Poměr s kolegyní mě nabil energií

Se ženou jsme byli spolu už třicátým rokem a měl jsem pocit, že potřebuji nové impulsy. Vše zintenzívnělo, když do práce nastoupila nová kolegyně.

Krásná mladá žena s úchvatně dlouhýma nohama. Zalíbila se mi hned, a tak jsem kolem ní začal kroužil jako motýl okolo květu. A byl jsem vyslyšený. Začali jsme si milostný románek, který mi dával křídla.

Najednou jsem se cítil jako mladík a bylo mi blaze. Sabrina mi dodávala spoustu energie a nenápadně mě tlačila k tomu, abych se rozvedl a začal žít s ní. Rozvod jsem původně neměl vůbec v plánu. Vyhovovalo mi to tak, jak tomu bylo.

Manželka se vzorně starala o rodinu a naše dvě téměř dospělé děti i o mé prádlo, Sabrina mi poskytovala rozkoš, o které se mi už ani nesnilo. Jenže rozvod nakonec přišel, když nevěra praskla a vše se manželka dozvěděla.

Život s novou rodinou

Odstěhoval jsem se a pro Sabrinu a mě koupil nový dům, kde jsme společně začali žít. Do roka se nám pak narodila dcera. Ne že bych nebyl rád, ale otcovství ve vyšším věku už bylo o něco náročnější než dříve.

Anebo to bylo i proto, že po mně Sabrina vyžadovala, abych se co nejvíce zapojoval do péče o naše dítě. To má bývalá žena zvládala dělat všechno sama.

Když byly naší dceři tři roky, postihla mě mozková mrtvice, která na mém zdraví zanechala následky. Dodnes hůř chodím a mám problémy s řečí.

Zůstal jsem sám ve velkém domě

Na Sabrině bylo vidět, jak těžko snáší, že nejsem zdravotně fit. Náš vztah dostával stále větší trhliny, až se nakonec úplně rozpadl.

Sabrina požádala o rozvod a odešla ke svému novému partnerovi i s dcerou, kterou mohu vídat o víkendech. Dnes je mi padesát devět let a žiji sám ve velkém domě. Tak jsem si pořídil aspoň psa.

The post Miroslav (59): Na stáří jsem vyměnil manželku za mladou kolegyni. Nakonec jsem zůstal sám appeared first on Top Stories.

Pracovitá a samostatná

Vysokou školu jsem vystudovala, ani nevím jak. Asi jsem studijní typ, takže mi všechno šlo hladce. Vlastně mi takto dobře vycházelo vše, na co jsme sáhla.

Jsem hodně samostatná a zakládám si na tom, že toho hodně zvládnu. Jen jsem nechápala, proč ode mě každý partner vždycky nakonec odešel. Ale co, mávla jsem nad tím rukou, však bude jiný.

A taky že byl. Ve třiatřiceti letech jsem se bláznivě zamilovala do stejně starého známého z posilovny. Jiskry přeskočila i u něho a my jsme spolu začali chodit. A za chvíli jsme spolu dokonce i bydleli a bydlíme stále.

Když se někdo jen veze

Přítel se přestěhoval ke mně do bytu. A já byla šťastná, že nám to spolu tak moc dobře klape. Byl jediným chlapem, kterého jsem poznala a kterému nevadilo, že jsem vydělávala více než on.

Stařenka ukončila manželství, které jí nevyhovovalo, děsivým způsobem

K budově soudu přijíždí taxík a z něj vystupuje žena, jejíž obličej je skrytý pod...

Přispíval mi symbolicky na nájem, občas koupil něco na jídlo. Jinak jsem o jeho peníze nestála, protože jsem si vystačila se svými. Jezdili jsme na dovolené, ano za mé peníze.

S přítelem, a přesto na všechno sama

Přítele mám ráda, ale nejsem si jistá, jestli má takto vypadat vyvážený vztah. Připadá mi, že se přítel jen veze a já jsem ten tahoun, na kterém všechno záleží. Korunu tomu nasadil sám přítel, když jsem onemocněla a měla vysoké horečky, tak mi ani čaj neuvařil.

Prý si myslel, že na tom nejsem tak špatně, a odjel s kamarády na pánskou víkendovou jízdu. Od té doby se cítím velmi unavená a už toho nezvládám tolik jako dříve.

V práci mi ale nikdo nic neodpustí a stejně musím fungovat i doma, protože v příteli pomoc nemám. Je mi z toho všeho nějak smutno. Už nechci být na všechno sama.

The post Karolína (35): Už mě nebaví být jediným tahounem ve vztahu. Nechci být na všechno sama appeared first on Top Stories.

Hledala jsem instalatéra náhodně na internetu, hlavně podle ceny

Jelikož jsem po pořízení všeho vybavení a bytu neměla zrovna na rozhazování, tak jsem instalatéra hledala na internetu hlavně podle hodinové sazby. Vybrala jsem si toho nejlevnějšího, který nabízel svoji práci pod 200 korun za hodinu.

Přišel mladý kluk, u kterého jsem si popravdě nebyla moc jistá, jestli to zvládne. Navíc přišel pěšky jen s malinkou brašničkou. Po příchodu jsem se ho zeptala, jestli už někdy takovou práci dělal. On mi sebejistě odpověděl, že to je práce pro malé kluky.

Za hodinu měl pračku i myčku připojenou

Opravdu jsem jenom zírala, jak rychle mu šla práce od ruky. Ihned věděl, co kam patří a jak vše zapojit. Myslela jsem si, že mě zapojení přijde minimálně na tisícovku, ale on to měl za hodinu hotové.

Po hodině práce po mě chtěl 195 korun a chtěl odejít. Já jsem se však díky této ceně cítila opravdu trapně a cpala jsem mu alespoň pětistovku. On však razantně odmítnul s tím, že má jasně stanovenou taxu za hodinu. Na 195 korun mi dokonce vypsal i fakturu.

Měla jsem uvařeno, tak jsem mu nabídla navíc alespoň oběd

Opravdu mi to bylo trochu trapné, tak jsem mu nabídla alespoň oběd. S radostí přijal a začal si se mnou povídat. Tak šikovného a vyspělého mladého kluka jsem snad ještě nikdy nepotkala. Úplně mě ohromil svou inteligencí a životním přehledem. Byla to pro mě v podstatě láska na první pohled.

Je to už rok, co ke mně přišel montovat pračku i myčku, která teď pere a myje i jeho věci. Perfektně nám to klape a máme před svatbou. Nikdy bych si nepomyslela, že bych takto mohla najít svou spřízněnou duši a vážný vztah.

Jen ho budu muset nějak přesvědčit, aby přestal být tak skromný a začal pracovat za normální hodinovou sazbu. Plánujeme rodinu, a tak se nám peníze navíc do rodinné pokladny budou hodit.

The post Petra (28): Pozvala jsem si domů instalatéra, do kterého jsem se během pár hodin zamilovala. Máme před svatbou appeared first on Top Stories.

Kamarádky jsou už dávno matky, začíná mě ten promarněný čas mrzet

Moje nejlepší kamarádky, které jsem měla ze školy, mají děti už zhruba od 25 let. Tehdy mi to přišlo strašně brzo a nedokázala bych si to tehdy představit. Dost jsem se v tom vždy utvrdila, když jsem přišla k některé z kamarádek na návštěvu a viděla jsem, kolik je s tím práce.

Asi do 30 jsem byla úplně v klidu a ani mě nenapadlo se o dítě začít nějak snažit. Pak jsem potkala kamarádku, které je jako mně a má velké problémy otěhotnět. Tehdy mi to nějak došlo a já začala mít strach, že by to také jednou nemuselo jít.

Svěřila jsem se příteli a hledala pochopení

Když jsem se svěřila příteli, tak jsem očekávala jeho pochopení a myslela jsem si, že už se začneme o dítěti více a vážněji bavit. Je to už tři roky, co se ho snažím přesvědčit, že už je opravdu ten správný čas, ale on se přemlouvat nedá.

Pořád dokola opakuje, že na to máme ještě čas. Pořád dokola mi říká, že podle případu jedné kamarádky nemohu posuzovat sebe. On si totiž myslí, že jsme v nejlepších letech a zdravotně se nám nemůže nic stát.

Jsem z toho zoufalá, přemýšlím o rozchodu

Snažím se už opravdu tři roky ho nějak přesvědčit, ale bez úspěchu. Mám strach, že bych jednou zůstala bez dětí, a to bych opravdu nechtěla.

Jako jediné řešení vidím ultimátum nebo rozchod. Pořád však doufám, že za mnou přijde sám a řekne mi, že do toho půjdeme.

Nejvíc mě dostal na jedné větší akci u kamarádů, kde prohlásil, že by chtěl mít ideálně 3 děti. Opravdu nevím, kdy by to chtěl stihnout, když ještě ve 33 letech nemáme ani jedno.

The post Dominika (33): Je nám přes třicet, ale přítel se na děti pořád necítí. Bojím se, že promarníme čas appeared first on Top Stories.

Můj život se odvíjel asi jako u většiny jiných lidí

Našla jsem si přítele, se kterým jsem se cítila opravdu šťastná. Po vzájemném oťukávání jsme se dostali až k tomu, že jsme se sestěhovali a vytvořili společnou domácnost. Bylo mi 26 let a cítila jsem se na vrcholu svých sil.

S Petrem, mým partnerem, jsme si skoro ve všem vyhovovali. Byl pozorný, uměl mi pomoct, vyposlechnout a rozuměli jsme si i v posteli. Jedinou vadu na kráse měl náš vztah.

Kvůli práci býval Petr často z domu pryč na služebních cestách. Pracoval jako obchodní zástupce a jezdil po celé republice. Zato uměl vydělat hodně peněz, takže jsme si žili velice slušně. Jenže jeho nepřítomnost doma mě hodně skličovala. Nebyla jsem ráda sama.

Občasná výpomoc švagra

I stalo se, že se mi doma porouchal automobil, když byl Petr zase služebně pryč. Nutně jsem potřebovala pomoc a nevěděla, na koho se obrátit. Zavolala jsem sestře, co mi poradí. A ona mi poslala svého manžela, že se na to podívá.

Švagr přijel, chvíli se v autě vrtal a najednou – zázrak a můj malý ford nastartoval. Pozvala jsem švagra na kávu a básnila o jeho umění opravovat automobily. Skromně přijal pochvalu.

Pak jsme pokračovali v rozhovoru, u kterého to však nezůstalo. Ani nevím jak, asi k tomu přispělo i to víno, co jsem ještě otevřela, a já a švagr jsme spolu skončili v posteli a užili jsme si vášnivý sex. Tím začal náš románek, který trval asi půl roku, než pravda o něm vyšla najevo.

Vím, že jsem se zachovala nečestně

I když jsem svého Petra velmi milovala, nemohla jsem si odpustit myslet také na švagra. V posteli byl mnohem zkušenější než přítel, vášnivější a rozuměli jsme si i v názorech na život. Byla jsem si vědoma toho, že se nechováme zrovna příliš morálně, ale bylo to asi silnější než já.

Když sestra nevěru odhalila, okamžitě podala žádost o rozvod. Můj přítel mě opustil. Půlka rodiny se přestala se mnou bavit. A švagr? Myslela jsem, že nyní zůstaneme spolu. Ale řekl mi, že za takových okolností to nechce. Rozvod ho úplně psychicky zničil, upnul se na děti a mně se začal vyhýbat. Zůstala jsem sama.

The post Markéta (30): Zničila jsem si vztah a sestře rodinu. Kéž bych ho nikdy nepozvala k sobě domů appeared first on Top Stories.

Na začátku vztahu mi to nevadilo

Když jsem s přítelkyní začínal, tak mi vůbec nevadilo, že se o mě tolik stará. Byl jsem rád, že si máme o čem vykládat, tak jsem tomu nevěnoval žádnou velkou pozornost. V čase, kdy jsem se s ní dohodnul na společném bydlení, tak jsem vůbec netušil, co všechno mě čeká.

Hned první den, co jsem šel z našeho nového bytu do práce, jsem měl u postele nachystanou hromádku oblečení. Dost mě to zarazilo, takhle mi to naposledy chystala moje máma, a to ještě před mnoha lety. Nevěnoval jsem tomu ale žádnou větší pozornost a šel do práce.

Po tom, co jsem přišel domů, tak jsem byl podroben rutinnímu výslechu, koho jsem potkal a co jsem komu říkal. Během toho jsem dostal na talíř velice zdravé jídlo, které jsem vždy jedl jen ze slušnosti.

Nedalo se to vydržet, tak jsem začal chodit do hospody

To, jak moc se o mě přítelkyně zajímala, se už opravdu nedalo vydržet. Začal jsem po práci chodit vždy do hospody, abych se odreagoval, a domů jsem se vracel pozdě a napitý. Chvilku to procházelo, ale pak mi to začala vše vyčítat.

Trvalo to asi dva měsíce, kdy mi náhle nabídla dvě varianty. Dostal jsem na výběr mezi ní nebo hospodou, prostě takové ultimátum, že zítra z práce rovnou domů, nebo odchází.

Další den jsem přemýšlel, jak se zachovat

Rozhodl jsem se po práci do hospody přeci jen jít, protože kdybych si to nechal líbit, tak už bych se z toho nikdy nedostal.

Přítelkyně neodešla a začala se ke mně chovat normálně. Já jsem po čase přestal chodit po práci do hospody a jsme oba spokojení. Stačilo jednou udělat něco jinak než ona chtěla.

Sama mi později vyprávěla, že si své chyby začala uvědomovat díky tomu, že jsem se jí tak vyhýbal.

The post Marek (29): Přítelkyně mě chtěla mít pod kontrolou. Nedalo se to už vydržet, tak jsem začal chodit do hospody appeared first on Top Stories.

Mám fyzicky náročné povolání

Pracuji na stavbách jako zedník a v zaměstnání se dost fyzicky nadělám. Proto jsem rád, když si mohu na oběd dát maso a celkově mi dělají dobře vydatná jídla. Na mé postavě to moc znát nejde, protože veškerou energii z mé stravy spálím v zaměstnání.

Kromě toho ještě chodím si zahrát s přáteli volejbal. Takže pohybu mám více než dost. Moje manželka Sabina, dokud byla doma na rodičovské dovolené s naším synem, vařila prakticky každý den. Takže jsem se denně těšil na teplou večeři s velkou porcí masa. Vše se ale změnilo jejím nástupem do práce.

Musel jsem se obejít bez teplých večeří

Když byly synovi tři roky, vrátila se Sabina do svého původního zaměstnání. Pracuje jako finanční účetní v jedné velké firmě. V kolektivu jsou převážně samé ženy, což manželce vyhovuje. Na rodičovské dovolené si už kolikrát stěžovala, že doma zakrňuje.

Syn začal chodit do školky, kde míval obědy. Sabina také měla obědy v zaměstnání a najednou nebylo proč doma vařit. Prý kvůli tomu, že já mám rád teplá jídla, nechce být ještě po práci až do večera zavřená v kuchyni.

Nerad jsem se smiřoval s chlebem a salámem k večeři, ale co jsem měl dělat. To jsem však netušil, že to horší ještě přijde.

Manželka se dala na zdravou výživu

Sabinina kolegyně z práce, s níž si hodně rozumí, je zapřisáhlá veganka a nic, co je živočišného původu nevezme do úst. Ty má totiž plná zdravé výživy a na svou stranu postupně získala i mou Sabinu.

Najednou už ani o víkendech u nás na talíři maso nenajdeme a na oběd jsme se synem začali dostávat zeleninové saláty. Jenže jediný, kdo z toho má radost, je manželka. Jí to opravdu chutná a nevadí jí, že ani já, ani synek se moc nenajíme.

Je pěkné, že se do něčeho takto nadchla, ale zároveň nevím, jak jí kulantně vysvětlit, že ani zelenino-ovocné smoothie na snídani není to, o co bychom oba stáli.

The post Jakub (38): Moje žena se zbláznila do zdravé výživy. Už se asi nikdy normálně nenajím appeared first on Top Stories.

Nechtěl jsem jí bránit ve štěstí

Když mi dala na stůl rozvodové papíry, tak jsem z toho byl opravdu překvapený. Vzal jsem si čas na rozmyšlenou a došel k závěru, že jí nebudu stát v cestě.

Myslel jsem si, že si asi někoho našla a začne jiný život. Děti už jsou dávno z domu, takže v podstatě zase o tolik nejde.

Manželka to však myslela jen jako provokativní akci, abych si něco uvědomil. Já jsem však náš rozvod dotáhnul do konce a jsem za to teď opravdu rád.

Jen je mi trochu líto, že manželka zůstala takhle sama a zanevřela na všechny a na všechno. Ale za to já přece nemůžu, já chci žít dál.

Po roce jsem si našel o 30 let mladší přítelkyni

Asi po roce mi samota začala vadit, tak jsem se rozhodnul někoho si najít. Udělal jsem si profil na seznamce, na kterém jsem si dal záležet, a hned první odezva dopadla dobře.

Díky tomu jsem potkal Pavlínu, která je o 30 let mladší. Myslel jsem si, že ji odradí věkový rozdíl, ale ona je se mnou spokojená. Prý má raději starší chlapy.

Jsme spolu už dva roky a skvěle nám to klape. Akorát je trochu trapné, že jsem starší než oba její rodiče a naše první setkání nedopadlo zrovna moc dobře, protože jim Pavlína o mém věku neřekla.

Rodina mi to nemůže odpustit

Ani syn, ani dcera se mnou nemluví, protože jsem si našel přítelkyni v jejich věku. Dcera si dokonce myslela, že se vrátím k jejich mámě.

Ani kamarádi nejsou nadšení z mé nové přítelkyně a nemluví se mnou. Myslím si, že z jejich strany je v tom hlavně závist, ale snažím se na to nemyslet, protože je to můj život.

The post Radim (55): Na stáří jsem vyměnil manželku za mladou přítelkyni. Rodina mi to nemůže odpustit appeared first on Top Stories.

V nové práci jsem potkal přitažlivou Lucii

Hledal jsem zaměstnání, kde by se dalo dobře vydělat. Začal jsem pracovat v logistickém centru, kde se díky třísměnnému provozu a možnosti brát si hodně směn daly vydělat opravdu slušné peníze. V práci jsem trávil hodně času společně s kolegyní Lucií, díky které jsem se do práce vždy těšil.

Byla to příjemná a přitažlivá holka, se kterou byla vždy velká sranda. Jednoho večera na noční směně jsem s ní zůstal v celé firmě sám. Od té doby jsme spolu udržovali milenecký poměr, který mi ze začátku vyhovoval.

Měl to být jen nezávazný vztah

Ze začátku to fungovalo opravdu perfektně. Užíval jsem si s ní to, co jsem s manželkou nikdy nezažil. V práci jsem trávil opravdu hodně času a byl jsem celkově spokojený. Paradoxně i moje manželka byla spokojená, protože jsem začal nosit domů více peněz díky času trávenému v práci.

Jednoho dne mi však Lucie oznámila, že si mě chce vzít a udělá pro to všechno. Hodně mi tehdy zatrnulo, protože jsem ji bral prostě jen jako milenku a v životě jsem si nedokázal představit opustit svoji rodinu. Tehdy mi došlo, jakou chybu jsem vlastně udělal a chtěl okamžitě všechno ukončit.

Od té chvíle začalo peklo v práci i v životě

Lucii jsem několikrát důrazně oznámil, že už s ní nechci mít nic společného. Ona to však nedokázala pochopit a začala se v práci ke mně chovat jako ke svému příteli. Nebylo mi to vůbec příjemné před ostatními, takže jsem se snažil vyhledávat směny, kde na ni nenarazím.

Tím jsem si však vůbec nepomohl, protože po příchodu do práce mě čekalo na stole několikrát velké srdíčko nebo vzkaz přilepený na šatní skřínce. Vždy vše nastražené tak, aby si toho všimlo co nejvíce lidí.

Nejtvrdší rána pro mě byla, když jsem přišel jednoho dne domů a tam seděla u kafíčka moje manželka i bývalá milenka. Tehdy jsem se opravdu zapotil, protože to bylo velmi nepříjemné. Lucie si počkala, jakmile přijdu domů a vše oznámila mé manželce. Ta mě okamžitě vyhodila z domu a já jsem teď zůstal sám.

Opravdu všeho lituji a vím, jaká to byla chyba. Manželka se se mnou nechce vůbec bavit a já tak nemám ani rodinu, ani práci, ze které jsem musel na tlak vedení odejít kvůli nepříjemnostem s Lucií.

The post Vojtěch (30): Zhrzená milenka mě připravila nejen o rodinu, ale i o práci. Kéž bych ji nikdy nepotkal appeared first on Top Stories.

Láska nikoliv na první pohled

S Láďou jsem se seznámila v zaměstnání. Nebyla to u mě láska na první pohled, ale docela se mi líbilo, jak o mě usiloval. Takže jsem mu nakonec dala šanci a výsledkem bylo, že jsme spolu začali chodit.

Já jsem pak po nějakém čase z práce odešla a našla si jiného zaměstnavatele. Finančně jsem si polepšila a do toho jsme se s Láďou rozhodli, že se sestěhujeme. Na nic jsem si nemohla tehdy stěžovat.

Společné bydlení mi otevřelo oči

Život s Láďou po boku je fajn, tedy jsem si to do nedávna myslela. Jenže jak mi opadly růžové brýle a vytratila se prvotní zamilovanost, zjistila jsem, že můj život se odvíjí jen podle toho, co chce on.

Jakmile se snažím vyjádřit svůj názor, je hned oheň na střeše. Láďa má například okolo sebe spoustu kamarádů. Já jsem jeho pravý opak. Dobré kamarádky bych spočítala na prstech jen jedné ruky.

Ale mně to vůbec nevadí. Problém s tím má právě jen Láďa. Jeho názor je ten, že jsem v tomto ohledu divná a asociální. Další věcí je, že přítel rád sportuje, pravidelně chodí běhat a do posilovny. Mě to ale nebaví a opět je to z pohledu Ládi špatně. A tak je to vlastně se vším.

Už mě nebaví se pořád přizpůsobovat

Aby byl doma klid, snažím se příteli maximálně přizpůsobit. Několikrát jsem byla třeba i v posilovně, jenže jsem se tam jen trápila.

Když jsem zase šla běhat, přišla jsem s bolavým kolenem. Mám raději pohodovou turistiku a výlety po památkách. Tam se ovšem Láďa nudí, tudíž tam se mnou ani nejde. Místo toho jezdí na kole.

A tak přemýšlím, jestli to s Láďou má vůbec ještě smysl. Jsme natolik rozdílní a už mě nebaví mu pořád vycházet vstříc.

The post Marie (31): Kvůli přítelovi se snažím chovat podle jeho představ. Už mě to nebaví, nikdy mu nejsem dobrá appeared first on Top Stories.

Byla jsem jako dítě štěstěny

Už na vysoké jsme si přivydělávali a po promoci nebyl problém si najít stálé zaměstnání. Na co jsme sáhli, to se nám povedlo.

Cítila jsem se jako dítě štěstěny, protože jsem dokončila školu, měla spokojený vztah a práci, která mě naplňovala. Roman to měl podobně, nastoupil jako ekonom do menší soukromé firmy s nadějí na kariérní postup.

Příchod nového člena rodiny

Po čase jsme si mohli dovolit koupit vlastní byt a hezky si ho zařídit. Měli jsme i dostatek času na provozování našich koníčků. Bylo fajn vyrazit o víkendu do lezeckého centra nebo vzít kola a jet polykat kilometry.

Některé akce jsme podnikali i společně s našimi přáteli. Vedli jsme fajn život, který se mi hodně líbil. A do této idylky najednou přišlo mé nečekané těhotenství.

Oba jsme byli touto novinkou dost zaskočeni, protože dítě jsme plánovali až později. Ale bylo to tu a museli jsme se s tím nějak poprat. Narodil se malý Petříček, který změnil úplně všechno. Už jsem se nemohla jen tak sbalit a jít na stěnu se odreagovat.

Nesplněná očekávání

Předpokládala jsem, že se Roman zapojí do péče o dítě a nenechá všechno jenom na mně. Byla jsem ze všeho unavená. Zatímco Roman stále vyrážel o víkendech s přáteli za zábavou, já zůstávala doma s miminkem.

Snažila jsem se Romanovi vysvětlit, že to takto nelze dělat, aby jeden z nás padal únavou a druhý si užíval. Ale neposlouchal mě. Myslím si, že na dítě nebyl připravený a nehodlal ubrat nic ze svých zálib. Najednou jsem viděla, jaký je to sobec, který myslí jen na sebe. A to horší ještě mělo přijít.

Jednoho dne mi Roman oznámil, že od nás odchází. Našel si novou lásku, naši společnou kamarádku, s níž se dá na rozdíl ode mě normálně bavit. Já jsem se prý hodně změnila a je se mnou k nevydržení.

Zůstala jsem s Petříčkem sama. Roman o něho moc velký zájem neprojevuje. Jak to bude dál, nevím.

The post Ilona (32): Po narození dítěte se náš vztah s partnerem rozpadl. Zůstala jsem sama appeared first on Top Stories.

Nechtěla mi říct, kam se stěhuje

Když si zabalila vše, co potřebovala, tak vyrazila od našeho společného domu pěšky. To mě trochu zarazilo, protože u nás na vesnici nejezdí ani autobusové spoje či vlak. Nejbližší vesnice je o 15 kilometrů dál, kde jsou na tom s dopravou podobně jako my tady.

Ihned mi bylo jasné, že za tím musí stát někdo z vesnice. Věděl jsem, že se to dřív nebo později musím dozvědět.

Jako každý chlap jsem v této situaci vyrazil rovnou do hospody se pořádně opít. Doufal jsem, že to manželka vzdá a najdu ji doma. V hospodě jsem cítil velice divnou atmosféru a pořád nějaké šuškání.

Musel jsem za každou cenu zjistit, kam žena odešla

Když jsem toho už měl dost, tak jsem asi po dvou hodinách praštil do stolu a chtěl po ostatních, ať mi řeknou, kde moje žena je. Po chvíli dostal kamarád odvahu a oznámil mi, že se nastěhovala k mému bratrovi, se kterým to táhne už minimálně 5 let.

Asi si dokážete představit to zklamání a zlost, která ve mně byla. Najednou jsem přišel nejen o ženu, ale i o bratra a málem i mého syna.

Ve své vesnici jsem terčem posměšků

Je to už skoro rok a žena stále žije u mého bratra. Se mnou ani jeden z nich nekomunikuje a já jsem u místních pořád terčem posměšků. Oblíbený je zejména ten, že jsem si sice nedokázal udržet ženu, ale alespoň to zůstalo v rodině.

Čím dál víc přemýšlím o tom, že vesnici, ve které jsem žil celý život, opustím. Nic dobrého mě tu už nečeká.

The post Radim (35): Můj bratr, který bydlí ve stejné vesnici, mi přebral manželku. Jsem tu všem pro smích appeared first on Top Stories.

Láska bez podmínek

Nebaví mě to. Svoje vlastní děti zatím nemám a ty Luciiny jsou ještě malé, synovi je pět a dceři tři.

Kvůli nim a péči o ně nemá Lucie tolik času na náš vztah. Spíše mě tlačí do role otce a chce, abych se dětem také věnoval. Bohužel to není právě to, o co bych zrovna stál.

Péče o děti mě nebaví

Občas je vezmu ven na dětské hřiště nebo na procházku po sídlišti, ale nebaví mě to, protože k nim nemám žádný citový vztah. Ani nevím, o čem se s nimi pořád bavit a dělám to jen kvůli Lucii, kterou mám rád.

Nerad bych o ni přišel. Jenže s mým přístupem k tomu možná dojde. Navíc mám dojem, že i ty děti vycítily, že je moc nemusím. Nejraději jsou se svojí mámou.

Když jdeme spolu ven, většinou se tváří otráveně. Ale Lucie na tom obvykle trvá, protože chce, abychom se dobře sžili.

Nevím, jak to Lucii říct

Přemýšlím, jak Lucii vysvětlit, že se na roli náhradního otce necítím. Možná by vše vyřešilo, kdyby si její děti vzali na starost prarodiče, nebo převzal do své výhradní péče jejich biologický otec.

Jenže jejich vlastní otec se o své děti vůbec nezajímá. I to výživné na děti z něj musí Lucie páčit prostřednictvím soudů. Nikdy jim nedá nic navíc, takže všechno okolo dětí je v režii mě a Lucky.

Vím, že naši situaci budu muset nějakým způsobem vyřešit. V každém případě to bude bolestivé rozhodnutí. Ať už pro mě, nebo pro Lucii.

The post Patrik (37): Našel jsem si přítelkyni s dětmi. Bohužel nezvládám roli nevlastního otce appeared first on Top Stories.

Seznámení na akci s přáteli

S Petrem jsem se seznámila na jedné společné akci s přáteli, kam jsem byla pozvaná. Grilovalo se na zahradě u jednoho z nich a Petr mi hned padl do oka. Byla jsem v té době nezadaná, takže jsem se případnému novému vztahu nebránila. Naštěstí to měl také tak.

Slovo dalo slovo a celý večer jsme si pak spolu povídali a zjistili, že máme toho hodně společného. Petr mě pozval do kina a mohu říct, že od té doby jsme byli stále spolu. Nakonec jsme se rozhodli se sestěhovat, abychom si byli na blízku každý den.

Společný život ve dvou

Žili jsme si docela v pohodě, během společného bydlení se neobjevilo nic závažného, které by mě nutilo změnit názor na náš vztah. Ten jsem považovala za šťastný a byla jsem moc ráda, že Petra mám. Předpokládala jsem, že Petr to tak má také. Hodně času jsme trávili společně na výletech, navštěvovali jsme kino i koncerty. Ale zůstal také volný čas na to, abychom měli příležitost se věnovat svým koníčkům. Petr chodil s kamarády zahrát si florbal, já zase se svými kamarádkami na zumbu.

Po čtyřech letech společného života a s blížící se třicítkou jsem začala uvažovat o dítěti. A hned jsem o tom řekla také Petrovi. Nebyl proti, společné miminko se mu zdálo jako dobrý nápad, který náš vztah ještě více utuží.

Petr změnil názor a já jsem nešťastná

Rozhodli jsem se, že ohledně dítěte tomu necháme volný průběh a nebudeme tlačit na pilu. Když se zadaří, bude to fajn. Vysadila jsem antikoncepci a začala se zajímat o to, jaké vitamíny jsou vhodné pro podporu početí. Na myšlenku mít dítě jsem si lehce zvykla a líbila se mi představa, že bychom s Petrem byli kompletní rodinou. A opravdu se podařilo. Do půl roku snažení jsem byla těhotná. Moje radost byla velká, Petrova bohužel o něco menší. Byl překvapený, že se tak stalo docela brzy po tom, co jsme se rozhodli dítě mít. Myslel si, že to potrvá mnohem déle. Byla jsem jeho reakcí zklamaná.

Ale to nebylo všechno. Zatímco já se na miminko těšila, Petr postupem času změnil názor. Začal říkat, že jsme tomu mohli ještě dát čas, jsme oba mladí a on že se na dítě ještě necítí. Dokonce po mně chtěl, abych šla na potrat. Za měsíc mám porodit a vůbec nevím, co mám dělat.

The post Karolína (28): Jsem těhotná, ale přítel dítě nechce. Přitom jsme se na něm oba domluvili appeared first on Top Stories.

Když jsme začali spolu žít

Lhala bych, kdybych tvrdila, že všechno bylo jen krásné a bez mráčku. Občas i mračna se objevila a rozpoutala velikou bouři. Tu jsme však vždy ustáli. Pohádali jsme se sice jako ve správném italském manželství, ale o to pěknější pak bylo večerní usmiřování. První větší krize přišla, když jsme se domlouvali, co kdo bude v naší domácnosti platit.

Původně to totiž bylo tak, že jsem většinou financovala všechno já. Jaroslav se totiž přistěhoval do mého pronajatého bytu. On sice občas také nakoupil nějaké jídlo, ale nebývalo to pravidlem. A na nájem nedával ani korunu.

Z lásky k němu jsem zpočátku mlčela, ale pak mi došlo, že to není správné, a Jaroslavovi jsem to řekla. Pochopitelně se mu moc nezamlouvalo, že by se měl také na chodu domácnosti finančně podílet, ale nakonec na to přistoupil. I tak jsem ale stále platila více než on.

Na dítě zapomeň

Další dohadování nastalo, když jsem začala hovořit o dítěti. Už mi táhlo na třicítku, s Jaroslavem jsme žili třetím rokem a docela dobře jsme se už poznali. Uměla jsem si ho představit jako otce našich dětí. Jenže on o tom nechtěl ani slyšet. Na dítě se prý ještě necítí a měli bychom ještě chvíli počkat, protože nám nic neuteče. Nebyla jsem sice ráda, ale přijala jsem to jako fakt.

A uběhly další dva roky našeho společného života, během kterých jsem se ujišťovala, že i když Jaroslav zatím děti nechce, určitě časem změní názor. Byli jsem oba v ideálním věku se zajímavým zaměstnáním a finančně jsme nestrádali.

Žádost o ruku a jak to dopadlo

Žili jsme si s Jaroslavem v pohodě. Chodili do práce a ve volném čase si užívali na výletech nebo na kulturních akcích. Mé kamarádky se postupně vdaly a já zůstávala jediná, která žila s přítelem na hromádce. Mrzelo mě, že Jaroslava ještě nenapadlo mě požádat o ruku. Proto jsem se rozhodla, udělat to já. Pro tuto příležitost jsem si vybrala den, kdy Jarda slavil své třiatřicáté narozeniny.

Připravila jsem jeho oblíbenou večeři, koupila drahé francouzské víno a samozřejmě také zásnubní prsten. Ten mě stále celou výplatu. Byla jsem celá natěšená, jak se Jaroslav k tomu postaví. Předpokládala jsem, že mou nabídku přijme.

Bohužel jsem se velmi spletla. Jaroslav byl překvapený, to ano, ale nedá se vůbec říct, že příjemně. Tvářil se jako bůh pomsty a mumlal něco o tom, že on se vůbec ženit nechce. Prý mu to vyhovuje tak, jak je to nyní. Toto jeho odmítnutí mě velmi zabolelo a cítila jsem se ponížená. Večeři jsem hodila do koše a Jaroslavovi řekla, ať se okamžitě odstěhuje z mého pronajatého bytu.

The post Leona (30): S přítelem žijeme už šestým rokem. Rozhodla jsem se ho požádat o ruku appeared first on Top Stories.