Zeptejte se lidí, na co z dětství vzpomínají nejraději. Málokdo začne vyprávět o hračkách. Většina se rozpovídá o víkendech u babičky, o tom, jak s dědou spravovali kolo na dvorku, nebo jak celá rodina každý rok jezdila na stejné místo k vodě. Nejsilnější vzpomínky se rodí z opakování, z rituálů, které se zdají všední, ale právě proto jsou tak spolehlivé. Dítě potřebuje jistotu, že některé věci prostě platí, ať se děje cokoliv.

Proč jsou rituály důležitější, než se zdá

Psychologové dlouhodobě popisují, že pravidelné rodinné rituály dávají dětem pocit bezpečí a předvídatelnosti. Když víte, že v pátek večer se dívá film pod dekou a v neděli se obědvá u babičky, svět kolem působí uspořádaněji. Rituál nemusí být nijak velkolepý. Stačí, aby se opakoval a aby u něj byli lidé, na kterých záleží. Řada praktických tipů, jak podobné zvyky do běžného týdne zařadit, se dá najít i na webech pro rodiče, třeba na rodina247.cz, kde se autoři věnují každodennímu chodu domácnosti bez zbytečného mentorování.

Co konkrétně z rodinných rituálů dělá tak pevné lepidlo? Nejčastěji se opakují tyto prvky:

• Pravidelnost — děti i dospělí vědí, na co se mohou těšit, a to samo o sobě uklidňuje.
• Společná činnost — vaření, procházka nebo hra propojí generace přirozeněji než společné koukání do telefonu.
• Vyprávění — u stolu se předávají příběhy rodiny, které nikde jinde neuslyšíte.
• Role pro každého — když má i nejmladší dítě svůj úkol, cítí se být součástí celku.

Zajímavé je, že tyhle mechanismy fungují napříč rodinami bez ohledu na to, jestli žijí ve městě, nebo na vesnici. Mění se kulisy, podstata zůstává.

Babička jako živá knihovna

Prarodiče mají v rodině nezastupitelnou roli, kterou často doceníme až zpětně. Zatímco rodiče řeší školu, kroužky a účty, babička s dědou mají tu výsadu, že mohou být trpěliví. Nespěchají. Ukážou vnoučeti, jak se zadělává těsto, jak se pozná zralé rajče nebo jak se dřív posílaly dopisy. Předávají znalosti, které se v učebnicích nenajdou, a hlavně předávají čas. Řada maminek si na portálech jako Nám Ženám.eu vyměňuje zkušenosti právě s tím, jak zapojit prarodiče do výchovy tak, aby to prospělo všem stranám a nikdo se necítil odsunutý.

Mezigenerační soužití samozřejmě není bez třecích ploch. Babička to s dětmi myslí dobře, ale její rady občas narazí na jiný přístup rodičů. Děda by rád rozmazloval, maminka drží pravidla. Tady se ukazuje, jak důležitá je otevřená domluva. Nejde o to, kdo má pravdu, ale o to, aby dítě dostávalo srozumitelné signály. Konkrétní návody, jak podobné situace řešit bez hádek, sdílejí i weby zaměřené na výchovu nejmenších, například Děti247.cz, kde se rozebírají běžné konflikty mezi rodiči a prarodiči.

Malé rituály, které zvládne každý

Kdo si myslí, že rodinný rituál znamená velkou organizaci, mýlí se. Nejlepší zvyky bývají ty nejjednodušší, protože se dají udržet i ve všední shon. Nemusíte plánovat výlety ani chystat hostiny. Stačí najít drobnost, která se bude opakovat, a držet se jí. Právě spolehlivost dělá z obyčejné činnosti rituál, na který se všichni těší.

Pár nápadů, které fungují napříč rodinami bez ohledu na věk dětí:

• Společná snídaně o víkendu — bez spěchu, bez telefonů, jen rodina a teplé pečivo.
• Večerní čtení nebo vyprávění — deset minut denně, které dítě vezme s sebou do dospělosti.
• Pravidelná návštěva prarodičů — pokaždé ve stejný den, aby se na ni dalo těšit.
• Rodinná procházka po nedělním obědě — čas na rozhovory, které se u stolu neřeknou.

Zkuste vybrat jeden jediný zvyk a vydržet u něj pár měsíců. Uvidíte, jak rychle se stane samozřejmostí a jak ho děti samy začnou vyžadovat. Rituál totiž funguje jako kotva. V rozkolísaném světě, kde se všechno mění, dává jistotu, že něco zůstává stejné.

Když se rodina rozprostře po celé republice

Dnešní rodiny bývají roztroušené. Děti studují nebo pracují stovky kilometrů od rodičů, prarodiče zůstávají v rodném městě. Osobní setkání u nedělního oběda se tak z pravidla mění na výjimku. To ale neznamená, že rituály musí zmizet. Mění se jen forma. Videohovor každou neděli ve stejný čas, společné vaření na dálku podle stejného receptu, nebo pravidelné hlasové zprávy, ve kterých babička popisuje, co je nového na zahradě. Inspiraci, jak udržet vztahy i přes vzdálenost, nabízejí i stránky Naše-dětičky.eu, které se věnují rodinnému životu v jeho různých podobách.

Podstatné je nepřestat. Jakmile se rituál jednou přeruší, obnovuje se hůř. Proto se vyplatí držet i drobnosti, které se zdají malicherné. Pravidelný telefonát nebo krátká návštěva mají cenu právě v tom, že se opakují a že se na ně dá spolehnout.

Co si z toho odnést

Rodinu nedrží pohromadě dokonalost. Nedělní oběd nemusí být z kuchařské soutěže, byt nemusí být uklizený a nikdo nemusí být za hvězdu. Drží ji přítomnost, opakování a ochota věnovat druhým čas, i když by se dal strávit pohodlněji. Tři generace u jednoho stolu jsou vzácnost, kterou si zaslouží, abychom ji chránili. Až budete příště zvažovat, jestli se vám na nedělní oběd k prarodičům chce, vzpomeňte si, že právě z těchhle obyčejných chvil se skládají vzpomínky, které jednou budete vyprávět svým vnoučatům.

The post Tři generace u jednoho stolu: co doopravdy drží rodiny pohromadě appeared first on Top Stories.

Svíčky – provoní váš domov a navodí romantickou atmosféru. V současné době je svíček na trhu plno, tudíž máte z čeho vybírat. Zakoupit si můžete například svíčky parfémované z parafínu nebo přírodní (třeba z včelího vosku). Poměrně hojně zastoupeny jsou svíčky ve skle. Jejich výhodou je, že se nikde neroztečou, obvykle vyhoří celé a zůstane vám po nich skleněný obal, který lze využít například jako ozdobný obal na květináč nebo jako krabička na sladkosti, oříšky či cokoli jiného.

Osobně mám poté zkušenosti se svíčkami z obchodu Pepco (Aromatherapy home). Používám právě ty, které jsou ve skleněné dózičce, krásně voní a jsou také skvělým dárkem. Hoří zhruba 35-40 hodin a stojí pouhých 120 Kč. Pěkné svíčky za přijatelnou cenu nabízí také ku příkladu obchody Kik, Action a Teddy.

Dekorační polštářky – zútulní váš domov a zpříjemní vám volné chvíle. Ozdobné polštáře různých velikostí jsou dnes takřka neodmyslitelným designovým doplňkem každé domácnosti. Většina z nás je má na gauči a opírá se o ně při čtení knihy nebo sledování televize. Při výběru je vhodné dát si pozor na materiál, ze kterého je polštář vyroben. Každý musí posoudit sám, zda je mu látka pohodlná.

Dále je dobré vybrat polštář, ze kterého jde sundat povlak a vyprat ho, případně pořídit takový, který můžete hodit do pračky celý. Mým tipem je bílý chundelatý polštář o rozměrech 50×50 cm z obchodu Jysk (Sverdlilje). Stojí něco kolem 200 Kč. Podobné a také za nízkou cenu nabízí také obchod Sinsay.

Nástěnné hodiny – nemusí být jen praktické, v současnosti existuje plno hodin, které jsou estetickým prvkem do domácnosti. V tomto případě záleží hodně na vkusu každého člověka a na celkovém vzhledu domácnosti, do které by hodiny měly zapadnout. Opět mám i v tomto případě své favority. Jsou jimi hodiny z Lidl-shopu (Auriol – nástěnné hodiny k dotvoření). Někdy je mívají i na prodejně Lidl. Designově se hodí snad do každé domácnosti a jejich cena je velmi nízká – něco málo přes 200 Kč.

Pokud vás některý tip na bytový doplněk zaujal, určitě si udělejte radost a pořiďte si takový, který se vám líbí a hodí do domácnosti. Jistě v obchodech narazíte i na další maličkosti, které vám budou užitečné. Myslím si, že ve všech zmíněných obchodech seženete zboží za přijatelné ceny. Tak hurá do obchodu!

The post Chcete si zkrášlit svůj domov a neutratit za to celou výplatu? Mám radu nad zlato appeared first on Top Stories.

Nikdy jsem si nic nešetřila stranou, protože bydlení jsem měla vyřešené a zastávala jsem názor, že peníze si mám užívat. To byla má první velká chyba.

Kamarádka chtěla začít podnikat a poprosila mě o pomoc

Moje kamarádka měla i podle mě velice dobře připravený plán pro začátek podnikání. Jediné, co jí chybělo, byl kapitál do začátku. Potřebovala si k půjčce sehnat ručení, a tak když o to poprosila mě, neváhala jsem a souhlasila.

Půjčovala si skoro dva miliony korun. Podniku se v začátku velice dařilo a ona bez problému splácela svůj dluh.

Po určitém čase však onemocněla a nemohla dál platit své závazky. Já jsem tolik našetřeno neměla, takže mi banka sebrala dům.

Najednou jsem se ocitla úplně na dně

Byla jsem bez domova a neměla kam jít. Do té doby jsem žila od výplaty k výplatě, takže jsem neměla dostatečný objem peněž na to si zaplatit pronájem, kauci a další poplatky za bydlení.

Myslela jsem, že když to takhle dopadlo, tak se budu moci alespoň na nějakou dobu nastěhovat ke kamarádce, díky které jsem o svůj dům přišla.

Když jsem zazvonila u jejich dveří, byla jsem překvapená, jak luxusně má vybavený byt. Rozhodně to nevypadalo, že by neměla mít na splátky. Poprosila jsem ji o azyl na pár měsíců, než si něco najdu.

Její reakce mě opravdu hodně zarazila

Reakce mé tehdy nejlepší kamarádky byla opravdu hodně odlišná toho, co jsem očekávala. Řekla, že to nejde, protože by to její přítel nedovolil a v podstatě mi zavřela před nosem.

Kvůli ní jsem přišla o dům a neměla kde bydlet. Prostě jsem to nechápala. To, že jsem byla schopná jí podepsat ručení vlastním domem považuji za největší chybu svého života.

The post Marcela: Přišla jsem o dům a na půl roku se stala bezdomovcem. Byla to velká životní lekce appeared first on Top Stories.