Když mi bylo třináct let a místo o počítačových hrách se se mnou chtěl kamarád bavit o holkách, tak jsem to moc nechápal a hlavně mě to vůbec nezajímalo. Když jsem o tom přemýšlel, tak jsem vždy bral spíše...
Když mi bylo třináct let a místo o počítačových hrách se se mnou chtěl kamarád bavit o holkách, tak jsem to moc nechápal a hlavně mě to vůbec nezajímalo. Když jsem o tom přemýšlel, tak jsem vždy bral spíše holky jako kamarádky. Vždy jsem si víc rozuměl s kluky.
Zjistil jsem, že jsem na kluky
Když jsem o tom přemýšlel, tak jsem vlastně přišel na to, že jsem spíše na kluky. Ověřil jsem si to sám u počítače na stránkách, které bych měl vidět rozhodně až v osmnácti letech. Dlouhou dobu jsem si to nedokázal přiznat a nikomu jsem to ani neřekl.
V patnácti jsem dokonce zkoušel vztah s holkou. Když jsem jí měl dát pusu, tak mě to vždy stálo spoustu přemáhání. V sedmnácti jsem se opil a úlet s dívkou na záchodcích jednoho klubu. Tam už jsem se dokonale přesvědčil o tom, že jsem na kluky.
První zkušenost s klukem v osmnácti letech
Když mi bylo čerstvých osmnáct, tak jsem potkal podobně smýšlejícího chlapce, se kterým jsem měl první homosexuální zkušenost. Bylo to krásné a plné vzrušení. Tehdy jsem si řekl, že budu muset jít jednou s pravdou ven.
Nevěděl jsem, jak to oznámit kamarádům ani rodině. Bál jsem se, že mě po mém přiznání se k jiné sexuální orientaci odsoudí a já zůstanu sám. Záleželo mi hlavně na mé rodině.
V devatenácti jsem se všem přiznal
Čekal jsem, až se mi podaří najít si vlastní bydlení a postavit se na vlastní nohy. Jakmile jsem si našel byt a práci, tak jsem se rozhodl přiznat rodině.
Dočkal jsem se docela dobrého přijetí. Byl jsem překvapený, jak dobře to zvládl táta a ještě lépe máma. V podstatě mi máma řekla, že ať je to jak chce, tak hlavní je, abych byl konečně šťastný.
