Spokojený život ve dvou jsme s manželkou vyměnili za rodinný. Ani jeden jsme však netušili, jak příchod našeho dítěte zasáhne do společného žití. Asi jsme nebyli ani jeden na rodičovství připraveni. Byli jsme pro sebe stvořeni S Lucií jsme se seznámili...
Spokojený život ve dvou jsme s manželkou vyměnili za rodinný. Ani jeden jsme však netušili, jak příchod našeho dítěte zasáhne do společného žití. Asi jsme nebyli ani jeden na rodičovství připraveni.
Byli jsme pro sebe stvořeni
S Lucií jsme se seznámili během studia na vysoké škole. Ona právnička, já ekonom. Ladilo nám to dokonale ve všem, takže nám nic nebránilo v tom, abychom se po promoci vzali. Děti jsme tak záhy neplánovali, naším plánem bylo si vybudovat kariéru, pořídit byt a užívat si cestování. To se nám beze zbytku splnilo.
Roky letěly a my jsme s Lucií žili spokojeně, když mi jednou oznámila, že je těhotná. Asi selhala antikoncepce. Když už se to stalo, vzali jsme novou situaci jako fakt a začali se připravovat na rodičovskou roli. S Lucií jsem absolvoval ultrazvuk a byl jsem dokonce u porodu. Nebyl to právě nejpříjemnější zážitek, ale Lucii jsem to neřekl. Asi by jí to mrzelo.
Rodičovství asi není pro každého
Malého Pavlíka jsme si přivezli z porodnice domů a začal kolotoč, který snad neměl konce. Lucie byla nevyspalá, protože synek byl docela náročné miminko, které vyžadovalo stálou péči. Nechtěl sám usínat a často plakával. Pomáhal jsem, co jsem stihl, ale někdo musel chodit do práce a vydělávat. Potřeboval jsem být odpočinutý.
Po čase mi Lucie začala vyčítat, že já to mám mnohem lepší. Ráno se seberu a odejdu do svého zaměstnání. Zatímco ona musí být doma s Pavlíkem. Zrovna mu rostly zoubky, takže byl ještě uplakanější než normálně. Navrhla mi, že si vyměníme role, abych si to prý také vyzkoušel, jaké to je se celý den starat o dítě a domácnost. A ona v práci přijde na jiné myšlenky. Moc se mi na rodičovskou dovolenou nechtělo, ale nakonec jsem na to přistoupil.
Chůva naše problémy vyřešila
Péči o Pavlíka a domácnost jsem vydržel jeden měsíc. Neměl jsem na to, abych dělal tátu v sukni. Nakonec jsme se s Lucií domluvili, že Pavlíkovi zajistíme chůvu. Starat se o dítě totiž nebavilo ani jednoho z nás. Nyní jsme oba spokojeni opět ve svém zaměstnání a Pavlíka vychovává prověřená profesionální chůva.
Nakonec i v minulosti to tak bývalo, že děti mívaly chůvy. Nemáme s Lucií pocit, že bychom našemu synovi něco odpírali. Materiálně je nadstandardně zabezpečený, a když se vrátíme večer z práce, chvíli s ním pobudeme. Nejvíce společného času trávíme o víkendech.
