Když jsem se dozvěděl o jejím rozchodu, ozval jsem se jí

Když mi kamarád řekl, že je volná, tak jsem se jí hned další den ozval. Tehdy na oslavě jsem si s ní dobře popovídal a když jsem se jí ozval, tak souhlasila se schůzkou. Okamžitě jsem zarezervoval drahou restauraci, kam jsem jí pozval.

Vyměnil jsem díky ní i svoji starou Felicii za luxusní model osobního auta od německé značky. To vše, abych ji okouzlil. Dále jsem jí dával drahé dárky a pořád ji někam zval.

I ona mi to chtěla oplácet, ale to jsem nikdy nechtěl

Nikdy nemohu říct, že by byla nějak vypočítavá. Vždy chtěla útratu zaplatit také a několikrát se jí to také podařilo v nestřeženém okamžiku. Myslel jsem si, že do ní prostě musím cpát peníze horem dolem, aby se mnou byla.

Během roku jsem utratil i s autem skoro sedm set tisíc, tedy veškeré mé úspory. Když už jsem neměl kde brát, tak jsem musel jít s pravdou ven.

Měsíc se se mnou nebavila, ale pak se ozvala

Když jsem jí řekl, že jsem investoval tolik, aby se mnou vydržela, tak se naštvala a odešla. Nenaštvala se proto, že jsem jí to řekl. Naštvala se proto, že jsem si o ní něco takového myslel.

Po měsíci se ozvala a pozvala mě k sobě domů na kávu. Tam mi řekla, že jí o peníze nikdy nešlo a že to byl i důvod, proč se rozešla s předchozím partnerem. V podstatě mi řekla, že si raději opeče buřty na zahradě a dá si plechovkové pivo než luxusní večeři o pěti chodech. Jsem rád, že se to vysvětlilo a teď spolu můžeme ty buřty opékat. Ono ostatně mi zatím na víc ani nezbylo.

The post František (32): Myslel jsem si, že hledá bohatého muže, tak jsem ji oslňoval drahými dárky, dokud jsem na to měl appeared first on Top Stories.

Chtěl jsem jí dopřát svobodu, tak jsem jí nechal chodit kdykoliv kamkoliv

Nikdy jsem nechtěl být manželem, který by manželce něco zakazoval. To, že se chodila o víkendu bavit, jsem považoval za přípustné, protože se jinak o našeho syna perfektně starala. Za přípustné jsem to považoval do chvíle, kdy jsem měl před bytem naházené svoje věci.

Nemohl jsem věřit vlastním očím. Když jsem přišel z práce domů, tak jsem svoje věci našel před bytem. Když jsem na byt zvonil, tak mi otevřel cizí chlap se slovy, že tady už nebydlím. Asi si umíte představit tu atmosféru, kdy jsem se okamžitě začal dožadovat svého syna. Jediné, co jsem si odnesl, byl polámaný kufr a polámaný nos o vstupní dveře.

Myslel jsem si, že jí to nikdy neodpustím, taková zrada….

Manželka byla jako poblázněná. Setkat se se mnou musela kvůli předání našeho syna, kdy byl týden u mé mámy společně se mnou a týden v našem společném bytě s cizím chlapem. Ptal jsem se jí, co to má jako znamenat? Odpověděla mi, že je to láska jejího života, že se moc omlouvá.

Snažil jsem se s touto situací nějak žít a pomalu jsem se připravoval na rozvod a budování nového vztahu. Jenže chlápek si s manželkou užil a odjel do ciziny. Manželka zůstala smutná, těhotná a sama. Když se mi ozvala s prosíkem, zda bych ji nevzal zpátky, tak jsem ji okamžitě odmítl, že nebudu vychovávat cizí dítě. Po týdnu se mi to rozleželo a já se k manželce vrátil. Papírově je syn můj, ale biologicky určitě ne. Snažím se ho milovat jako vlastního, ale i tak u nich dělám rozdíly.

The post Vojtěch (39): S manželkou máme dvě děti, jen to starší je moje vlastní appeared first on Top Stories.

Vždy říkal, že to je, jakoby mu umřelo dítě

Když došlo na rozhovor o jeho bývalé firmě, tak měl otec během pár minut skoro slzy v očích. Hodně těžko se mu o tom hovořilo a jednou dokonce prohlásil, že je to, jakoby mu umřelo dítě. Něco na tom bude, protože firmu přece jenom budoval víc jak dvacet let.

Asi si to nikdo nedovede představit. Otce nikdy neštvalo to, že by přišel o milionové měsíční příjmy, ale to, že jeho firma musela zavřít a připravila tak o práci přes sto zaměstnanců. To nesl nejhůř a tehdy ho velmi mrzelo, když musel propouštět.

Šlo to s ním z kopce, stal se z něj alkoholik

Je to 5 let, co je jeho firma zavřená. Asi 3 roky po uzavření provozu ještě otec pořád řešil nějaké papírování a komunikaci s úřady a bankami. To ho zaměstnávalo a ještě se tak nějak udržoval v kondici.

Když to vše pominulo, tak najednou neměl co dělat a začalo ho užírat svědomí a myšlenky na svoji starou firmu. Asi nejjednodušší cesta, jak zapomenout, bylo pro něj sáhnout po lahvi tvrdého alkoholu. Ze začátku to vypadalo nevinně, ale dopracoval se do stavu, kdy vypije dvě lahve tvrdého alkoholu denně.

Jednou jsem otce našel špinavého u popelnic

Jelikož se s ním nikdo z rodiny nechtěl bavit, protože měl opravdu škaredé opilecké stavy, tak se otec uchyloval ven do restaurací a hospod, až se začal kamarádit s bezdomovci a stále více jejich způsob života převzal za svůj.

Šel jsem s přítelkyní z oběda a najednou jsem viděl svého otce, jak leží vyvalený u popelnic. I když jsem se strašně styděl, tak jsem ho posbíral a odvedl domů. Teď na otce dávám pozor sám a snažím se ho zaměstnat, aby nemusel řešit volný čas alkoholem.

The post Ondra (28): Při procházce se psem jsem našel svého otce u popelnic v hrozném stavu appeared first on Top Stories.

Neměl jsem na nové auto, tak jsem se vydal do autobazaru

Jelikož jsem vybíral velké auto, tak nové by stálo více jak 600 tisíc a to jsem na auto tedy nachystané neměl. V autobazaru se auto, které jsem si velikostně představoval, pohybovalo v rozmezí od 150 do 250 tisíc korun.

Byl jsem už skoro rozhodnutý, že vezmu auto téměř za 250 tisíc, pak jsem tam však viděl krásné starší auto, které bylo ve velmi dobrém technickém stavu, tedy alespoň podle prodejce.

Auto jsem koupil a odvezl domů, byl jsem nadšený

Byl jsem nadšený, že se mi podařilo sehnat tak velké auto jen za 140 tisíc korun. Ihned jsem nabalil rodinu a vyrazil na výlet. Jenže auto nám přestalo po ujetí 150 kilometrů jet. Musel jsem ho nechat odtáhnout. V autobazaru se o reklamaci o skryté vadě nechtěl nikdo ani bavit, takže jsem do auta musel investovat 30 tisíc korun.

Po této zkušenosti jsem se auta rychle zbavil a šel koupit něco kvalitnějšího a spolehlivého. Vybral jsem tedy podobně velké auto za 240 tisíc korun. To nám vydrželo měsíc a potkal se motor. Přitom rozvody mělo auto údajně udělané před 2 měsíci.

Už nikdy si nekoupím auto z autobazaru

Když si vezmu, že oprava druhého auta mne stála 96 tisíc korun, tak jsem na sebe opravdu naštvaný. Měl jsem rovnou koupit nové auto a byl by klid. Měl jsem s tím spoustu starostí a finančně to také nevyšlo tedy moc dobře.

I druhé auto jsem tedy prodal a teď nemáme žádné. Peníze jsem tedy akorát tak prodělal a zase musím jezdit autobusem. Budu muset chvilku počkat, než našetřím na nové auto.

The post Lukáš (33): Už nikdy si nekoupím ojeté auto, raději budu chodit pěšky appeared first on Top Stories.

Nevěděl jsem, jak větší obnos získat, tak jsem se obrátil k hazardu

Měl jsem asi to štěstí nebo tu smůlu, že jsem první večer vyhrál opravdu hodně peněz. Neměl jsem o hazardu absolutně žádné znalosti, ani zkušenosti. Prostě jsem vybral z účtu deset tisíc korun a vyrazil jsem do největšího kasina u nás ve městě.

Neznal jsem pravidla rulety, neznal jsem pravidla karetních her. Proto jsem se rovnou vydal nejkratší cestou k herním automatům, kde to vypadalo velmi jednoduše. Začal jsem tam strkat peníze a postupně zjišťoval, jak která hra funguje a jak je to s vyplácením výher.

Za první noc 200 tisíc, zůstal jsem jako opařený

V kasinu jsem byl celou noc, protože se mi opravdu hodně dařilo. Asi prostě štěstí začátečníka. Řekl jsem si, že prostě dám otočku za 1000 korun a uvidíme, co se stane. Během 6 hodin jsem z kasina odnášel 200 tisíc korun.

Byla to nepopsatelná radost. Přišel jsem domů a vyhodil jsem balík peněz na stůl. Manželka se na mě opravdu nevěřícně dívala, ale já jsem jí řekl pravdu. Řekl jsem jí, že jsem to prostě chtěl zkusit. Za peníze se opravil kousek domku, prostě to, co nám chybělo. Z velké výhry nám po tom všem ještě téměř 30 tisíc korun zůstalo.

Rozhodl jsem se zkoušet štěstí znovu

Prostě jsem si myslel, že když to vyjde jednou, tak to vyjde znovu. Vzal jsem 30 tisíc do kasina a během 2 hodin jsem je tam prohrál. Nemohl jsem se s tím smířit a šel jsem vybrat další peníze. Ta noc byla opravdu hodně drahá a já se domů vracel bez peněz.

Zkoušel jsem štěstí další rok, až jsem prohrál vše, co jsem mohl a dokonce jsem naši rodinu ještě zadlužil. I po tom všem, co jsem udělal, mi manželka dala šanci a dala mi to ultimátum. Já však sám za sebe nemohu říct, jestli to bez hraní mohu zvládnout.

The post Vojtěch (44): Manželka mi dala ultimátum, buďto ona nebo hazard. Já teď nevím, co s tím… appeared first on Top Stories.

Když jsem se oženil, tak se vše změnilo a Vánoce jsou utrpením

Našel jsem si mladší přítelkyni, která má Vánoce také hodně ráda. Když jsem s ní ještě nebyl ženatý, tak jsem s ní slavil Vánoce vždy o den později. Na Štědrý den byl každý u svých rodičů a další den jsem byl s ní. Měl jsem tak vždy v podstatě dvoje Vánoce.

Se svatbou se vše změnilo a čekala mě velká změna. Zatímco já jsem čekal zase dny plné pohádek a pohody, tak se z toho stal jeden velký cirkus. Místo ležení u televize a pohádek jsem musel s ní kompletně uklidit byt a vše pečlivě nachystat. Moje manželka je prostě velká puntičkářka a musí mít vše dokonalé.

Místo klidu a pohody jedna návštěva za druhou

První a druhé Vánoce jsem musel přetrpět několik návštěv u nás nebo my jsme šli na návštěvu k někomu jinému. V podstatě jsem neměl chvilku v klidu a jen čekal, až bude konec. Letos mě ale čeká ještě větší překvapení. Manželka pozvala na Štědrý den rodiče z obou stran. To znamená, že i ten poslední den neproběhne v klidu, protože je budeme muset hostit a obsluhovat.

Strašně rád vzpomínám na ty své dětské Vánoce, kdy jsem nemusel vůbec nic řešit a mohl jsem v klidu sledovat pohádky u televize. Doufám, že se nám jednou podaří pro naše děti vybudovat stejné vzpomínky na Vánoce a vánoční svátky, jaké jsem si z dětství odnesl já. Doufám také, že se manželka jednoho dne uklidní a začne si Vánoce užívat stejně tak, jako jsem si je kdysi dokázal užívat já.

The post Mirek (33): Vánoce jsem měl jako dítě strašně rád, teď jsou pro mě spíše utrpení appeared first on Top Stories.

Byla to práce snů, která byla dobře placená

Jelikož jsem si vydělával opravdu hodně, tak jsem si mohl dovolit i luxusní byt na hypotéku. Dostával jsem tučné odměny a roční prémie. Každý mne chválil. Vždy jsem si myslel, že v této práci zůstanu až do důchodu.

Vše se změnilo, když nastoupila nová kolegyně. Je možné, že můj úspěch v práci souvisel i s tím, že jsem neměl do té doby žádný vztah. Do nové kolegyně jsem se prostě zakoukal a s tím jsem v práci začal dělat spoustu chyb.

Na služební cestě jsem jí prozradil citlivé informace

Asi věděla, co dělá, ale já jsem byl prostě okouzlený jejím vzhledem. Dopřávala mi na dlouhé služební cestě spoustu sexu a já jsem jí díky tomu prozradil celé fungování naší firmy.

Prozradil jsem jí i velmi citlivé informace, ale v té chvíli mě to vůbec nenapadlo. Udržovala se mnou vztah několik měsíců a během toho už začala z firmy bokem vytahovat peníze. Dělala to velmi chytře a to díky tomu, že jsem jí prozradil, jak to u nás v účtárně funguje. Vystavovala faktury k nerozeznání od skutečných, jen s tím rozdílem, že peníze směřovala na své zahraniční účty. Jelikož běžně platíme do zahraničí, tak to nikomu nemohlo přijít divné.

Vytáhla z firmy přes dvanáct milionů korun

I tato částka je vzhledem k objemu peněz v naší firmě malá, takže se na ni nepřišlo hned. Chybu udělala sama Veronika, která chtěla víc a víc. Když začala vystavovat faktury přesahující dvě stě tisíc korun, tak se to začalo řešit. Tyto částky už totiž nejdou jen přes účtárnu, ale i přes vedoucího.

Když se na vše přišlo, tak Veronika nebyla dlouho k nalezení. Musela ji najít až policie. Já jsem díky tomu dostal vyhazov, protože se o našem románku vědělo a já nikomu nevysvětlil, že jsem jí v tom nepomáhal. I když mi policie nic neprokázala, tak jsem své místo neobhájil. Z celé situace jsem dost zaskočený a jednu věc pořád nechápu. Nechápu, kam ty peníze Veronika dávala. Neměla luxusní auto ani luxusní bydlení. Policie u ní na účtech zabavila jen pár desítek tisíc korun a mě by rozhodně zajímalo, kde tedy ty peníze mohou být…

The post Erik (33): Vyhazov jsem dostal kvůli zpronevěře kolegyně appeared first on Top Stories.

Trvalo to už víc jak dva roky a mně se dařilo to před manželkou stále tajit

Jednoho dne se mě Lenka zeptala, jestli bych s ní nemohl odjet na dovolenou, že by si mě chtěla užít alespoň deset dní v kuse. Promyslel jsem to a doma jsem řekl manželce, že mě čeká dlouhá cesta letadlem a deset dní mimo domov skrz práci.

Manželka byla chápavá a bez problémů souhlasila. Ihned ale asi začala střádat své plány. Na dovolenou jsem tedy s Lenkou odletěl a začal si užívat chvilku klidu.

První den byl jako z pohádky, a to až do večerního programu v hotelu

První den jsem si moc užil. Byl jsem velmi odpočatý a dobře naladěný. Vyrazil jsem s Lenkou na večeři v hotelu a těšil se, jak se dobře najíme. To, co jsem tam však viděl, jsem si nedokázal vysvětlit.

Když jsem se zařadil do fronty ke grilu, tak jsem uslyšel hlas manželky. Myslel jsem si, že se mi to jenom zdá a nevěnoval tomu pozornost. Pak jsem se však otočil a moje žena tam opravdu byla s nějakým mladíkem.

Chvilku jsem je sledoval a pak jsem raději odešel

Chvilku jsem manželku s mladíkem sledoval. Tím pádem jsem byl svědkem toho, jak se vášnivě líbají. To jsem ale vidět nechtěl, takže jsem toho nechal a věnoval se své milence.

Snažil jsem se jim vyhýbat, co to šlo, ale nakonec jsme na sebe s manželkou stejně narazili. Jsme teď čerstvě rozvedení a oba opravdu šťastní.

The post Ondřej (51): Vyrazil jsem na dovolenou s milenkou. To, co jsem tam zažil, by mě ale nikdy nenapadlo appeared first on Top Stories.

Táta pro mě vždycky byl hrdina. Vtipný, starostlivý, silný. Nebyl moc doma – pracoval často mimo město, býval pryč i několik dní v týdnu. Vždy jsme to brali tak, že pracuje hodně, abychom se měli dobře. A když přijel, byl ten nejlepší. Vozil mi knihy, sladkosti, znával moje kamarádky, smál se mým vtipům. Nikdy nekřičel. A mně se zdálo, že máme dokonalou rodinu.

Pak zemřel. Náhle, bez varování. Bylo mu šedesát. Infarkt ho dostihl na služební cestě – aspoň jsme si to mysleli.

Pohřeb byl tichý, bolestný. Všichni jsme plakali. Ale pravý šok přišel o týden později, u notářky. V místnosti seděla moje máma, já, notář – a ještě jedna žena. Elegantní, asi o patnáct let mladší než táta. A s ní dvě děti – holka a kluk. Kluk vypadal přesně jako můj otec, jen v mladším vydání. Ticho v místnosti by se dalo krájet.

Žena se představila jako Iveta. A s jistotou prohlásila, že byla s mým otcem „v partnerství“ sedmnáct let. A že s ním měla dvě děti. Byla jsem v šoku. Měla jsem pocit, že se mi rozpadl svět. Táta, můj táta – měl dvě rodiny?

Dokumenty to potvrzovaly. Platby, přiznání otcovství, dokonce životní pojistka rozdělená mezi „obě rodiny“. Matka zbledla. Nic z toho nevěděla. Ani já ne. A přitom… když jsem se podívala zpátky, byly tam náznaky. Telefonáty, které nikdy nebral před námi. Pracovní cesty, které byly zvláštně pravidelné. Vánoce, kdy musel jet ještě něco vyřídit.

Byl to podvod? Nebo paralelní život? Všichni kolem mě měli názor. Ale já měla jen bolest. Protože mi někdo vzal mé vzpomínky a přepsal je cizí pravdou.

Začala jsem se o „druhou rodinu“ zajímat. Chtěla jsem vědět víc. A zjistila jsem, že táta skutečně žil dva životy. V každém z nich jiný. U nás byl rodinný typ, u nich tichý, uzavřený, často nepřítomný. Všude měl kousek pravdy. Ale nikdy celý obraz.

S Ivetou jsem si nakonec sedla. A mluvily jsme. Ona o něm mluvila jinak. Řekla mi, že věděla o nás. Ale že slíbil, že „až to bude vhodné“, odejde. Nikdy neodešel. A já jsem si uvědomila, že jsme obě byly obětí jednoho velkého příběhu, který měl jen jednoho režiséra – mého otce.

Dnes už vím, že člověk může žít víc životů – ale dřív nebo později se ty životy střetnou. Táta ten střet nestihl zažít. Zemřel dřív. A my jsme zůstaly – dvě ženy, čtyři děti, jedna minulost a spousta otázek.

Odpustila jsem mu? Asi částečně. Protože byl skvělý táta. Ale i muž, který lhal celý život. Bolí to. Ale díky tomu jsem pochopila, že pravda se nedá skrývat věčně. A že i když ji poznáme pozdě, má právo být slyšena.

The post Můj otec měl dvě rodiny. Zjistila jsem to až po jeho smrti appeared first on Top Stories.

Potkali jsme se na školení. Oba v pracovním stresu, oba unavení životem, oba se smáli stejným vtipům. Jmenoval se Tomáš. Vypadal jako někdo, komu byste bez váhání svěřili život – klidný, vtipný, chytrý. A taky nosil snubní prsten.

První večer mi řekl, že je ženatý. „Není to ideální, doma je to složité… už roky jen přežíváme kvůli dětem.“ Byla jsem opatrná. Vážně. Řekla jsem si: tohle ne. Jenže pak začaly dlouhé hovory, smsky, obědy, letmé dotyky. A jednoho dne mě políbil. A já mu to dovolila.

Začala aféra. Nejprve tajné zprávy a setkání po práci, později víkendové „služebky“, krátké útěky z reality. Tomáš mi říkal, že mě miluje. Že se mnou plánuje budoucnost. Že jeho žena je chladná, že spolu už roky nespí, že se rozvede – jen to chce čas. A já čekala. Měsíc. Dva. Rok.

Jenže čím déle jsme byli spolu, tím víc se ten čas natahoval. „Teď to nejde, děti mají zrovna náročné období.“ „Musím to udělat správně, aby netrpěly.“ „Příští měsíc, slibuju.“ A já jsem mu věřila. Protože jsem nechtěla vidět pravdu.

Kamarádky mi říkaly, ať od něj odejdu. Že to nikdy neskončí jinak než bolestí. Ale já věřila, že já jsem ta výjimka. Že náš vztah je jiný. Že on není jako ostatní.

Byl.

Tři roky jsem čekala. Tři roky jsem si plánovala, jak budeme žít spolu. Tři roky jsem odmítala jiné muže, žila mezi stíny, proplétala se mezi jeho výmluvami a víkendovým tichem, kdy se vracel ke své ženě. A pak přišel zlom.

Jednoho večera mi napsal, že jeho žena našla zprávy. A že mu dala na výběr. On si vybral ji. „Nechci ztratit děti. Nechci přijít o dům. Je mi líto. Ale musím to ukončit.“

Byla jsem zničená. Ne kvůli tomu, že mě opustil. Ale kvůli tomu, že jsem tři roky obětovala svůj život pro někoho, kdo nikdy neměl v plánu změnit ten svůj.

Začala jsem chodit na terapii. A poprvé se zeptala sama sebe: Proč jsem se zamilovala do někoho nedostupného? Proč jsem věřila, že když budu čekat dost dlouho, dostanu lásku? A pravda byla tvrdá. Já si lásku nechtěla užít. Já si ji chtěla zasloužit. A on byl ideální v tom, že mi ji dávkoval po kapkách.

Dnes už bych to nikdy neudělala. Ne proto, že bych nevěřila na lásku. Ale protože vím, že skutečná láska vás nezavírá do čekárny. Neschovává se v tichých víkendech. Neexistuje jen mezi řádky zpráv. Existuje ve skutečném životě – kde vás někdo vybere. Bez podmínek. Bez výmluv.

A Tomáš? Občas mi napíše. „Jak se máš?“ „Myslím na tebe.“ Já už ale neodpovídám. Protože moje odpověď je ticho. Ticho ženy, která už nikdy nebude něčí druhá.

The post Zamilovaná do ženatého: Čekala jsem, že se rozvede. Tři roky… marně appeared first on Top Stories.

Byli jsme spolu čtyři roky. Marek byl milý, galantní, pozorný. Byl přesně ten typ muže, u kterého vám kamarádky říkají: „Ten je hodnej, toho si važ.“ Měli jsme společný byt, psa, plány na dítě. A taky sdílený počítač.

Ten večer jsem jen chtěla zjistit, proč mi nová pračka nenechává prádlo voňavé. Vešla jsem do historie prohlížeče, abych si našla odkaz na recenzi. Jenže tam na mě vyskočily stránky, které jsem neznala. První byla seznamka pro zadané. Pak erotický chat. A nakonec… galerie fotek, které rozhodně nebyly moje.

Zamrazilo mě. Cítila jsem, jak se mi třesou ruce. Ale v tu chvíli jsem ještě nechtěla věřit nejhoršímu. Možná… možná to jen někdo otevřel omylem. Nebo kamarád. Nebo virus. Víte, mozek si někdy vymýšlí ty nejdivnější výmluvy, jen aby nemusel přiznat pravdu.

Ale pravda nečekala. V dalších dnech jsem sledovala Marka pozorněji. A najednou mi začaly docházet drobnosti, které jsem dřív přehlížela. Zdržoval se po práci. Pořád si něco psal na mobilu, ale nikdy ho nenechal z dohledu. Občas měl na sobě parfém, který jsme doma neměli. A když jsem se ho jednou zeptala, proč má na krku drobný škrábanec, jen pokrčil rameny a řekl: „Asi pes.“

Rozhodla jsem se jednat. Nainstalovala jsem na počítač program, který ukládal obrazovku. Ano, je to špehování. A ano, cítila jsem se kvůli tomu hrozně. Ale potřebovala jsem vědět pravdu. A pravda přišla hned druhý večer. Marek flirtoval s jinou ženou, říkal jí, že ho to doma nebaví, a že chce „něco tajného, bez závazků“.

Další den jsem sledovala jeho polohu přes aplikaci, kterou jsme používali kvůli společnému účtu. Nešel do práce. Šel do bytu v jiné části města. A tam zůstal tři hodiny. Měla jsem důkaz. Ale místo výbuchu vzteku jsem jen seděla na gauči, dívala se na naše fotky na poličce a ptala se sama sebe: Jak dlouho to trvá? Kdo vůbec Marek je?

Večer jsem mu řekla, že o všem vím. Popřel to. Do poslední chvíle. I když jsem mu ukázala screenshoty, i když jsem mu přečetla jeho vlastní slova. Víte, co řekl? „Ty mě špehuješ? Ty mi nevěříš?“ V tu chvíli jsem pochopila, že s ním nemůžu být. Ne proto, že mi byl nevěrný. Ale proto, že nedokázal říct pravdu. Že otočil situaci proti mně.

Odešla jsem. A bylo to jedno z nejtěžších rozhodnutí mého života. Ne kvůli citům – ty umřely v ten večer, kdy jsem viděla, jak píše „miluju tvůj úsměv“ někomu jinému. Bylo to těžké kvůli ztrátě iluze. Protože Marek nebyl ten, za koho jsem ho měla. A ani já už nejsem ta, která zavírá oči.

Dnes vím, že jsem byla jen jednou z jeho rolí. Měl víc scén, víc partnerů, víc tváří. Ale já mám jen jednu – a tu si konečně chráním. A jestli mě tahle zkušenost něco naučila, tak že nikdy nepoznáte člověka jen podle toho, jak se chová, když se díváte. Ale podle toho, co dělá, když si myslí, že se nedíváte.

The post Můj partner vedl dvojí život. A já na to přišla úplnou náhodou appeared first on Top Stories.

zdroj:pixabay.com

Začátky brýlí sahají až do 13. století, kdy italský vynálezce Salvino D’Arati vytvořil první páry brýlí, které se skládaly z dvou lupů spojených pantem, který se opíral o nos. Tyto brýle byly umístěny do různých materiálů, jako byla kost, kov nebo kůže, a nebyly vybaveny žádnými obroučkami na uši.

zdroj:pixabay.com

S nástupem Gutenbergova tiskařského lisu v roce 1439 se zvýšila poptávka po brýlích, protože více lidí začalo číst a psát. Španělští výrobci přišli s inovativním řešením, které zahrnovalo použití stužek jako obrouček, zatímco němečtí výrobci vyráběli rámy z kůže a rohoviny. Tyto inovace přispěly k většímu komfortu při nošení brýlí.

Moderní brýle začaly nabírat svůj nynější vzhled v 18. století, kdy londýnský optik Edward Scarlett přidal postranice, které umožnily, aby brýle zůstaly pevně zastrčené za uši. Dalším zásadním vylepšením byly bifokální brýle, které představil Benjamin Franklin. Tento typ brýlí umožnil kombinovat dvě korekce do jednoho pohodlného páru.

zdroj:pixabay.com

Rozmanité styly brýlí se vyvinuly během času. Od kruhových rámečků, které získaly popularitu v 20. letech díky propagaci Hollywoodu a prodeji veřejnosti za dostupné ceny, po inovativní „browline“ rámečky, které nabízely flexibilitu a možnost přizpůsobit si vzhled brýlí dle preference nositele. Dokonce i letci měli svůj podíl na vývoji brýlí, kdy v 30. letech vznikly speciální sluneční brýle pro ochranu proti škodlivým slunečním paprskům, což později inspirovalo populární modely letectví.

Cat-eye brýle se poprvé objevily v 30. letech díky americké umělkyni Altině Schinasi, která se snažila vytvořit atraktivní brýle pro ženy. Jejich popularita však vzrostla v 50. letech, kdy se staly ikonickým stylem díky herečce Marilyn Monroe, která je nosila ve svých filmech.

The post Brýle – dnes jako módní doplněk. Jak ale vypadaly dřív? appeared first on Top Stories.

The post Jak dlouhý máme průměrně sex a jak často? appeared first on Top Stories.

Globální studie ukazují, že ženy předčí muže v až 84 % činností, zatímco muži excelují především v rozvoji strategických dovedností a odborně-technických znalostech. I přesto, že ženy jsou vnímány jako vysoce kompetentní vůdkyně, některé stereotypy stále přetrvávají. Psychologické pozadí tvrzení, že ženy jsou lepší v multitaskingu, podporují studie zkoumající genderové rozdíly.

zdroj:pixabay.com

Vědecké týmy zjišťují, že více než 50 % lidí věří v genderové rozdíly v multitaskingu, přičemž až 80 % se domnívá, že v této dovednosti vynikají ženy. To může mít kořeny v evoluční výhodě spojené se skloubením výchovy dětí, práce v domácnosti a zaměstnání, kterou mají ženy. I když některé stereotypy mohou být zakořeněné v minulosti, ženy dnes prokazují vynikající vůdcovské schopnosti.

V roce 2015 provedli sociologové z Pew Research Center studii, která zkoumala klíčové vlastnosti, jež dělají z člověka dobrého vůdce. „Vlastnosti jako poctivost, inteligence, soucit a inovace byly na vrcholu hodnotícího žebříčku,“ zdůraznili výzkumníci. Při srovnání vlastností mezi muži a ženami dosáhly ženy ve většině kategorií vyššího hodnocení. Široká veřejnost vnímá ženy jako soucitnější, inovativnější a čestnější v porovnání s muži.

Nejzajímavější aspektem celé studie bylo zjištění, že ženy často zlehčují své zásluhy a podceňují vlastní sebehodnotu. Vědci z Pew Research Center podotkli, že s postupujícím věkem získávají ženy větší sebevědomí a aktivně usilují o vyšší pozice, naopak muži mají tendenci zlehčovat své úspěchy s přibývajícím věkem. „Muži ve věku do 25 let se často považují za na vrcholu svých schopností, což se liší od žen mladších 25 let, které mají sklon podceňovat své dovednosti.“ S postupujícím věkem se tato dynamika mění.

zdroj:pixabay.com

Statistiky z roku 2023, zveřejněné na stránkách Leftronic, naznačují, že ženy tvoří 29 % globálního vrcholového managementu, 31 % vedoucích funkcí v USA jsou obsazeny ženami a 33 firem z Fortune 500 má ženy ve funkci generálních ředitelek. Obor, kde ženy dominují, je oblast lidských zdrojů. Na začátku roku 2019 zastávaly manažerky lidských zdrojů až 79 % všech vedoucích pozic obsazených ženami, zatímco v oblasti lékařských služeb působilo ve vedoucích pozicích úžasných 72 % žen.
Ženy vůdkyně se často vyznačují transformačním přístupem, podporují druhé a lépe využívají emocionální inteligenci.

Výzkumy také ukazují, že ženy se lépe rozhodují ve stresu, což může být cenným přínosem pro vůdčí role. Vzhledem k tomu, že svět preferuje sebevědomí a sebedůvěru, muži by se mohli inspirovat schopností žen využívat měkké dovednosti, naslouchat a rozvíjet potenciál svých podřízených.

I přes tyto výjimečné schopnosti žen, statistiky ukazují, že jsou stále podceňovány ve vrcholovém managementu. Výzva spočívá nejen v odstraňování genderových stereotypů, ale i v tom, aby společnost opravdu ocenila a využila plný potenciál ženských vůdkyň.

The post Ženy vs. muži: Kde ženy překonávají své mužské protějšky? appeared first on Top Stories.

V roce 1978 byl obviněn z napadení a nošení neregistrované střelné zbraně. Následně byl odsouzen a propuštěn až v roce 1983 po tříletém pobytu v psychiatrickém zařízení. Poté začal páchat ještě hrůznější činy.

V letech 1986 a 1987 unášel a mučil ženy ve svém domě v Philadelphii. Vytvořil jámu, kde držel své oběti, znásilňoval je, mučil a některé z nich dokonce zavraždil. Jeho hrůzné činy byly inspirací pro film Mlčení jehňátek.

zdroj:pixabay.com

Gary Heidnik prováděl brutální týrání a vraždění nevinných obětí ve svém domě v Philadelphii. Po unesení žen je věznil v jámě hluboké asi 120 centimetrů, kterou zakrýval dřevěnou deskou a těžkými váhami. Pro některé zajatkyně představovala tato jáma místo hrůzy, kde byly vystaveny nejtemnějším činům.

Heidnik znásilňoval své oběti, často jednotlivě nebo ve skupinách, a následně je brutálně bil a mučil. Jeho sadistické chování zahrnovalo využívání elektrického proudu k mučení, a dokonce i zabití. Mezi jeho oběťmi byla i 23letá Deborah Dudleyová, kterou popravil elektrickým proudem, když ležela v jámě naplněné vodou.

zdroj:pixabay.com

Heidnik byl nakonec zatčen v roce 1987 poté, co jedna z jeho obětí, Josefina Rivera, uprchla a informovala policii. V roce 1988 byl odsouzen na doživotí a odseděl si svůj trest ve věznici v Pensylvánii. Pokusil se o sebevraždu v roce 1999 a zemřel po podání smrtící injekce v červenci téhož roku.

The post Gary Heidnik a jeho “mlčení jehňátek” appeared first on Top Stories.

Tyto výroky nejsou výrazem a projevem zoufalství jedince, který nemůže dosáhnout změn z důvodu genetických předpokladů. Nejsou to ani slova člověka, který se snaží uniknout nějaké rodinné kletbě, i když to tak může vypadat, když nad tím člověk přemýšlí. Ve většině případů jde pouze o obranný mechanismus a výmluvu někoho, kdo ve skutečnosti nechce být jiný. Kdo nechce růst, posouvat se, pracovat na sobě, podstupovat výzvy. Je jednodušší nechávat věci tak, jak jsou, jak jsme zvyklí, jak jsou automatické, osvědčené a mnohokrát opakované. Je snazší dělat něco, co naše okolí očekává, protože je tak snazší předpovědět, jaká reakce bude následovat.

zdroj:pixabay.com

Často je dokonce pohodlnější přijmout druhého člověka a jeho reakci (hádku, prásknutí dveří apod.) než zkoušet něco nového. Přemýšlet, hledat nové postupy, kompromisy, nebo se učit jednat s druhými jinak, než jsme zvyklí, je mnohem náročnější než stagnovat. Opakování známých postupů, přenechávat nervovým impulsům průchod po známých trasách a vyhýbat se experimentování, je jednodušší.

Mnohdy zůstáváme v určitých vzorcích, ačkoli v nich necítíme pohodlí nebo nám nepřinášejí prospěch. Máme však možnost se rozhodnout jinak. I malé změny ve svém jednání mohou být prvním krokem ke většímu růstu a rozvoji. Nejsme pasivními produkty okolí, ale aktivními tvůrci našich vlastních životů.

zdroj:pixabay.com

Přijmout změnu není vždy snadné, může to přinášet stres a nejistotu. Ale také to může být vzrušující a otevřít nám to nové možnosti. Přesvědčení o naší neměnnosti může být zkouškou, kterou si před sebe klademe sami. Ale když najdeme důvod pro změnu a vytrváme v tom, může dojít k postupnému posunu.

Nejsme omezeni našimi vlastními přesvědčeními, můžeme se změnit a růst. Pokud si uvědomíme svou volbu a rozhodneme se jednat jinak, otevíráme si možnost měnit vztahy, posilovat svoji volbu a rozvíjet své sebevědomí. Zkuste se zamyslet nad tím, co byste chtěli změnit, a zkusit něco nového. Malé kroky mohou vést k velkým posunům a změnám. Jsme tvůrci svého života a máme možnost vybrat si cestu, kterou chceme jít.

The post Ale to jsem prostě já… appeared first on Top Stories.

Před tímto rozhodnutím měl Björn Lindeblad prestižní kariéru, plno peněz a často se uchyloval k alkoholu. Ve svých 26 letech pracoval pro mezinárodní společnost, byl převelen do Španělska, kde měl služební auto, osobní asistentku a létal v business třídě. Ale uvědomoval si, že je jeho život prázdný. Práce ho neposouvala dál, peníze nemohly zajistit štěstí a jeho zájem o ekonomii byl spíše povrchní.

zdroj:pixabay.com

V knize Lindeblad zdůrazňuje, že úspěch není zárukou štěstí, což se týká téměř každého, kdo se zdá být na pohled úspěšný. Skutečný smysl života spočívá spíše v kolektivu, se kterým pracujete, a v tom, že vidíte smysl ve své práci a můžete v ní uplatnit svůj talent.

Jeho cesta jiným směrem započala, když začal meditovat. Nakonec opustil svou kariéru a připojil se k tibetským mnichům v thajském klášteře. V klášteře žili bez peněz, jídlo dostávali od okolních vesničanů, kteří si naštěstí mnichů velmi vážili a mniši se tak mohli věnovat meditacím a klidu.  Nenacházeli se zde žádné moderní technologie, mniši se museli zdržet alkoholu i sexuálních aktivit. Tato změna mu přinesla vnitřní mír a naučila ho žít v přítomnosti.

zdroj:pixabay.com

Po několika letech strávených v Thajsku se Lindeblad stal mnichem v anglickém tibetském klášteře, poté se přestěhoval do Švýcarska a nakonec se vrátil do Švédska. Když mu došly peníze, začal učit meditaci a měl mnoho nadšených žáků. Nakonec se rozhodl sdílet svůj životní příběh v knize „I May be wrong“ (Můžu se mýlit).

Björnovi Lindebladovi byla ale v roce 2018, diagnostikována ALS. Tuto diagnózu přijal s klidem a pokračoval v životě, jak nejlépe to šlo. Užíval si života. Dne 17. ledna 2022, v severním Hallandu, se rozhodl ukončit svůj život. Vypil sklenici nápoje se speciálním přípravkem a klidně a tiše usnul. Před svým odchodem ale upozornil na podle něj zásadní problém ve švédském zdravotním systému – Švédsko neposkytuje legální eutanazii.

The post Björn Lindeblad: Příběh od úspěšného Švéda k tibetskému mnichovi appeared first on Top Stories.

Rozhodnutí Bruce Campbella žít v letadle bylo skutečně motivováno touhou po svobodě a jednoduchosti. Chtěl se vymanit z omezení a nároků moderního života a najít alternativní způsob života, který by mu umožnil být soběstačný a blíže přírodě. Letadlo Boeing 727 se jevil jako ideální volba díky své robustní konstrukci a dostatečnému vnitřnímu prostoru.

Bruce Campbell žil v letadle Boeing 727 po dobu 20 let a během tohoto období se naučil být soběstačný a přizpůsobit se životu v tomto netradičním prostředí. Jeho život v letadle byl založen na zásadě minimalismu, jednoduchosti a udržitelnosti.

Snažil se minimalizovat svou závislost na vnějších zdrojích a spoléhat se na vlastní schopnosti a zdroje. Vytvořil si systém na získávání pitné vody a řešil odpadní vody. Využíval sluneční energii a větrání pro svou elektřinu a klimatizaci. Campbell se naučil, jak efektivně využívat zdroje okolní přírody a přežít bez běžných městských komodit.

zdroj:cbsnews.com
Campbell vykládá věci ze svého auta zaparkovaného pod pravým křídlem.

Díky svým dovednostem a kreativitě byl schopen udržet letadlo v dobrém stavu. Pravidelně prováděl údržbu a opravy, aby zajistil jeho funkčnost. V jeho letadle bylo vybavení omezené, ale dostatečné pro základní potřeby. Kromě ložnice, koupelny a kuchyně měl také prostor pro svou knihovnu a pracovnu, kde se věnoval svým zájmům a četbě. Campbell si vytvořil prostředí, které mu umožňovalo žít jednoduše a soustředit se na věci, které pro něj byly důležité.

V průběhu let se Bruce Campbell stal známým jako „Muž, který žije v letadle“. Jeho netradiční životní styl a schopnost žít jednoduše a soběstačně inspirovala mnoho lidí po celém světě. Stal se ikonou minimalismu a alternativního životního stylu, který zdůrazňuje důležitost udržitelnosti, svobody a jednoduchosti v každodenním životě.

Tento muž dokázal, že život v omezeném prostoru letadla může být naplněný a plný svobody. Jeho příběh je inspirací pro ty, kteří hledají alternativní způsoby života a chtějí se vymanit z konvenčních a materiálně zaměřených paradigmat.

zdroj:cbsnews.com
Bruce Campbell

Bruce věří, že každé staré letadlo by mělo být „upcyklováno“ jako to jeho. Udělal z vnitřku letadla pohodlný životní prostor na kterém neustále pracuje. V letadle žije šest měsíců v roce. Zbytek času tráví v Japonsku, kde také zařizuje nákup starého trupu, aby si vytvořil druhý domov z letadla.

Příběh Bruce Campbella nám připomíná, že životní štěstí a pohoda nejsou závislé na hromadění materiálního bohatství, ale na našem vnitřním stavu, svobodě a schopnosti najít radost a smysl v jednoduchosti. Je povzbuzením k zamyšlení nad svými prioritami a způsoby, jak vést plnohodnotný a autentický život.

The post Muž, který žil v letadle appeared first on Top Stories.

The post Kdy se ze sexu stalo potěšení namísto pouhého rozmnožování? appeared first on Top Stories.

Virtuální realita a sexuální zkušenosti
Je to nejnovější způsob, jak se seznámit s novou osobou, bez ohledu na to, zda žijete vedle sebe, nebo tisíce kilometrů daleko. S využitím virtuální reality mohou lidé vstoupit do jedinečných prostředí a sdílet intimní okamžiky, které jsou dokonale simulované.

Také lidé, kteří mají strach z reálného kontaktu mohou využít virtuální realitu k seznámení a vytváření nových zkušeností. Existuje spousta aplikací, které umožňují využít virtuální realitu pro simulaci sexuálních rituálů, jako je například 3D porno nebo erotické hry. Také existují aplikace, které umožňují lidem podnikat virtuální sexuální dobrodružství ve formě interaktivního filmu.

Představivost jako klíč k větší intimitě
Představivost je důležitým aspektem pro větší intimitu ve virtuální realitě. Umožňuje lidem poskytnout ve svých zkušenostech zcela novou úroveň zapojení a hlubší vnímání ostatních. Pro lidi, kteří se rozhodnou prožít sexuální zážitky ve virtuální realitě, může představivost poskytnout zcela nový způsob interakce.

Virtuální sex umožňuje lidem vytvářet a prožívat si své vlastní fantazie, bez ohledu na to, jak se to liší od jejich skutečného života. Umožňuje jim vyjádřit si své touhy a potřeby v prostředí, ve kterém se cítí v bezpečí. Může to být skvělý způsob, jak se spojit s druhými lidmi a umožnit jim získat zcela nový zážitek. Když se lidé učí, jak využívat svou představivost ve virtuálním prostředí, mohou se naučit vytvářet a prožívat větší intimitu s lidmi, se kterými se spojí.

Úskalí v podobě technologických omezení
Prvním úskalím je obecně špatná kvalita obrazu a zvuku. Zažívání sexuálních zážitků ve virtuální realitě si vyžaduje vysoce kvalitní obraz a zvuk, aby bylo zajištěno, aby uživatelé mohli plně ocenit zážitek. Druhým problémem je hardware, který mohou uživatelé mít k dispozici. Některé zařízení pro virtuální realitu jsou poměrně drahá, a tak mohou uživatelé ve výsledku omezovat, aby je mohli používat. Důležitou otázkou je, jak se s těmito technologickými omezeními vyrovnat, aby bylo zajištěno, že zážitek ve virtuální realitě bude co nejpříjemnější. Vývojáři musí pracovat na zlepšení všech aspektů, aby se minimalizovala technologická omezení a uživatelé mohli plně využívat virtuální sexuální zážitky.

Obavy o ochranu osobních údajů
V poslední době se stále více začíná využívat technologie virtuální reality pro uspokojování sexuálních potřeb. Uživatelé mohou využívat virtuálních herních prostorů k setkávání se se svými partnery a provádění sexuálních aktivit. I když to může vypadat lákavě, existují obavy o ochranu osobních údajů tyto platformy.

Z důvodu ochrany osobních údajů uživatelů by měly virtuální realitní platformy poskytovat dostatečnou ochranu. Uživatelé by měli být upozorněni na to, že mohou být vystaveni nebezpečím, pokud neochrání své osobní informace. Kromě toho by měly být vydávány pokyny týkající se toho, jak si uživatelé mohou zvýšit svou online bezpečnost. Tyto opatření zahrnují také pravidelné aktualizace softwaru a šifrování dat.

Sex ve virtuální realitě a „neustálá přístupnost
Seznam virtuálních sexuálních technologií, které jsou dostupné pro zážitek z virtuální reality, se neustále rozšiřuje. Uživatelé mohou nyní sdílet a hrát sexuální hry, interaktivní erotické příběhy a dokonce mohou získat virtuální zkušenosti, jako například přímý přenos obrazu. Neustálá přístupnost virtuální reality umožňuje lidem, aby se cítili pohodlně, ať už jejich prožitek vyžaduje jednotlivce, skupinu nebo dokonce virtuálního partnera.

Noví uživatelé budou vždy mít na výběr z řady aktivit, které jim mohou dopřát skutečnou sexuální zkušenost ve virtuální realitě. Uživatelé mohou získat zkušenosti s sexem ve virtuální realitě bez ohledu na to, kde se právě nacházejí. Nová technologie umožňuje lidem, aby cítili, jako by se přenesli do jiného prostředí, aniž by museli někam cestovat. To je bezpochyby přínosem pro mnoho nových uživatelů, protože jim umožňuje zažít nové zážitky.

Etika virtuálního sexuálního chování
Etika virtuálního sexuálního chování je důležitým aspektem sexuálních zkušeností ve virtuální realitě. Eticky správný sex ve virtuální realitě je založen na čestnosti, respektu a bezpečnosti. Virtuální svět má odlišná pravidla a normy a je důležité je dodržovat, když se účastníte sexuálních aktivit.

Je důležité, aby se všichni účastníci sexuálního chování ve virtuální realitě vždy cítili komfortně a bezpečně. Je zásadní respektovat osobní prostor a soukromí ostatních. Všichni účastníci by také měli mít jasnou představu o tom, co je a není dovoleno, a měli by se zdržet násilí a nerespektování pravidel. Také by se mělo vyhnout využívání sexuálního chování k manipulaci nebo vydírání.

The post Zkušenosti se sexem ve virtuální realitě appeared first on Top Stories.

Ale přes všechnu svou emocionální a historickou sílu Morseovy obrázky také představují otázku: Jak to sakra udělal?

„Musíte si uvědomit,“ řekl, „že raketa musela v jistém smyslu projít kamerou.“ Muselo to projít zorným polem kamery. Trvalo mi dva roky, než jsem přiměl NASA, aby souhlasila s tím, že mi dovolí udělat tento snímek. Nyní měla RCA v té době smlouvu na fotoaparát na Cape Canaveral a ke startovací plošině měla připevněnou ocelovou krabici s optickým sklem. Vyjednali jsme s nimi dohodu a já jsem byl schopen vložit mojí kameru Nikon s asi 30 nebo 40 stopami filmu do krabice a díval se přes sklo. Kamera byla zapojena do odpočítávání startu a kolem minus čtyř sekund začala kamera snímat něco kolem deseti snímků za sekundu.

„Bylo to pravděpodobně méně než hodinu po startu, když jsme jeli výtahem zpět nahoru na odpalovací věž a získali kameru a film z vnitřku té ocelové krabice.“

Kromě sekvence startu tato galerie obsahuje také fotografii manželky Neila Armstronga Jan se syny Erikem a Markem, jak sledují start Apolla 11 z paluby člunu, který jim pronajal časopis LIFE. Scéna, jak ji zachytil Vernon Merritt III z LIFE, je tichou připomínkou toho, že mise na Měsíc nebyla jen epickou veřejnou podívanou. Bylo to také lidské dobrodružství, které sdíleli astronauti a jejich nejbližší.

The post Apollo 11: Jak vznikl tento ikonický snímek? appeared first on Top Stories.

Ženy umí i na základě mých vlastních zkušeností velmi dobře sociálně manipulovat s uvažováním muže, protože ten v určitých chvílích mozek odpojí prakticky celý. Muži si prý zase zachovávají lepší prostorovou orientaci.

A přece něco nehraje. Muži trpí dle informací výše zmíněné vědkyně a psycholožky, které byly uveřejněné na webu Universitet Leiden, častěji autismem a ADHD – tedy poruchou chování. A ženy zase dle stejné studie mají více deprese. Všeobecně známým faktem je také to, že muži se dožívají nižšího věku než ženy.

Začneme tedy muže a ženy zkoumat do hloubky? Ženy považujeme za více introvertní. Za ovladatelky vnitřního života a realizátorky ohraničení vnějších projevů. Muži naopak svůj vnitřní život neradi odhalují a navenek se projevují daleko víc. Čím nás věda dále překvapí při zkoumání mozku mužů a žen? Čím jsme jiní? Dá se to zjistit psychiatricky, psychologicky, sociálně? Bude nám to ve výsledku vlastně k něčemu dobré?

Box byl třeba dlouhá léta výsadou mužů. Dnes boxují i ženy. Stalo se najednou něco s mozkem žen, že se pustily do adrenalinových a testosteronových sportů? Naopak muži budou dělat zase akvabely. Změnily se snad mozky mužů a žen, že převracejí role? Jaký to má význam pro chápání vzájemných vztahů a psychických nemocí?

Třeba tímto zkoumáním dosáhneme v budoucnu rovnosti mozků a výzkumy nás naučí, jak sjednotit rozum muže a ženy na základě psychologie a vyvarovat se různých psychických problémů. Ale třeba také z toho vzniknou další traumata, která budeme zase muset řešit. Uvidíme v dalších výzkumech.

The post Co mají ženy vědět o mužském mozku a naopak? Nebo raději nevědět appeared first on Top Stories.

Od přehazovačky k pleši

Přestože mnoha mužům pleš opravdu sluší, je pro řadu z nich velmi nepříjemné, když o své vlasy přicházejí. Podepisuje se to na jejich sebevědomí a vede to k typickému účesu, známému jako přehazovačka, kdy s pomocí delších vlasů se vzniklá pleš překrývá

Někdy je lepší jednoduše holou hlavu přiznat, než pak v závanu větru přehazovačku rychle vracet zpátky k hlavě.

Proč muži plešatí

Plešatění u mužů je většinou dědičné. Má-li otec pleš, je pravděpodobné, že ji bude mít i syn. Obvykle se začnou vytvářet tzv. kouty nebo tonzura, které se mohou později spojit v jednu pleš od ucha k uchu. Někdy vlasová pokrývka ubývá směrem z čela dozadu a vzniká tzv. vysoké čelo.

Na vině je u androgenní alopecie dihydrotestosteron (DHT), který se tvoří z mužského pohlavního hormonu testosteronu působením enzymu 5-alfa reduktáza, a který má nepříznivý účinek na vlasový porost. Je zajímavé, že ochlupení a vousů se to netýká.

O padání vlasů prakticky rozhoduje produkce tohoto enzymu, nikoliv samotný testosteron. Proto i léčba plešatosti u mužů spočívá o omezení tvorby enzymu 5-alfa reduktáza. Vliv na ztrátu vlasů má i stres a výživa.

Za všechno může prsteníček

Vědci na Tchaj-wanu zjistili, že u mužů, jejichž ukazováček na pravé ruce je kratší než prsteníček, je zvýšené riziko mužské plešatosti.

Domnívají se, že větší prsteníček je dán vysokou expozicí testosteronu u miminka v děloze matky, což může zmenšovat vlasové folikuly. Muži vlivem dědičnosti začínají obvykle plešatět ve věku okolo dvaceti let, přičemž ve čtyřiceti již mají na hlavě pěkné „koleno“.

Stačí se tedy podívat na dlaň adolescenta, porovnat velikost ukazováčku a prsteníčku a odhadnout, jestli bude plešatět, nebo ne.

The post Podle délky prstů na rukou je možné u mužů odhadnout, jestli budou plešatět. Otestujte se také appeared first on Top Stories.

Muži jsou ve své podstatě dravci od přírody. Už v dobách, kdy se lovili mamuti a ženy, muži ukazovali, že počet získaných kusů tohoto „dobytka“ je vizitkou jejich úspěšnosti. Někde tento primitivní zvyk přetrval. Existují harémy, existují války a lovení žen za účelem znásilnění. Je to doba pravěku a dřevěných kyjů. Tito muži ovšem někdy zastávají politické funkce, mají moc a peníze, což je zejména pro oběti mnohdy složitá situace.

Existuje tady poté slabý evropský či (nazvěme to) západní muž, který takto neloví. Chodí do práce, mává tisícovkami při výplatě a hraje si s dětmi. Je tak slabý, že třeba pomáhá s nádobím a pomáhá uprchlíkům. Nemá vždy správný názor a vzbuzuje u žen nejistotu. A pak přichází muž s naprostou jistotou. Každá, která se mu poddá, je jeho obětí odvlečenou do jeskyně a uspokojenou příšerným zážitkem.

Soudy v kulturních zemích vynášejí rozsudky na základě důkazů. Jeden takový soud nyní začal i s veřejně známým Dominikem Ferim. Problémem však je, že důkaz svědectvím může být zpochybněn, bagatelizován a nakonec uznán nevěrohodným. Není důležité, co se stalo, ale co se prokázalo.

A tak třeba i znásilnění může být zproštěno a žena dalším postupem ještě více zneuctěna. To, že je Feri u soudu, tak ještě vůbec nic neznamená, protože nakonec může pořád zajásat on, a to i přesto, že výpovědi dotčených dávají jasný a poměrný nechutný obrázek.

Ale vraťme se k roli mužů. Muži by prostě měli vědět, že znásilněním nic nevyhrají. Poníží se akorát sami. Neuměli získat ženu, dát jí svoji úctu a pokoru. Nakonec by si přáli, aby se takto někdo choval k jejich matkám a dcerám nebo sestrám? Nepřáli. Ale toto je cizí žena, která přijde a odejde, jen ta pachuť muže v ní navždy zůstane. Ale vlastně nikoliv muže – jen zbabělce.

Feriho kauza nám snad ukáže, že charakter „slabých“ mužů v Evropě, kteří se starají o rodinu, kteří uctívají svoji ženu a milují svoje děti, je daleko silnější než charakter predátorů. Ti myslí jen na sebe a ublížení považují za důkaz své síly. Ale jen slabý muž ublíží slabé ženě, proto nebuďme jako Feri, buďme fér.

The post Nebuďme jako Feri, buďme fér. Chlap nemusí stát před soudem ani se ospravedlňovat appeared first on Top Stories.

Dceři zabralo rok, než se z tohoto zážitku dala dohromady

Dcera byla ze smrti její matky opravdu nešťastná, kolikrát mi ani nechtěla jíst a já s ní nejednou musel dojít k dětskému psychologovi. Po roce se dcera dala tak nějak dohromady a začala zase normálně fungovat.

Když se mi ji podařil dostat do pohody a zase ji vykouzlit úsměv na tváři, tak pro ni přišla další rána. Našel jsem si totiž mladší přítelkyni, se kterou se teď budeme brát.

Od té doby, co jsem jí oznámil své plány, se mnou dcera nemluví

Nevěděl jsem, jak na to, a proto jsem to dlouho odkládal. Když jsem se však odhodlal a dceři o své partnerce řekl, tak začala brečet.

Začala mi nadávat, že vlastně podvádím maminku a že se to nedělá. Absolutně jsem v té chvíli nevěděl, co jí na to mám říct a dokonce jsem o tom začal i sám pochybovat.

O den později jsem jí oznámil, že čekám s novou partnerkou dítě, které bude její sourozenec a že se budeme brát. Pak jsem jí také řekl, že s námi bude bydlet v našem domě. Od té doby se mnou dcera přestala definitivně mluvit.

Trvá to už rok a dcera se mnou stále nemluví

Už je tomu rok, co bydlíme všichni pod jednou střechou i s miminkem. Dcera s nikým nemluví, jen pokud je to opravdu nutné. Vše se snaží vyřešit pomocí pár slov a zase odejde.

Na svého bratříčka se ani pořádně nepodívala a vypadá to, že jí vůbec nezajímá. Jsem z toho opravdu smutný a nevím, co mám dělat…

The post Robert (40): Dva roky po smrti manželky jsem si našel novou ženu. Dcera mě za to nesnáší appeared first on Top Stories.

Několik kamarádů mi poslalo odkaz na stejné stránky

Nejprve mi jeden z mých kamarádů poslal do emailu odkaz na stránky pro dospělé. To jsem uviděl ihned po jejich otevření a dál tomu nevěnoval pozornost. Rovnou jsem to zavřel a na email mu odpověděl, že je prase. Dál jsem na to nereagoval.

Stejný odkaz jsem potom dostal ještě od několika kamarádů, a to už mi začalo být divné. Říkal jsem si, proč mi to najednou posílá tolik lidí, to přece není normální. Rozhodl jsem se tedy na video podívat a nevěřil jsem vlastním očím.

Na videu byla moje snoubenka s několika muži najednou

S přítelkyní spolu žijeme již několik let. Moje přítelkyně vždy vydělávala více než já. Pracovala v soukromém sektoru, kde měla fixní plat a příplatky údajně bokem na ruku. Příplatky měla opravdu velké a já jsem za to byl rád.

Přítelkyně pracovala jako pravá ruka majitele firmy a pod sebou měla několik desítek lidí. Proto mi nikdy nebylo divné, když s výplatou donesla domů ještě dalším 60 – 70 tisíc v obálce.

Já jsem s platem 25 tisíc čistého mohl jen závidět. Jelikož jsem s ní měl před svatbou, tak už byla doma společná kasa. Díky tomu jsem z toho profitoval i já.

Ihned po zjištění jsem na přítelkyni uhodil, ta vůbec nezapírala

Když si to teď vezmu zpětně, tak je mi špatně z toho, že jsem si užíval za peníze, které moje přítelkyně vydělávala tělem.

Dával jsem si potom zpětně souvislosti dohromady a přišel na to, proč bývala tak dlouho do noci v práci a měla tolik pracovních cest. Vše to byl jen omyl a zástěrka pro natáčení filmů pro dospělé. Místo mojí manželky se z ní stala expřítelkyně.

The post Jakub (31): Několik kamarádů mi poslalo odkaz na stránky pro dospělé. Našel jsem tam svou snoubenku appeared first on Top Stories.

Manželka si bohatství užívá, jak to jen jde

Peněz máme opravdu hodně, v podstatě ani naše a jejich děti nemusí v životě nic dělat. Moje manželka je z toho nadšená a dokáže si užívat luxusu.

Já to však rád nemám. Nerad jezdím na dovolené za dvě stě tisíc, kde narazíte jen na takové podobné lidi, kteří si rádi užívají luxus a obyčejný člověk je pro ně špína.

Mám raději dovolené v lese nebo v kempu pod stanem. To moje manželka opravdu nesnáší, takže v poslední době jezdíme na dovolenou každý sám.

V Praze máme velmi luxusní dům, který je plně automatický a člověk tam nemusí nic dělat, protože manželka najala i uklízečku.

Tento život mi prostě nevyhovoval

Několikrát jsem si manželce postěžoval, že takto žít nechci. Manželka však na to vůbec nebrala ohledy a za posledních 5 let se to vše ještě zhoršilo. Pořádala u nás doma na naší obrovské zahradě akce pro bohaté, které nazývala kamarády.

V ty dny jsem se většinou sebral se synem, kterému je nyní deset let, a jel pod stan. On si to se mnou užívá a také nerad jezdí s manželkou k moři do hotelu.

Musel jsem se odstěhovat, už to nešlo vydržet

Když jsem jednoho rána vstal a přišla mladičká slečna do naší ložnice s dotazem, co si dáme ke snídani, tak jsem nemohl popadnout dech.

Jakmile odešla, tak jsem se manželky ptal, kdo to je. Odpověděla, že najmula na víkendy holky na brigádu, které se nám budou celý den starat o jídlo a vařit.

To už bylo opravdu moc, abych ani o víkendu neměl klid a měl pořád někoho v domě. Tak jsem se rozhoupal a koupil jsem si obyčejnou chatu v lese, kde teď přebývám.

The post Robin (45): Peníze a majetek nejsou všechno. Život v luxusu jsem vyměnil za klid a pohodu na samotě appeared first on Top Stories.

Velké překvapení přišlo půl roku po prodeji domu

Přišel mi domů dopis od nového majitele mého domu, že by u mě chtěl reklamovat skryté vady domu a chtěl by se domluvit. Pokud prý provedu nápravu těch skrytých vad nebo mu zaplatím adekvátní sumu, která mu postačí k odstranění závad na domě, tak nepožene celou věc k soudu.

V opačném případě prý půjde vše přes právníka a mám se na co těšit. V podstatě mi hned na úvod poslal jasně výhružný dopis. Nemám rád toto jednání a raději vše řeším osobně. Proto jsem se vypravil do svého starého domu.

Když jsem do svého starého domu přišel, tak jsem to tam nepoznával

Za půl roku dokázal kupující dům předělat k nepoznání. Dům prošel celkovou a na první pohled velmi neodbornou rekonstrukcí. Vypadalo to, že si tam dělal vše svépomocí nebo za pomocí kamarádů.

Chtěl u mě reklamovat jako skrytou vadu to, že zatéká do střechy, přitom v tom místě dělal nové střešní okno. Dále nefunkční kotel, přitom si tam přidělával další okruh topení, do kterého zapojoval krbovou vložku.

Reklamovat chtěl také to, že má ucpané odpady v koupelně, které jsou totálně neprůchozí a nejdou vyčistit. Přitom bylo jasně vidět, jak musel vylévat stavební odpad do odpadu v koupelně.

To myslí opravdu vážně?

Měl jsem za to, že si ze mě snad musí dělat srandu. Nemůže u mě přeci reklamovat věci, které si očividně způsobil sám svojí neodbornou manipulací.

Myslel jsem si, že mu to soud smete okamžitě ze stolu. Jenže ono opravdu na ten soud dojde. Nechal si udělat nějaké znalecké posudky, které mluví v jeho prospěch. Já si však stojím za svojí pravdou.

The post Ondra (41): Prodal jsem dům a teď toho hořce lituji. Kupující mě žaluje za skryté vady a chce peníze appeared first on Top Stories.

Jednoho dne se mi změnil život, když jsem měl ošklivou nehodu

Bylo to letní krásné ráno, kdy pěkně svítilo slunce. Bohužel mne slunce oslnilo a já jsem vjel do cesty motorkáři. Byla to klasická přehledná křižovatka, kde bylo krásně vidět doleva i doprava. Jen z pravé strany mi svítilo slunce do očí, takže jsem měl dost sníženou viditelnost.

Před křižovatkou jsem úplně zastavil a pořádně se dvakrát rozhlédl. Vždy jsem se na křižovatce díval dvakrát na každou stranu. Začal jsem se rozjíždět a vjížděl do křižovatky, když v tom se ozvala strašná rána a moje auto začalo dělat jeden kotrmelec za druhým do pole vedle silnice.

Půl hodiny jsem byl v šoku

Asi půl hodiny jsem ležel v autě hlavou dolů, protože auto zůstalo na střeše. Po půl hodině, když jsem přišel k sobě, tak se mi podařilo se z pásů dostat a z auta vylézt ven. Zadní strana mého auta tam téměř nebyla, auto bylo úplně zdemolované.

Marně jsem hledal druhé auto, které do mě narazilo. Chodil jsem minuty dokola a rozhlížel se, než jsem asi o 150 metrů dál našel půl motocyklu. Další desítky metrů jiným směrem se nacházela druhá polovina motocyklu.

Do zadní části auta vletěla motorka v neuvěřitelné rychlosti

Když jsem našel motocykl na dvě poloviny a viděl jsem zadní část mého vozu, tak mi bylo jasné, že motorkář musel jet opravdu rychle. Motorkáře jsem hledal víc jak půl hodiny a během toho jsem už volal záchranku.

Motorkář ležel asi o 50 metrů vedle od jednoho kusu motocyklu v lesíku, který byl u silnice. Už na první pohled bylo jasné, že mu nikdo nepomůže.

Byl to pro mě strašný šok, který mi změnil kompletně pohled na život. I když jsem vyjel z vedlejší cesty, tak závěr policie je nepřiměřená rychlost motocyklisty, takže já vinu nenesu. Tachometr motocyklu se zaseknul na 220 km/h. Ale i tak si to celé sám za vinu dávám a nikdy už kvůli tomu za volant nesednu.

The post Zdeněk (29): Jedna chyba mi změnila pohled na celý život. Za volant už nikdy nesednu appeared first on Top Stories.

Přítelkyně měla dobrou práci a vysoký plat, vyšší než já

Přítelkyně si našla dobrou práci, kde brala dvakrát víc než já. Ale zase je pravdou, že za mnohem větší počet hodin, takže já měl daleko více volného času. Ze začátku to nebyl žádný problém, než se narazilo na pár zásadních problémů.

Poprvé se to stalo, když se mělo kupovat společné auto. Nemohl jsem se s ní dohodnout na konkrétním autě. Chtěla si prosadit svoje a koupit mnohem dražší auto, než jsem já chtěl do auta investovat. Odpálkovala mě s tím, že to stejně platí ona, protože vydělává o hodně víc.

Podruhé přišel trapas před kamarády

Když jsem slyšel její argument při vybírání auta, tak jsem zůstal jako opařený, ale nějak jsem to překousnul. Co jsem však překousnout nedokázal, tak byl trapas před kamarády, které jsem znal spoustu let.

Když jednou v hospodě přišla řeč na děti a mateřskou, tak přítelkyně neváhala a rovnou vše vypálila, že na mateřskou půjdu stejně já, protože ona je ten, kdo táhne náš rozpočet, a že s tou mojí almužnou by se nám jen těžko žilo. I když je to pravda, tak tohle dělat neměla.

Z restaurace jsem odešel a už se nevrátil

Po incidentu v restauraci jsem se zvednul a odešel. Tehdy jsem jen chtěl jít domů spát a zapomenout na to. Zlost ve mně však rostla a když jsem došel domů, tak jsem si zabalil věci a odešel

Přítelkyně se mě snažila několikrát kontaktovat, ale ani jednou ne s omluvou. Už je to půl roku a já jsem rozhodnutý, že už se k ní nevrátím. V takovém nerovnocenném vztahu prostě nemohu dál žít.

The post Jan (29): Přítelkyně vydělává víc než já. A dává mi to dostatečně znát appeared first on Top Stories.

Rodina vypadala moc mile

Bylo těsně před Vánoci, když mi jedna teta přišla oznámit, že na Vánoce budu u své nové rodiny. Souhlasil jsem, protože to bylo v dětském domově celkem běžné, že sem tam někdo odešel do náhradní rodiny.

První rok byl jako z pohádky. Dostával jsem vše, co jsem chtěl a dokonce i lásku. Teď už je mi jasné, že to bylo jen proto, že v prvním roce probíhala většina kontrol z dětského domova. Po roce mi začalo peklo, které jsem nemohl nikomu vysvětlit.

Po roce jsem začal fungovat jako služka

Když uplynul rok od toho, co jsem přišel do náhradní rodiny, tak jsem dostal v domácnosti najednou několik povinností. To se pořád navyšovalo, až jsem se kompletně staral o domácnost.  Měl jsem ještě bratra, který byl jejich vlastní, a ten nemusel dělat vůbec nic.

Musel jsem vařit, uklízet, prát, žehlit, chodit otvírat dveře, zametat před domem, odhrnovat sníh, prostě úplně vše. Moje náhradní rodina se jen válela na gauči a sledovala televizi. Já jsem je musel obsluhovat.

Čekal jsem na zletilost a v ten den jsem z rodiny odešel

Jelikož jsem nemohl do dosažení zletilosti z rodiny odejít, tak jsem čekal, jakmile udeří půlnoc k mým 18. narozeninám a okamžitě jsem odešel. Zpětně si říkám, že by mi v dětském domově bylo líp.

Jediné, co jsem si z náhradní rodiny odnesl, bylo to, že jsem se naučil perfektně vařit a kompletně starat o domácnost. Umím toho víc než moje nová přítelkyně, kterou jsem si našel. Nakonec si říkám, že všechno zlé je možná k něčemu i dobré.

The post Radek (18): V dětském domově jsem byl několik let. Bylo to však lepší než náhradní rodina appeared first on Top Stories.

Soused neustále okukuje manželku, právě když je u bazénu

Když jde manželka do bazénu, tak soused okamžitě zpozorní a náhodou jde dělat něco co nejblíže našemu bazénu. Sousedovi je podobně jako mě, akorát s tím rozdílem, že žije celou dobu sám. Moje manželka má pěknou postavu, je také o dvacet let mladší než já.

Když jsem souseda už několikrát upozornil, že se mi jeho chování nelíbí, tak se jen usmál se slovy, že se může dívat z jeho pozemku, kam chce. Problém je, že jsme v zástavbě, kde jiný než drátěný plot o výšce maximálně 180 cm nemůže být.

Na plot jsem přivázal neprůhlednou folii

I když nám to trochu hyzdí zahradu, tak jsem na plot přivázal neprůhlednou folii a myslel jsem si, že bude klid.

Jenže to soused rázem vyřešil tak, že si začal přistavovat terasu u jeho domu, ze které na místo našeho bazénu vidí snad ještě lépe. Takže získal výmluvu k tomu, že zrovna přestavuje a proto se pořád zdržuje v tomto místě. Není to nepříjemné jen mně, ale i manželce.

Je mi jasné, že je normální, že se chlap na ženskou podívá, ale aby z ní třeba dvě hodiny v kuse nespustil oči? To nemůže být příjemné snad nikomu.

Rozhodnul jsem se, že postavím kolem zahrady zeď

Jelikož je situace neúnosná, tak jsem se rozhodnul postavit zeď kolem našeho pozemku. Už v době, kdy jsem začal kopat výkop na základy nové zídky, mne soused několikrát napomínal, že se to nesmí.

Z domu se mi nechce, takže nevidím jiné řešení. V nejbližší době počítám s tím, že to soused někde nahlásí a já budu platit pokutu.

The post Michal (42): Soused mi neustále okukuje manželku. Nevidím jiné řešení, než postavit zeď appeared first on Top Stories.

Celé se to zabalilo jako velká náhoda na společném výletě

Pořád jsem s Petrem přemýšlel, při jaké situaci to udělat. Petr pak přišel s nápadem, že si vyjedeme na společný výlet a on odjede.

Celé to bylo tak, že se s přítelkyní dohodnul, že pojedou na Slovensko do hor. Potom jí navrhnul, že by vzal svého kamaráda Milana, který prožívá těžké období.

Ona souhlasila, protože mě velmi dobře znala. Když jsem tedy s nimi dojel na místo, tak to vypadalo jako normální výlet na horách.

První den byla dlouhá procházka zakončená v místní restauraci. V tom přišel Petr, že ho šéf nečekaně odvolal a že musí další den ráno odjet. Vzal si auto a řekl, že se za dva dny vrátí.

Jeho tehdejší přítelkyně chtěla odjet, on ji však přesvědčil, aby zůstala

Markéta byla tehdy opravdu hodně naštvaná, protože se na výlet hodně těšila. Celkově byl výlet na 10 dnů, takže si říkala, že když se pak vrátí, tak si toho ještě hodně užijeme.

František (32): Myslel jsem si, že hledá bohatého muže, tak jsem ji oslňoval drahými dárky, dokud jsem na to měl

Poznal jsem jednou krásnou holku, kterou jsem poprvé viděl u kamaráda na oslavě narozenin. Tehdy byla...

Jenže Petr se nevrátil. Jen jí poslal sms, že se uvidí až doma, protože musí zůstat kvůli nečekaným problémům v práci.

V tom jsem tedy já přistoupil ke své úloze v tomto plánu a začal jsem ji doslova balit. Markétě to nebyl nepříjemné, takže to šlo docela rychle.

Během dvou dní proběhla společně strávená noc

Opravdu mi stačilo jen dva dny na to, abych ji dostal do postele. Je tedy pravda, že tomu pomohlo i trochu víno v baru. Každopádně ranní probuzení z její strany bylo opravdu šokující. Strašně si to vyčítala a omlouvala se.

Zároveň mě prosila, abych Petrovi rozhodně nic neříkal. Jenže hned večer si zase vlezla za mnou do postele s tím, že na to nemůže zapomenout a chtěla by to prožít znovu. V podstatě už se z dovolené za Petrem nevrátila a nastěhovala se rovnou ke mně.

Petr se se mnou od té doby přestal bavit. Asi na začátku ani netušil, jak moc se přepočítal a jak velkou chybu udělal. Já jsem ale vlastně rád, jak to dopadlo, protože Markéta je opravdu prima ženská do života.

The post Milan (29): Kamarád mě požádal o zkoušku věrnosti své snoubenky. Netušil, jakou chybu udělal appeared first on Top Stories.

René Strausz alias Rendy vystupuje v hudebních klipech na Youtube po boku romské kapely Cico band, jejichž písně mají nádech romské hudby zremixované do moderních trendů. Jednoduchý text písní s chytlavou taneční melodií částečně připomíná i rumunské či moldavské hity.

Jeho spojení s romskou kapelou poté funguje na jedničku. Například tato píseň s názvem Jakooo má už přes 4 miliony zhlédnutí.

Rendy není rozhodně žádný excelentní zpěvák, ale šoumen, který klipy propaguje prostřednictvím vlastní osoby a svého osobitého tance, se kterým už dříve rozpoutal na slovenském Instagramu šílenství.

František (32): Myslel jsem si, že hledá bohatého muže, tak jsem ji oslňoval drahými dárky, dokud jsem na to měl

Poznal jsem jednou krásnou holku, kterou jsem poprvé viděl u kamaráda na oslavě narozenin. Tehdy byla...

Podobných videoklipů, jako je ten následující, má s různými lidmi ze všech koutů Slovenska minimálně desítky. Každý z nich má poté desítky tisíc pozitivních reakcí. Bláznivé taneční kreace na chytlavou melodii jednoduše málokoho nechají chladným.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený RENE STRAUSZ (@rene.rendy)

O tom, že René společně s Cico band začal dobývat Slovensko, značí i to, že skupina je natolik populární, že už nejde jen o krátké klipy na Instagramu nebo hity na Youtube, na řadu přišlo i koncertování. Naposledy společně bavili například návštěvníky klubu v Piešťanech.

The post Manžel Zuzany Plačkové dobývá s romskou hudbou Slovensko. Rozpoutal zde taneční šílenství appeared first on Top Stories.

Hodně lidí po mně chtělo pomoc a já nikdy nikomu neřekl ne

Jelikož jsem sám, tak jsem měl spoustu volného času. V podstatě každý víkend jsem trávil u někoho na domě. Pořád někdo chtěl s něčím pomáhat. Nikdy jsem si za to nic neřekl, maximálně to, co jsem do toho musel dát sám, a to byla například nafta do strojů, kterou jsem v práci musel zaplatit.

Ať už to byla oprava kotle, poorání pole nebo vybagrování díry na bazén, tak jsem byl vždy v obci já ten, co to zařizoval nebo rovnou dělal. Opravdu nikdy mi to nevadilo až do určitého momentu.

Když mi vzal požár dům, tak jsem v tom zůstal sám

Jednoho dne mi mou vlastní chybou vyhořel dům. Přišel jsem domů unavený z práce a začal si vařit. Usnul jsem a v kuchyni začalo hořet. Naštěstí mne vzbudil kouř a já z domu utekl. Požár se rychle rozšířil a během dvou hodin bylo po domě.

Hasiči se opravdu snažili, ale dům je určený k demolici. Nikdy jsem nevěřil bankám, takže jsem měl všechny peníze doma. O vše jsem přišel a neměl, kam jít.

Doufal jsem v pomoc ostatních, ale zůstal jsem stát na ulici

Ten den byl opravdu hrozný, stál jsem u vyhořelého domu, který byl neobyvatelný. Čekal jsem nabídku od některého ze sousedů, že bych u nich mohl složit hlavu, ale nic.

Naštěstí mi zůstal zahradní domek na zahrádce kousek od domu, kde jsem se mohl vyspat a další den ráno začít vše řešit. Už je to nějakou dobu, co přebývám v zahradním domku a snažím se postavit dům znovu. Jsem tu pořád sám a nikoho ani nenapadne mi jít pomoci. Už nikdy pro nikoho nic dělat nebudu.

The post Jiří (35): Každému jsem pomáhal. Když jsem však pomoc potřeboval já, tak nikdo nebyl ochotný appeared first on Top Stories.

Během dvou let se úplně změnila a přestala s námi komunikovat

Nikdy jsem své dceři nechtěl dávat peníze zadarmo, a to jich máme s manželkou nadbytek. Chtěl jsem, aby věděla, že peníze nejsou bez práce. Ona však vždy chtěla to nejlepší, ten nejlepší mobil, ten nejlepší počítač i hodinky.

Manželka jí na to vždy dala, ale dodržovala mé zásady a dcera za to musela něco udělat, například měsíc obsluhovat myčku nebo se celé léto starat o trávník na zahradě.

Myslel jsem si, že pro ni děláme to nejlepší a tak se v ní zakoření základy dobrého přístupu k penězům.

Když jí bylo 18, tak se často vracela domů pozdě a peníze už nechtěla

Přesto však chodila pořád v něčem novém a dokonce si pořídila auto asi tak za 300 tisíc korun. Nechápal jsem, kde na to bere, vždyť přece jen pořád chodila do školy. Vrtalo mi to hlavou, tak jsem si začal zjišťovat více informací.

František (32): Myslel jsem si, že hledá bohatého muže, tak jsem ji oslňoval drahými dárky, dokud jsem na to měl

Poznal jsem jednou krásnou holku, kterou jsem poprvé viděl u kamaráda na oslavě narozenin. Tehdy byla...

Vlezl jsem jí do počítače i telefonu, ale tam jsem nic nenašel. Jednoho dne jsem se ji rozhodnul sledovat. I když byla manželka proti, tak jsem od ní zároveň cítil, že by jí to také zajímalo. Sledoval jsem dceru od té chvíle, co odjela z domu.

Jel jsem za ní asi 50 km až k nějakému luxusnímu domu

Docela mě překvapilo, že jede tak daleko, až najednou zastavila u dost luxusního domu. Vešla dovnitř a vylezla asi za dvě hodiny. Odtud jela zpátky domů. Nechápal jsem to, ale myslel jsem si, že si našla bohatého přítele.

Další den, kdy dcera znovu opouštěla dům, jsem se za ní vydal ze zvědavosti, jestli pojede do stejného domu. Jela úplně na opačnou stranu a tentokrát zastavila na parkovišti u luxusního SUV. Vešla do auta a mně už začalo být jasné, o co se tady jedná.

Po pár minutách jsem se připlížil k autu a viděl jsem tam svoji dceru, jak obšťastňuje starého pána. Odplížil jsem se pryč a s dcerou už tři měsíce nemluvím. Nevím, jak tady k tomu přistupovat, abych s ní neztratil úplně kontakt, ale tohle zjištění mě opravdu úplně rozhodilo.

The post Mirek (43): Chtěl jsem zjistit, co moje dcera provádí po večerech. Raději jsem měl zůstat žít v nevědomosti appeared first on Top Stories.

Když jsem chodil do práce, tak jsem neměl o peníze strach

Když jsem věděl, že mi každého patnáctého přijdou peníze a že mám zdravé ruce, tak jsem neměl strach. Peníze se dají vždy nějak vydělat.

Mou noční můrou však byl důchod, protože tím se člověk stane totálně odkázaný na stát. Proto jsem si ve třiceti letech začal spořit na důchod.

Nastavil jsem si jednoduché pravidlo, a to odložit 1/3 z každé výplaty na důchod. Některý měsíc, co jsem měl třeba odměny v práci nebo hodně přesčasů, jsem si odložil i víc.

Na tuto rezervu jsem za celou dobu nemusel sáhnout. Při odchodu do důchodu jsem měl našetřeno bez pár tisícovek skoro 5 milionů korun.

Vše jsem měl uložené doma a manželka o tom dobře věděla

Když jsem šel do důchodu, tak opravdu s klidem, protože jsem každý měsíc dostával důchod a pořád jsem měl svoji železnou zásobu. Manželka brala také důchod, takže jsem se opravdu nemusel omezovat.

Vše bylo v pořádku, dokud dcera nezačala stavět a syn nekupoval byt. Moje manželka prostě usoudila, že nám důchod úplně stačí a že naspořené peníze nepotřebujeme. Proto částku dorovnala do pěti milionů, tu rozdělila na půl a dala to dětem.

Vše udělala bez mého svolení a já se cítím okraden

Své děti mám rád a manželku také, ale tohle beru od manželky jako podvod. Peníze jsem chtěl mít pro klid. Kdyby se se mnou poradila, tak bych se dohodnul třeba tak, že každý z nich dostane milion, ale proč všechno?

Jednak to beru jako demotivující pro ně, protože dostanou téměř zaplacené bydlení za nic a nebudou mít důvod něco v životě vytvářet. A na druhou stranu jsem opravdu čtyřicet let šetřil, abych nebyl odkázán na stát, a to je teď všechno pryč.

The post Vojtěch (70): Čtyřicet let jsem šetřil na důchod, ale manželka dala všechno dětem. Teď nemáme ani na dovolenou appeared first on Top Stories.

Milenku exministra Stropnického odhalil před několika dny Blesk, který přišel s informací, že novou ženou v životě diplomata má být mladší kolegyně, která pracuje na ambasádě.

Podle Blesku je její jméno Markéta Horňáková. „Chlubila se, že ho určitě rozvede, dokonce se na to mezi kolegy vsázelo. Za Stropnického prošla výběrovým řízením na vyšší post a od té doby dělá kariéru,“ uvedl zdroj Blesku.

Reputace Martina Stropnického tímto výrazně utrpěla, a to nejen doma, ale i v zahraničí. Veronika Žilková totiž odhalila, že manželovu nevěru řeší až na japonské ambasádě. „Izrael je třetina České republiky, i tento skandál se tam už rozkřikl. Zrovna dneska mi přišel mail od manželky japonského diplomata,“ řekla herečka v pořadu Showtime na Primě.

Martin Stropnický navíc porušil vztahem s kolegyní etický kodex ministerstva zahraničí. „Zaměstnanec se v soukromém životě vyhýbá takovým činnostem, chování a jednání, které by mohly snížit důvěru ve státní správu v očích veřejnosti nebo dokonce zavdat příčinu k ovlivňování zaměstnance. Svým chováním, jednáním a vystupováním přispívá k dobré pověsti MZV a podporuje důvěryhodnost a vážnost MZV,“ stojí v dokumentu ministerstva.

A ministerstvo zahraničí se románkem velvyslance začalo skutečně zabývat. „Samozřejmě se tím zabýváme. Ale je to citlivá věc. Musíme postupovat podle zákona, nemůžeme zaměstnance nařknout z toho, co by nebyla pravda. Dokud nebudeme mít výsledek vnitřního šetření, nebudeme to komentovat,“ uvedla pro Extra.cz mluvčí ministerstva Lenka Do.

The post Milenka způsobuje Stropnickému pracovní problémy. Už ho vyšetřuje i ministerstvo zahraničí appeared first on Top Stories.

Jednoho dne jsem odjel na chatu s přítelkyní, ale bez auta

Když jsem se chystal na výlet s přítelkyní na naši chatu, tak táta nějak počítal s tím, že si budu brát jeho auto.

Dělal jsem to takhle vždycky, ale zrovna při této příležitosti jsem měl v plánu cestovat vlakem, protože jsem byl domluvený s kamarádem na pivo před odjezdem.

Nevím, jestli to byl nějaký informační šum mezi mnou a otcem, ale neřekl jsem mu, že si auto brát nebudu.

Na chatu jsem odjel v pondělí vlakem a ještě jsem dal tátovi jeho klíče od auta na určené místo.

V pátek mi volal táta s tím, proč jsem si nevzal klíče od auta

Když mi v pátek zvonil telefon, tak jsem si myslel, že si ze mě dělá otec srandu. V telefonu se pochichtával a ptal se mě, jak jsem s autem odjel, když jsou klíče doma. V tom jsem ho hned ujistil o tom, že jsem autem necestoval.

Trvalo asi 5 minut, než jsem si to s ním vysvětlil a pochopil jsem, že mu musel auto někdo ukrást. Tátovi to trvalo asi o minutu déle a začal být hodně sprostý.

Krádež se nahlásila na policii, ale auto už se nikdy nenašlo

Když táta zjistil, jak se věci mají, tak to celé ihned nahlásil na policii. Tam se policista hodně divil, že auto neviděl od pondělí, ale krádež hlásí až v pátek.

Je to už více jak rok a auto se stále nenašlo. Policie na místním oddělení řekla, že už se nejspíše ani nikdy nenajde. Když se nad tím zamyslím zpětně, tak je to celkem úsměvná situace s pěkně hořkým koncem.

The post Luděk (29): Ukradení tátova auta se nenahlásilo včas. Myslel si, že jsem s ním odjel já appeared first on Top Stories.

Poměr s kolegyní mě nabil energií

Se ženou jsme byli spolu už třicátým rokem a měl jsem pocit, že potřebuji nové impulsy. Vše zintenzívnělo, když do práce nastoupila nová kolegyně.

Krásná mladá žena s úchvatně dlouhýma nohama. Zalíbila se mi hned, a tak jsem kolem ní začal kroužil jako motýl okolo květu. A byl jsem vyslyšený. Začali jsme si milostný románek, který mi dával křídla.

Najednou jsem se cítil jako mladík a bylo mi blaze. Sabrina mi dodávala spoustu energie a nenápadně mě tlačila k tomu, abych se rozvedl a začal žít s ní. Rozvod jsem původně neměl vůbec v plánu. Vyhovovalo mi to tak, jak tomu bylo.

Manželka se vzorně starala o rodinu a naše dvě téměř dospělé děti i o mé prádlo, Sabrina mi poskytovala rozkoš, o které se mi už ani nesnilo. Jenže rozvod nakonec přišel, když nevěra praskla a vše se manželka dozvěděla.

Život s novou rodinou

Odstěhoval jsem se a pro Sabrinu a mě koupil nový dům, kde jsme společně začali žít. Do roka se nám pak narodila dcera. Ne že bych nebyl rád, ale otcovství ve vyšším věku už bylo o něco náročnější než dříve.

Anebo to bylo i proto, že po mně Sabrina vyžadovala, abych se co nejvíce zapojoval do péče o naše dítě. To má bývalá žena zvládala dělat všechno sama.

Když byly naší dceři tři roky, postihla mě mozková mrtvice, která na mém zdraví zanechala následky. Dodnes hůř chodím a mám problémy s řečí.

Zůstal jsem sám ve velkém domě

Na Sabrině bylo vidět, jak těžko snáší, že nejsem zdravotně fit. Náš vztah dostával stále větší trhliny, až se nakonec úplně rozpadl.

Sabrina požádala o rozvod a odešla ke svému novému partnerovi i s dcerou, kterou mohu vídat o víkendech. Dnes je mi padesát devět let a žiji sám ve velkém domě. Tak jsem si pořídil aspoň psa.

The post Miroslav (59): Na stáří jsem vyměnil manželku za mladou kolegyni. Nakonec jsem zůstal sám appeared first on Top Stories.

Viděl jsem ji poprvé, když obsluhovala na oslavě mé babičky

Jak už jsem říkal, tak jsem nic takového aktivně nevyhledával a téměř nikam jsem nechodil. Nechal jsem to osudu.

Když však moje babička slavila osmdesát, tak nás všechny pozvala do restaurace, kde byla opravdu krásná obsluha. Byla tam velmi upravená slečna, která měla na sobě vše perfektně vytvarované.

V okamžiku, kdy jsem ji viděl, tak jsem si nebyl schopný ani objednat pití a jídlo. Asi po dvou hodinách si i slečna všimla, jak se na ni dívám a začala si se mnou povídat. Byl jsem jako dítě, které poprvé vidí svoji vysněnou hračku.

Při odchodu jsem dostal telefonní číslo na ubrousku

Když nám babička všem poděkovala za účast, tak se společnost začala pomalu rozcházet. Jakmile jsem se zvedal, tak mi servírka položila na stůl červený ubrousek, kde na jeho druhé straně bylo telefonní číslo.

Nezmohl jsem se na nic víc, než se jen hloupě usmát jejím směrem.

František (32): Myslel jsem si, že hledá bohatého muže, tak jsem ji oslňoval drahými dárky, dokud jsem na to měl

Poznal jsem jednou krásnou holku, kterou jsem poprvé viděl u kamaráda na oslavě narozenin. Tehdy byla...

Další den jsem ji hned poslal SMS, jestli by si nechtěla někam vyjít. Souhlasila a já jsem začal prožívat začátek krásného období mého života. Od toho dne jsme spolu každý den a je nám velice dobře.

Je nám dobře, ale přesto máme jeden velký problém

Alice je opravdu krásná holka, která má nádhernou postavu. To znamená, že na sebe poutá oči mnoha mužů. Je to poznat, když si spolu vyjdeme. Spousta chlapů se za ní otáčí. Je to situace, na kterou nejsem zvyklý.

Mohlo by mi to sice lichotit, ale ono je to opravdu nepříjemné. Nepříjemné je to hlavně v situacích, kdy nezůstane jen u pohledů, ale najde se někdo, kdo začne mít nemístné poznámky nebo začne Alici osahávat.

Kdo tuhle situaci sám nezažil, tak mu to připadne možná neuvěřitelné a asi to ani nepochopí. Z pohledu chlapa mě to dost štve, ale samotná Alice tím trpí ještě daleko víc, protože se cítí jenom jako kus masa na trhu.

The post Jakub (28): Najít si krásnou mladou holku se zdálo jako sen. Začalo mi však neuvěřitelné peklo appeared first on Top Stories.

Dům jsem postavil za dva roky, před kolaudací jsem však o něj přišel

Jelikož jsem měl na dům hodně našetřeno a hlavně mám okolo sebe spoustu šikovných lidí, tak jsem měl dům postaven opravdu rychle. Vše na sebe pěkně navazovalo a vše šlo jako po másle.

Za první rok jsem zvládnul hrubou stavbu a druhý rok dům dodělával. Dům měl obytných 150 metrů, takže i proto to šlo takhle rychle

Využil jsem všechny své kontakty a posháněl jsem si materiál za dobré ceny. Díky tomu jsem se nemusel zadlužit.

I přesto jsem měl rozpočet napjatý a využil jsem do toho bez pár tisíc všechny své našetřené finanční prostředky.

Při malování domu přišla velká chyba a já o dům přišel

Jelikož jsem už na stěhování se do domu hodně tlačil a spěchal, tak jsem si k malování domu vypůjčil profesionální vysoušeč na plyn. Ten jsem nechal zapnutý bez dozoru a to byla ta chyba.

Jelikož už jsem měl v domě spoustu věcí a vysoušeč jsem postavil příliš blízko nábytku, tak jsem si dům nechtěně podpálil.

Vyhořelo to v podstatě celé, veškeré vybavení, veškerá technika. Střecha je také fuč a já teď nemám na opravu domu.

Jelikož jsem se snažil s penězi vyjít, tak jsem dům neměl pojištěný

Teď už vím, jaká byla chyba si dům nepojistit. Přišel jsem tak v podstatě úplně o všechno a veškerá práce byla zbytečná.

Stojím teď před rozhodnutím, jestli si vzít hypotéku a dům dát znovu dohromady. Popravdě jsem ale vše duševně vzdal a raději bych dům i s pozemkem prodal a nastěhoval se do bytu, kde nebudu muset vůbec nic řešit.

The post David (33): Postavil jsem dům. Přišel jsem však o něho dřív, než jsem se do něj vůbec nastěhoval appeared first on Top Stories.

Prodal jsem jim projektovou dokumentaci, ale netušil jsem, že budou stavět hned vedle nás

Projektovou dokumentaci k domu jsem jim prodal za 20 tisíc korun. Byla to polovina ceny, kterou jsem za ni zaplatil já, tak mi to připadalo docela férové. Muže jsem pak rok neviděl. Až najednou přijel s realitní makléřkou na pozemek, který se prodával přesně vedle nás.

Doufal jsem, že to nemyslí vážně, přece nebudeme mít dva stejné domy vedle sebe. Bohužel to myslel vážně, pozemek koupil a začal stavět. Já jsem byl opravdu naštvaný, ale nevěděl jsem, co mu na to mám říct.

Teď tu stojí dva totožné domky ve stejné barvě se stejnými závěsy

Stavbu měl hotovou daleko dříve než já, protože mu to stavěla firma. Dům vypadal naprosto stejně, tak jsem alespoň doufal v jinou barevnou variantu. Jednoho dne jsem přijel z práce a viděl jsem, jak dokončují fasádu ve stejné barvě jako je ta naše.

Mají dokonce i stejnou barvu střešních tašek a stejné závěsy v oknech, stejnou barvu oken a garážových vrat. Dům je dokonce i stejně natočen. Je to jakoby někdo vzal náš dům a okopíroval ho.

Domem to nekončí, soused začal budovat zahradu

Na svoje zahradní posezení, kterého je součástí i velká udírna, jsem byl dost pyšný. Vymyslel jsem si to i udělal celé sám. Když jsem viděl, jak soused začal stavět to stejné, tak mě celá radost přešla, protože už to moje prostě nebude originál.

Sousedka zase začala kopírovat i zasazené kytky a stromky po zahradě přesně tak, jako to má moje manželka uspořádané na zahradě. Je to prostě hrozné, bojíme se cokoliv udělat.

Poslední kapkou je asi i naše nové auto. Koupil jsem si celkem běžné auto, které jsem bral jako nové. Měl jsem z něj radost přesně 36 dní, než si soused dovezl to stejné ve stejné barvě.

Nevím, jestli jsou ti lidé nějak nemocní psychicky, ale už to opravdu není sranda. Přemýšlím o prodeji domu a odchodu jinam.

The post František (33): Soused kopíruje vše, co dělám doma i na zahradě. Už to přestává být sranda a připadá mi to hloupé appeared first on Top Stories.

Začalo to už při stavbě základové desky

Jelikož máme dost svažitý pozemek, tak se musela základová deska srovnat pomocí ztraceného bednění v několika řadách.

Dovnitř ztraceného bednění byl potřeba navozit přesně dle projektové dokumentace recyklát, který se měl hutnit vibrační deskou po 15 centimetrech. Celkově se měla základová deska zasypat do jednoho metru.

Najal jsem si na to partu živnostníků, protože jsem k tomu neměl dostatek volného času ani potřebnou techniku k zavážení a hutnění ve ztraceném bednění. Když jsem na stavbu přijel a chvilku zedníky pozoroval, tak jsem viděl, jak naváží vrstvu větší jak 40 centimetrů a dvakrát po tom přejedou vibrační deskou.

Začal jsem se rozčilovat, že takhle se to dělat nemá. Jejich vedoucí mi však tvrdil, že o stavbách nic nevím na rozdíl od nich a že je to běžná praxe. Ze stavby jsem je vyhodil s tím, že si na základovou desku vyberu někoho jiného.

Další problém nastal při zdění obvodových stěn domu

Na stavbu obvodových stěn domu jsem se snažil najít opravdu šikovné lidi. Dal jsem na doporučení kamaráda, který si nechal stavět dům od party zedníků. Ze začátku vypadalo vše v pořádku.

František (32): Myslel jsem si, že hledá bohatého muže, tak jsem ji oslňoval drahými dárky, dokud jsem na to měl

Poznal jsem jednou krásnou holku, kterou jsem poprvé viděl u kamaráda na oslavě narozenin. Tehdy byla...

Pak jsem ale začal s manželkou měřit a zjistil jsem, že vystavěné zdi nesedí přesně dle plánu. Znovu jsem se začal rozčilovat a zase mi bylo vysvětlováno, že co je na papíře, nemusí být ve skutečnosti.

Ano, možná mají pravdu, ale pokud mám pod každou zdí základy, tak by ta zeď měla sedět přesně na těch základech, jinak jsou tam dle mého názoru zbytečné. Nechal jsem je to zbourat a postavit znovu. Tady jsem měl naštěstí smlouvu, kterou jsem si nechal posvětit právníkem.

Další práce jsem si na domě začal dělat sám s partou kamarádů

Dvakrát jsem se přesvědčil, že je každému všechno jedno a začal si stavbu domu řídit sám. Když jsem se rozhodl začít dělat dům sám, tak jsem dodržoval přesný stavební projekt a nic jsem nechtěl ošidit.

Zjistil jsem, že tato varianta je o dost levnější, pokud máte ty správné kamarády. Stavba domu se nám docela dařila a za dva roky bylo hotovo.

The post Vojtěch (47): Na stará kolena jsem sám postavil dům. Zedníky jsem vyhodil, nechápal jsem jejich laxní přístup appeared first on Top Stories.

Exotický Nathan však není jediným, komu se něco takového povedlo. Prvním členem kmene Mao, který radostí sáhnul spoluhráčce z kmene na zadek, byl MMA zápasník Gábor Boráros. Jeho sáhnutí si dokonce zachytil jeden instagramový profil, na což se můžete podívat zde.

V Americe z toho bylo vyloučení

Něco podobného se přihodilo v 39. sérii amerického Survivora, ve kterém měl v průběhu pobytu na ostrově jeden ze soutěžících takzvaně nepatřičné doteky k dalším spoluhráčům. Tento incident zde vyvolal poprask.

František (32): Myslel jsem si, že hledá bohatého muže, tak jsem ji oslňoval drahými dárky, dokud jsem na to měl

Poznal jsem jednou krásnou holku, kterou jsem poprvé viděl u kamaráda na oslavě narozenin. Tehdy byla...

Tehdejší účastník Dan Spilo se sice dostal mezi nejlepších 6 hráčů, ale pár dnů před koncem hry byl podle vyjádření americké produkce vyřazen ze soutěže kvůli opakovaně nepatřičným dotekům a sexuálnímu obtěžování. Mělo se údajně jednat nejen o členy kmene, ale i štábu.

Dan byl nejen vyloučen ze hry a nepřišel tak pouze o možnost vyhrát milion dolarů, ale nezaujal ani místo porotce. Nebyl dokonce pozván na finále, ve kterém se obvykle sejdou úplně všichni účastníci a probírají celou hru. Produkce amerického Survivoru ho tímto společensky vymazala.

The post I Nathan sáhnul v Survivoru spoluhráčce na zadek. Jejich kmen v tomto vede 2:0 appeared first on Top Stories.

Gábor Boráros v druhém díle Survivor Česko & Slovensko dominoval v soutěži o odměnu a výrazně tak přispěl při výhře svého kmene Mao k drtivé porážce soupeře 5-2. Slovenský MMA fighter neskrýval obrovskou radost, až mu ručka ujela na zadek své spoluhráčky, což ukazuje záběr, který zachytil následující instagramový profil.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Debilní zprávy v Česku (@sranda_cesko)

V Americe by z toho byl poprask

Jistě si každý dokáže představit, že v době mee too by z něčeho takového byl v současné Americe poprask. Gábor by byl pravděpodobně vyloučen ze soutěže a dost možná by ho to stálo společenský i sportovní život.

František (32): Myslel jsem si, že hledá bohatého muže, tak jsem ji oslňoval drahými dárky, dokud jsem na to měl

Poznal jsem jednou krásnou holku, kterou jsem poprvé viděl u kamaráda na oslavě narozenin. Tehdy byla...

Ostatně něco podobného se přihodilo v 39. sérii amerického Survivora, ve kterém měl v průběhu pobytu na ostrově podle výpovědí ostatních jeden ze soutěžících takzvaně nepatřičné doteky k dalším spoluhráčům.

Tehdejší účastník Dan Spilo se sice dostal mezi nejlepších 6 hráčů, ale pár dnů před koncem hry byl podle vyjádření americké produkce vyřazen ze soutěže kvůli opakovaně nepatřičným dotekům a sexuálnímu obtěžování. Mělo se údajně jednat nejen o členy kmeny, ale i štábu.

Dan byl nejen vyloučen ze hry a nepřišel tak pouze o možnost vyhrát milion dolarů, ale nezaujal ani místo porotce (pozn. porota složená z vypadnutých hráčů rozhoduje na konci o celkovém vítězi) a nebyl dokonce ani pozván na finále, ve kterém se obvykle sejdou úplně všichni účastníci a probírají celou hru. Produkce amerického Survivoru ho tímto společensky vymazala.

The post Survivor Gábor Boráros sáhnul spoluhráčce na zadek. Z toho by byl v Americe poprask appeared first on Top Stories.

Na jeho profilu jsme tak mohli v minulosti najít například koláže na neoblíbenou Pavlínu z MasterChefa nebo Nelu Slovákovou. Nyní vytvořil vtip o Vojtěchu Drahokoupilovi, který odstoupil ze show Survivor Česko & Slovensko.

Zpěvák Drahokoupil opustil hru hned v úvodní epizodě reality show Survivor Česko & Slovensko ještě před první soutěží o imunitu. V jedné ze zpovědí v úvodu epizody ke všemu zpěvák uvedl, že by rád zjistil, zda je opravdu chlap, a Survivor by mohl v tomto posloužit místo vojny.

Na paškál si ho za to vzal vtipálek TMBK. „Gratuluji k přežití deseti hodin aneb když si spleteš Survivor s Like Housem,“ napsal na svém Instagramu. Stejnou koláž poté sdílel i na svém Facebooku.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený TMBK (@tmbkofficial)

Za tento vtípek však schytal od fanoušků kritiku. „Opravdu si tu děláte srandu z člověka, který se přiznal ke svým psychickým problémům? Je to super člověk, jeho hudbu neznám, ale slyšela jsem s ním nějaké podcasty, má to hodně v hlavě v pořádku. Panické ataky a deprese nejsou nic, co by si někdo vybral,“ napsala například Nikola na jeho Facebooku a vysloužila si zde přes 250 souhlasných reakcí.

TMBK si nemyslí, že by udělal něco špatného. „Nemyslím, že jsem něco přestřelil, myslím, že spíš přestřelil on, když se do něčeho takového hlásil. Místo něj by tam byl určitě rád někdo jiný, kdo by neodstoupil hned v prvním kole. Příště doporučuji nejdříve navštívit psychologa a zjistit, jestli je můj stav na něco takového připraven,“ uvedl pro server Super.cz TMBK.

Spisovatelka Radka Třeštíková položila poté na Instagramu rozhořčeným fanouškům trefnou otázku. „Když jsme u těch nemocí, sranda z nemocného Zemana vadí/nevadí?“ naráží Třeštíková na určitou míru pokrytectví.

The post TMBK udělal vtip o Drahokoupilovi, co odstoupil ze Survivor. Schytal kritiku, ale vtipy o Zemanovi stejným lidem nevadí appeared first on Top Stories.

Zpěvák Vojtěch Drahokoupil nastoupil do soutěže Survivor Česko & Slovensko mezi celebritami jako jeden z členů kmene Mao. Po psychických problémech, které se u něj projevily, odstoupil už před první hrou o imunitu. V té kmeny hrají o to, ze kterého kmene se bude a nebude následně vyřazovat.

Mladý zpěvák v jedné ze svých zpovědí během prvního dílu Survivor Česko & Slovensko uvedl, že se přihlásil, aby zjistil, zda je chlap, když už není vojna. Jeho životní zkouška však neměla dlouhého trvání.

Po náročné noci, ve které všichni soutěžící promokli, se u něj totiž dostavily psychické potíže a rozhodnul se ze soutěže sám odstoupit. Podpořila ho z jeho kmene zejména herečka Iva Pazderková, která podle svých slov trpí podobnými problémy.

Drahokoupil musel následně kvůli svému odstoupení snést mnoho nepříjemných komentářů na Instagramu.

Srovnání se zahraničními verzemi

Nutno podotknout, že soutěžící Survivor Česko & Slovensko jsou na tom daleko lépe než účastníci americké či australské verze Survivor. V Česko Slovenské verzi měli účastníci v táboře již vybudovaný podstavec přístřešku, aby nemuseli spát na zemi. V zahraničí si musí přístřešek udělat celý sami od základů.

V naší verzi dostali také soutěžící deky a vítězný kmen první soutěže o odměnu dokonce zápalky. V zahraničních verzích dostávají soutěžící k zapálení ohně křesadlo a deky dostanou někdy maximálně za odměnu po několika týdnech.

The post Celebrita chtěla zažít Survivor místo vojny. Zpěvák ale vydržel jen do prvního souboje o imunitu a odstoupil appeared first on Top Stories.

Nutno podotknout, že ve srovnání se současnou rapovou tvorbu, která srší jednu vulgaritu za druhou a představitelé se předhánějí v tom, čí život je luxusnější, šlo v podání Genzera o takový milý a naivní rap, který může potěšit i starší publikum.

Ovšem nejednoho fanouška překvapí, že populární Geňa nejen rapuje a skvěle tancuje, ale zároveň má i vypracované tělo a je štíhlý jako proutek. To vytváří také úsměvný kontrast se současností.

Rapové vystoupení, ve kterém Richard Genzer rapuje o tom, že skáče jako klokan, se datuje do roku 1990, kdy vystupoval po boku taneční skupiny Uno, ke které se přidal krátce po studiích.

Když pomineme bláznivý text, tak se jedná o vskutku dobré vystoupení plné povedené choreografie a skvělých tanečních prvků. Kromě tohoto vystoupení má Richard Genzer se skupinou Uno ještě jeden klip, ve kterém rapuje i tančí.

The post Richard Genzer rapoval a byl štíhlý jako proutek. Ukazuje to video z 90. let appeared first on Top Stories.

Pár se podělil o svůj životní příběh v pořadu This Morning poté, co byla Debbi Wood v několika britských médiích označena za nejžárlivější manželku ve Velké Británii.

Žena z Leicestershire má totiž chorobný strach z toho, že se její muž Steven kouká po jiných děvčatech, a tak jej pro jistotu každý den testuje na detektoru lži. Zakazuje mu také dívat se na televizi, pokud je v ní atraktivní žena.

Debbie zastává názor, že pokud je někdo ve vztahu, měl by mít oči jen pro toho druhého. Odborníci poukazují na to, že žena trpí takzvanou chorobnou žárlivostí, která se nazývá Othellův syndrom.

Podle psychologa Tomáše Nováka vzniká u Othellova syndromu žárlivost bezdůvodně, kdy žárlivec žárlí kvůli něčemu, co se vlastně ani nestalo. „Příčinou je údajně nízké množství určité chemické látky hormonálního původu v krvi. Jde o látku, která v mozku kontroluje emočně podbarvené pocity, např. prožitky bolesti, radosti či deprese, jakož i úzkostného neklidu,“ popsal psycholog pro server Vitalia důvody vzniku nemoci.

Žena si získala pozornost médií poté, co se s manželem objevila v britském dokumentu s počeštěným názvem Mizivá tučná šance na práci, ve kterém se obézní lidé snaží najít zaměstnání.

The post Když žárlivost nezná mezí. Britka vyžaduje po svém manželovi každý den test na detektoru lži appeared first on Top Stories.

Chtěl jsem se dostat do centra města kousek od hlavního nádraží

Když chcete úspěšný podnik, tak na jeho adrese opravdu hodně záleží. Proto jsem chtěl mít otevřeno někde v centru města kousek od hlavního nádraží, kde denně projdou snad tisíce lidí, a to znamená tisíce potenciálních zákazníků.

Měl jsem našetřeno něco málo přes 3 miliony korun. Opravdu jsem do té doby žil velmi skromně a kupoval si jen základní potraviny. S tím, že jsem bydlel u rodičů, se mi podařilo také hodně našetřit. Máme velký dům, takže mám pro sebe vlastně celé patro.

Našetřené peníze jsem dal do rukou realitní makléřky

Co dva až tři dny jsem sledoval možnosti pronájmů v dobrých lokalitách. Nikdy jsem si nemyslel, že bych nemovitost kupoval, vždy jsem uvažoval právě o pronájmu. Jednoho dne jsem narazil na inzerát prodeje obchodních prostor.

Zavolal jsem na telefonní číslo, kde mi to zvedla velmi příjemná slečna a rovnou si se mnou dala sraz na uvedeném místě. Byl to krásný prostor a já z toho byl opravdu nadšený. Chtělo to pár menších úprav, ale jinak to bylo dokonalé. Ihned jsem do toho chtěl jít a ona můj zájem asi hodně viděla.

Musel jsem zaplatit zálohu, kterou jsem už nikdy neviděl

Makléřka mi řekla, že o nemovitost je velký zájem a nerada by mě viděla zklamaného, že mi ji někdo vyfouknul. Proto mi také řekla, že kdo zaplatí, tak bude jeho. Rovnou mi také prozradila, že pokud bych nemovitost chtěl, tak je potřeba do dvou dnů zaplatit minimálně polovinu ceny jako zálohu.

Celá cena byla 3 800 000 korun. Já jsem ten prostor opravdu chtěl, takže jsem rovnou řekl, že mohu dát dva miliony ještě dnes. Na to mi ona odpověděla, že by nestihla vyřídit papírování, takže to uděláme proti směnce a hotovosti.

Byl jsem opravdu zaslepený a tuto blbost jsem udělal. Dovezl jsem jí dva miliony korun v hotovosti, aniž bych si cokoliv zjistil. Pak už se mi nikdy nikdo neozval a zjistil jsem, že prostor se ani vůbec neprodává.

Šlo o rafinovanou podvodnici

Bylo mi divné, jak jsem se tam tedy mohl procházet i s údajnou realitní makléřkou. Majitel objektu mi řekl, že tam nechával odemčeno kvůli řemeslníkům, že se tam stejně nemělo, co ztratit. Žena to měla opravdu promyšlené, měla dokonce i sáčko s logem známé realitní kanceláře.

Teď mi nezbývá nic jiného než doufat, že policie ženu vypátrá a já peníze ještě někdy uvidím. I když tomu tedy věřím čím dál tím míň.

The post David (29): Podvodnice mě připravila o životní sen. Šetřil jsem na otevření svého podniku a teď nemám vůbec nic appeared first on Top Stories.

Do servisu jsem začal jezdit po ukončení pětileté záruky od dealera aut

Po ukončení záruky jsem přestal jezdit přímo do autosalonu, kde jsem auto kupoval a našel jsem si bližší servis, který byl autorizovaný pro opravy vozů mé značky. Jako první jsem se do autoservisu jel předem domluvit, jestli bych mohl se svým autem pravidelně dojíždět.

Narazil jsem na velice příjemného majitele, který mi moje krásně naleštěné a vyvoněné auto pochválil. Po 5 letech mělo najeto jen 69 tisíc kilometrů, takže vypadalo opravdu velice dobře. Domluvil jsem se tedy na servisní prohlídku v 6 letech stáří automobilu.

První prohlídka proběhla bez komplikací, tedy alespoň jsem si to myslel

Dorazil jsem na první servisní prohlídku po 6 letech a nechal jsem jim na místě auto. Když jsem si jel auto vyzvednout, tak jsem měl na faktuře opravdu běžné věci, jako je výměna oleje, výměna brzdové žárovky a veškeré filtry v motoru i kabině.

Byl jsem spokojený, protože to bylo rychle hotové a výsledná cena byla asi o 30 % nižší, než co jsem dříve běžně za servisní prohlídku platil u dealera, kde jsem auto pořizoval. Náhoda odhalila podvod servisu a vzbudila mé pochybnosti.

Můj syn má auta také rád, tak jsem mu chtěl ukázat, jak se vytahuje vzduchový filtr. Bylo to týden po jeho údajné výměně, jenže já jsem ho vytáhl totálně černý.

Ihned mě napadlo, že celá servisní prohlídka proběhla jen na faktuře

Po nálezu totálně černého vzduchového filtru jsem vytáhl i kabinový filtr, který byl také zcela zanesený. Rozhodně ne jako po týdnu používání a ujetí zhruba 120 kilometrů.

Vzal jsem auto a zajel s ním do prodejny, kde jsem auto kupoval. Svěřil jsem jim můj problém a mechanik se toho hned chytnul. Říkal, že zkusí vypustit olej, jestli byl opravdu vyměněn.

Já tomu moc nerozumím a opravdu nejsem schopný na oleji poznat, jestli je nový nebo ne. Mechanik však tvrdil, že olej rozhodně není týden starý. Řekl mi, že to spíš vypadá, že je tam ten rok starý olej z předchozí garanční prohlídky u nich. Byl u toho i šéf autosalonu a byl docela rozčarován, protože servis, do kterého jsem jel, navštěvuje i hodně jeho známých.

Vymyslel proto testovací léčku na autoservis. Přichystal jejich auto, které bylo před garanční prohlídkou. Jejich mechanik poznačil všechny filtry a udělal si i speciální označení na olejovém filtru, který se musí vždy pří výměně oleje vyměnit. Auto nechal odvézt zaměstnancem do servisu a další den auto přijelo zpět.

A co myslíte? Ten stejný případ jako u mě. Na auto se ani nesáhlo, ale na faktuře za 9 tisíc korun bylo vše rozepsané včetně vyfakturované práce jejich mechanika.

The post Karel (38): Jezdím na pravidelné servisní prohlídky, cena mě však vždy překvapí. Naposled ani nevím, za co jsem platil appeared first on Top Stories.

Prvních pár měsíců bylo jako z pohádky, pak následovalo peklo

Přestěhování na vesnici bylo opravdu skvělé, užíval jsem si ten klid a přírodu. Jelikož pracuji z domu, tak jsem nemusel nikam dojíždět a auto se používalo jen na výlety a velký nákup. Manželka je na mateřské dovolené, takže nám tam opravdu nic nechybělo.

Jednoho dne manželka domluvila seznámení se sousedy a uspořádala velkou párty u nás na zahradě. Nebyl jsem proti, přece jen je potřeba mít se sousedy dobrý vztah.

Když však přišla na párty sousedka s manželem, tak si mě začala ihned až moc všímat. Pořád za mnou chodila, až mi to začalo být nepříjemné. Pořád se na něco vyptávala a chtěla si povídat.

Od toho večera jsem nemohl chodit na zahradu

Kdykoliv jsem od té doby vyšel na zahradu, neunikl jsem pozornosti sousedky a ta mě okamžitě začala nahánět. Snažila se mě prostě dostat do postele. Pořád se natřásala a záměrně chodila jen ve spodním prádle nebo velmi krátké sukni.

Jednoho dne jsem okopával na zahradě zeleninu a sousedka se schválně ohýbala tak, abych jí viděl pod sukni. Pod ní neměla vůbec nic. Byla prostě naostro.

Ten den mi také přišla říct, že to, co jsem viděl, mohu okamžitě mít kdykoliv si řeknu. Já jí na to řekl, že to rozhodně nechci, že jsem šťastně ženatý. Prostě jsem jí řekl, ať se na mě nezlobí, ale že já nemám zájem.

Přiznala se sousedovi, který mi chtěl okamžitě rozbít úsměv

Sousedka neváhala a přiznala se sousedovi, že se do mě zamilovala a chce se mnou žít. Ten se okamžitě namíchnul a chtěl si se mnou vyřídit účty. Naprosto nedokázal pochopit, že jsem v tom já nevinně a že nemám zájem.

I já jsem to doma neměl lehké vysvětlit, že jsem s ní nic neměl. Sousedka se prostě naprosto pomátla.

The post Ivo (46): Sousedovi jsem zničil manželství. Byl jsem v tom ale naprosto nevinně appeared first on Top Stories.

Setřel jsem stírací los, co mi dal kamarád

K narozeninám jsem od kamaráda dostal mimo jiné i stírací los. Říkal jsem si, že aspoň dvoustovka by se hodila. Když jsem ale los setřel, tak jsem byl v šoku.

Na stíracím losu jsem vyhrál nemalou částku, bylo to 15 milionů. Zpočátku jsem tomu nemohl uvěřit. Jakmile jsem ale pochopil, že to je pravda, tak jsem začal mít obrovskou radost.

Po výhře nastalo velké dilema

Ihned poté, co jsem to doma v úzkém rodinném kruhu oslavil, tak jsem začal o výhře vážně přemýšlet. Chtěl jsem to oslavit, samozřejmě mě ihned napadl kamarád, který mi daný los daroval. Jenže jak by tohle přijal?

Nevěděl jsem, jestli by se radoval se mnou nebo jestli by nezačal přemýšlet o tom, že tu výhru mohl vyhrát on, kdyby si los nechal pro sebe. Říkal jsem si také, zda nebude chtít nějaký podíl z výhry.

Nakonec jsem se ale rozhodl, že nikomu nic neřeknu a výhru zatajím. Nikdo mi nebude závidět, nebudu muset nic řešit, nebudou za mnou chodit lidi žádat o půjčku. Určitě by se také našla spousta nových kamarádů, kteří by najednou potřebovali ode mě pomoct.

Jak správně naložit s takovými penězi?

Dlouho jsem přemýšlel, jak s výhrou naložím. Vždyť přece od té chvíle jsem nemusel přemýšlet nad tím, kolik co stojí, a mohl si dopřát to, po čem jsem toužil.

Koupil jsem tedy rodinný dům, v bytě jsme přece nadále bydlet nemohli. Začal jsem nakupovat samé značkové oblečení, samé drahé dovolené.

Naše životní úroveň se úplně změnila a všichni okolo si toho začali všímat. Musel jsem jít s pravdou ven. Mezi své staré přátele jsem už nepatřil, už jsem patřil někam jinam. Našel jsem si nové přátele s podobným životním standardem.

Pak ale přišlo hořké vystřízlivění

Jenže život na vyšší úrovni není pohádka. Neustále jsem musel být ve střehu a chránit svůj majetek. Neustále jsem se musel vzdělávat v různých tématech, abych se měl s novými přáteli o čem bavit.

K tomu všemu náš život zaplnily otravné a unavující společenské povinnosti. Pokud jsme chtěli do této společnosti zapadnout, tak by to bez toho nešlo. Teď mi je ale po mém starém životě smutno.

Kdybych byl mladší, určitě bych to bral jinak, ale teď chci jenom to svoje pohodlí. Občas si říkám, že bych tu výhru raději nikdy nevyhrál. Vzpomínám na to, jak jsem setřel ten los a myslel si, jak se mi život otočí k lepšímu. Opak je ale pravdou, ani hromada peněz vám štěstí nezajistí.

The post Kamil (52): Nečekaně jsem vyhrál v loterii a můj život se obrátil naruby. Teď bych si však přál, abych nikdy nevyhrál appeared first on Top Stories.

Uviděl jsem zloděje, jak se snaží krást

V šeru na ulici jsem uviděl dvě postavy, jak buší do řetězu, který zamykal dvě velké krásné motorky. Hned jsem šel do chodby, abych zavolal policii tehdy ještě z pevné linky. Po ukončení hovoru s policií jsem se vrátil k oknu a viděl již přes závěs modré majáky.

Otevřel jsem okno a viděl tři vozy ze tří stran u domu. Jeden policista si mě všiml a ptal se, jestli jsem to byl já, co zavolal. Potvrdil jsem mu, že jsem to opravdu já, kdo volal. Policista pochvalně konstatoval, že jsem někomu zachránil motorky. V té chvíli jsem se cítil jako opravdový hrdina.

Myslel jsem si, že tím to pro mě skončilo. To jsem se ale spletl

Po nějaké době jsem byl předvolán na policii sepsat protokol. Šel jsem tam, abych jim popsal, že jsem v šeru viděl krátce jen postavy zlodějů, které bych nemohl identifikovat. Myslel jsem si, že tím to je pro mě vyřízené.

Za několik měsíců poté mi ale přišlo předvolání k soudu. Kontaktoval jsem telefonicky soudkyni s dotazem, proč mám identifikovat údajné podezřelé. Vůbec jsem to nechápal, protože jsem přece řekl, že je nemohu blíže identifikovat.

Bylo mi ale řečeno, že jsem pro ně dobrý svědek. Když jsem odmítl k soudu jít, pohrozila mi pokutou 50 000 korun. Nezbývalo mi tedy nic jiného, než tam jít. V práci jsem si kvůli tomu musel zařídit volno, což nebylo úplně snadné, jelikož mi to nadělalo problémy v práci, protože šéfovi se to vůbec nelíbilo.

Soud proběhl s předem jasným výsledkem

Když jsem přišel do soudní síně, tak na lavici obžalovaných sedělo pět potetovaných chlápků, každý se strážným. Na otázku, jestli někoho poznávám, jsem odpověděl, že nepoznávám. A tím to celé divadlo pro mě skončilo.

A z toho plyne poučení, nechceš-li mít problémy, starej se jen o sebe. Příště bych se takhle nezachoval, docela se mi to vymstilo. Tak mě justice poučila.

The post Michal: Prvně jsem byl hrdinou, co zabránil krádeži. Nakonec jsem z toho měl akorát tak problémy appeared first on Top Stories.

S maminkou jsme se dohodli na prodeji bytu

Jelikož já i moje maminka jsme měli bydlení již zařízené, tak jsme se dohodli na prodeji bytu, který jsme po mém otci zdědili.

Maminka si v té době našla nového přítele, který má syna Marka, a který se pohybuje v realitách, tak jsme si řekli, že nám právě Marek s prodejem může pomoct. Svěřit to mému nevlastnímu bratrovi však byla velká chyba.

Marek prodal byt za necelé 3 miliony. Mojí mamince z této částky vyplatil přibližně 1,2 milionu, zbytek si ale nechal sám. V té chvíli jsem si myslel, že tohle přece nemůže být pravda.

Takový podvod jsem nemohl nechat jen tak být

Když jsem to zjistil, tak jsem se rozhodl jít na policii. Šel jsem nejdříve na městskou policii, ale potom mě poslali na kriminální policii.

Tam jsem jim zase všechno popsal, ale zase jsem byl poslán dál na další oddělení policie. Tam jsme s policistou sepsali protokol a já čekal, co se bude dít.

Během té doby jsem si sehnal právníka, abych byl připravený. Policie mezitím kontaktovala Marka, aby podal vysvětlení. Marek však ve všem lhal a vše popřel.

Rozhodl jsem se jít do boje a nepřestanu

S právníkem jsme se pustili do boje a podali jsme žalobu proti usnesení, že je Marek nevinný. Hnali jsme to pořád výš a výš a po 2,5 letech přišlo finální rozhodnutí od státní zástupkyně.

Státní zástupkyně rozhodla, že se vlastně nic nestalo a proti jejímu rozhodnutí se nelze odvolat. V tu chvíli můj právník dostal strach a od mého případu dal ruce pryč. Já se ale v žádném případě nevzdávám. Našel jsem si nového právníka a budu bojovat dál. Spravedlnost přece musí existovat.

The post Ondřej (46): V dědickém řízení jsem získal půlku bytu. Při jeho prodeji však se mnou vydrbal nevlastní bratr appeared first on Top Stories.

Manželka vyrazila na nákup do místního supermarketu

Když měla má manželka nákupní košík plný, zamířila k pokladně. Jakmile prodavačka namarkovala všechno zboží, začala manželka hledat v kabelce svoji peněženku. V tu chvíli jí opravdu zatrnulo, peněženku vůbec nemohla najít.

Vzpomněla si, že ještě před odjezdem z domu kontrolovala, zda má v peněžence dostatek peněz. Potom si uvědomila, že svoji peněženku si už zpátky do kabelky nedala, takže peněženka zůstala doma.

Bylo to pro ni opravdu trapné

Manželka řekla pokladní, že se omlouvá, ale že zapomněla peněženku doma. Už se chystala ze supermarketu odejít, ale v tom ji zastavil přibližně stejně starý pán, který stál ve frontě za ní. Řekl manželce, že to je dobré a že nákup za ni zaplatí.

Moje žena byla naprosto v šoku. Nečekala, že by jí mohl takhle někdo pomoct. Nakonec ale souhlasila a požádala pána o adresu, aby mu mohla peníze vrátit.

Dotyčný pán ale nechtěl o žádném vracení nic slyšet a pouze řekl: „Užijte si to“. Byl to nákup za více než 100 dolarů, a to je opravdu dost peněz. Možná i proto to manželku tolik překvapilo a vzpomínáme na to dodnes.

Jak bych srovnal život v Česku a v Kanadě?

Když jsem tento příběh vyprávěl svým přátelům, tak jsem byl překvapen, že spousta lidí zažila to samé. Tohle opravdu není výjimka a téměř každý se s tímto přístupem někdy setkal.

Řekl bych, že život v Kanadě je úplně stejný jako život v Čechách. Jediný rozdíl je v tom, že tady jsou daně o hodně větší. Vůbec si nemyslím, že jsou tady lepší lidi. Vždy jsem byl optimista a věřím, že takoví lidé jsou po celém světě, i v Česku.

The post Karel (68): Před 30 lety potkala manželka v supermarketu neznámého muže. Na tento okamžik vzpomínáme dodnes appeared first on Top Stories.

Když začala v 17 letech randit, tak jsem to těžce nesl, ale snažil jsem se s tím smířit. Teď je jí 23 a chce se od nás odstěhovat k příteli, který se mi po všech stránkách vůbec nelíbí.

Dcera nám chtěla představit nového přítele

Když bylo dceři 22, tak přišla domů s tím, že by nám chtěla představit svého nového přítele. Neprotestoval jsem, protože už pár kluků u nás doma měla.

Domluvilo se to na další sobotu, kdy jsem nachystal maso na grilování a roztopil na zahradě gril. Zeptal jsem se dcery, jestli její přítel pije pivo a koupil jsem menší soudek, aby se nám to maso pěkně trávilo.

Nachystal jsem opravdu vše a strávil jsem tím celé sobotní ráno. Chtěl jsem, aby se tam její přítel cítil dobře a moje dcera byla spokojená. Jak už jsem říkal, vždy jsem se snažil pro ni udělat první poslední.

Měl jsem sto chutí ho okamžitě vyhodit

Jsem docela stará škola a myslím si, že každý by měl chodit na veřejnosti tak nějak upravený a trochu se prezentovat svým vzhledem.

Přítel mé dcery má však dredy, velké kruhy v uších a potetovaný je snad na všech místech, kde to jenom jde. Má tetování dokonce i na čele a tvářích. Z mého hlediska to vypadá opravdu příšerně.

První pohled nebyl opravdu nic moc, tak jsem doufal, že to bude dobré alespoň po té lidské stránce. Jenže si k nám přisedl mladý a opravdu namyšlený fracek typu, všechno vím, všechno znám a všude jsem byl pětkrát.

Jsem opravdu nešťastný a nevím, co s tím

Po celou sobotu, co u nás její přítel byl, jsem se držel a nedal na sobě nic znát. To stejné jsem viděl na manželce. Když však odešel, tak jsem se do dcery trochu pustil s tím, že to snad nemyslí vážně.

Dcera se samozřejmě urazila a nějakou dobu s námi nemluvila. Asi po týdnu to však přešlo a jejího přítele jsem rok neviděl. Dcera se s ním scházela, jen ho nevodila k nám domů.

Po roce přišla s tím, že se k němu bude stěhovat a přemýšlí i o svatbě. Jsem z toho na prášky, protože jsem se během toho roku dozvěděl, že má její přítel za sebou i drogovou minulost. Je to opravdu hrozná situace, se kterou nemohu asi nic dělat.

The post Jan (52): Dcera nám představila přítele, ale vůbec se mi nelíbí. Takového jsem si pro ni teda nepředstavoval appeared first on Top Stories.

Nemyslel jsem, že se to může stát i mně

Auto bylo na odpis, telefonní sloup zdevastovaný, ale já jsem se živý a zdravý z auta vysoukal bez jediné zdravotní újmy. Měl jsem velké štěstí, přežil jsem jen díky zapnutému a tehdy nepovinnému bezpečnostnímu pásu.

K nehodě by ale nedošlo, pokud bych předešlý den nemusel pracovat přesčas. Ten den jsem se do postele dostal až po půlnoci a další den mě možná i díky tomu dostihl mikrospánek.

Šéf mi říkal, že jemu by se to nikdy nestalo

Po nehodě jsem zažil od mého nadřízeného tvrdé pokárání. Říkal mi, že tohle by se mu nikdy nestalo. Na to jsem mu odpověděl, aby byl ve svých slovech o tom, že se mu něco nemůže stát, opatrný, protože se to může vymstít i jemu.

A necelý rok po mé nehodě se stala další autonehoda, a to mého šéfa. Asi dva týdny před Vánocemi cestoval z nákupů autem se svou manželkou. Mikrospánek ho zastihnul těsně před levotočivou zatáčkou. Pokračoval však dále v přímém směru, sjel se svahu a narazil přední částí do poměrně vzrostlé lípy.

Snad zázrakem on i manželka přežili, ale zdravotní následky byly velké. Jeho manželka byla v nemocnici přibližně 2 měsíce, on ještě o měsíc déle.

Fatální nehoda u dalšího člověka

Abych náležitě ocenil používání bezpečnostních pásů během jízdy, napsal jsem do týdeníku o autech o mé nehodě. V následujícím čísle jsem se však dočkal tvrdé kritiky od závodníka rallye. Tvrdil, že nemám sedat za volant, protože za volantem se nesmí a ani nemůže usnout. Jiné reakce jsem se nedočkal.

Přibližně za 2 roky jsem se čirou náhodou dozvěděl o tom, že onen závodník při návratu z Jugoslávie havaroval. V autě byla jeho rodina, která vyvázla s drobnými zraněními.

Nevím, jestli šlo v tomto případě o mikrospánek, ale on jako řidič přišel o život díky tomu, že neměl zapnuté bezpečnostní pásy.

Může se to stát i vám

Po těchto zkušenostech si myslím, že věta „To se mi nemůže stát“ by se dala přirovnat k naříznutí větve, na které právě sedíte.

Mám za to, že i pouhá lehkomyslnost a samotné pomýšlení na to, že vám se to přeci stát nemůže, může končit fatálně.

Proto nezapomínejte na své pásy v autě, můžu říct, že opravdu zachránily životy. A také nezapomínejte na to, že stát se může opravdu všechno, a to i vám.

The post Jan (68): Říkali jsme si, že to se nám nemůže nikdy stát. Nemohli jsme se víc mýlit appeared first on Top Stories.

Ivona byla s dvojčaty doma na rodičovské dovolené a já vydělával peníze v práci. Akorát jsem netušil, že se manželka vrhne tak moc radikálně na zdravou výživu a ekologii.

Začalo to látkovými plenami

Mělo mě to varovat už tehdy, když Ivona nechtěla dávat klukům jednorázové pleny. Prý chce šetřit přírodu, takže jsme nakoupili hromadu látkových plen a Ivona přebalovala a prala. Prý to dělá ráda, říkala, když jsem nabízel, že bychom přece jen mohli vyzkoušet ty jednorázové. No nechal jsem ji být, když ji to baví, tak ať si klidně pere.

Zanedlouho do toho ovšem přibyly i její hygienické pomůcky, které potřebovala pro „své dny“ každý měsíc. Takže přešla i na látkové vložky.

A později jsem ji přistihl i při tom, jak vyrábí domácí prací prášek. Prostě se u nás doma rozjela ekologická domácnost se vším všudy. A když říkám se vším, tak tím myslím opravdu všechno.

Opovaž se koupit si něco nového

Nepřipadalo v úvahu, abychom nakupovali potraviny pro kluky v běžné obchodní síti. Ivona trvala výhradě na biopotravinách a zelenině a ovoci od farmářů.

Dvojčata nesměla ochutnat nic, co by alespoň trochu zavánělo cukrem. Jako mls dostala maximálně tak zelenou okurku nebo kousek mrkve. Na pití čistou vodu z vodovodu.

Ani já jsem si nesměl koupit nic jiného na pití, protože bych jinak mohl naše kluky zkazit. Ať prý v nás mají zářný příklad.

A jelikož textilní průmysl patří také k velkým znečišťovatelům přírody, pořizovala Ivona klukům zásadně oblečení a hračky z druhé ruky. I sobě a mně tam nakupovala věci. Nic nového se domů nesmělo pořídit, což se týkalo i dalšího vybavení domácnosti.

Já přece nejsem spasitel

V něčem s Ivonou souhlasím, ale nejsem si jistý, jestli naším chováním Zemi spasíme. A jestli to už není přehnaně radikální, co Ivona dělá. Naši Zemi přece trápí větší problémy než jednorázové pleny.

Přiznám se, že mě to už ani nebaví. Chtěl jsem nám například pořídit nové auto. A co si myslíte, že Ivona řekla? Mohu koupit pouze ojeté, do žádného jiného ona nesedne. A pokud nové, tak jedině elektromobil, ale kde bych ho tu v Česku po cestě dobíjel?

The post Radim (37): Ekologické smýšlení manželky mi začíná vadit čím dál tím více. Je to k nevydržení appeared first on Top Stories.

Nabídnul jsem jim nastěhovat se do bytu po rodičích

Přišlo mi jako nesmysl, aby syn někde platil nájem nebo kupoval byt, když já mám byt volný. Dohodl jsem se s ním, že si budou platit pouze energie bytu a mohou tam bydlet bez nájmu. Nikdy bych si peníze od vlastního syna nebral.

Byt jsem jim předal zrekonstruovaný, akorát bez vybavení. S manželkou jsem synovi koupil ještě k narozeninám myčku, pračku a lednici a zbytek už jsem nechal na nich. Asi také není dobré, aby dostal vše zadarmo a nemusel se sám vůbec snažit.

Chtěl jsem na ně po čase byt přepsat

Asi rok po tom, co se tam syn nastěhoval, za mnou přišel s tím, jestli bych na něj byt nepřepsal. Chtěl jsem to udělat, ale trochu mě zarazilo, že s tím přišel sám. Konzultoval jsem to s manželkou, protože peníze na opravu bytu jsem bral z našeho společného rodinného rozpočtu.

Manželka byla pro s přesvědčením, že si stejně majetek do hrobu nevezmeme. Byt jsem na syna tedy přepsal a chtěl jsem mít od všeho klid. Myslel jsem si, že teď už bude vše v pořádku, když bude byt jejich a čekají miminko.

Syn však byt po přepisu ihned prodal

Ihned po přepisu bytu v katastru nemovitostí syn neváhal a dal jej do realitní kanceláře, kde ho prodal za 4 miliony korun. Když jsem to zjistil, tak jsem byl vzteky bez sebe. Okamžitě jsem mu volal, co to má znamenat. On mi jen řekl, že byt byl jeho a bylo tak pouze na něm, jak s ním naloží.

Později jsem zjistil, že syn má problémy s hazardem, šlo o automaty a sportovní sázení. Byt tedy prodal a nastěhoval svou rodinu do pronajaté malé garsonky. Peníze samozřejmě během pár měsíců prohrál.

Poté se nestyděl ke mně přijít škemrat o peníze. Manželka mu nějaké peníze dala, ale já se s ním odmítám bavit a asi mu už nikdy nedokážu odpustit.

The post Richard (62): Syn na mě vymyslel podraz s bytem. Asi mu to nikdy nedokážu odpustit appeared first on Top Stories.

Přišel jsem o oba rodiče najednou, proto to pro mě bylo tak těžké

Měl jsem oba rodiče opravdu rád a strašně jsem si jich vážil, proto zpráva o jejich autonehodě a úmrtí obou rodičů ve mně zanechala opravdu velký šok. Nemohl jsem se s tím několik dní smířit a byl jsem rád, že jsem dokázal zařídit pohřeb, který byl pro oba společný.

Sestra asi chtěla využít mé indispozice a vybrala všechny peníze, které měla máma různě rozdělené. U našich se o finance vždy starala máma, která měla obálky snad úplně na všechno.

Měla zvlášť peníze na nákup, na energie domu, na výlety, pro vnoučata. Měla v tom prostě pořádek a to o ní každý věděl.

Když jsem šel do domu s manželkou vybírat rodičům oblečení na pohřeb, tak jsem viděl, že jsou všechny obálky vymetené. Upřímně mi to bylo úplně jedno, ale bylo mi jasné, kdo za tím stojí.

Měsíc po pohřbu následovalo dědické řízení

Když došlo na dědické řízení, tak jsem se měl se sestrou dostavit k notářce. Notářka nám prozradila, že dala dohromady všechen majetek rodičů, kde se zjistilo, že mají na účtech a všech spořeních přes tři miliony korun. Další jejich majetek byla stará Octavie, dům s hodnotou asi jednoho milionu a rozlehlé pole hned u domu.

Sestra se hned rozzářila, když zjistila kolik peněz je předmětem dědického řízení. Měl jsem 14 dnů na to se s ní domluvit, jak si majetek rozdělíme. Já jsem peníze opravdu nepotřeboval, ale sestra očividně ano.

Přijela za mnou s tím, že ona by si mohla vzít peníze a já ten zbytek. Tehdy jsem souhlasil, protože mi bylo jasné, že by dům stejně prodala a to by mi hodně vadilo, protože jsem se tam narodil.

Po 4 letech se zjistilo, že pole u domu má mnohem vyšší hodnotu

Když došlo dědické řízení ke konci a já jsem tedy dostal dům rodičů na vesnici, tak jsem se rozhodl s manželkou, že se tam přestěhujeme a dům si opravíme. Měl jsem trochu velké oči, protože jsem měl na opravu domu milion a půl, který byl rychle pryč.

Rozhodl jsem se tedy prodat pole u domu, abych mohl dům opravit podle svého. Podařilo se mi pole rozdělit na 8 stavebních parcel, které jsem dohromady prodal skoro za 7 milionů korun.

Když se to sestra dozvěděla, tak chtěla okamžitě obnovit dědické řízení. Strašně se se mnou pohádala s tím, že jsem ji prý okradl.

The post Jiří (42): Při dědickém řízení mě sestra odrbala. Netušila však, jak moc se přepočítala appeared first on Top Stories.

Na začátku vztahu mi to nevadilo

Když jsem s přítelkyní začínal, tak mi vůbec nevadilo, že se o mě tolik stará. Byl jsem rád, že si máme o čem vykládat, tak jsem tomu nevěnoval žádnou velkou pozornost. V čase, kdy jsem se s ní dohodnul na společném bydlení, tak jsem vůbec netušil, co všechno mě čeká.

Hned první den, co jsem šel z našeho nového bytu do práce, jsem měl u postele nachystanou hromádku oblečení. Dost mě to zarazilo, takhle mi to naposledy chystala moje máma, a to ještě před mnoha lety. Nevěnoval jsem tomu ale žádnou větší pozornost a šel do práce.

Po tom, co jsem přišel domů, tak jsem byl podroben rutinnímu výslechu, koho jsem potkal a co jsem komu říkal. Během toho jsem dostal na talíř velice zdravé jídlo, které jsem vždy jedl jen ze slušnosti.

Nedalo se to vydržet, tak jsem začal chodit do hospody

To, jak moc se o mě přítelkyně zajímala, se už opravdu nedalo vydržet. Začal jsem po práci chodit vždy do hospody, abych se odreagoval, a domů jsem se vracel pozdě a napitý. Chvilku to procházelo, ale pak mi to začala vše vyčítat.

Trvalo to asi dva měsíce, kdy mi náhle nabídla dvě varianty. Dostal jsem na výběr mezi ní nebo hospodou, prostě takové ultimátum, že zítra z práce rovnou domů, nebo odchází.

Další den jsem přemýšlel, jak se zachovat

Rozhodl jsem se po práci do hospody přeci jen jít, protože kdybych si to nechal líbit, tak už bych se z toho nikdy nedostal.

Přítelkyně neodešla a začala se ke mně chovat normálně. Já jsem po čase přestal chodit po práci do hospody a jsme oba spokojení. Stačilo jednou udělat něco jinak než ona chtěla.

Sama mi později vyprávěla, že si své chyby začala uvědomovat díky tomu, že jsem se jí tak vyhýbal.

The post Marek (29): Přítelkyně mě chtěla mít pod kontrolou. Nedalo se to už vydržet, tak jsem začal chodit do hospody appeared first on Top Stories.

Ve 26 letech jsem se kompletně zbavil své závislosti

Bral jsem drogy od 20 let a 6 let jsem žil jako bezdomovec, který měl každý den jasný úkol. Sehnat peníze a koupit si za ně drogy.

Moje tělo nepotřebovalo moc jíst ani pít, hlavní bylo do sebe dostat dávku, abych se cítil dobře. I když jsem byl odpadem společnosti, tak jsem vždy dbal na čistotu a sterilitu všech nástrojů. Na tohle se totiž na ulici velice často umírá, protože lidé si tak přenáší nemoci.

Ke drogám jsem se dostal díky svému staršímu bratrovi, který pro mě byl vzorem. Ten se bohužel jednoho dne předávkoval a já tak zůstal na ulici sám. I díky jeho smrti jsem se odhodlal drogy zahodit a začít žít normální život.

Na ulici jsem našel přítelkyni

Opravdu není snadné se jen tak z ulice zvednout a sehnat si pronájem a slušnou práci, která by vás dokázala uživit. Já jsem navíc ještě na ulici potkal svou přítelkyni.

Moc fajn, krásná a chytrá holka, bohužel je v tom až po uši. Když jsem ji poznal, tak brala jen velmi málo, protože neměla dostatek peněz.

Já si našel byt a vzal ji k sobě. Časem si našla práci, která není úplně špatně placená, to jí ale bohužel otevřelo cestu k tomu brát drogy ve větším množství.

Čas od času se stane, že se vrátí domů až za tři dny a není schopná mi říct, kde byla. Někdy o ni mám opravdu velký strach a chodím po ulicích Prahy a hledám ji.

Snažím se jí vysvětlit, že drogy k životu opravdu nepotřebuje

Když zrovna není pod parou, tak se jí snažím vysvětlit, že život bez drog je daleko lepší. Snažím se ji umluvit na naše společné miminko, ale jen pod podmínkou, že bude minimálně dva roky čistá. To na ni zatím zabírá nejvíc, protože by dítě opravdu chtěla.

Problémem je, že jí to vždy vydrží třeba měsíc nebo dva, ale potom do toho zase vlítne. Za každý čistý den si dělá křížek do kalendáře a každý týden spolu oslavíme dobrou večeří.

Ale je to těžké, sám to znám. Jakmile do toho spadnete, tak velice záleží na psychické odolnosti člověka, zda se vůbec a jak rychle z toho dokáže vyhrabat. Mnoho lidí to nezvládne, proto je nejlepší s drogami vůbec nezačínat.

The post Jiří (29): Život s drogově závislou přítelkyní je opravdu těžký. Věřím, že ji dokážu změnit appeared first on Top Stories.

Ze začátku jsem si myslel, že to dělá jen pár lidí

Když jsem přišel na to, že mi absolutně nesedí peníze vůči prodanému alkoholu a jídlu, tak jsem to chtěl okamžitě řešit. Myslel jsem si, že se bude jednat jen o pár lidí, ale pak jsem zjistil, že mě okrádají téměř všichni. Každý z toho prostě chce mít něco navíc.

Jelikož už mám všechny podniky postavené tak, že fungují i bez mého dohledu, tak si nemohu dovolit své zaměstnance vyhodit. Stálo by mě to spoustu dalších let, kdy bych musel zaučovat hromadu nových lidí, než bych našel takové, co to dlouhodobě zvládnou. Možná bych i přišel o stávající zákazníky.

Platil jsem zaměstnancům velké peníze, teď to budu muset omezit

Jsem člověk, který si velmi váží práce druhých lidí, a proto jsem jejich výkon i finančně dobře hodnotil. Po zjištění, že mě okrádají, jsem však musel něco změnit. Nemohl jsem to takto nechat dál.

Zaměstnancům jsem tak přestal vyplácet všechny odměny. Stejně tak jsem zavedl mnohem přísnější hlídání alkoholu, kdy jsem pověřil jednoho zaměstnance, který dohlíží na všechny 4 podniky a provádí v nich častou inventuru.

Případné nesrovnalosti tak mohu řešit přes něj, nebo si je on řeší přímo v daném podniku. Pokud někde něco chybí, tak se to odečítá z platu rovnoměrně všem zaměstnancům z konkrétní provozovny.

Jakmile se mi přestanou ztrácet peníze, tak jsem ochotný se vrátit na běžný způsob vyplácení, kdy jsem zaměstnancům dával pravidelně hodně štědré dary. Například o Vánocích.

Doufám, že to pro ně bude ponaučení

Pevně doufám, že si díky těmto opatřením uvědomí, že tudy cesta opravdu nevede. Rád bych se zaměstnanci udržoval dobrý vztah a velice rád jim budu vyplácet větší odměny.

I tak si myslím, že na spropitném, které jim ze 100 % nechávám, si musí vydělat hodně peněz navíc. Ale asi se zde ukazuje známe pravidlo, že s jídlem roste chuť.

The post Daniel (36): Zaměstnanci mě okrádají, ale nemohu si dovolit je vyhodit. Zůstal bych na všechno sám appeared first on Top Stories.

Když se mu podařilo získat místo pilota, tak jsem byl opravdu nadšený

Stejně jako byl nadšený z nového pracovního místa můj syn, tak jsem byl i já. Jediný, kdo to nesl špatně, byla moje žena. Od začátku měla o syna obrovský strach a nechtěla, aby létal. Syn si ale stál za rozhodnutím, které udělal, a začal létat po celém světě.

Ze začátku se vždy ve volnu vracel domů a vykládal nám, co na cestě zažil a nezažil. Bohužel pro nás ho životní cesta zavedla k jinému zahraničnímu zaměstnavateli, u kterého teď létá jako pilot pravidelně.

Díky tomu se k nám teď skoro nedostane. Vidíme ho prakticky jen na Vánoce a o letních prázdninách.

Moje žena je smutná a vyčítá to právě mně

Několikrát mi moje žena vyčetla, že za synův odchod do zahraničí mohu já. Kdybych ho prý nenaváděl k letadlům, tak by žil u nás. Několikrát jsem ji vysvětloval, že ve 30 letech má syn svou hlavu a rozhodně by už asi nechtěl bydlet u rodičů.

Nevím, jak to mám manželce vysvětlit, ale ani synovi se to nepodařilo. Snaží se jí často volat a posílat zprávy, ale i tak se z mé ženy stává zahořklá žena, která je na všechny nepříjemná.

Už několikrát jsem přemýšlel navrhnout ženě, že se odstěhujeme do země, ve které syn bydlí. Zatím jsem se k tomu však neodhodlal.

Mám totiž strach za syna, pokud bychom bydleli blízko, aby ho vůbec nechala žít vlastní život a nesnažila se mu do něj moc mluvit. Přece jenom se při své náročné práci musí také věnovat svým dětem a manželce.

The post Jaroslav (54): Tlačil jsem syna do práce pilota. Teď ho vidíme dvakrát za rok a manželka mi to vyčítá appeared first on Top Stories.

Vydělával jsem 16 tisíc měsíčně

Každý měsíc jsem dostal výplatu, kde jsem měl 16 tisíc korun čistého. Z toho jsem platil nájem garsonky, jídlo a provoz starého auta.

Každý měsíc jsem byl rád, když se mi podařilo ušetřit třeba jen tisíc korun na horší časy. Čas od času jsem si koupil v trafice los a doufal ve štěstí.

Vyhrával jsem celkem často, ale vždy to byla jen hodnota losu samotného nebo výjimečně výhra do 500 korun.

Když jsem setřel los, na kterém jsem vyhrál milion korun, tak se mi málem zastavilo srdce. Možná se to někomu zdá jako pakatel, ale při mém tehdejším platu to byla opravdu fůra peněz.

Po milionové výhře jsem se cítil jako král

V den, kdy mi byla připsána výhra na účet, jsem si doslova začal kazit život. Opravdu jsem měl zatemněno a myslel si, jaký jsem boháč. Dal jsem v práci výpověď a začal jsem si užívat. Opustil jsem dokonce přítelkyni, která za mnou vždy stála.

Já si chtěl užívat a začal jsem chodit i do nočních klubů, kde jsem hledal placenou dámskou společnost. Tam jsem si přičichnul i k hazardu a o své peníze jsem začal velmi rychle přicházet. Choval jsem se opravdu špatně i k rodině, která se mě snažila varovat.

Výsledkem mé výhry jsou velké dluhy

Díky svému nezřízenému životnímu stylu po výhře jednoho milionu korun jsem si dokázal totálně zničit život, úplně zničit vztah s blízkými a ještě k tomu se pěkně zadlužit.

Když to hodnotím zpětně, tak by snad bylo lepší, kdybych tehdy vůbec nic nevyhrál. Je pravdou, že kdyby se mi to stalo znovu, tak bych s tím naložil už úplně jinak.

The post Robert (28): Vyhrál jsem milion korun. Bylo to to nejhorší, co mě v životě potkalo appeared first on Top Stories.

První špatné vysvědčení mi otevřelo oči

Když jsem přešel ze základní školy na gymnázium, tak už jsem neměl samé jedničky. Máma to tehdy špatně nesla a pomalu jsem se cítil jako zločinec, že jsem si dovolil donést horší vysvědčení. Tehdy jsem se zařekl, že už rodiče poslouchat nebudu a přestal jsem se snažit.

Místo věnování se škole jsem se začal věnovat počítačům a programování. To mě nakonec dovedlo ke kryptoměnám a následné finanční nezávislosti na rodičích, kterou jsem získal během jednoho roku obchodování.

V maturitním ročníku jsem se od rodičů odstěhoval do svého bytu

Nátlak rodičů se i přes mé horší výsledky ve škole neustále stupňoval. Stačilo mi jen to, že jsem dokázal projít a nepropadnout. Jednoho dne po nepěkné hádce s rodiči jsem jim oznámil, že se od nich budu stěhovat.

Nevěřil mi to ani jeden z nich, ale já jim ukázal kupní smlouvu od nového bytu. Týden na to jsem se od rodičů odstěhoval a začal se plně věnovat obchodování. Dodělal jsem si maturitu a tím pro mě cela škola skončila.

Rodiče mrzí, že jsem nešel na vysokou a nemají ze mě studovaného synka, ale já vidím přednosti ve finanční nezávislosti.

Došel jsem do bodu, kdy v 26 letech mohu jít do důchodu

Díky zkušenostem, které jsem během obchodování získal, si mohu užívat. Každý měsíc se mi generuje zisk i bez mého přičinění.

Rodiče navštěvuji asi jednou za měsíc, ale vždy přijedu domů naštvaný. Každá naše debata směřuje k výčitkám, že jsem se od nich tak brzo odstěhoval a nešel na vysokou školu. Mrzí mě, že mé obchodní úspěchy vůbec neuznávají.

The post Daniel (26): Šel jsem proti vůli rodičů a vyplatilo se. Ve svých 26 letech můžu jít do důchodu appeared first on Top Stories.

Smutek jsem zahnal pořízením motorky

Nemohl jsem se s tím srovnat a naprosto jsem tu situaci nechápal. Jak mi mohla po osmi letech jen poslat sms a odejít? Proto jsem se na všechny ženské vykašlal a koupil si motorku. Každou volnou chvíli, kdy jsem nebyl v práci a bylo k tomu počasí, jsem trávil na motorce.

Procestoval jsem celou republiku křížem krážem a potom jsem začal jezdit i do zahraničí. Přidal jsem se ke skupině motorkářů, kterou jsem jednou potkal na odpočívadle na dálnici.

Ve skupině jsem tam tehdy potkal devět kluků a jednu holku. Každý měl svůj nádherný stroj v úplně jiné cenové kategorii než byla moje motorka.

Po roce jsem si pořídil také lepší mašinu

Jelikož se kvůli mně při cestách několikrát stavělo, protože moje motorka vypověděla službu, tak jsem se rozhodl si pořídit nový stroj.

Ihned po tom, co jsem si koupil novou motorku, se naše skupina začala pomalu rozpadat. Mohla za to smrt jednoho z nás. Byl to dobrý chlap, ale na svém stroji až příliš často riskoval.

Čím dál víc jsem se začal sbližovat s Janou, která byla jedinou dámskou členkou naší skupiny. Začal jsem jezdit jen s ní a naše kamarádství pomalu přerůstalo v lásku.

Ani jsem si toho nestačil všimnout, ale začal jsem s ní trávit čas i mimo naše společné ježdění a bylo mi s ní dobře.

Měl jsem v sobě zklamání z předchozího vztahu

Musel jsem to Janě říct a vyjádřit se. Řekl jsem jí upřímně, že je mi s ní dobře a že jsem se do ní asi zamiloval, ale také jsem jí řekl, co se mi stalo v minulosti. Docela mě překvapila, když mi i ona prozradila svůj důvod k pořízení motorky.

Její přítel ji šest let podváděl a vodil za nos. Tehdy si prý řekla, že už žádného chlapa nikdy nechce. V podstatě nás svedla dohromady úplně stejná situace a láska k silným strojům.

Teď čekáme našeho malého motorkáře a plánujeme se brát. Nemohu být šťastnější.

The post Martin (33): Láska k motorkám mě dovedla k životní lásce appeared first on Top Stories.

Jeden z nejlepších prodejců

V soukromé firmě, která se zabývá velkoobchodním prodejem, jsem byl odpovědný za nákup elektroniky, zejména mobilů, tabletů a příslušenství.

Má práce obnášela také komunikaci se zahraničními dodavateli a českými odběrateli z řad podnikatelů a podniků.

Jazykově jsem dost dobře vybavený, ovládám plynule angličtinu a němčinu, domluvím se i francouzsky nebo rusky. Jazyky mi šly vždy velmi dobře, mám pro ně nadání. A nechybí mi ani výřečnost, prostě rád mluvím.

Postupně jsem se vypracoval na jednoho z nejlepších prodejců. A chtěl jsem ještě výš. Uvažoval jsem o postu vedoucího oddělení. Ze strany vedení firmy se začaly objevovat náznaky, že bych se jím skutečně mohl v nejbližší době stát.

Své povýšení jsem bral jako hotovou věc

O tom, že budu povýšený, jsem už nepochyboval. Nadřízený mi přímo řekl, že se mnou na novu funkci počítá. Jsem prý z práce nejlepší, takže není o čem dlouho přemýšlet a mé jmenování je jen otázkou času.

Pak k nám ale do zaměstnání nastoupil nový kolega. O něco mladší než já, ale hodně sebevědomý, přestože výsledky jeho práce o poznání pokulhávaly za tím, co o sobě prezentoval. Dokonce ani neuměl pořádně anglicky.

Všechno bylo jinak

Na příští firemní poradě mě čekalo nemilé překvapení. Šéf totiž oznámil, kdo bude od následujícího měsíce novým vedoucím oddělení. Předpokládal jsem, že řekne mé jméno, ale nadřízený vyslovil jméno nového kolegy. Nemohl jsem tomu uvěřit.

Později jsem se dozvěděl, že tento člověk je spřízněný s vedením. Snad měl být partnerem šéfovy vnučky. Dost mě to rozladilo a přemýšlím, že z firmy odejdu.

The post Pavel (39): Pracoval jsem dlouhé roky ve firmě a očekával povýšení. Přišel mladší kolega a všechno bylo jinak appeared first on Top Stories.

Mám fyzicky náročné povolání

Pracuji na stavbách jako zedník a v zaměstnání se dost fyzicky nadělám. Proto jsem rád, když si mohu na oběd dát maso a celkově mi dělají dobře vydatná jídla. Na mé postavě to moc znát nejde, protože veškerou energii z mé stravy spálím v zaměstnání.

Kromě toho ještě chodím si zahrát s přáteli volejbal. Takže pohybu mám více než dost. Moje manželka Sabina, dokud byla doma na rodičovské dovolené s naším synem, vařila prakticky každý den. Takže jsem se denně těšil na teplou večeři s velkou porcí masa. Vše se ale změnilo jejím nástupem do práce.

Musel jsem se obejít bez teplých večeří

Když byly synovi tři roky, vrátila se Sabina do svého původního zaměstnání. Pracuje jako finanční účetní v jedné velké firmě. V kolektivu jsou převážně samé ženy, což manželce vyhovuje. Na rodičovské dovolené si už kolikrát stěžovala, že doma zakrňuje.

Syn začal chodit do školky, kde míval obědy. Sabina také měla obědy v zaměstnání a najednou nebylo proč doma vařit. Prý kvůli tomu, že já mám rád teplá jídla, nechce být ještě po práci až do večera zavřená v kuchyni.

Nerad jsem se smiřoval s chlebem a salámem k večeři, ale co jsem měl dělat. To jsem však netušil, že to horší ještě přijde.

Manželka se dala na zdravou výživu

Sabinina kolegyně z práce, s níž si hodně rozumí, je zapřisáhlá veganka a nic, co je živočišného původu nevezme do úst. Ty má totiž plná zdravé výživy a na svou stranu postupně získala i mou Sabinu.

Najednou už ani o víkendech u nás na talíři maso nenajdeme a na oběd jsme se synem začali dostávat zeleninové saláty. Jenže jediný, kdo z toho má radost, je manželka. Jí to opravdu chutná a nevadí jí, že ani já, ani synek se moc nenajíme.

Je pěkné, že se do něčeho takto nadchla, ale zároveň nevím, jak jí kulantně vysvětlit, že ani zelenino-ovocné smoothie na snídani není to, o co bychom oba stáli.

The post Jakub (38): Moje žena se zbláznila do zdravé výživy. Už se asi nikdy normálně nenajím appeared first on Top Stories.

Nechtěl jsem jí bránit ve štěstí

Když mi dala na stůl rozvodové papíry, tak jsem z toho byl opravdu překvapený. Vzal jsem si čas na rozmyšlenou a došel k závěru, že jí nebudu stát v cestě.

Myslel jsem si, že si asi někoho našla a začne jiný život. Děti už jsou dávno z domu, takže v podstatě zase o tolik nejde.

Manželka to však myslela jen jako provokativní akci, abych si něco uvědomil. Já jsem však náš rozvod dotáhnul do konce a jsem za to teď opravdu rád.

Jen je mi trochu líto, že manželka zůstala takhle sama a zanevřela na všechny a na všechno. Ale za to já přece nemůžu, já chci žít dál.

Po roce jsem si našel o 30 let mladší přítelkyni

Asi po roce mi samota začala vadit, tak jsem se rozhodnul někoho si najít. Udělal jsem si profil na seznamce, na kterém jsem si dal záležet, a hned první odezva dopadla dobře.

Díky tomu jsem potkal Pavlínu, která je o 30 let mladší. Myslel jsem si, že ji odradí věkový rozdíl, ale ona je se mnou spokojená. Prý má raději starší chlapy.

Jsme spolu už dva roky a skvěle nám to klape. Akorát je trochu trapné, že jsem starší než oba její rodiče a naše první setkání nedopadlo zrovna moc dobře, protože jim Pavlína o mém věku neřekla.

Rodina mi to nemůže odpustit

Ani syn, ani dcera se mnou nemluví, protože jsem si našel přítelkyni v jejich věku. Dcera si dokonce myslela, že se vrátím k jejich mámě.

Ani kamarádi nejsou nadšení z mé nové přítelkyně a nemluví se mnou. Myslím si, že z jejich strany je v tom hlavně závist, ale snažím se na to nemyslet, protože je to můj život.

The post Radim (55): Na stáří jsem vyměnil manželku za mladou přítelkyni. Rodina mi to nemůže odpustit appeared first on Top Stories.

Odjížděl jsem každý týden na 4 dny pryč

Každý týden jsem odjížděl pravidelně na 4 dny pryč skrz mou práci. Moje mladší přítelkyně pracovala jako recepční v hotelu u nás ve městě, kde trávila hodně času od pondělí do pátku. Díky tomu jsem neměl vůbec výčitky svědomí, že nejsem tak často doma.

Myslel jsem si, že máme spokojený vztah. Při každé cestě domů jsem se na přítelkyni moc těšil a představoval si, jaké to bude, až nebudu muset každý týden odjíždět. Hodně jsem se také těšil na to, až jednou budeme vychovávat naše společné dítě.

Týden před žádostí o ruku mi zavolal kamarád, který bydlí kousek od nás

Vždy jsem si své soukromí střežil, takže můj dům je z venku kompletně neviditelný. Již při stavbě domu jsem na hranici pozemku vysázel túje, které teď mají okolo 4 metrů. Díky tomu z ulice není vidět ani na dům, ani na zahradu našeho domu.

Právě na to spoléhala teď už má bývalá přítelkyně, která si vodila do mého domu pánskou návštěvu vždy, když jsem nebyl doma. Měl jsem již připravený prsten k žádosti o ruku a tehdy mi zavolal Lukáš. Ten rozhovor naprosto změnil mé rozhodnutí.

Lukáš odhalil nevěru pomocí dronu

Při testování své nové létající hračky ho nenapadlo nic lepšího, než se zaletět podívat, jestli náhodou nejsem doma. Moc dobře věděl, že takto létat do cizí zahrady nesmí, ale také věděl, že mně to vadit nebude.

Když přiletěl do naší zahrady, tak se mu naskytnul pohled, jak si moje přítelkyně užívá s někým jiným. Kamerou, kterou má připevněnou na dronu, mi vše natočil.

Poté mi zavolal a pověděl, co tam viděl. Později mi poslal přes sociální sítě i video. Asi si dokážete představit, jaká byla moje reakce. Přítelkyni jsem ihned po příjezdu domů vyhodil z domu a už ji nechci nikdy ani vidět.

The post Filip (36): Kamarád si pořídil létající dron s kamerou. Při náhodném letu odhalil nevěru mé přítelkyně appeared first on Top Stories.

V nové práci jsem potkal přitažlivou Lucii

Hledal jsem zaměstnání, kde by se dalo dobře vydělat. Začal jsem pracovat v logistickém centru, kde se díky třísměnnému provozu a možnosti brát si hodně směn daly vydělat opravdu slušné peníze. V práci jsem trávil hodně času společně s kolegyní Lucií, díky které jsem se do práce vždy těšil.

Byla to příjemná a přitažlivá holka, se kterou byla vždy velká sranda. Jednoho večera na noční směně jsem s ní zůstal v celé firmě sám. Od té doby jsme spolu udržovali milenecký poměr, který mi ze začátku vyhovoval.

Měl to být jen nezávazný vztah

Ze začátku to fungovalo opravdu perfektně. Užíval jsem si s ní to, co jsem s manželkou nikdy nezažil. V práci jsem trávil opravdu hodně času a byl jsem celkově spokojený. Paradoxně i moje manželka byla spokojená, protože jsem začal nosit domů více peněz díky času trávenému v práci.

Jednoho dne mi však Lucie oznámila, že si mě chce vzít a udělá pro to všechno. Hodně mi tehdy zatrnulo, protože jsem ji bral prostě jen jako milenku a v životě jsem si nedokázal představit opustit svoji rodinu. Tehdy mi došlo, jakou chybu jsem vlastně udělal a chtěl okamžitě všechno ukončit.

Od té chvíle začalo peklo v práci i v životě

Lucii jsem několikrát důrazně oznámil, že už s ní nechci mít nic společného. Ona to však nedokázala pochopit a začala se v práci ke mně chovat jako ke svému příteli. Nebylo mi to vůbec příjemné před ostatními, takže jsem se snažil vyhledávat směny, kde na ni nenarazím.

Tím jsem si však vůbec nepomohl, protože po příchodu do práce mě čekalo na stole několikrát velké srdíčko nebo vzkaz přilepený na šatní skřínce. Vždy vše nastražené tak, aby si toho všimlo co nejvíce lidí.

Nejtvrdší rána pro mě byla, když jsem přišel jednoho dne domů a tam seděla u kafíčka moje manželka i bývalá milenka. Tehdy jsem se opravdu zapotil, protože to bylo velmi nepříjemné. Lucie si počkala, jakmile přijdu domů a vše oznámila mé manželce. Ta mě okamžitě vyhodila z domu a já jsem teď zůstal sám.

Opravdu všeho lituji a vím, jaká to byla chyba. Manželka se se mnou nechce vůbec bavit a já tak nemám ani rodinu, ani práci, ze které jsem musel na tlak vedení odejít kvůli nepříjemnostem s Lucií.

The post Vojtěch (30): Zhrzená milenka mě připravila nejen o rodinu, ale i o práci. Kéž bych ji nikdy nepotkal appeared first on Top Stories.

S nápadem na společnou firmu jsem přišel já

Vymyslel jsem zajímavou podnikatelskou příležitost, která v té době u nás nebyla tak známá. Od začátku mi bylo jasné, že bych na to sám nestačil, takže jsem se rozhodnul do toho jít ve dvou. Koho jiného jsem měl oslovit než svého nejlepšího kamaráda.

Můj podnikatelský plán zahrnoval nemalou investici asi dvou milionů korun. Měl jsem trochu strach, že počáteční vstup by mohl Jirku odradit, ale ten mě mile překvapil. Když jsem mu vylíčil svůj nápad, tak ho to strašně nadchlo a chtěl se do toho okamžitě pustit.

První rok fungování firmy byl skvělý

Na začátku se musela založit společnost, kde jsem měl já i Jirka stejný podíl. Každý měl svých 50 % a zainvestovaný milion korun. Počáteční investice se nám vrátila během prvních 4 měsíců a celý rok pokračoval ve stejném finančním tempu.

Po roce fungování naší firmy jsem já i Jirka doplatili hypotéku. Dále následovala koupě auta, kdy já jsem zvolil střední třídu vozu za půl milionu, ale Jirka najednou přijel v luxusním autě skoro za 3 miliony korun.

Tehdy jsem to bral jen jako jeho rozmar a odměnu za dobře rozjetý projekt, kterou si chtěl užít. Nevěnoval jsem tomu tolik pozornosti, což byla chyba.

Jirkovi narostl hřebínek, ale neustál to

Po roce a půl bezproblémového fungování a dosahování velmi dobrých finančních zisků Jirkovi opravdu dost narostl hřebínek a začal ve velkém utrácet. Našel si novou přítelkyni, která z něj dokázala vytáhnout značnou sumu peněz.

Přišel den, kdy Jirka byl bez peněz a začal okrádat naši firmu. Tím tedy začal okrádat i mě. Když jsem na to přišel, tak jsem si s ním chtěl promluvit a zastavit jeho jednání. Nechtěl se se mnou vůbec bavit a svoji práci začal flákat, čímž táhl firmu ke dnu.

Začal jsem dělat na sebe

Nebyla jiná možnost, než firmu položit a začít dělat sám na sebe. Mrzí mě hlavně náš pošramocený vztah, ale také úpadek naší dobře rozjeté společnosti, která už začínala mít dobré jméno.

Teď jsem zase na začátku a na všechno sám. Jirka se mě snažil už několikrát kontaktovat s omluvou, kterou naposledy zakončil prosbou o peníze. Od té doby jsem si vymazal jeho telefonní číslo a všechna spojení na sociálních sítích.

The post Robert (29): Založit si firmu s kamarádem se zdálo jako dobrý nápad. Byl to můj největší omyl v životě appeared first on Top Stories.

Bratrovi vedení stouplo do hlavy

Jsem naštvaný, že on dostal kompletně do své správy firmu, která mu teď fakticky patří, a já nic. To ale není to nejhorší.

Bratrovi bude letos 30 let a podle mého názoru najednou velkou zodpovědnost nezvládnul. Je opravdu hrozné, že ho musím ve všem poslouchat a on si to dost užívá.

Každé ráno vstávám a říkám si, že se odstěhuji hodně daleko. Den za dnem jsem čím dál více rozhodnutý odstěhovat se z města a odstřihnout se tak od rodiny. Jediné, co mě tu doposud ještě drží, je naše máma, která je strašně hodná.

Otec mi nevěřil, protože jsem mladý

Když jsem se slušně zeptal svého otce, proč na mě při rozdělování majetku firmy nemyslel, tak mi řekl, že jsem na to moc mladý a že bratrovi to půjde lépe.

Pravda je však taková, že bratrovi to nejde vůbec, protože spousta zaměstnanců díky jeho vládnutí a vymýšlení si nesmyslů odchází na jiná pracovní místa.

Stejně jako jeho zaměstnanci brzo odejdu i já

Nejenže je na mě v práci vyvíjen neuvěřitelný tlak, je na mě vyvíjen tlak i v podobě výplatní pásky, kdy se cítím jako trochu lépe placená uklízečka, zatímco bratr střídá jedno moderní a stylové sako za druhým. Jeho vozový park vypadá také o hodně lépe než ten můj.

Myslím si, že v tom bratr za chvíli zůstane úplně sám, protože se neumí k nikomu chovat, a to ani jako šéf, ani jako člověk. Jedná s každým dost nadřazeně a dává tak každému pocítit, kdo je tu šéf.

Je jen velká škoda, že jeho chování ničí firmu, kterou táta tak dlouho budoval. Stejně tak mám i já díky firmě zničený vztah s bratrem i tátou.

The post David (22): Cítím velkou nespravedlnost ze strany rodičů mezi mnou a bratrem. On má všechno a já nic appeared first on Top Stories.

Těhotenství všechno otočilo naruby

Z jednoho takového povedeného prodlouženého víkendu s námi přijel ještě někdo další. Když jsem zjistil, že budu konečně tátou, tak se mi skoro zastavilo srdce radostí. Začal jsem si představovat, jaké to asi bude. Přítelkyně vypadala spokojená a v pohodě.

Zhruba ve druhém měsíci začala být strašně nervózní. Nemohl jsem se jí ani dotknout a musel se odstěhovat z naší společné postele na pohovku, abych prý neublížil miminku, protože se v noci strašně převaluji.

Nás osobní partnerský život tak šel úplně stranou. Přítelkyně pořád ležela a bála se udělat jediný krok, aby náhodou neublížila miminku.

S tím vším jsem musel převzít všechny domácí práce na sebe. Chodil jsem tedy do práce, uklízel, vařil, pral a staral se o přítelkyni. Říkal jsem si, že to vydržím, a že po porodu to už takové nebude.

Po porodu je to ještě horší

Máme krásného synka, ze kterého mám opravdu velkou radost. Přítelkyně se ale nechce starat vůbec o nic. Má v hlavně jen focení malého na sociální sítě. Převléká ho tak dvacetkrát za den, aby ho ve všem mohla vyfotit.

Mně zbylo uklízení, vaření, praní a nově přibyla ještě příprava příkrmů pro miminko, přebalování a koupání. Přítelkyně je v tomto úplně nepoužitelná.

Nevím, co se stalo a proč je najednou taková. Dokonce i náš sexuální život je už úplné tabu. Nesmím se o sexu ani zmínit, jinak semnou nepromluví celý den.

Velice mě to mrzí, protože jsem si náš společný rodinný život představoval úplně jinak. Podle mého je to velká škoda, protože takhle to rozhodně nemůže pokračovat dál.

The post René (36): Žil jsem spokojený život s přítelkyní. Těhotenství a porod ale všechno pokazily appeared first on Top Stories.

Odjel jsem na měsíc pryč a v bytě se děly věci

To, že David bydlel celou dobu u rodičů, se asi podepsalo na jeho chování v bytě u mě. Podle toho, co mi potom říkal, tak tam měl každý večer nějakou návštěvu a večírek. Každá druhá návštěva byla dámská. Prostě si užíval svobodného života a volného bytu.

Jako chlap bych neměl vůbec nic proti. Užil si, všechno po sobě uklidil a byt mi předával ve stejném stavu, v jakém jsem ho já opouštěl. Jediné, co bylo jinak, tak mi koupil novou vázu, kterou se mu podařilo nějakým způsobem rozbít.

Přítelkyně se mnou z ničeho nic přestala mluvit a brát mi telefon

S přítelkyní jsme nebydleli dohromady, ale ona u mě bývala velmi často. Někdy třeba i týden v kuse. Stalo se tedy, že v bytě byla i v dobu, kdy já jsem byl v práci. Jednou jsem přišel domů a ona tam neměla ani kartáček. Volal jsem jí, ale nebrala to. Absolutně jsem to nechápal.

Když jsem se jí nemohl 14 dnů dovolat, tak jsem vyrazil do domu jejích rodičů, kde bydlela. Chtěl jsem konečně vědět, co se stalo. Otevřel mi její táta, který mě už od příchodu probodnul pohledem. Byl jsem hodně nervózní, protože jsem absolutně nevěděl, co se mohlo stát.

Došlo k velkému nedorozumění

Přítelkyně přišla dolů do obývacího pokoje rodičů, kde mi i před rodiči vynadala. Když byla sama u mě v bytě, tak tam zazvonila dáma, která chtěla mluvit s Davidem a strašně se divila, že má přítelkyni.

Hned jsem věděl, o co jde, a můj kamarád David jí to pak vysvětlil, že se jedná o jedno velké nedorozumění. Už je všechno v pořádku, ale svůj byt už raději nikomu nabízet nebudu.

The post David (29): Půjčil jsem kamarádovi byt, když jsem jel s přítelkyní na dovolenou. Málem mě to stálo vztah appeared first on Top Stories.

Dokázal jsem plán na silnici zrušit

Když jsem dokázal zabránit výstavbě nové silnice v obci, o kterou nikdo nestál, tak jsem si užil v obci pár dní slávy. Jakmile se mělo schylovat k volbě starosty, tak mě spousta lidí doporučovala jako vhodného kandidáta.

Jak jsem říkal, tak jsem se o politiku nikdy nezajímal, ale to, co tam tehdejší starosta předváděl, už bylo opravdu neúnosné pro všechny. Po pár měsících přemlouvání jsem souhlasil a kandidoval jsem na starostu naší menší obce.

Nikdy jsem si nedokázal představit, jak moc je to náročné

Asi to k práci starosty patří, ale musím prostě řešit i nepříjemné záležitosti, které se v obci dějí. Nikdy jsem si nedokázal představit, co tato práce obnáší, ale pokud to chcete dělat poctivě, tak nemůžete nad něčím jen tak zavřít oči, protože se jedná o Pepu, se kterým chodíte denně na pivo.

Nejen, že jsem toho měl dost v práci a potom i na úřadě, ale jakmile jsem se vydal s manželkou do místní hospody, tak tam se mnou každý okamžitě potřeboval řešit úřední záležitosti. Každému jsem říkal, že nemám pracovní dobu, aby mě navštívil další den na úřadě.

Po půl roce jsem přišel o své přátele a nadělal si spoustu nepřátel

Už po půl roce jsem věděl, že další volební období už starostou nebudu, a dost přemýšlím, že bych odstoupil rovnou. Opravdu si každý myslel, že obec obrátím k lepšímu a budu poslouchat rady v hospodě.

Takhle to prostě dělat nejde, nemohu někoho zvýhodnit proti jinému jen proto, že se známe. Potom bych byl stejný jako starosta přede mnou.

Zjistil jsem, že lidé v podstatě v naší obci neví, co chtějí. Myslím si, že kdyby v křesle starosty seděl kdokoliv a dělal svoji práci jakkoliv poctivě, tak na něj budou stejně všichni v hospodě u piva nadávat.

The post David (47): V obci mě chtěl nejprve každý za starostu. Po čase mě začali nesnášet jako toho přede mnou appeared first on Top Stories.

Hned po střední škole jsem šel do práce

Jakmile jsem ukončil školu, tak jsem začal vydělávat a finančně podporovat rodiče. Byl jsem nejstarší z 6 dětí, takže jsem to cítil i jako svou povinnost.

Od té doby, co jsem začal chodit do práce, jsem pravidelně nakupoval jídlo domů já. Máma mi pořád říkala, že si mám své peníze šetřit a neutrácet je za ně.

Nikdy by mě nenapadlo nechat doma prázdnou ledničku. Bylo mi jedno, že se to mámě nelíbí, ale nechtěl jsem vše nechávat na tátovi. Bydlel jsem doma do 26 let, než jsem poznal svou manželku. Celou dobu jsem rodinu finančně podporoval a dělám to dodnes.

Vydělávám si slušné peníze, o které se dělím s celou rodinou

Mít velkou rodinu je opravdu úžasné. S manželkou máme 3 děti a bydlíme ve velkém domě. Sourozenci mě často navštěvují a všichni si žijeme spokojeným životem.

Ve 30 letech jsem si založil firmu na zpracování dřeva, která mi nese miliony ročně. Vybudoval jsem ji z ničeho na základě skromnosti, kterou jsem měl z domu naučenou.

Osobně se znám s každým zaměstnancem a snažím se dělat vše pro jejich spokojenost. Ve firmě dokonce zaměstnávám 3 bratry, kteří jsou na vedoucích pozicích, ale o vydělané peníze se dělím s celou rodinou. Mé dvě sestry, které chodí ještě do školy, jsou stále doma u rodičů.

Doufám, že se mi podaří své tři syny vychovat stejně tak dobře, jako to zvládli můj táta a moje máma se mnou. Přiznám se, že mě to v mládí dost štvalo, ale teď na to ještě rád vzpomínám.

The post Jakub (41): Vyrůstal jsem v chudé rodině. Každý den usilovně pracuji a o výplatu se dělím s celou rodinou appeared first on Top Stories.

Na běžných spořících účtech a investičních fondech se mi zdálo zhodnocení peněz neatraktivní, a tak jsem hledal něco progresivnějšího.

Narazil jsem na projekt, který sliboval zhodnocení o stovky procent

Našel jsem na webových stránkách projekt, který byl teprve v začátku. Jednalo se o projekt s doplňkem stravy, který sliboval zhodnocení o stovky procent. S investicí do projektu jsem se stal 20% podílníkem ve společnosti, která se měla zabývat dovozem doplňku stravy k nám do republiky.

Investoval jsem peníze na základě podepsané smlouvy. Ve smlouvě bylo napsáno, že jakmile se společnost dostane do plusu, tak začne vyplácení prvních provizí. K tomu ale nikdy nedošlo.

Po roce a půl jsem chtěl ze společnosti vystoupit a nechat si vrátit peníze

Když jsem si chtěl nechat vrátit peníze, tak jsem počítal s nějakou přiměřenou ztrátou, ale rozhodně ne v celé hodnotě. Kontaktoval jsem zakladatele společnosti, který se mi po telefonu v podstatě vysmál.

Zakladatel společnosti mi nabídnul, že ze společnosti mohu odstoupit v případě, že ještě doplatím ztrátu, kterou mají.

Nevěřil jsem vůbec vlastním uším a začal jsem vyhrožovat soudem. K ničemu mi to nebylo, protože i můj právník viděl smlouvu jako neprůstřelnou. Přišel jsem tak za rok a půl o veškeré své úspory.

Nikdy v životě už neuvěřím tak lehkému zhodnocení financí

Už nikdy v životě nebudu věřit tak lehkému zbohatnutí. Bohužel mne tato zkušenost stála opravdu hodně peněz. Po několika telefonátech mi zakladatel investiční skupiny nabídl zboží, které za moje peníze údajně zakoupil.

Zboží jsem si přebral na centrále v Praze, ale už jsem ho nedokázal prodat, protože mělo dva měsíce po datu trvanlivosti. Osobně si myslím, že to nikdy nemohlo stát tolik peněz, které jsem jim poslal.

The post Robert (33): Chtěl jsem rychle zbohatnout, tak jsem investoval do neprověřeného projektu. Přišel jsem o všechny své úspory appeared first on Top Stories.

Dům vypadal na první pohled velice dobře

Při první prohlídce na mě i na manželku udělal dům obrovský dojem. V podstatě jsem ihned věděl, že si dům koupíme, ale chtěl jsem chvilku dělat nespokojeného, abych se mohl domlouvat s původním majitelem na ceně. Ten na prodej mimochodem opravdu hodně spěchal.

Po týdnu domlouvání přišlo na podepisování smlouvy. Tehdy jsem udělal velkou chybu, že jsem si smlouvu nenechal zkontrolovat od advokáta. Proběhla platba a převod nemovitosti. Po pár dnech od převodu nemovitosti jsem se do domu s manželkou nastěhoval.

Po krátkém čase se objevil problém

Po dvou měsících se začala v domě objevovat plíseň. Ze začátku jsem si myslel, že je to jen zvýšenou vlhkostí v domě. Běžel jsem tak do obchodu nakoupit odvlhčovače vzduchu.

Tohle řešení ovšem vůbec nepomohlo a plíseň se rozlézala pořád dál a dál. Po čase jsem se obrátil s žádosti o pomoc na odborníka.

Zjistil jsem, že jsem při nákupu naletěl

Když jsem si pozval do domu odborníka, tak mi oznámil, že původní majitel dům neodizoloval a jen udělal nové stěny ze sádrokartonu. Dům byl za sádrokartonovou příčkou totálně vlhký. Jen díky těmto příčkám vypadal uvnitř jako nový.

Kvůli špatně sepsané smlouvě jsem neměl vůbec žádnou možnost odstoupení od smlouvy nebo požadování náhrady. Prostě jsem dům koupil tak, jak je, a dál je to můj problém.

Odstranění tohoto problému nás přišlo na 40 % ceny domu. Dostali jsme se tak na pořizovací cenu, jako kdybych si koupil nový dům.

Udělal jsem hned několik chyb. Nenechal jsem si nemovitost prověřit odborníkem před nákupem a nenechal jsem si překontrolovat smlouvu u právníka. Díky tomu jsem na to pěkně doplatil.

The post Lukáš: Koupil jsem dům bez realitní kanceláře, byla to velká chyba. Naletěl jsem podvodníkovi appeared first on Top Stories.

Začátky jsem si užíval

Řekl bych, že začátky našeho manželství byly fajn. Zařídili jsme si bydlení a do něho postupně přivedli dva syny. Narodili se poměrně brzy za sebou. Dělí je necelé dva roky, takže jsem Renatě s nimi maximálně pomáhal.

Užívali jsme si výletů s dětmi i společných chvil ve dvou, když kluci usnuli. Byl jsem opravdu šťastný a předpokládal jsem, že Renata to cítí stejně.

Roky však letěly, rodičovská dovolená utekla jako voda, kluci nastoupili postupně do školky a Renata do práce. Vrátila se zpátky na plný úvazek, protože jsem tu byl i já, abych se o děti postaral. Střídali jsme se ve vyzvedávání dětí ze školky, dělili jsme si i domácí práce.

Náš život byl najednou mnohem hektičtější, než tomu bylo, když ještě Renata byla na rodičovské. Ale i tak to stálo za to.

Manželka se vrhla na budování kariéry

Jednoho dne přišla Renata z práce s tím, že jí nabídli vyšší post a že by ho ráda vzala, protože takové místo se prostě neodmítá. Bude mít více peněz, ale asi méně času na domácnost. Nevadilo mi to, protože jsem se o kluky rád staral. Bavilo mě i vařit, takže jsem nikde neviděl problém.

Renata se tedy vrhla na budování své kariéry. Ráno odcházela poměrně brzy a večer se vracela až na večeři. Zářila štěstím, jak se jí v práci vede. Byla prostě ve svém živlu.

Klukům zprvu přišlo líto, že maminka má na ně méně času, ale nakonec jsme si všichni zvykli. Společně strávený čas jsme si vynahrazovali o volných víkendech. Jenže časem i toho ubývalo. Renata občas musela odjet na víkendový teambuilding a přibyly i několikadenní služební cesty.

Začátek konce manželství

Abych pravdu řekl, nikdy jsem nepojal jediné podezření, že by mezi mnou a Renatou mohl být ještě někdo další. Ale byl. Kolega z práce a znamenal pro mě šok.

Jednoho večera mi Renata s chladem v hlase oznámila, že by se chtěla rozvést. Jako důvod uvedla právě onoho kolegu, do kterého se prý hrozně zamilovala. Rozvádět jsem se nechtěl, ale nic jiného mi nezbývalo.

Když přišla řeč na kluky, sdělila mi Renata, že si je klidně mohu nechat. Ona se spokojí s tím, vidět je jednou za čtrnáct dní. Vlastně by ani neměla čas, protože je pracovně velmi vytížená.

Nyní jsme už přes rok s Renatou rozvedeni. Kluky si občas bere, ale oni jsou stejně nejraději se mnou. Prý je se mnou větší zábava než s mámou.

The post Václav (54): Věřil jsem v lásku na celý život, ale manželka si našla jiného. Zůstal jsem s dětmi sám appeared first on Top Stories.

Zjistil jsem, že jsem na kluky

Když jsem o tom přemýšlel, tak jsem vlastně přišel na to, že jsem spíše na kluky. Ověřil jsem si to sám u počítače na stránkách, které bych měl vidět rozhodně až v osmnácti letech. Dlouhou dobu jsem si to nedokázal přiznat a nikomu jsem to ani neřekl.

V patnácti jsem dokonce zkoušel vztah s holkou. Když jsem jí měl dát pusu, tak mě to vždy stálo spoustu přemáhání. V sedmnácti jsem se opil a úlet s dívkou na záchodcích jednoho klubu. Tam už jsem se dokonale přesvědčil o tom, že jsem na kluky.

První zkušenost s klukem v osmnácti letech

Když mi bylo čerstvých osmnáct, tak jsem potkal podobně smýšlejícího chlapce, se kterým jsem měl první homosexuální zkušenost. Bylo to krásné a plné vzrušení. Tehdy jsem si řekl, že budu muset jít jednou s pravdou ven.

Nevěděl jsem, jak to oznámit kamarádům ani rodině. Bál jsem se, že mě po mém přiznání se k jiné sexuální orientaci odsoudí a já zůstanu sám. Záleželo mi hlavně na mé rodině.

V devatenácti jsem se všem přiznal

Čekal jsem, až se mi podaří najít si vlastní bydlení a postavit se na vlastní nohy. Jakmile jsem si našel byt a práci, tak jsem se rozhodl přiznat rodině.

Dočkal jsem se docela dobrého přijetí. Byl jsem překvapený, jak dobře to zvládl táta a ještě lépe máma. V podstatě mi máma řekla, že ať je to jak chce, tak hlavní je, abych byl konečně šťastný.

The post František (19): Ve třinácti jsem zjistil, že jsem na kluky. Přiznat jsem se dokázal ale až po 6 letech appeared first on Top Stories.

Začínalo to pomalu a nenápadně

Když jsem firmu zakládal, tak jsem pracoval normálně 8 hodin denně. Jenže starostí bylo čím dál více a práce taky. Každý den jsem pracoval o pár minut více než den předtím, až jsem se zastavil na 18 hodinách.

Kolikrát jsem už ani nevěděl, kdy jsem naposledy jedl nebo pil. Neměl jsem potřebu, moje tělo nemělo hlad ani žízeň.

Několikrát se mi stalo, že jsem během rozhovoru s někým usnul. U počítače se mi to stávalo pravidelně. Pořád jsem na něco zapomínal a byl jsem strašně nervózní. Někdy jsem začal řvát na lidi okolo sebe úplně bezdůvodně.

Jednoho dne jsem skončil v nemocnici

Moje tělo mi dávalo více jak půl roku předem jasné signály. Byl jsem hodně unavený, několikrát jsem měl nepříjemné pálení na hrudi, k tomu bolesti hlavy a zad. Ignoroval jsem všechny varovné signály, které moje tělo vydávalo, a pracoval jsem dál.

Jednoho dne jsem se z ničeho nic probudil v nemocnici. Absolutně jsem nechápal, co tam dělám, a vůbec nic jsem si nepamatoval.

Jakmile přišla sestřička, tak jsem se jí ptal, co tu dělám. Zavolala doktora, který mi oznámil, že jsem prodělal těžký infarkt. Byl jsem odvezen rovnou od počítače přímo do nemocnice a více jak 14 dní jsem byl udržovaný v umělém spánku.

Asi si moje tělo řeklo, že už je toho moc

To, co se stalo, beru jako velké ponaučení, které mi změnilo život. Rychle jsem se zamyslel nad svým životním stylem, který v dosavadní podobě už nemůže dále pokračovat. Nastavil jsem si jasnou pracovní dobu, kterou už nikdy nepřetahuji.

Zjistil jsem dokonce, že člověk je daleko více produktivní za kratší čas, pokud je dostatečně odpočatý a není ve stresu. Naštěstí to dopadlo jen takhle a jsem schopný v životě i nadále normálně fungovat.

The post Karel (36): Pracoval jsem 18 hodin denně, dokud jsem neskončil v nemocnici. Život se mi obrátil naruby appeared first on Top Stories.

Ukázala mi, jak žije a v čem žijí její děti

Přes web kameru mi několikrát ukazovala žalostné zařízení jejího bytu, kde žila v jedné místnosti i s dcerou a synem. Jejich oblečení vypadalo také příšerně, ale ona jako člověk byla velice milá a hodná. Bylo mi jich líto, a tak jsem jí nabídnul finanční pomoc, aby mohla dětem zajistit trochu lepší život.

Už deset let vedu úspěšnou firmu, takže pro mě peníze nejsou vůbec žádný problém. Nabídnul jsem jí do začátku částku 50 tisíc korun na základní vybavení a šatstvo pro děti. Zprvu to hned odmítla. Kývla až na druhou nabídku, kterou jsem jí řekl o týden později.

Vzbudila ve mně důvěru

Řekla mi, že by jim finanční obnos opravdu hodně pomohl a že by se chtěla vidět osobně. Nevadilo mi to, a tak jsem si s ní dal schůzku v kavárně.

Byla to opravdu ta milá dáma, kterou jsem znal zatím jen z obrazovky. Povídal jsem si s ní o životě víc jak 5 hodin a nakonec jsem jí předal obálku, kde bylo 100 tisíc korun. Sám jsem částku navýšil.

Vyklubala se z ní podvodnice, která táhá z chlapů peníze

V kavárně jsem tehdy viděl Moniku naposledy. Nikdy se mi už neozvala. Ze začátku jsem o ni měl strach, pak jsem ale zjistil, že je to docela známá firma, která má doma manžela.

Celá jejich rodina žije na podpoře a sem tam si takto přivydělává. Budiž to pro mě velkým poučením.

The post David (46): Našel jsem si přítelkyni přes internet. Po roce jsem zjistil, že je to podvodnice appeared first on Top Stories.

Nechtěla mi říct, kam se stěhuje

Když si zabalila vše, co potřebovala, tak vyrazila od našeho společného domu pěšky. To mě trochu zarazilo, protože u nás na vesnici nejezdí ani autobusové spoje či vlak. Nejbližší vesnice je o 15 kilometrů dál, kde jsou na tom s dopravou podobně jako my tady.

Ihned mi bylo jasné, že za tím musí stát někdo z vesnice. Věděl jsem, že se to dřív nebo později musím dozvědět.

Jako každý chlap jsem v této situaci vyrazil rovnou do hospody se pořádně opít. Doufal jsem, že to manželka vzdá a najdu ji doma. V hospodě jsem cítil velice divnou atmosféru a pořád nějaké šuškání.

Musel jsem za každou cenu zjistit, kam žena odešla

Když jsem toho už měl dost, tak jsem asi po dvou hodinách praštil do stolu a chtěl po ostatních, ať mi řeknou, kde moje žena je. Po chvíli dostal kamarád odvahu a oznámil mi, že se nastěhovala k mému bratrovi, se kterým to táhne už minimálně 5 let.

Asi si dokážete představit to zklamání a zlost, která ve mně byla. Najednou jsem přišel nejen o ženu, ale i o bratra a málem i mého syna.

Ve své vesnici jsem terčem posměšků

Je to už skoro rok a žena stále žije u mého bratra. Se mnou ani jeden z nich nekomunikuje a já jsem u místních pořád terčem posměšků. Oblíbený je zejména ten, že jsem si sice nedokázal udržet ženu, ale alespoň to zůstalo v rodině.

Čím dál víc přemýšlím o tom, že vesnici, ve které jsem žil celý život, opustím. Nic dobrého mě tu už nečeká.

The post Radim (35): Můj bratr, který bydlí ve stejné vesnici, mi přebral manželku. Jsem tu všem pro smích appeared first on Top Stories.

Dohromady jsem mu takto za těch dvacet let našetřil 5 milionů korun, které jsem se mu rozhodl ve dvaceti letech předat.

K dvacátým narozeninám od nás dostal velkou krabici s překvapením

Asi čekal, že jako každý rok dostane nějakou blbost a ponožky k tomu. Proto krabici, kterou jsem pečlivě balil, nevěnoval moc velkou pozornost.

Když ji po hodině začal rozbalovat, tak na jeho výraz pravděpodobně nikdy nezapomenu. Bylo v ní oněch 5 milionů korun v balíčkách po 250 000 korunách. Asi minutu nevydal ani hlásku. Potom se jen slabým hláskem zeptal, jestli to není vtip a kolik toho je.

Dával jsem mu ty peníze s manželkou s přesvědčením, že je již rozumný a využije je na bydlení, protože si začal vybírat byt k pronájmu. Bylo by mi jedno, jestli by si chtěl koupit nějaký byt nebo raději postavit dům.

Za 14 dnů přijel domů v novém autě

Hned ten den, jak peníze dostal, tak jsem mu večer říkal, že jsem mu to s maminkou šetřil, aby měl do života slušný základ a kde bydlet. Myslel jsem si, že většina peněz půjde na pořízení bydlení, a také jsem věděl, že nějaká část peněz půjde na ostatní věci.

Syn však v první řadě neřešil bydlení. Byl jsem v šoku, když za 14 dnů přijel domů s tím, že si koupil nové auto za dva miliony korun. Ptal jsem se ho, proč ho kupoval, proč si raději nekoupil byt nebo dům. Doufal jsem, že alespoň zbytek peněz padne na jeho bydlení.

Mýlil jsem se, protože po hádce s novým autem jsem ho tři měsíce neviděl. Vrátil se až zhruba za rok, jakmile byl bez peněz. Dodnes mi neřekl, za co všechny peníze utratil. Svého rozhodnutí nyní lituju a podruhé už bych takovou chybu neudělal.

The post Martin (52): Dvacet let jsem šetřil synovi na jeho budoucnost. On to dokázal utratit během jednoho roku appeared first on Top Stories.

Dům byl hotový asi dva roky před tím, než jsem se s rodinou odstěhoval natrvalo do zahraničí. Naštval jsem tím hodně své sourozence, se kterými jsem dům rekonstruoval. Byl to rok tvrdé dřiny, kdy se chodilo pracovat každý den do pozdních nočních hodin.

Dostal jsem nabídku, která se neodmítá

Pracoval jsem jako výzkumný pracovník v nemocnici. Když jsem svůj obor šel studovat, tak jsem věděl, že uplatnění u nás má, ale za dost mizerný plat, který stačí tak akorát na to, aby se člověk uživil.

S manželkou a jedním dítětem jsem finanční situaci dobře zvládal, ale věděl jsem, že se nikdy nebudeme mít finančně úplně nejlépe. Byl jsem se sebou spokojený, měl jsem práci, opravený dům a hodnou ženu se synem.

Jednoho dne mi přišla do emailu nabídku na pracovní pozici v USA. Ze srandy jsem se tam vyzkoušel přihlásit, kam jsem dostal i velice dobré doporučení od současného zaměstnavatele. Doma jsem o tom neříkal, protože jsem předpokládal, že mě stejně nevyberou.

Potom zazvonil telefon a můj život se otočil o 360 stupňů

Byl jsem ten den v práci, když mi zazvonil telefon a ozval se mi pán, který mi oznámil, že jsem byl vybraný. Dorazil jsem domů, kde jsem vše řekl své manželce.

Ze začátku byla proti, ale když jsem jí řekl, že dostaneme dům, auto a pohádkový plat, tak změnila názor a stěhování proběhlo ještě ten měsíc.

Celkově jsem se situací spokojený, protože naše životní úroveň šla opravdu hodně nahoru. Akorát mě mrzí, kolik lidí kolem sebe jsem svým odjezdem opustil a zklamal.

The post Libor: Myslel jsem, že celý život strávím tam, kde jsem se narodil. Pak přišla zahraniční nabídka, která se neodmítá appeared first on Top Stories.

Nedal jsem přednost a přišla velká rána

Vyrazil jsem za rodinou na chatu. Přiznám se, že jsem po cestě dost spěchal a udělal při tom zásadní chybu. Špatně jsem vyhodnotil situaci na křižovatce, kde se potkávala hlavní a vedlejší silnice.

Já jsem vyjížděl z vedlejší silnice na hlavní a bohužel jsem nedal přednost automobilu jedoucímu z levé strany. Náraz vyšel z části na motor a z části na dveře řidiče.

Měl jsem docela štěstí, protože stačil kousek a náraz by šel kompletně na dveře řidiče. Naštěstí auto, které jsem koupil, bylo SUV, takže jsem z auta vyvázl jen s pohmožděným kolenem a otřesem mozku.

Po příjezdu policie vše vypadalo na mou vinu

Když přijela policie, tak jsem se kompletně přiznal, že jsem auto přehlédl a nedal mu přednost. Byla to tedy moje vina, protože na tachometru řidiče, který do mě vrazil, se zastavila rafička na 80 km/h. Rychlost tedy neporušil.

Po rozhovoru s policistou jsem byl převezen do nemocnice, kde jsem si to celou dobu vyčítal. Dokonce ještě týden po nehodě jsem celou dobu žil s vědomím, že jsem zavinil nehodu vlastní chybou a přišel o drahé auto, které jsem měl složené před domem.

Po týdnu přišel dopis o šetření nehody, který celou situaci otočil

Zhruba po týdnu od nehody mi přišel dopis od policie s rozhodnutím o vině u nehody, kterou jsem měl zavinit já. Stálo v něm, že kompletní odpovědnost za nehodu má řidič vozidla, který do mě naboural.

Důvodem bylo, že řidič nevlastnil řidičský průkaz z důvodu vybodování v době nehody. Auto měl normálně pojištěné, takže já dostanu své auto zaplacené.

The post David (33): Nedal jsem přednost v jízdě a následoval náraz. Policie však zjistila, že viníkem nejsem já appeared first on Top Stories.

Práce byla dobře placená, ale volný čas neexistoval

Právě díky velkému množství podřízených a odpovědnosti nad všemi projekty jsem musel každou část práce kontrolovat a případnou chybu vždy v termínu odstranit. Každá chyba, která se dostala ke klientovi, se svezla po mé hlavě, takže to bylo opravdu hodně stresující.

Když jsem podřízeným něco vysvětloval a říkal jim, že každou jejich chybu musím po večerech doma opravovat, tak to všichni brali na lehkou váhu.

Můj nadřízený neuměl nic jiného, než si na mně ukájet své ego. Všem se prezentoval, že on řídí celou firmu. To byl člověk, který opravdu jen sedí v kanceláři a chodí si po kafíčkách. A tento člověk za svou práci dostával více peněz než já.

Rozhodl jsem se, že to takhle dál nejde

Řekl jsem si, že už to takhle dál nejde a tak jsem se rozhodl pro odchod z firmy. Když jsem odcházel, dostal jsem nabídku na dvojnásobně vyšší plat, ale ani to mě nepřesvědčilo. Už jsem byl psychicky i fyzicky úplně na dně a vyčerpaný. Žádné peníze mi nestojí za mé zdraví.

Začal jsem podnikat ve stejném odvětví sám na sebe. Přetáhl jsem si pár lidí z bývalé firmy. Teď jsme si všichni rovni. Nic už není jen na mně, máme společnou odpovědnost za svoji práci a také za naše výdělky.

Najednou mám spokojený život, kdy už mám konečně čas na svoji rodinu. Peněz vydělávám trochu méně, ale získávám mnohem cennější volný čas.

A jak to dopadlo v mé staré práci?

Nadřízený, který se vždy pyšnil cizím peřím, se propadl na mou pozici. Najednou musí nést všechnu odpovědnost on a je na tom stejně, jako jsem byl já.

Když jsem ho potkal, tak mě prosil, abych se do firmy vrátil. Ihned jsem to odmítl. Konečně si dokázal uvědomit, jak nemístné bylo jeho chování po celých 8 let.

The post Stres v zaměstnání jsem už psychicky nezvládal. Teď mám klid a spoustu volného času, říká podnikatel Milan appeared first on Top Stories.

Nechtěla se své práce vzdát

Brzo jsem nám našel společné bydlení. Manželka trávila v práci každou druhou noc. Když jsem nebyl v práci, tak jsem se snažil její směny trávit v baru s ní. Ale bohužel nemohu každou. Do práce chodila ráda a často se vracela s velice dobrou náladou.

Dlouho jsem nic netušil, ale pak přišla krutá rána. Manželka nejen pracovala za barem, ale poskytovala i jiné služby některým pánům, kteří navštěvují onen bar. Pánům, které jsem tam já několikrát viděl.

Před svatbou mě varovali

Před svatbou mně několik známých říkalo, abych si ji nebral, ale netušil jsem, že mě varují právě před tímto.

Když jsem se o manželčiných aktivitách v práci dozvěděl, tak jsem se s ní okamžitě pohádal. Nedokázal jsem pochopit, proč to dělá. Vždyť si v práci oba vyděláváme dost a každý měsíc se nám podaří ještě ušetřit.

Snažil jsem se ji donutit, aby do práce přestala chodit. Několikrát mi slibovala, že už to dělat nebude, ale že práci neopustí. Dokonce se mi několikrát za své předchozí chování omluvila. Po půl roce jsem však zjistil, že s tím nepřestala.

Vysvětlení mi vážně vyrazilo dech

Po dalším zjištění, že svoje aktivity dále provozuje, jsem požadoval opravdové vysvětlení, proč to dělá. Nevěděl jsem, jestli někde dluží nějaké peníze a potřebuje si takto přivydělávat, nebo co za tím vlastně je. Její odpověď jsem ale opravdu nečekal.

Řekla mi, že je to to jediné, co ji v životě opravdu uspokojuje. Prý má ráda ten pocit, že za čas s ní chce nějaký starší muž zaplatit.

The post Lukáš (27): Každý mi říkal, abych si ji nebral. Já je neposlechl a teď mám doma peklo appeared first on Top Stories.

Bratr potřeboval rychle půjčit peníze, aby nepřišel o svůj dům

Bratr je o 6 let starší a má už založenou rodinu. Koupil si vlastní dům, který měl ještě dlouho splácet. Asi před rokem přišel o svou práci a nemohl najít novou. Díky tomu mu rychle docházely peníze a na splátky hypotéky neměl už delší dobu.

Banka ho několikrát varovala, že pokud nebude platit, tak o svůj dům přijde. Bratr se dostal na úplně finanční dno a požádal mne o půjčku.

Nevěděl jsem, že má i jiné dluhy, takže jsem mu peníze rád půjčil

Vůbec jsem netušil, že má bratr ještě jiné dluhy, takže jsem mu peníze půjčil s tím, že jakmile si najde práci, tak je začne splácet mně. Bratr chtěl půjčit dva miliony, aby zaplatil kompletní úvěr na bydlení a banka na něj nemohla.

Po pár měsících šel jeho dům stejně do dražby, protože nesplácel ostatní dluhy, o kterých nevěděla ani jeho manželka. Současná situace je taková, že bratr bydlí u rodičů, odkud jsem se díky němu rychle odstěhoval. Nemá práci, nemá peníze a tím pádem ani já nemám nic.

Řekl mi, že peníze nepotřebuji, protože stejně nikoho nemám

Když jsem se s ním o jeho situaci bavil a hlavně se ho ptal, proč si ode mě peníze půjčoval, když věděl, že to nemůže zaplatit, tak mi odpověděl, že já ty peníze stejně nepotřebuji.

V podstatě mi tím řekl, že mi peníze ani vracet nebude, protože nevěří, že bych se s ním soudil a chtěl mu ublížit. Nejhorší na tom je, že i máma drží stále při bratrovi a diví se mi, proč jsem na něj naštvaný.

The post Jiří (28): Bratr mě připravil o všechny úspory. Nikdy mu to neodpustím appeared first on Top Stories.

Jednou v noci to přišlo

Nemocnici máme kousek od domu, takže jsem se rozhodnul pro dopravení do porodnice autem. Měl jsem vše nachystané, klíče na svém místě, abych si je mohl vzít a utíkat startovat auto.

Přistavil jsem auto k domu, kde jsem manželce pomohl s nastoupením do auta. V té chvíli jsem byl víc nervózní, než byla ona. Dorazil jsem s ní během pár minut do porodnice, kde mi doktor asi po hodině oznámil, abych jel domů, že porod ještě neběží. Domluvil jsem se, že mi potom zavolají a já k porodu okamžitě dorazím.

Poslední dny bylo potřeba zařídit spoustu věcí

Před příchodem našeho prvního miminka bylo potřeba zařídit hodně věcí, a proto jsem poslední dny před porodem spal opravdu jen velmi málo. Byl jsem z toho vyčerpaný, ale chtěl jsem, aby přišlo do hotového a potom se už nemuselo vůbec nic dodělávat nebo dokupovat.

Kompletně jsem mu zařídil jeho dětský pokojíček, nachystal kočárek, postýlku i košík na dítě. Měl nakoupené hromadu oblečení, které teď není schopný ani unosit. Prostě vše bylo připravené do posledního puntíku předem.

V ten pravý moment na mě dolehla únava

Když přišlo na věc, tak mi volala manželka i sestřička z nemocnice. Já jsem bohužel měl tak tvrdý spánek, že jsem volání na telefonu vůbec neslyšel. První hovor jsem tam měl asi o půl druhé ráno.

Já jsem se bohužel probudil až o půl sedmé, kdy už byl malinký na světě. Strašně moc mě to mrzí, ale i tak si svou novopečenou roli dost užívám a jsem rád za každou chvilku, kterou můžeme společně prožít.

The post Erik: Tak dlouho jsem se chystal, že pojedeme do porodnice, až jsem porod zaspal appeared first on Top Stories.

Starým mládencem v nejlepších letech

Mám docela zajímavé a náročné zaměstnání, pracuji v advokátní kanceláři. To bych řekl, že je pro ženy přitažlivé.

Umím vydělat peníze a umím to také dát najevo. Stačí se podívat na můj automobil nebo drahé hodinky. Své práci věnuji většinu svého času, často si ji beru i domů, kde mám veškerý servis. O ten se stará moje matka. Otec zemřel před deseti lety, tak žijeme spolu ve velkém domě sami dva.

Petru mi rozmluvila matka

Když jsem se seznámil s Petrou, byla právě po bouřlivém rozchodu s přítelem. Na mém rameni si pak léčila bolístky. Byl jsem jí rád oporou a měl jsem za to, že by nám to mohlo i klapat.

Ale Petra se nelíbila mojí matce. Prý si mám najít nějakou bezdětnou a ji i se dvěma dětmi nechat být. Tak dlouho do mě hučela, až jsem ji poslechl. Nakonec jsem si řekl, že možná má matka i pravdu. Kdoví, jak by si rozuměl s těmi dětmi.

Rozálie mě také opustila

Pak jsem se seznámil s Rozálií. Její nádherné jméno korespondovalo s její krásou. Vysoká, štíhlá, bruneta a neuvěřitelně inteligentní. Úplně mě očarovala.

Bohužel, ani tento vztah mi nevyšel. Když jsem byl s Rozálií, neustále mi na mobil volala matka, kdy přijdu domů. Někdy to bylo až trapné, když telefon zazvonil uprostřed toho nejlepšího.

Rozálie se tak se mnou po čase rozešla, protože na to neměla trpělivost.

Moje poslední známost byla Kateřina

O tu jsem hodně bojoval, a dokonce se k nám do domu i nastěhovala, přestože se matka netvářila dvakrát přátelsky. Ale myslel jsem si, že naše láska s Kateřinou vydrží i toto. Jenže nevydržela.

Matka Kateřinu stále kontrolovala, říkala jí, co má dělat, jak a kdy to má dělat a dávala jí najevo, jak je u nás nevítaná a že jí zde nic nepatří.

Kateřina to nevydržela, protože měla dojem, že nestojím na její straně. Byl jsem jako mezi dvěma mlýnskými kameny. Kateřina po mně chtěla, ať se oba odstěhujeme pryč. Ale to jsem své matce udělat nemohl.

Takže jsem opět sám. Na prahu padesátky. Zůstala mi jen moje práce a matka, která se o mě stará s dojemnou péčí. Nakonec je mi možná dobře. Nějak to do toho důchodu už doklepu. A kdoví, třeba ještě na mě někde čeká štěstí.

The post Petr (50): Nevyšel mi ani jeden vztah. Na vině je moje matka appeared first on Top Stories.

Problém jsou lidí, kteří o mně nic nevědí

Mezi lidmi, se kterými se dlouhá léta znám, se cítím velice dobře. Každý ví, že mám problém se vyjadřovat, ale rozhodně nejsem negramotný. Mám vystudovanou vysokou školu, kde jsem s tímto postižením měl opravdu hodně problémů.

Když přijdu na pohovor, tak ho většinou člověk z firmy po pár minutách ukončí, protože si myslí, že se se mnou nedokáže domluvit. Několikrát jsem slyšel, jak se poté baví na můj účet. Hodně mě to mrzí, ale já za své koktání prostě nemohu.

Musím si hledat zaměstnání, kde nepřijdu do kontaktu s lidmi

Podařilo se mi sehnat zaměstnání, kde mám vlastní kancelář a nepotřebuji se k práci s nikým potkávat. Na společné akce firmy nebo na různé večírky nechodím, protože i v této práci si spousta lidí něco přidá na můj účet. Někdy mi to připadá, jako když si myslí, že jsem k tomu všemu i hluchý.

Nikomu bych toto onemocnění nepřál, ale rozhodně nechápu, proč někdo soudí člověka podle toho, jakým způsobem se vyjadřuje.

Pro krajní nouzi u sebe neustále nosím papír a tužku. Většinou se mi to nejvíce hodí v obchodě nebo při silniční kontrole. Jednou se totiž se mnou nemohl domluvit policista, a tak mi hned prováděl test na drogy a přítomnost alkoholu. Vůbec ho totiž nenapadlo, že by za tím mohlo stát něco jiného.

Přístup některých lidí mě opravdu zaráží, ale nezbývá mi nic jiného, než si svůj handicap připustit a naučit se s ním žít.

The post Milan (29): Od narození trpím vadou řeci. Myslí si o mně, že jsem negramotný appeared first on Top Stories.

Hned jak jsem dostal řidičské oprávnění, tak jsem vyrazil s tátou do autobazaru a za 100 tisíc jsem si koupil svoje první auto. Bylo to opravdu nadupané silné auto, na které jsem ještě asi neměl moc zkušeností.

Přiznávám, že jsem jezdil opravdu rychle

Prvních pár jízd jsem si musel povinně odjezdit s některým z rodičů nebo se starším bratrem, který řídí přes deset let.

Když jsem jezdil s dozorem, tak jsem jezdil podle předpisů. Dělal jsem to jen proto, abych mohl co nejdříve vyrazit na silnici sám.

Asi po půl roce ježdění pod dozorem jsem dostal od rodičů důvěru a mohl jsem začít jezdit sám. Ihned jsem začal vozit všechny kamarády na oslavy nebo jen tak někde na projížďku. Předváděl jsem se a jezdil opravdu rychle.

Myslel jsem si, že se mi nemůže nic stát

Až do osudné nehody, která mi zničila život, jsem si myslel, že se nemůže vůbec nic stát. Cítil jsem se ve svém autě bezpečně. Když jsem se vracel z noční oslavy, tak jsem měl plné auto kamarádů. Nikdy jsem za volantem nepil.

Asi jsem se chtěl předvádět, tak jsem jel rychle. Jel jsem rychle tam, kde to neznám. Vjel jsem do zatáčky, kdy jsem měl na tachometru asi 120 km/h. Už jsem s tím nemohl nic dělat a narazil do stromu.

Po nárazu jsem si myslel, že je vše v pořádku

Ihned po nárazu se mi podařilo dostat se z auta ven, to ale neplatilo o ostatních. Jeden kamarád mojí vinnou zemřel a já si nesu následky dodnes.

Kdybych si mohl zpětně poradit, tak bych nikdy nejezdil tak bezohledně a rychle. Bohužel jsem na to musel přijít za tak vysokou cenu.

The post Jakub: Myslel jsem, že jsem zkušený řidič a nemůže se nic stát. Nehoda a úmrtí kamaráda mi zničily život appeared first on Top Stories.

Láska bez podmínek

Nebaví mě to. Svoje vlastní děti zatím nemám a ty Luciiny jsou ještě malé, synovi je pět a dceři tři.

Kvůli nim a péči o ně nemá Lucie tolik času na náš vztah. Spíše mě tlačí do role otce a chce, abych se dětem také věnoval. Bohužel to není právě to, o co bych zrovna stál.

Péče o děti mě nebaví

Občas je vezmu ven na dětské hřiště nebo na procházku po sídlišti, ale nebaví mě to, protože k nim nemám žádný citový vztah. Ani nevím, o čem se s nimi pořád bavit a dělám to jen kvůli Lucii, kterou mám rád.

Nerad bych o ni přišel. Jenže s mým přístupem k tomu možná dojde. Navíc mám dojem, že i ty děti vycítily, že je moc nemusím. Nejraději jsou se svojí mámou.

Když jdeme spolu ven, většinou se tváří otráveně. Ale Lucie na tom obvykle trvá, protože chce, abychom se dobře sžili.

Nevím, jak to Lucii říct

Přemýšlím, jak Lucii vysvětlit, že se na roli náhradního otce necítím. Možná by vše vyřešilo, kdyby si její děti vzali na starost prarodiče, nebo převzal do své výhradní péče jejich biologický otec.

Jenže jejich vlastní otec se o své děti vůbec nezajímá. I to výživné na děti z něj musí Lucie páčit prostřednictvím soudů. Nikdy jim nedá nic navíc, takže všechno okolo dětí je v režii mě a Lucky.

Vím, že naši situaci budu muset nějakým způsobem vyřešit. V každém případě to bude bolestivé rozhodnutí. Ať už pro mě, nebo pro Lucii.

The post Patrik (37): Našel jsem si přítelkyni s dětmi. Bohužel nezvládám roli nevlastního otce appeared first on Top Stories.

Zalovil jsem na internetové seznamce

Podal jsem si zde inzerát a dostal několik odpovědí. Z nich se mi nejvíce líbila od ženy, která se jmenovala Romana. Podle jejího psaní jsem poznal, že se jí nevede příliš dobře. Rozcházela se právě s přítelem, se kterým měla dvouletou holčičku. Jejich vztah byl plný násilí a ona to chtěla ukončit. Jenže neměla kam jít.

Znali jsme se asi čtyři měsíce, z toho jsme se dva měsíce vídali osobně, když jsem jí navrhl, aby se nastěhovala ke mně domů. Romana to s díky přijala.

Začali jsme spolu bydlet

Vím, že to byl unáhlený krok, ale tenkrát mi to tak nepřipadalo. Romana se jevila jako rozumně uvažující žena, jež je v nesnázích. Zpočátku nám to klapalo. Ona byla doma na rodičovské dovolené, starala se o svoji dcerku a přibrala si i péči o mého syna. Byl jsem spokojený a myslel si, že i Romana to cítí podobně. Jenže postupně se začalo všechno kazit.

Romana vařila doma přes týden nepravidelně, ani úklidu moc nedala. Omlouvala to tím, že se věnovala svojí dcerce – byly na pískovišti, nebo se šly projít dolů k řece, u které jsme na sídlišti bydleli.

Pak přišla s tím, že by si ráda k rodičovskému příspěvku přivydělala nějakou korunu navíc. Měl jsem dojem, že to nebylo potřeba. Moje výplata byla docela hezká a vystačila pro nás oba i děti.

Osobně bych byl raději, kdyby se věnovala domácnosti, minimálně tedy po tu dobu, co byla její dcera ještě batoletem. Romana kývla hlavou, že souhlasí a o její práci jsme se dále nebavili.

Vztah na bodu mrazu

Jednou jsem přišel domů z práce o něco dříve a našel tam jen svého devítiletého syna a Romaninu dcerku. Zeptal jsem se, kde je Romana. Prý šla do práce, odpověděl mi syn.

Odešla hned, jak syn přišel ze školy domů. Navíc se mi syn svěřil, že  to nebylo poprvé, co holčičku hlídal, zatímco Romana byla pryč.  Večer jsem na Romanu uhodil, že takto to přece nejde dělat, aby nechávala svou dceru v péči mého syna a odešla pryč.

Tenkrát jsme se poprvé hodně pohádali. Prý byla v práci, kterou si našla, a tu si vzít nenechá. Nechce být na nikom finančně závislá. Řekl jsem Romaně, ať si tedy najde pro dceru profesionální hlídání, když chce chodit do práce.

Od té doby je ale náš vztah na bodu mrazu. Romana nadále chodí do práce a její dcera nastoupila do školky. O domácnost se Romana příliš nestará. Vlastně se stará jen o sebe a své dítě.

Bydlí sice v mém bytě, ale na nájem mi nedává, nevaří, nepere a neuklízí. A já nemám sílu ji vyhodit na ulici. Jenže takový nefunkční vztah jsem si nepředstavoval. Ani můj syn z toho není dvakrát nadšený.

The post Radek: Nevím, jak ukončit nefunkční vztah. Nemám sílu na to, vyhodit přítelkyni na ulici appeared first on Top Stories.

Vydělával jsem slušné peníze a nechápal, proč máme nedostatek peněz

Manželka byla dlouhou dobu na mateřské, takže jsem musel pořádně makat, abych vydělal dostatek pro celou rodinu. Vydělávám skoro 40 tisíc měsíčně. Bydlíme v domě, který jsem dostal od rodičů, takže náklady na bydlení jsou pouze zálohy na energie.

Při těchto příjmech si myslím, že musíme každý měsíc ještě klidně 10 až 15 tisíc korun ušetřit. Ale není tomu tak. Nikdy jsem finanční situaci neřešil. Výplata chodí na společný účet a já to nikdy příliš nekontroloval.

Na účtu bylo jen 5 tisíc

Jednou jsem se podíval na internetové bankovnictví, se kterým nejsem moc velký kamarád, a dost jsem se zhrozil. Bylo tam jen 5 tisíc. Očekával jsem, že by tam mělo být okolo 300 tisíc korun. Když jsem se podíval do historie, viděl jsem jeden výběr za druhým, které byly prováděné po menších částkách.

Zeptal jsem se manželky, co to má znamenat a ona začala brečet. Přiznala se mi, že skoro všechny naše rodinné úspory prohrála na automatech. Vybírala to prý po menších částkách s nadějí, že jednou vyhraje velkou částku a na účet všechno vrátí.

Pozitivní je, že si dokázala přiznat svoji chybu a souhlasila s léčením z herní závislosti. Je to teď dost těžké období, protože ne vždy se dokáže uhlídat a na automaty prostě jde.

Po domluvě s ní se starám o rodinné finance pouze já a ona dostává peníze jen vždy přesně na to, co je potřeba zaplatit. Doufám že se z toho co nejdříve dostane, protože ji mám rád a nechci ji opustit.

The post Michal: Moje žena je závislá na hracích automatech. Zjistil jsem to po 4 letech manželství appeared first on Top Stories.

Vidí nás jako dvojčata, ne jako dva manželé

Když spolu cestujeme a někde předkládáme naše cestovní doklady nebo občanský průkaz, tak všude vidí stejné příjmení a stejné datum narození. Berou nás jako dvojčata.

Nedívají se na nás potom moc dobře, když se s manželkou držíme za ruce nebo si dokonce dáme na veřejnosti pusu. Největší udivení bylo vidět na recepčním v tureckém hotelu, který to opravdu vůbec nechápal a nevěděl, jestli naše pasy nejsou náhodou zfalšované.

Proč všude říkáme, že se známe již 27 let?

Nemáme jen to štěstí, že jsme narození ve stejný den, kdy manželka je asi o 3 hodiny mladší. My to totiž máme ještě lepší, protože jsme oba narození ve stejné porodnici a po porodu jsem s manželkou byl dokonce na jednom pokoji.

Naše první setkání po propuštění z porodnice proběhlo asi v 11 letech, kdy jsem přišel na gymnázium do stejné třídy jako moje budoucí manželka. To, že máme narozeniny ve stejný den, jsem věděl po pár týdnech.

Asi o rok později jsem s budoucí manželkou přišel na to, že jsme i ze stejného pokoje. Toto zjištění následně ještě více prohloubilo naše vzájemné pouto, kdy jsme zjistili, že celý život patříme k sobě.

Na svatbě jsem měl i úžasné fotky z porodnice

Díky tehdejšímu kamerovému záznamu se nám podařilo vytáhnout pár pěkných fotek, kdy první den ležíme vedle sebe v postýlkách na jednom pokoji.

Myslím si, že takovou možnost má velice málo manželských párů, kteří si mohou vystavit svoji první společnou fotografii již pár hodin po svém narození. Proto je tato momentka pro nás tolik unikátní.

Přes to všechno jsem velice rád, že jsem o ty 3 hodiny starší, než je moje manželka. Doufáme už jen v to, že náš netradiční příběh bude jednou bavit i naše děti a vnoučata.

The post David (27): S manželkou se známe již 27 let. Většinou nám to v našem věku nechce nikdo věřit appeared first on Top Stories.

Viděl jsem, jak se něco zablesklo v příkopu

Po cestě jsem viděl nějaký záblesk z příkopu, tak mi moje zvědavost nedovolila to neprozkoumat. Šel jsem se podívat blíž a uviděl jsem tam ležet peněženku. Vzal jsem ji a pokračoval domů. Neměl jsem s sebou žádné světlo, takže jsem se rovnou nemohl podívat, co v ní je nebo není. Rozhodl jsem se, že ji pořádně prozkoumám doma.

Po příchodu domů jsem unavený po cestě a náročném večírku okamžitě lehl do postele a spal. Ráno jsem se probudil a vyrazil do předsíně, kde jsem nalezenou peněženku v noci odložil. Otevřel jsem ji a docela jsem nevěřil vlastním očím. V peněžence bylo 40 tisíc a doklady. Nečekal jsem, že někdo nosí takovou finanční částku jen tak u sebe v peněžence.

Peníze jsem se rozhodl vrátit, tak jsem vyrazil na policii

Jelikož jsem v peněžence našel doklady, kde podle jména byl člověk, který má bydliště o 100 kilometrů dál, tak jsem vyrazil raději na policii, než abych jel 100 kilometrů někomu vracet peněženku.

Přišel jsem na policii, kde jsem sepsal protokol o nalezené věci. Policista nešetřil chválou, že jsem se rozhodl vrátit peněženku, kde je tolik peněz. Říkal, že se najde málo poctivců, kteří tohle udělají. Z policie jsem odcházel s dobrým pocitem, že jsem udělal něco správného.

Místo vděku přišla studená sprcha od majitele

Po týdnu mě kontaktoval majitel peněženky. Přijel ke mně domů a začal mi nadávat, kde je zbytek peněz. Údajně prý v peněžence neměl jen 40 tisíc, ale měl tam dle jeho slov 100 tisíc korun. Nevěřil jsem vlastním očím, když po mě řval na celou ulici, že jsem zloděj, který ho okradl…

Jelikož jsem nechal na policii své telefonní číslo pro majitele peněženky, kdyby mi chtěl třeba poděkovat, tak mi od něj místo toho chodí smsky, kde požaduje vrácení zbývající části peněz.

The post Daniel: Našel jsem peněženku a vrátil ji, ale přineslo mi to akorát problémy. Měl jsem ji tam nechat ležet appeared first on Top Stories.

Myslím si, že jsem normální muž s běžnými potřebami. Chodím do práce, starám se o svou domácnost, mám obyčejné záliby – kolo, lyže a sbírání známek. Nejsem nijak náročný a je na mě spolehnutí. Samozřejmě nechci, aby můj popis vyšel tak, že jsem nejlepší partií pod sluncem. I já nechávám zvednuté prkénko na WC a ponožky občas odhodím tam, kde mě to zrovna napadne.

Za vším hledej ženu

Když jsem se seznámil s Miladou, byl jsem do ní opravdu hodně zamilovaný. Krásná žena, tedy alespoň podle mých měřítek, se kterou nebyla nuda. Náš vztah pomalu směřoval k tomu, že jsme se rozhodli spolu sdílet jednu domácnost.

A musím říct, že to bylo moc fajn rozhodnutí. Vydělával jsem tenkrát docela hezké peníze, nic nám nechybělo a volný čas jsme trávili na kole.

Cyklistika byla velká záliba nejen má, ale také Miladina. Není tedy divu, že jsme se jí během sezóny intenzivně věnovali každý víkend. Děti jsme zatím neplánovali, nebylo kam spěchat, protože Miladě bylo teprve třicet let, takže času měla ještě docela hodně.

Do života nám vstoupil koronavirus

Protože v zimě se jezdit na kole moc nedalo, vrhli jsme se na lyžování. Ale více nás oba bavilo běžkování v přírodě, zasněžené bělostnou vrstvou sněhu. To byla opravdu paráda. Měli jsme se dobře a nic nám nechybělo.

Jenže nic netrvá věčně a do života nejen našeho vstoupil covid-19. Na jaře jsem musel zůstat doma, protože firma se zavřela. A bohužel už neotevřela, protože počet zakázek klesl na minimum. A pro mě najednou nebyla práce.

Záhy jsem dostal výpověď a musel jít na úřad práce. Když se to Milada dozvěděla, byla z toho velmi špatná. Její starost byla, jak nyní budeme žít jen z jednoho platu. Jak poplatíme půjčky na naše drahá kola?

Opouštím tě

Utěšoval jsem ji, že si určitě práci brzy najdu. Ale i tak jsem na ní viděl, že moji nezaměstnanost příliš nezvládá. Na letní dovolenou jsme ani neodjeli, nebyly peníze. Tedy ony by byly, ale měl jsem zato, že by bylo lepší je ušetřit do doby, než si najdu práci.

Jednou přišla Milada z práce domů a oznámila mi, že takto žít nechce. Nebaví ji šetřit a každou korunu obracet, než ji vydá. Prý mě opouští. Vyrazila mi tím dech.

Tohle jsem opravdu nečekal. Ještě ten den se sbalila a odešla pryč. Pro věci si pak přijela s dodávkou a vzala si téměř vše, co jsme společně nakoupili. Nebránil jsem jí. Vím, že si časem pořídím všechno nové.

The post Pavel (39): Kvůli koronaviru jsem přišel o práci a pak i o přítelkyni appeared first on Top Stories.

Manželka konečně otěhotněla a vše se u nás vrátilo do normálu

Když manželka konečně otěhotněla, tak se uklidnila. Na dítě jsem se opravdu hodně těšil a máme doma úžasně nadaného kluka. Po dvou letech jsem se s manželkou bavil o možnosti dalšího dítěte.

Její první reakce mě trochu zarazila, protože se jí do toho moc nechtělo a vysvětlovala to předchozím dlouhým snažením se. Reagoval jsem stejně jako předtím a říkal jsem jí, že to necháme na přírodě a že tomu dáme volný průběh.

Po dvou letech se zadařilo i druhé dítě

Trvalo to dlouhé dva roky a manželka byla podruhé těhotná. Byl jsem z toho nadšený stejně jako u předchozího těhotenství. Celé těhotenství probíhalo úplně v pořádku a narodil se nám další krásný klouček.

Dá se říct, že jsem byl deset let spokojeným otcem, který svoji rodinu miloval nadevše. Vše se změnilo, když se starší ze synů vážněji zranil.

Nehoda syna mi odkryla rodinnou pravdu

Starší syn byl velice aktivní, chodil do několika kroužků a jedním z nich byla i cyklistika. Jednoho dne měl vážnou dopravní nehodu, kde ho srazilo na křižovatce auto.

Celých deset let jsem neřešil, jakou má moje dítě krevní skupinu, pak jsem se ale v nemocnici dozvěděl, že se mnou jeho krevní skupina nemá nic společného.

Jakmile se syn uzdravil, tak jsem si nechal udělat test otcovství u obou synů. Zjistil jsem, že ani jeden není můj. Manželka mi to vysvětlovala tím, že to se mnou prostě nešlo, tak si vždy jednorázově odskočila jinam, aby mohla otěhotnět a mohli jsme tak dál žít spokojeně spolu a mít opravdovou rodinu.

The post Karel (41): Po deseti letech vyšlo najevo, že vychovávám cizí děti. Zjistil jsem to u nehody syna appeared first on Top Stories.

Můj život se psem

Na turistiku vyrážím pravidelně o víkendu. Moje Mája však potřebuje procházky každý den, takže ať svítí slunce, nebo prší, musím s ní jít ven za každého počasí. Ale mně to nevadí, říká Vašek, který se nedávno rozešel se svojí přítelkyní Pavlou. Seznámili jsme se při venčení Máji.

Pavla chovatelka psů nebyla, ale to mi vůbec nevadilo. Štíhlá a okatá dívka mě zaujala hned na první pohled. Dal jsem se s ní do řeči, slovo dalo slovo a najednou jsme spolu začali chodit.

Zpočátku to mezi námi dvěma klapalo po všech stránkách. Pavla měla smysl pro humor, který mi byl blízký, a tak jsme se vůbec nenudili. Dokonce jí nevadilo, že jsem na společné výlety brával s sebou i Máju.

Sice se k ní nijak neměla, nikdy si ji ani nepohladila, ale to mi nevadilo. Trávili jsme spolu hodně času a náš vztah začal nabývat na síle. Plaval jsem si na obláčku štěstí, že jsem potkal takovou dívku, jakou je Pavla.

Společné bydlení s Pavlou

Po nějakém čase jsme se domluvili, že spolu začneme bydlet. Mám poměrně velký vlastní byt, takže nebyl problém, aby se Pavla ke mně nastěhovala. Těšil jsem se jako malé děcko, až spolu budeme žít, a Pavla to cítila také tak.

Když se nastěhovala, bylo to fajn. Tedy ze začátku. Ale záhy mi začala Pavla organizovat prostor v bytě, občas něco přestěhovala a dalšího přidala. To mi tak nevadilo. Horší bylo, že jí začaly vadit psí chlupy, které se občas objevily na koberci. Prý jí to nebaví pořád vysávat. Nemyslím si, že by to bylo tak hrozné. Máju jsem pravidelně kartáčoval, ale asi to nestačilo.

Takhle to dál nejde

Pavla viděla i malinký, pouhým okem sotva patrný chloupek z psí srsti. A nejen to. Vadily jí jakékoliv sebemenší drobinky, které upadly na podlahu. Hned u nich byla se smetákem a lopatkou a už zametala

Vyčítala mi i to, když mi během jídla náhodou něco upadlo na koberec. Dokonce jsem musel přestal jíst v obývacím pokoji ve své sedací soupravě, tak jak jsem byl zvyklý.

Nakonec mi Pavla řekla, že takhle to dál nejde. Ona nebude kvůli psovi každý den vysávat a vytírat podlahu, aby bylo v bytě čisto. A musím se prý rozhodnout – buď půjde z domu ona, nebo pes.

Jak myslíte, že jsem se rozhodl? Ještě ten den si Pavla sbalila svoje věci a opustila mě.

The post Vašek (32): Přítelkyně mi dala ultimátum. Buď ona, nebo můj pes appeared first on Top Stories.

Ojeté auto jsem vybíral na inzerátech i v bazarech

Přiznám se, že jsem ojeté auto vybíral opravdu dlouho, protože jsem chtěl za svoje peníze co nejlepší auto, které bude málo ojeté a nejlépe nikdy nebourané se servisní knížkou. Je pravda, že nabídky se hodně liší, někde máte za 100 tisíc na první pohled velice dobře vypadající auto, které má najeto okolo 80 tisíc kilometrů a jinde za tuto cenu koupíte auto s nájezdem přes 200 tisíc kilometrů.

Po měsíci jsem si určil jasná pravidla. Auto do 200 tisíc korun, nejvýše 7 let staré a najeto maximálně 100 tisíc kilometrů. Takových aut je opravdu hodně, která toto kritérium splňují. Nejvíce jsem se díval po autech ve verzi kombi, kvůli převážení kočárku.

Koupil jsem nádherné a málo ojeté auto, se kterým jsem jezdil 14 dnů

Koupil jsem ojeté auto, které se mi velice líbilo. Sehnal jsem ho na inzerát od solidně vypadajícího muže, který mi dokonce na místě dal ještě 10 tisíc korun slevu, když si auto koupím hned. Souhlasil jsem a vyrazil pro peníze, které jsem zrovna u sebe neměl.

Muž na mě čekal a jakmile jsem dorazil s penězi, tak jsem s ním podepsal kupní smlouvu, kterou jsem si několikrát přečetl. Po podepsání smlouvy jsme společně jeli auto přepsat a bylo konečně moje.

Manželka byla nadšená, dokud u nás někdo nezazvonil

Když jsem přijel domů, tak manželka byla z auta nadšená. Auto vypadalo jako nové uvnitř i z venku. Další den se ihned vyrazilo na výlet, kdy jsem s autem bez problému najel skoro 800 kilometrů.

Byl pátek odpoledne a zazvonil nám zvonek. Když jsem otevřel, tak tam stála policie s pánem v černém obleku s oznámením, že mi auto bylo prodáno neprávem a musí mi ho zabavit. Nemohl jsem uvěřit, že je něco takového možné, já jsem přeci za auto zaplatil a mám na něj kupní smlouvu.

Je to už dva měsíce a já nemám auto ani peníze. Jediné, co mi zbývá, tak se soudit s mužem, který mi auto prodal a je v exekuci. Takže to vypadá, že se peněz stejně jen tak nedočkám.

The post Marek (29): Koupil jsem ojeté auto, které bylo v exekuci. Nemám ani auto, ani peníze appeared first on Top Stories.

První víkend po stěhování jsem vyrazil na houby

Hned první víkend po stěhování jsem se rozhodl prozkoumat okolní les. Hned jak jsem do lesa vešel, tak jsem byl uchvácen nádherně zachovalou přírodou. Díky tomu jsem se vůbec nedíval, kam vlastně jdu a hlavně jsem si vůbec nehlídal cestu zpátky.

Po zhruba dvou hodinách, když jsem byl uprostřed lesa, jsem zjistil, že jsem se asi ztratil. Na všechny strany, kam jsem se podíval, tak byl jen les. Říkal jsem si, že vyrazím jedním směrem a určitě musím někam dojít.

Po půl hodině jsem narazil na ženu. Říkal jsem si v duchu, že mám vyhráno, protože mi určitě poradí, kudy z lesa ven. Jenže ona byla úplně ve stejné situaci jako já. Nebyla sice v lese sama, ale odpojila se od své skupiny.

Dvě společné hodiny a zamiloval jsem se až po uši

Po dvou hodinách, kdy jsem si povídal s tou pro mě zatím cizí paní, jsem se do ní prostě zamiloval. Líbila se mi vzhledově i názorově. Měla společně koníčky a co bylo důležité, nebyla ani zadaná.

Povídala si se mnou velice pěkně. Když se nám po dvou hodinách konečně podařilo narazit na vesnici, tak jsem ji pozval na večeři.

Byla to asi ta nejmíň romantická večeře, protože v hospodě byl jen utopenec s cibulí, ale i tak nám chutnalo. Díky tomu se mi zalíbila ještě víc, že to prostě není žádná nafoukaná holka z města, jaké jsem do té doby potkával.

The post David (33): Vyrazil jsem do lesa na houby a našel svou osudovou lásku appeared first on Top Stories.

Jeden měsíc jsem neměl na splátky, tak jsem si musel vzít další půjčku

Jednou mi to opravdu nevyšlo a musel jsem si vzít další úvěr. Tím jsem se dostal do kolotoče, ze kterého už nebyla cesta ven. Bral jsem si další a další úvěry, abych vůbec dokázal platit splátky těch předešlých. Dostal jsem se do situace, kdy mi už nikde nepůjčili, takže jsem musel začít prodávat své věci.

Ze začátku jsem prodal hlavně elektroniku, za kterou jsem dostal pár peněz, potom přišlo na řadu auto a nakonec i pozemky, které jsem měl z dědictví.

Najednou jsem neměl, co prodat, ani jak splácet

Asi po dvou letech jsem byl v situaci, že jsem neměl, co prodat a můj příjem nebyl dostatečný.  Upomínky na platby jsem tedy mohl házet pouze do koše a čekat, co se bude dít dál. Jednou mi u dveří zazvonil exekutor, který mi oznámil, že je se mnou zahájeno exekuční řízení.

Vlezl mi do bytu, kde v podstatě zjistil, že už mi nemá, co pořádně zabavit. Polepil si několik věcí za pár stovek korun, jako byl kávovar a toustovač. Dostal jsem exekuci na plat, takže mi pravidelně mizí peníze z výplaty.

Tato situace mě opravdu hodně poučila. Jakmile všechny dluhy zaplatím, tak povedu život úplně jinak. Poznal jsem, že je lepší si na věc prvně našetřit a potom si ji teprve koupit. Byla to blbost v mládí, která se se mnou potáhne ještě několik let. Snažím se teď šetřit každou korunu, abych byl schopný svoje dluhy, co nejdříve zaplatit.

The post Tomáš (33): Lepil jsem jeden dluh druhým. Chvilku to fungovalo, ale pak zazvonil exekutor appeared first on Top Stories.

Půjčku jsem mu nabídl zcela bez obav

Kamarád si opravoval dům po babičce, kde se chtěl nastěhovat se svou rodinou. Práce nešla tak rychle, jak si představoval a hlavně finanční rozpočet se od původního plánu neustále navyšoval. Najednou byl bez financí a stavební práce musel na čas zastavit.

Bydlel s manželkou, synem a dcerou v malém bytě v jednom pokoji. Proto se rozhodnul pro půjčku z banky. Chtěl si půjčit 600 000 korun, za které by si dal domek dohromady. Nechal si vypočítat úrok a chtěl se se mnou poradit, jestli do toho jít nebo ne.

Já mám své bydlení s rodinou zajištěné a máme s manželkou hodně naspořeno. Proto jsem mu jako nejlepšímu kamarádovi nabídl bezúročnou půjčku. Ihned souhlasil a bylo z něj vidět velké nadšení. Přece jenom tím hodně ušetří, než kdyby si vzal takovou půjčku v bance, kde bude muset platit vysoký úrok.

Peníze jsem mu převedl a už to začalo

Převedl jsem mu peníze s tím, že pošle za tři měsíce první splátku. Už při první splátce byl problém, kdy jsem čekal týden po dohodnutém termínu. To mi vysvětlil tím, že zapomněl na přesné datum. První splátka poté přišla. Druhá splátka přišla den před dohodnutým termínem a byla to poslední splátka, kterou jsem od něj viděl.

Další splátka mi už nepřišla. Když mi náhodou zvedne telefon, tak se pořád jen vymlouvá, že peníze teď na zaplacení nemá, ale abych se nebál, že o ně určitě nepřijdu.

Je to skoro rok od poslední splátky a já jsem z toho opravdu nervózní. Možná by mi to tak nevadilo, kdybych nevěděl, že byl na velice luxusní dovolené a koupil si nové drahé auto.

Odcházím z toho všeho  s obrovským ponaučením, že půjčovat kamarádům se prostě nemá. Může vás to stát nejen přátelství, ale i hodně peněz.

The post Martin (36): Půjčil jsem peníze nejlepšímu kamarádovi, byla to moje největší chyba appeared first on Top Stories.

Takto to fungovalo zhruba těch deset let, kdy jsem jezdil opravdu hodně. Já jsem si šetřil na vlastní byt, takže peníze se mi opravdu hodily. Tučná výplatní páska mně vždy spravila náladu, a už mi tolik nevadilo, že jsem pořád na cestách. Převážně jsem žil jen v autě.

Z ničeho nic výpověď, ale proč? Nechápal jsem…

Z ničeho nic jsem se vrátil na firmu a měl jsem tam přichystanou výpověď. Nechápal jsem proč, vždyť přece jezdím pořád stejně, mám nejméně problémů na cestách. Žádnou škodu jsem firmě neudělal, naopak jezdím pořád velice dobře.

Výpověď jsem přijal s tím, že přece nebudu pracovat někde, kde mě nechtějí. Začal jsem si hledat práci jinde, ale všude to bylo stejné. Pokud budete vybrán, tak se ozveme. Ze začátku jsem tomu věřil, říkal jsem si, že řidičů je málo, tak o práci nebude nouze.

Hledání nového zaměstnání

Po pěti měsících marného hledání jsem začal zjišťovat, proč mě ve firmách nepřijímají a dostal jsem šokující odpověď. V každé firmě se snaží na řidiče informovat. Kde jinde než u předchozího zaměstnavatele. Ten všude rozhlašoval, že jsem nejhorší zaměstnanec, nechodil jsem včas, bloudil jsem na cestách a dokonce jsem ho měl údajně okrást.

Říkal jsem si, proč to dělá? Nelenil jsem a vyrazil se svého bývalého zaměstnavatele zeptat. Když jsem ho konfrontoval s celou situací, tak se ze začátku vymlouval. Nakonec mi řekl, že je to kvůli té nevinné puse, kterou jsem si dal s jeho ženou na vánočním večírku. Žena od něj odešla, protože si tam prý uvědomila, že by mohla v životě zažít ještě něco vzrušujícího.

The post Marek (39): Dostal jsem nečekanou výpověď a dlouho jsem si nemohl nikde najít práci. Byla v tom jedna nevinná pusa appeared first on Top Stories.

Byli jsme pro sebe stvořeni

S Lucií jsme se seznámili během studia na vysoké škole. Ona právnička, já ekonom. Ladilo nám to dokonale ve všem, takže nám nic nebránilo v tom, abychom se po promoci vzali. Děti jsme tak záhy neplánovali, naším plánem bylo si vybudovat kariéru, pořídit byt a užívat si cestování. To se nám beze zbytku splnilo.

Roky letěly a my jsme s Lucií žili spokojeně, když mi jednou oznámila, že je těhotná. Asi selhala antikoncepce. Když už se to stalo, vzali jsme novou situaci jako fakt a začali se připravovat na rodičovskou roli. S Lucií jsem absolvoval ultrazvuk a byl jsem dokonce u porodu. Nebyl to právě nejpříjemnější zážitek, ale Lucii jsem to neřekl. Asi by jí to mrzelo.

Rodičovství asi není pro každého

Malého Pavlíka jsme si přivezli z porodnice domů a začal kolotoč, který snad neměl konce. Lucie byla nevyspalá, protože synek byl docela náročné miminko, které vyžadovalo stálou péči. Nechtěl sám usínat a často plakával. Pomáhal jsem, co jsem stihl, ale někdo musel chodit do práce a vydělávat. Potřeboval jsem být odpočinutý.

Po čase mi Lucie začala vyčítat, že já to mám mnohem lepší. Ráno se seberu a odejdu do svého zaměstnání. Zatímco ona musí být doma s Pavlíkem. Zrovna mu rostly zoubky, takže byl ještě uplakanější než normálně. Navrhla mi, že si vyměníme role, abych si to prý také vyzkoušel, jaké to je se celý den starat o dítě a domácnost. A ona v práci přijde na jiné myšlenky. Moc se mi na rodičovskou dovolenou nechtělo, ale nakonec jsem na to přistoupil.

Chůva naše problémy vyřešila

Péči o Pavlíka a domácnost jsem vydržel jeden měsíc. Neměl jsem na to, abych dělal tátu v sukni. Nakonec jsme se s Lucií domluvili, že Pavlíkovi zajistíme chůvu. Starat se o dítě totiž nebavilo ani jednoho z nás. Nyní jsme oba spokojeni opět ve svém zaměstnání a Pavlíka vychovává prověřená profesionální chůva.

Nakonec i v minulosti to tak bývalo, že děti mívaly chůvy. Nemáme s Lucií pocit, že bychom našemu synovi něco odpírali. Materiálně je nadstandardně zabezpečený, a když se vrátíme večer z práce, chvíli s ním pobudeme. Nejvíce společného času trávíme o víkendech.

The post Kryštof (38): Starat se o naše jediné dítě jsme se ženou nezvládli. Dali jsme přednost práci a svěřili ho raději chůvě appeared first on Top Stories.

Náš první kontakt byl velice dobrý a příjemný. Sousedský vztah brzo přerostl k začátečnímu přátelství, které jsem si myslel, že nějakou dobu vydrží.

Později se ukázalo, že kamarádi nebudeme a to jen kvůli pár tisícům, které se mají společně zaplatit za přípojky ke stavebním pozemkům.

Problém začal při vyřizování připojení na plynovou přípojku

Když za mnou soused přišel, že by se chtěl připojit na plynovou přípojku, kterou jsem si nechal vybudovat ke svému domu, neměl jsem s tím žádný problém a myslel jsem, že se sám zeptá, jestli by měl něco přispět.

Nezeptal se a pokračovalo to vodovodní přípojkou a kanalizací. Celkově mě přípojná místa ve spolupráci s obcí přišla na pár desítek tisíc. Sousedovi jsem o tom několikrát říkal, ale nereagoval. Pak jsem to už nevydržel a jednou jsem mu řekl, jestli by se nechtěl nějakým způsobem na připojení domů podílet, protože měl vše nachystané díky mému času a financím.

Vysmál se mi a řekl, že nic platit nebude

Ano, opravdu se mi soused vysmál, že nic platit rozhodně nebude, protože nemám jasně prokazatelné, kolik mě to přesně stálo a jestli jsem vůbec za něco platil.

V podstatě jsem kvůli pár tisícům přišel o kamaráda a možná i dobrého souseda. Někdy si to trochu vyčítám, že jsem za ním s prosbou o podílení se na nákladech šel.

The post Jarek (27): Pokřivené sousedské vztahy kvůli pár tisícům? Ano, i to je realita, která může potkat každého appeared first on Top Stories.

Nikdy by mě nenapadlo, kde všude má schovaný alkohol…

Jako každý chlap jsem doma úklidu nevěnoval velkou pozornost a v podstatě jsem nechodil do jiných skříněk než do vlastní, kde mám svoje oblečení. Postupem času se mi žena zdála čím dál více nervóznější, a to vždy do večeře.

Potom jí totiž začal čas, kdy mohla pít, aniž bych to poznal. Přiznávám, že si dávala opravdu hodně záležet na tom, abych nic nepoznal. Jenže objem, který každý večer pila se čím dál více zvětšoval, až už prostě nebyla schopná zamaskovat, že je opilá.

Když jsem začal něco tušit, tak jsem prošel dům a našel jsem na několika místech otevřené lahve tvrdého alkoholu. Alkohol byl v podstatě v každé místnosti domu. I na záchodě, který máme o velikosti metr na metr.

S postupem času to bylo horší a horší

Jednou ráno měla žena smůlu, když ji zastavila hlídka policie a provedla u ní dechovou zkoušku. Nadýchala bezmála dvě promile, takže okamžitě přišla o řidičský průkaz. Pro její povolání to byla katastrofa, takže dostala okamžitou výpověď. Jako obchodní zástupkyně si prostě nemohla dovolit neřídit.

Vyhazov byl asi poslední kapka, která jí v jejím pití dorazila. Díky tomu, že zůstala doma, protože si nemohla najít práci, tak začala pít ještě o to víc. Běžně jsem ji při příchodu z práce našel se válet na podlaze úplně namol.

Několikrát jsem ji varoval, že to takhle dál nepůjde. Říkal jsem jí, ať se jde léčit, že to určitě společně zvládneme. Léčení žena odmítala a já jsem po dalších 6 měsících musel odejít. Momentálně se rozvádíme a zatím ještě moje manželka postupně přichází i o své kamarády a rodiče, kterým dělá v opilosti jen ostudu.

The post Petr (40): Za celé 3 roky vztahu před svatbou jsem nepoznal, že má problém s alkoholem appeared first on Top Stories.

Prostředí bylo docela slušné, ale jídlo bylo hrozné, hodně lidí nedojedlo ani první chod. V ten moment za mnou přišel číšník, že mu mám dát zálohu na naši útratu. Zálohu jsem mu dal, protože mi tchán zdůraznil, že vše kolem hostiny platím já. Vlastně jsem platil od prstýnků mimo šaty nevěsty všechno.

Hostina nebyla nic moc, dost lidí bylo otrávených, naštěstí ne z jídla, ale pouze náladou. Bylo tam i několik lidí, které jsem vůbec nikdy neviděl, nikdo je nikdy pak už neviděl a do teď ani nevím, co byli zač.

Když přijely taxíky a rozvážely hosty, měl jsem doplatit hostinskému zbytek útraty, zjistil jsem však, že víc jak pár desítek tisíc u sebe nemám. Naštěstí tam byl kamarád, který měl vždy dost hotovosti u sebe a půjčil mi s tím, že až vyberu z bankomatu, tak mu to dám. V podniku chtěli totiž jen hotovost, prý že to tak tchán domluvil s tím, že to bude bez daně a levnější.

Bylo to tak správně, že ženich platí vše, nebo se to obvykle dělí?

Píšu o tom dnes, protože tenkrát mi to bylo jedno, byl jsem šťastný, ale teď už jsem rozvedený a tak si pokládám otázku, kde jsem tenkrát udělal chybu, nebo něco přehlédnul? Udělal jsem vůbec nějakou chybu?

The post Hynek (33): Když jsem se ženil, byl jsem mladý a nezkušený trouba. A na to jsem slušně doplatil appeared first on Top Stories.

Dorazili jsme do jedné moravské restaurace, kde Pražáky vyloženě ignorují. Sedíme tam delší dobu. Všichni, co přišli po nás, už dostali jídlo, nebo dojedli a my jsme si ještě ani neobjednali.

Moje milovaná žena už začala ztrácet trpělivost, že nedostala svou hlávku salátu a začala se díky tomu se mnou hádat. Dokonce pohrozila rozvodem a nakonec mě zaúkolovala, abych jí objednal něco lehkého, že se jde zatím upravit.

To jsem si přece nemohl nechat líbit

A tak jsem začal hledat na jídelníčku to nejtučnější jídlo, co mají. Já si dal klasicky řízek se salátem. Jakmile se vrátila, zeptala se, jestli už máme objednáno. Řekl jsem jen, že ano.

Když přišel číšník se slovy „řízek pro pána a pro dámu moravský vrabec se zelím“ a dodal „chtěla jste ho se zelím, že ano?“ málem jsem vyprskl smíchy.

Snědla to všechno.

The post Ondra (47): Moje žena si dává v restauraci jenom saláty, aby nepřibrala. Výlet na Moravu všechno změnil appeared first on Top Stories.

Byla to nakonec docela velká pařba, pilo se ve velkém, ale závěr předčil všechno.

Někdo přinesl karton „pravé“ ruské vodky. Už jsem byl docela dost v  náladě, a tak jsem si hned popadl jednu láhev do ruky a říkal jsem všem okolo, že ta mě určitě udrží na nohách až do rána.

Kolem poledne jsem se probudil na seníku, který je na půdě hospody. Po obědě, kdy jsem se cítil dobře, jsem si dal ještě kafe a poté jsem nabídl, že kdo chce hodit do města, mám volné místo.

Skončil jsem v nemocnici

Jakmile jsem všechny rozvezl, šel jsem domu dospat předešlý večer. V noci mi ale začalo být dost zle a přítelkyně musela zavolat záchranku.

V nemocnici mi řekli, že mám otravu alkoholem, že jsem toho moc vypil. To jsem si hned dvakrát oddechl, jednak že to byl čistý alkohol a podruhé, že mě nezastavili nikde policajti a nedali mi dýchnout.

The post Kamil (23): Šel jsem známému na svatbu. Byla to pařba, na kterou nikdy nezapomenu appeared first on Top Stories.

Až na jednu věc, jsem opravdu velký perfekcionista v rámci úklidu a on v tomto ohledu naprostý lenoch. A tak není překvapením, když napíšu, že díky tomu mezi námi vznikají určité problémy.

Vždy, když si uděláme hezký večer u televize, tak se u toho udělá menší nepořádek. Popcorn na sedačce, zašpiněné nádobí, neustlaná sedačka. No asi si dokážete představit, jak to asi tak může vypadat po filmovém večeru.

Jsem naučený od maminky

Já jsem zvyklí si tak, jak mě maminka vychovala, večer po sobě poklidit, abych se ráno vzbudil do čistého.

Přítele však neskutečně štve, že místo toho abych si šel po filmu lehnout, tak uklízím. Jednou se tak moc urazil, že se mu hned nevěnuji a několik dnů jsme měli tichou domácnost.

Zajímalo by mě, zažíváte doma někdo něco podobného?

The post Radek (37): S přítelem máme na uklízení odlišný názor appeared first on Top Stories.

Má to obrovskou výhodu. Tím, že se navštěvujeme občas a nevidíme se tak pořád, o to víc se na sebe těšíme a náš vztah je daleko intenzivnější. A má to také jednu další velkou výhodu, když ke mě nepřijde, jdu já k ní a nemusím doma uklízet.

Po čase přichází bod zvratu

Po nějaké době, snažím se to samozřejmě, co nejvíce protahovat, přijde však doba a to obvykle bývá tak po jeden až dvou letech, kdy se řeší, jestli začneme společně bydlet. A protože mě se nikam stěhovat nechce a vlastně mám rád svou single domácnost, tak vztah po dalším roce rozhodování skončí vzájemnou dohodou.

Teď mám čerstvý vztah, tak jsem zvědavý, jak to dopadne tentokrát.

The post Martin (28): Líbí se mi být ve vztahu a žít odděleně appeared first on Top Stories.

Několik kamarádů se hned nabídlo, ale jelikož jeden z nich bydlí v naší ulici, půjčil jsem si od něj.

On se mě zeptal, zda bych mu přes víkend půjčil na oplátku kolo, které jsem pár měsíců dozadu kupoval za 40 000 korun. Řekl jsem jasně, přece se známe minimálně dvacet let, takže jsem zaplatil a pak jsme společně odjeli domů, kde jsem mu kolo předal.

V neděli ho měl vrátit

V neděli večer ho měl vrátit, ale nepřišel. Tak jsem mu volal, nezvedal telefon, šel jsem k němu domů, otevřel mi dveře a já na něj, aby mi vrátil moje kolo. A on, víš ty co, nemusíš mi vracet nic za ten večer a já si nechám kolo.

A takhle se teď už rok soudím s kamarádem od dětství a zatím marně hledám spravedlnost.

The post Mirek (38): Vzájemná kamarádská půjčka, která se trochu zvrtla appeared first on Top Stories.

Nejhorší na tom bylo, že jsem účetní podklady převzal od bývalého zástupce a pokračoval se stavem, který mi byl předán. Paní vedoucí prodejny velmi rázně obhajovala výsledky bývalého zástupce, se kterým podle toho, jak se u nás v obchodě šušká, měla poměr a snažila se vše hodit na mě.

To se jí dokonce povedlo. Na stole mám výpověď a nejen, že přijdu o místo a práci, která mě baví, navíc se začala vyšetřovat zpronevěra v řádech milionů korun.

Teď se ovšem zjistilo, že se bývalý zástupce vypařil a podle vyšetřovatelů mělo docházet ke zpronevěře už před deseti lety.

To nejlepší nakonec

To nejlepší nakonec je, že paní vedoucí stále zůstává na své pozici a nadále trvá na tom, že za zpronevěru jsem zodpovědný jenom já a nikdo jiný.

Co neudělá s jinak normální ženskou jeden románek, že?

The post Milan (25): Manko v supermarketu a zpronevěra. Vedoucí to na mě chtěla hodit appeared first on Top Stories.

Přijel jsem k němu a on celý zářil, nikdy jsem ho neviděl šťastnějšího. Hned mě představil svému novému objevu, choval se k ní jako k princezně. Společně jsme pili, povídali si, pak jsme vyšli na balkón a já se opřel o zábradlí. Ruku jsem měl za zády, aby mě studený kov nechladil do zad. Vedle mě se stejným způsobem opřela nejdříve ona a pak kamarád.

Stalo se něco, na co se nedá zapomenout. Ona mě za zády chytla pevně za ruku, podíval jsem se na ní a hned viděl, že se jí líbím. Její oči mi šeptaly, co se nahlas neříká.

Nemohl jsem to udělat

Podíval jsem se na kamaráda, jak byl šťastný a i když já jsem nikoho v té době neměl a ona se mi navíc taky líbila, prostě jsem nedokázal zradit kamaráda.

Teď jsem byl na jejich svatbě a čekají první dítě. Věřím, že i na mě to čeká.

The post Marek (29): Přej a bude ti přáno appeared first on Top Stories.