Denně se objevují „celebrity“ s tím, že zase ukázaly o kousek víc. Že zase podnítily mužský chtíč a získaly body v mainstreamových a nemainstreamových médiích. Nebo i v jiných masově populárních prostředcích popularity. Pokud dříve bylo tajemství těla ženy skrýváno, muži museli na odhalení čekat, dlouhodobě útočit a poté se chvíli radovat, pak dnes je to zcela naopak. Pokud chcete sbalit kočku z Instagramu, TikToku nebo jiné sítě, hned víte, na čem jste. Tedy nemusíte odhalovat, co je již odhaleno.

Pravdou je, že dobývání žen a intimita, kterou vyvolení muži získali, byla velmi cenná. Platila se mnohdy doživotním slibem manželství nebo kupou dětí. Navíc bylo třeba pořizovat objemné a látkami vyplněné šaty. Dnes se ženská hruď začíná podobat té mužské. Muži mají také bradavky a jejich odhalování jim nikdy nepřekáželo. Ženy maximálně pozorovaly jejich hrudní svalstvo nebo hormonální výkonnost podle ochlupení. Teď se však stala hruď žen podobně veřejnou záležitostí jako ta pánská.

Jestliže v minulém století, které je nenávratně se svojí bradavkovou morálkou pryč, bylo často nemožné ani v časopise Playboy zahlédnout zcela obnažené bradavky (než časopis najel na vlnu nudismu), pak dnes je tomu naopak u prodejců prádla, šatů a všemožné reklamy. Módní přehlídky se konají s tím, že šaty netvoří oblečení, ale rafinované svlečení. Není jisté, že modely šatů obdivují muži pro jejich kreativitu nebo exkluzivitu, ale proto, že si zašli na strip show.

Je otázkou, zda odhalení je vždy ku prospěchu věci. Zda samotné bradavky nahradí vkus z šatů nebo spodního prádla, které začíná být tak miniaturní či průhledné, že procházka městem je podobná nudistické pláži trochu prudérnějších naháčů.

A tak po revoluci komunistické, sametové a dalších převratů v demokratických zemích zde máme i revoluci bradavkovou. Věřím, že muži i ženy se k tomu vyjadřují a zatímco muži zatím byli ušetřeni hodnocení svojí polonahosti z tohoto hlediska, podivně sexuální společnost jistě brzy najde také k tomuto fenoménu správný přístup. Tedy objektivní zhodnocení podle uměleckých nebo vědeckých kritérií.

The post Ženská revoluce v oblékání. Bradavky všude, kam se podíváš appeared first on Top Stories.

Jak ale donutit obyvatelstvo, aby umíralo včas a zbytečně nezatěžovalo stát? Opatření by mohla být konečně účinná. Je třeba z krabiček cigaret okamžitě odstranit obrázky mrtvol a naopak ke kouření pozitivně motivovat. Dávat kupříkladu jako u Dopravního podniku hlavního města Prahy (v případě jízdenek MHD) od 65 let cigarety zdarma. A kontrolovat hluboké vdechnutí.

Navíc by se měla podporovat nadváha slevami na sádle a uzeném. Zamezit pohybu na čerstvém vzduchu a zavést tučné pokuty v případě jakéhokoliv pohybu osob v předdůchodovém a důchodovém věku. Kontrolu by prováděla Česká správa sociálního zabezpečení, což je sice název, který neodpovídá moc realitě, ale ministerstvo obrany je také nyní spíše ministerstvem války.

I náš nejznámější hokejista Jarda „věčný“ Jágr si už dávno uvědomil, že propagace sociálního systému je zcela zásadní. V době, kdy se odcházelo na sklonku 60 let do důchodu, propagoval na svých prsou i bedrech záchranu sociálního systému. Tedy prozíravě už tehdy magické číslo 68.

Pokud si někdo myslí, že to bylo kvůli okupaci ruskými vojsky, pak je třeba upozornit, že Jágr se důchodovému systému plně obětuje a do 68 let hrát bude a následně se nechá jako zodpovědný občan myslící na budoucí generace zfaulovat tak, aby nezatěžoval sociální systém, do kterého léta přispíval. I přes svoje zásluhy o různé hokejové medaile je po určitém stárnutí a dosažení věku potřeba, aby uvolnil místo mladším a zkusil něco nového, třeba kladenský hřbitov. My, daňoví poplatníci mu rádi zasalutujeme.

A to je v kostce má představa, jak donutit občany, aby umírali včas. V kampani máme zakomponovaného i Jardu Jágra, který nemůže logicky u ničeho velkého chybět a na mnohé jistě motivačně zafunguje. Každý si jistě řekne, že když dokáže být Jágr oddaným dělníkem sociálního systému, proč ne i já?

Tento můj komentář, vážení čtenáři, berte s nadsázkou a notnou dávkou humoru. Ale trochu se bojím, aby se neblížil realitě.

The post Zkrátit důchod, nechat umřít, makat do předčasné smrti. Jak donutit občany, aby umírali včas appeared first on Top Stories.

Muži jsou ve své podstatě dravci od přírody. Už v dobách, kdy se lovili mamuti a ženy, muži ukazovali, že počet získaných kusů tohoto „dobytka“ je vizitkou jejich úspěšnosti. Někde tento primitivní zvyk přetrval. Existují harémy, existují války a lovení žen za účelem znásilnění. Je to doba pravěku a dřevěných kyjů. Tito muži ovšem někdy zastávají politické funkce, mají moc a peníze, což je zejména pro oběti mnohdy složitá situace.

Existuje tady poté slabý evropský či (nazvěme to) západní muž, který takto neloví. Chodí do práce, mává tisícovkami při výplatě a hraje si s dětmi. Je tak slabý, že třeba pomáhá s nádobím a pomáhá uprchlíkům. Nemá vždy správný názor a vzbuzuje u žen nejistotu. A pak přichází muž s naprostou jistotou. Každá, která se mu poddá, je jeho obětí odvlečenou do jeskyně a uspokojenou příšerným zážitkem.

Soudy v kulturních zemích vynášejí rozsudky na základě důkazů. Jeden takový soud nyní začal i s veřejně známým Dominikem Ferim. Problémem však je, že důkaz svědectvím může být zpochybněn, bagatelizován a nakonec uznán nevěrohodným. Není důležité, co se stalo, ale co se prokázalo.

A tak třeba i znásilnění může být zproštěno a žena dalším postupem ještě více zneuctěna. To, že je Feri u soudu, tak ještě vůbec nic neznamená, protože nakonec může pořád zajásat on, a to i přesto, že výpovědi dotčených dávají jasný a poměrný nechutný obrázek.

Ale vraťme se k roli mužů. Muži by prostě měli vědět, že znásilněním nic nevyhrají. Poníží se akorát sami. Neuměli získat ženu, dát jí svoji úctu a pokoru. Nakonec by si přáli, aby se takto někdo choval k jejich matkám a dcerám nebo sestrám? Nepřáli. Ale toto je cizí žena, která přijde a odejde, jen ta pachuť muže v ní navždy zůstane. Ale vlastně nikoliv muže – jen zbabělce.

Feriho kauza nám snad ukáže, že charakter „slabých“ mužů v Evropě, kteří se starají o rodinu, kteří uctívají svoji ženu a milují svoje děti, je daleko silnější než charakter predátorů. Ti myslí jen na sebe a ublížení považují za důkaz své síly. Ale jen slabý muž ublíží slabé ženě, proto nebuďme jako Feri, buďme fér.

The post Nebuďme jako Feri, buďme fér. Chlap nemusí stát před soudem ani se ospravedlňovat appeared first on Top Stories.

Může za to hlad lidí, kteří byli dva roky omezovaní a mnohdy i doslova zavření doma, vyjít ven, bavit se a navštěvovat to, co dlouho nemohli. Spousta lidí nastřádala během krize i dost peněz, protože jednoduše neměli, za co utrácet. A nemění na tom u této skupiny obyvatel ani rostoucí ceny potravin, energií nebo právě přímo zdražování v restauracích.

To se však změní na podzim. V té době již vysoká inflace a prudce rostoucí ceny energií a všeho dalšího dolehnou téměř na každého. Navíc bude po létě a opadne současné nadšení, mnohým také dojdou úspory. Dávat za polední menu v dohledné době cenu 200 korun, kterou mnozí analytici již nyní avizují, se nebude chtít dávat ani těm, co na to budou mít.

Neznamená to, že lidé přestanou chodit do restaurací úplně, ale budou si daleko více vybírat, za co vysokou cenu zaplatí – budou si vybírat kvalitní a něčím zajímavé podniky za v té době přiměřenou cenu.

Nebudou chodit na smažák s hranolkami za dvě stovky nebo na řízek s bramborem za 270 korun, ale půjdou raději za tři stovky na indickou, mexickou nebo třeba kvalitní asijskou kuchyni, které si v domácích podmínkách tak snadno jako řízek neudělají. Avšak budou tyto podniky navštěvovat s daleko nižší frekvencí, než jako je tomu právě teď.

Není proto divu, že restaurace a hospody nyní zdražují a nemějte jim proto za zlé, že chtějí aktuálně vysokého zájmu zákazníků – na rovinu řečeno – využít. Jde pro ně nejen o aktuální pokrytí vyšších cen nákladů na energie, suroviny a platy, ale také o vytváření pověstné vaty na horší časy.

Pro gastro podniky totiž může být letošní podzim velmi srovnatelný s covidovým obdobím. Akorát s tím rozdílem, že tehdy je výrazně zachraňoval rozvoz jídel a různé kompenzace od státu, tentokrát by je v mnoha případech nemuselo zachránit nic. Až na právě aktuálně tvořenou vatu.

The post Restaurace a hospody teď zažívají zlaté období. Zlom nastane na podzim appeared first on Top Stories.

Nejúspěšnější jsou v této soutěži historicky země jako Irsko, Švédsko, Francie, Nizozemsko nebo Lucembursko. Jedná se o země západní Evropy, což zřejmě i opisuje fanouškovskou základnu této soutěže. V Česku neměla soutěž až do úspěchu Mikolase Josefa v roce 2018 téměř žádnou sledovanost.

Není to sice úplným pravidlem, ale v posledních letech hned několikrát vyhrálo nad hudbou politické téma. V Eurovizi nejde kolikrát ani tak o oslavu evropské hudby, ale spíš o vyslání určitého poselství. O vítězi sice rozhodují kromě poroty i diváci, ale většinově zřejmě hlasují diváci z výše zmíněných zemí.

Například v roce 2014 vyhrála tuto soutěž rakouská vousatá zpěvačka Conchita Wurst, což by se dalo, když se podíváte zpátky do historie, označit za první velký mediální rozmach LGBT komunity v Evropě.

O dva roky později vyhrála už Ukrajina s písní 1944, kdy text písně zpěvačky Džamaly pojednával o deportacích krymských Tatarů z rozkazu sovětského vládce Josifa Stalina za druhé světové války.

Ani v jednom z těchto případů nešlo primárně o hudbu. Jak naivní z tohoto pohledu potom vypadá účast českých Kabátů, kteří nic podobného nemohli nabídnout. Ne náhodou skončili v 2007 až na posledním místě semifinále. Jméno Česku napravil před čtyřmi lety Mikolas Josef svým celkovým 6. místem.

Vzhledem k výše napsanému není překvapením, že v právě probíhajícím ročníku Eurovize je největším favoritem opět Ukrajina. Kurzy na vítězství Ukrajiny se pohybují okolo 1,4 ku 1, druhá Velká Británie má výrazně vyšší kurz v hodnotě 7 ku 1. Sázkaři mají zřejmě jasno, já také – letos vyhraje opět Ukrajina. Na hudbě, ale ani textu záležet nebude.

The post Eurovize je hudební soutěž, ve které jde o hudbu až na posledním místě. Letos to vyhraje Ukrajina appeared first on Top Stories.

Tuto verzi prostě žádný opravdový fanoušek nemohl ocenit. Ano, mohlo se to nepochybně líbit průměrnému divákovi Novy, který je jinak zvyklý na bizarní pořady jako Tvoje tvář má známý hlas nebo rovnou Výměna manželek.

Ano, oproti těmto zmíněným pořadům byl i česko-slovenský Survivor nablýskaný Mercedes. Ale pořád to byl Mercedes z AliExpressu, nepovedená napodobenina originálu.

Co se tvůrcům TV Nova extrémně povedlo, tak to byl casting. Na české (a slovenské) poměry opravdu perfektní výběr hráčů, ať už šlo o celebrity nebo prostý lid. Jediná škoda, že tito hráči nedostali dostatek prostoru hrát, protože se topili celou dobu v táborových disciplínách, a to mnohdy dokolečka dokola.

A když fanoušci zkritizovali, že souboje do 3 bodů jsou nudné, vytasil se moderátor Ondřej Novotný (ne, že by to bylo z jeho hlavy – licence je licence, a to i ta hloupá) v průběhu hry se souboji do 5 bodů, do 7 bodů, do 9 bodů a diváci se tak kolikrát dívali polovinu dílu pořád na to samé dokola.

Ženská revoluce v oblékání. Bradavky všude, kam se podíváš

Všechno se zmenšuje, zprůhledňuje a zviditelňuje. Dámská revoluce v oblékání přinesla zajímavé...

O tom prostě skutečný Survivor není. Díly americké nebo v dnešní době velmi oblíbené australské verze mají obrovskou dynamiku a v tom je to kouzlo. Australskou verzi mimochodem zařadí TV Nova do nabídky Voyo už tento pátek a doporučujeme se na ni podívat. Nebudete litovat. Podívat se doporučujeme i samotné TV Nova.

Během jednoho dílu, který trvá okolo 50 minut se obvykle stihne souboj o odměnu, souboj o imunitu, zvládneme se podívat do dění v táboře a každý díl zakončuje kmenová rada. Za stejnou dobu jsme v česko-slovenské verzi stihli maximálně tak jeden souboj do 9 bodů.

Vyloučený na kmenové radě navíc nejde do žádného duelu, ale je skutečně vyloučen a musí okamžitě opustit hru. Žádný duel, žádný proslov, prostě zhaslá pochodeň a odchod. Toto je naprosto esenciální prvek Survivoru, který naše ukecaná verze říznutá tureckou telenovelou naprosto porušovala.

Naštěstí se ale casting velmi povedl a pokud si člověk nekonečné souboje přetáčel na Voyo, tak se přes všechna negativa na česko-slovenského Survivora dívat dalo. Celou hru táhnul Vláďa, znalec originálních verzí, který asi musel nejednou kroutit hlavou, jaké ptákoviny si na něj vymysleli.

The post Proč se česko-slovenský Survivor fanouškům nelíbil? Protože to byl Survivor jako z AliExpressu appeared first on Top Stories.