dítě pochopit, že respektujete jeho pocity. Za tímto účelem mu položte jednu otázku. Nezapomeňte, že tato metoda funguje u dětí od 5 let.
Během samotného záchvatu vzteku nebo před ním se podívejte dítěti do očí a klidným hlasem se ho zeptejte: „Je to velký problém, střední problém nebo malý problém?“.
Dítě začne přemýšlet o tom, co se s námi děje. To je vše, začne se velmi rychle uklidňovat. Dali jste mu otázku, teď musí odpovědět. Pak se zamyslete nad tím, jak problém vyřešíte. Nejčastěji jsou to samy děti, kdo vám poradí, kde byste měli hledat řešení.
Malý problém se řeší snadněji a rychleji. Průměrné problémy se nevyřeší tak rychle, takže musíte pochopit, že některé věci vyžadují čas. Byl to velký problém? Berte to vážně (i když to berete jako maličkost)! Tomuto problému budete muset věnovat více času.
Poté, co je vše vyřešeno, poblahopřejte dítěti k tomu, že dokázalo najít řešení daného problému. Vaše pochvala nakonec celou situaci vyřeší.
Podívejme se na konkrétní případ: vaše dítě dostane záchvat vzteku, protože chce svou oblíbenou hračku – plyšového medvídka, který je právě v pračce.
Jakmile začne trucovat, zeptejte se ho: „Je to velký, střední nebo malý problém?“ Předpokládejme, že řekne „malý“. Už víte, že malé problémy se řeší snadno.
Požádejte dítě, aby navrhlo řešení. Možná o tom bude přemýšlet, ale nakonec dojde k závěru, že si musí pořídit jinou plyšovou hračku, protože jich má na výběr tolik.
Hysterie skončila, ale zároveň nikdy nezačala. Nakonec dítěti řekněte: „Jsem rád/radostná, že jsi tento problém dokázal/a vyřešit sám/sama.“
Jedná se o účinnou a téměř univerzální metodu a věříme, že pomůže i vám!
Jaké triky používáte ke zvládnutí dětské hysterie? Nezapomeňte využít rady naší hrdinky a podělit se o ně s ostatními.
zdroj: tinybeans.com, Titulní obrázek: Pixabay.com/geralt
