Pracoval jsem u reklamní agentury jako hlavní vedoucí celého oddělení. Každý si myslel, že když jsem vedoucí, tak skoro nic nedělám. Mysleli si, že jen rozděluji práci a kontroluji ji po svých podřízených, kterých jsem měl přes padesát. Takový...
Pracoval jsem u reklamní agentury jako hlavní vedoucí celého oddělení. Každý si myslel, že když jsem vedoucí, tak skoro nic nedělám. Mysleli si, že jen rozděluji práci a kontroluji ji po svých podřízených, kterých jsem měl přes padesát. Takový počet lidí opravdu není snadné kontrolovat. Nesl jsem odpovědnost za každou zakázku, kterou firma měla.
Práce byla dobře placená, ale volný čas neexistoval
Právě díky velkému množství podřízených a odpovědnosti nad všemi projekty jsem musel každou část práce kontrolovat a případnou chybu vždy v termínu odstranit. Každá chyba, která se dostala ke klientovi, se svezla po mé hlavě, takže to bylo opravdu hodně stresující.
Když jsem podřízeným něco vysvětloval a říkal jim, že každou jejich chybu musím po večerech doma opravovat, tak to všichni brali na lehkou váhu.
Můj nadřízený neuměl nic jiného, než si na mně ukájet své ego. Všem se prezentoval, že on řídí celou firmu. To byl člověk, který opravdu jen sedí v kanceláři a chodí si po kafíčkách. A tento člověk za svou práci dostával více peněz než já.
Rozhodl jsem se, že to takhle dál nejde
Řekl jsem si, že už to takhle dál nejde a tak jsem se rozhodl pro odchod z firmy. Když jsem odcházel, dostal jsem nabídku na dvojnásobně vyšší plat, ale ani to mě nepřesvědčilo. Už jsem byl psychicky i fyzicky úplně na dně a vyčerpaný. Žádné peníze mi nestojí za mé zdraví.
Začal jsem podnikat ve stejném odvětví sám na sebe. Přetáhl jsem si pár lidí z bývalé firmy. Teď jsme si všichni rovni. Nic už není jen na mně, máme společnou odpovědnost za svoji práci a také za naše výdělky.
Najednou mám spokojený život, kdy už mám konečně čas na svoji rodinu. Peněz vydělávám trochu méně, ale získávám mnohem cennější volný čas.
A jak to dopadlo v mé staré práci?
Nadřízený, který se vždy pyšnil cizím peřím, se propadl na mou pozici. Najednou musí nést všechnu odpovědnost on a je na tom stejně, jako jsem byl já.
Když jsem ho potkal, tak mě prosil, abych se do firmy vrátil. Ihned jsem to odmítl. Konečně si dokázal uvědomit, jak nemístné bylo jeho chování po celých 8 let.
