S manželkou jsem se oženil, když čekala našeho prvního syna. Dva roky nám to dobře fungovalo, když jsem ji bral do restaurací, barů a na diskotéky. Jakmile jsem tento nezřízený život zastavil, tak v něm manželka chtěla pořád pokračovat dál. Tím...
S manželkou jsem se oženil, když čekala našeho prvního syna. Dva roky nám to dobře fungovalo, když jsem ji bral do restaurací, barů a na diskotéky. Jakmile jsem tento nezřízený život zastavil, tak v něm manželka chtěla pořád pokračovat dál. Tím pádem jsem byl se synem často doma a ona si chodila užívat.
Chtěl jsem jí dopřát svobodu, tak jsem jí nechal chodit kdykoliv kamkoliv
Nikdy jsem nechtěl být manželem, který by manželce něco zakazoval. To, že se chodila o víkendu bavit, jsem považoval za přípustné, protože se jinak o našeho syna perfektně starala. Za přípustné jsem to považoval do chvíle, kdy jsem měl před bytem naházené svoje věci.
Nemohl jsem věřit vlastním očím. Když jsem přišel z práce domů, tak jsem svoje věci našel před bytem. Když jsem na byt zvonil, tak mi otevřel cizí chlap se slovy, že tady už nebydlím. Asi si umíte představit tu atmosféru, kdy jsem se okamžitě začal dožadovat svého syna. Jediné, co jsem si odnesl, byl polámaný kufr a polámaný nos o vstupní dveře.
Myslel jsem si, že jí to nikdy neodpustím, taková zrada….
Manželka byla jako poblázněná. Setkat se se mnou musela kvůli předání našeho syna, kdy byl týden u mé mámy společně se mnou a týden v našem společném bytě s cizím chlapem. Ptal jsem se jí, co to má jako znamenat? Odpověděla mi, že je to láska jejího života, že se moc omlouvá.
Snažil jsem se s touto situací nějak žít a pomalu jsem se připravoval na rozvod a budování nového vztahu. Jenže chlápek si s manželkou užil a odjel do ciziny. Manželka zůstala smutná, těhotná a sama. Když se mi ozvala s prosíkem, zda bych ji nevzal zpátky, tak jsem ji okamžitě odmítl, že nebudu vychovávat cizí dítě. Po týdnu se mi to rozleželo a já se k manželce vrátil. Papírově je syn můj, ale biologicky určitě ne. Snažím se ho milovat jako vlastního, ale i tak u nich dělám rozdíly.
