Nevěděla jsem, jak mám poznat rozjetý porod

Byla jsem celou dobu velice nervózní. Po několika neúspěšných návštěvách porodnice se mi tam prostě už nechtělo jet znova zbytečně. Proto jsem svůj odjezd neustále odkládala a snažila se to vydržet co nejdéle.

Manžel mě během té doby několikrát přemlouval, že už pojedeme. Já jsem byla paličatá a snažila se to odkládat, co nejvíce to šlo. Až jsem začala cítit, že se opravdu něco děje, tak teprve v ten moment jsem se pro cestu do porodnice definitivně rozhodla.

Neměla jsem to odkládat tak dlouho

Už při cestě do auta jsem cítila velké bolesti a bylo mi jasné, že to nejspíš nestihneme. Chtěla jsem si zavolat sanitku, ale cesta autem mi přišla jako rychlejší varianta. Přítel už po cestě volal do nemocnice, že jsme na cestě.

Při příjezdu před nemocnici nás zde čekalo několik lidí a já jsem konečně cítila úlevu, že mi někdo pomůže. Pak jsem slyšela doktora, jak říká, že na sál se to nestihne, že budeme rodit přímo tady.

Měla jsem obrovský strach o miminko

V tu chvíli jsem dostala velký strach, který se ale rychle rozplynul pod velkou porodní bolestí. Byla to opravdu velice náročná situace, kterou už doufám znovu nikdy nezažiji.

Máme krásnou holčičku, na které není vůbec poznat, že by bylo při porodu něco v nepořádku.

Na můj porod na parkovišti před nemocnicí už vzpomínáme jen s humorem, když to vykládáme přátelům. Pokaždé mám ale husí kůži, protože si uvědomuji, co všechno se mohlo stát, kdybych to na to parkoviště nestihla.

The post Silva (25): Tak dlouho jsem odkládala cestu do porodnice, až jsem nakonec rodila na parkovišti appeared first on Top Stories.

Jednou v noci to přišlo

Nemocnici máme kousek od domu, takže jsem se rozhodnul pro dopravení do porodnice autem. Měl jsem vše nachystané, klíče na svém místě, abych si je mohl vzít a utíkat startovat auto.

Přistavil jsem auto k domu, kde jsem manželce pomohl s nastoupením do auta. V té chvíli jsem byl víc nervózní, než byla ona. Dorazil jsem s ní během pár minut do porodnice, kde mi doktor asi po hodině oznámil, abych jel domů, že porod ještě neběží. Domluvil jsem se, že mi potom zavolají a já k porodu okamžitě dorazím.

Poslední dny bylo potřeba zařídit spoustu věcí

Před příchodem našeho prvního miminka bylo potřeba zařídit hodně věcí, a proto jsem poslední dny před porodem spal opravdu jen velmi málo. Byl jsem z toho vyčerpaný, ale chtěl jsem, aby přišlo do hotového a potom se už nemuselo vůbec nic dodělávat nebo dokupovat.

Kompletně jsem mu zařídil jeho dětský pokojíček, nachystal kočárek, postýlku i košík na dítě. Měl nakoupené hromadu oblečení, které teď není schopný ani unosit. Prostě vše bylo připravené do posledního puntíku předem.

V ten pravý moment na mě dolehla únava

Když přišlo na věc, tak mi volala manželka i sestřička z nemocnice. Já jsem bohužel měl tak tvrdý spánek, že jsem volání na telefonu vůbec neslyšel. První hovor jsem tam měl asi o půl druhé ráno.

Já jsem se bohužel probudil až o půl sedmé, kdy už byl malinký na světě. Strašně moc mě to mrzí, ale i tak si svou novopečenou roli dost užívám a jsem rád za každou chvilku, kterou můžeme společně prožít.

The post Erik: Tak dlouho jsem se chystal, že pojedeme do porodnice, až jsem porod zaspal appeared first on Top Stories.

Těhotenství bylo mé nejkrásnější období

Celé těhotenství probíhalo bez problémů, těhotenské nevolnosti se mi vyhnuly, neměla jsem žádné otoky, žádné tvrdnutí bříška, byla jsem prostě naprosto spokojená a šťastná.

S manželem jsme postupně zařizovali pokojíček pro dceru, nakupovali kompletní výbavičku a představovali si, jak se budeme starat o naše miminko.

Vše se změnilo pár hodin po porodu

V sobotu ráno jsem začala rodit a manžel mě odvezl do porodnice. Porod byl ale velmi dlouhý a naše Kristýnka se narodila až v neděli večer. Byly to dva dny plné bolestí a utrpení, ale nakonec se to povedlo.

Po tak dlouhém porodu jsem byla ale naprosto vyčerpaná, a tak se o Kristýnku staraly sestřičky a já se mohla konečně vyspat. Jenže spánku jsem moc nedala, protože mě všechno bolelo. Dceru mi vždy přivezli pouze na kojení, ale já začala mít pocit, že bych raději spala, než kojila.

Kristýnka nakonec dostala novorozeneckou žloutenku, takže musela do inkubátoru. Jenže mě to bylo jedno, já jsem byla jen unavená a chtěla spát.

Návrat domů byl velmi těžký

Po pár dnech nás z porodnice poslali domů, ale já byla spíše nervózní než šťastná. Manžel si naštěstí vzal dovolenou, takže mi s péčí o miminko pomáhal. Já jsem však byla den ode dne víc skleslá.

Nakonec jsem se dostala do stavu, kdy mi začalo být všechno jedno. Bylo mi jedno, kdo se o Kristýnku stará. Byla jsem jen ve stresu, aby nezačala zase brečet.

Hospitalizovali mě s poporodní depresí

Manžel se už na mě nemohl dívat a odvezl mě na psychiatrickou pohotovost. Pak mě asi na 2 týdny hospitalizovali s poporodní depresí.

Naštěstí jsem se potom vrátila domů plná elánu a naprosto v pohodě. Byla jsem pyšná, že se manžel zvládl o naši dcerku postarat sám. Měla jsem štěstí, že se manžel o mě zajímal a na tu pohotovost mě odvezl. Nedokážu si jinak představit, jak by to mohlo dopadnout.

The post Mirka (29): Myslela jsem, že poporodní deprese je jen výmluva. To byl omyl appeared first on Top Stories.

Zalekl se odpovědnosti a odešel od nás

Když jsem našeho syna porodila, tak se za ním ani nepřišel podívat do porodnice. Probrečela jsem každou noc, kterou jsem v porodnici byla. Jedinou radost a úsměv na tváři mi dokázal udělat jen můj malinký, který ale pořád spal.

Když mi sestra oznámila, že nadešel čas, kdy se mohu s miminkem vrátit domů, tak jsem se snažila příteli marně dovolat. Nakonec pro nás do nemocnice musel přijet můj táta, který nás dovezl domů.

Viděla jsem doma tu spoušť a znovu jsem byla v slzách

Po příjezdu domů jsem to tam skoro nepoznala, všude byl binec a vypadalo to na velké zapíjení našeho syna. Přítele jsem našla na gauči polonahého a totálně opilého. V naší posteli dva jeho kamarády ve stejném stavu.

Rychle jsem ho vzbudila a chtěla, aby to uklidil. Měla jsem z toho i trochu radost, protože jsem si myslela, že ho zapíjel tak moc a kvůli tomu se nedostavil do nemocnice. Čekala jsem, že jak vystřízliví, tak se o nás začne starat.

Jakmile vystřízlivěl, tak si sbalil věci a odešel

Hned jak se mu podařilo dostat do normálního stavu, tak si zabalil věci a odešel. Při odchodu mi řekl, abych mu napsala, kolik mi má na malého posílat. Ani se na něj nešel podívat. Byla jsem úplně v troskách.

Teď s odstupem času to hodnotím kladně, protože je lepší být sama, než s někým kdo s námi být nechce. Našla jsem si přítele, který bere malého jako vlastního a žijeme spokojený rodinný život.

The post Dana: Myslela jsem, že narození miminka upevní náš vztah. Přítel se ale zalekl odpovědnosti a opustil nás appeared first on Top Stories.

Nevěděla jsem, jak mám poznat rozjetý porod

Byla jsem celou dobu velice nervózní. Po několika neúspěšných návštěvách porodnice se mi tam už prostě nechtělo jet znova zbytečně. Proto jsem svůj odjezd pořád odkládala a snažila se to vydržet co nejdéle.

Manžel mě během té doby několikrát přemlouval, že už pojedeme. Já jsem byla paličatá a snažila se to odkládat, co nejvíce to šlo. Až jsem začala cítit, že se opravdu něco děje, tak teprve v ten moment, jsem se pro cestu do porodnice rozhodla.

Neměla jsem to odkládat tak dlouho

Už při cestě do auta jsem cítila velké bolesti a bylo mi jasné, že to nejspíš nestihneme. Chtěla jsem si zavolat sanitku, ale cesta autem mi přišla jako rychlejší varianta. Přítel už po cestě volal do nemocnice, že jsme na cestě.

Při příjezdu před nemocnici nás zde čekalo několik lidí a já jsem konečně cítila úlevu, že mi konečně někdo pomůže. Pak jsem slyšela doktora, jak říkal, že na sál se to nestihne, že budeme rodit přímo tady.

Měla jsem najednou obrovský strach o miminko

V tu chvíli jsem dostala velký strach, který se ale rychle rozplynul pod velkou porodní bolestí. Byla to opravdu velice náročná situace, kterou už doufám znovu nikdy nezažiji. Máme krásnou holčičku, na které není vůbec poznat, že by bylo při porodu něco v nepořádku.

Na porod na parkovišti před nemocnicí už jen vzpomínáme s humorem, když to vykládáme přátelům. Pokaždé mám ale husí kůži, protože si uvědomuji, co všechno se mohlo stát, kdybych to na to parkoviště nestihla.

The post Silva (25): Dlouho jsem odkládala cestu do porodnice. Nakonec jsem rodila na parkovišti appeared first on Top Stories.