Muž, který utrpěl vážné poranění hlavy, strávil nějaký čas v kómatu. Když se konečně probudil, zjistil, že si z prostoru mezi životem a smrtí přinesl něco nového. Kvůli poškození mozku nyní prožívá prorocké vize a jasnovidecké zážitky, které jsou spuštěny pouhým dotykem.

To je ve stručnosti zápletka hororového románu „Mrtvá zóna“ amerického spisovatele Stephena Kinga z roku 1979. Případ 22letého britského studenta Roba Balla z roku 2009 však dokazuje, že realita někdy napodobuje fikci.

V březnu 2009 je Ball brutálně napaden na parkovišti ve městě Southend-on-Sea v jižní Anglii, což mu způsobí vážné poranění hlavy a ohrožuje jeho život. Následující dva týdny stráví v kómatu. Jakmile se začne zotavovat, uvědomuje si, že něco není v pořádku. Může těžké poranění hlavy skutečně vyvolat spontánní jasnozřivost?

Když se Rob Ball probudí po dvou týdnech v kómatu, téměř si nepamatuje svůj předchozí život. Musí se znovu učit mluvit, chodit i používat příbor.

zdroj:pixabay.com

Zatímco znovu získává základní dovednosti, začne věřit, že nyní dokáže i něco, co dříve neuměl – předvídat budoucnost. Tvrdí, že ve své hlavě slyší hlasy, které k němu promlouvají a poskytují mu konkrétní informace o lidech, které často ani nezná. Může být tato schopnost důsledkem trvalého poškození mozku a rozvoje duševní nemoci? Možná.

Nicméně je zarážející, že informace, které od těchto hlasů získává, se ukazují jako přesné. „Hlasy byly tak jasné, že jsem začal lidem říkat, co mi o nich v hlavě zaznělo, často šlo o úplně neznámé lidi na ulici,“ popisuje Ball. „Dostával jsem zprávy, které předpovídaly nemoci, lásku nebo smrt,“ dodává. Také úspěšně určil pohlaví sedmi nenarozených dětí a dokázal najít klíče, které ztratila jeho matka.

zdroj:pixabay.com

Záhadný mozek

Podle neurologů by hlasy, které Ball slyší, mohly pocházet z poškození mozku, které někdy vede k neschopnosti rozlišit vnitřní myšlenky od vnějších hlasů. To, co Ball vnímá jako hlasy, by mohly být jen jeho vlastní myšlenky. Ovšem vysvětlit, proč se tyto myšlenky následně ukazují jako přesné, je obtížnější.

Odborníci z britského rehabilitačního centra pro pacienty s úrazy hlavy přiznávají, že se s jasnozřivostí po mozkovém traumatu dosud nesetkali, ale někdy se u pacientů objevují nové dovednosti jiného druhu. Někteří pacienti objevují výtvarné či hudební talenty, jiní začínají mluvit s cizím přízvukem. Neurologové mají pro tyto jevy vysvětlení.

Mozkové signály se mohou v určitých případech přesměrovat přes jiné oblasti, aby se vyhnuly poškozeným částem. To může vést k tomu, že se u pacienta objeví nová schopnost.

Znamená to, že je lidský mozek schopen také jasnozřivosti, nebo je případ Roba Balla skutečně nevysvětlitelný?

The post Podivuhodnost po probuzení z kómatu : Pacient jako jasnovidec appeared first on Top Stories.

V roce 1866 neurolog Richard von Krafft-Ebing přiřadil jména dvou evropských aristokratů, markýze de Sade a Leopolda von Sacher-Masocha, k nestandardnímu sexuálnímu chování, které pozoroval u svých pacientů. Tito muži promítli své vnitřní touhy do literárních děl, čímž přispěli k vytvoření základů pro moderní sexuologii. Krafft-Ebingova kniha Psychopatia Sexualis přinesla světu pojmy sadismus a masochismus, popisující lidi, kteří nacházejí sexuální uspokojení v působení či přijímání bolesti. Tyto praktiky byly tehdy považovány za závažnou odchylku a vyžadovaly léčení.

Krafft-Ebingova práce ovlivnila sexuologii, psychiatrii a psychologii na desetiletí dopředu a položila základ pro vznik nových termínů, z nichž BDSM je dnes nejpoužívanější.

zdroj:pixabay.com

Sadomasochismus v umění a kultuře

Popkultura často zobrazuje sadomasochismus prostřednictvím symbolů jako jsou provazy, pouta, biče a řetězy. Ale kde se tyto praktiky skutečně vzaly? Sadomasochismus zahrnuje dobrovolnou směnu moci mezi partnery a propojení bolesti s rozkoší.

Například mezopotámská bohyně Inanna bičovala své následovníky během rituálů, aby je přivedla k sexuální extázi. Řecké umění také často zobrazovalo bičování, což naznačuje, že tyto praktiky byly běžné. V antické Spartě se mladí muži podrobovali bičování na oltáři bohyně Artemis, a ten, kdo vydržel nejdéle, získal respekt a čest. Podobné praktiky se objevovaly i u Etrusků, jak dokládá například „Hrobka bičování“ s freskami z 5. století př. n. l., které zobrazují bičování v kontextu náboženských rituálů.

V Indii mezi 4. a 6. stoletím mnich Vatsjájana ve své Kámasútře popsal, jaké části těla jsou ideální pro jemné údery, aby se zvýšil pocit rozkoše. Dokonce doporučil specifické techniky úderů a kousání, čímž ukázal, že praktiky spojené s bolestí byly součástí erotiky již před tisíci lety.

zdroj:pixabay.com

Středověk a změna vnímání

Ve 12. století se na evropských dvorech objevily příběhy o rytířích, jejichž láska a oddanost byly často spojeny s psychickou bolestí a touhou. Sebemrskačství bylo v pozdním středověku považováno za prostředek k očištění od hříchů, což vedlo k vzniku flagelantských hnutí, která praktikovala bičování jako duchovní očistu.

Markýz de Sade a Sacher-Masoch

Francouzský šlechtic markýz de Sade svými literárními díly a reálnými činy posunul sadomasochismus do popředí zájmu. Byl několikrát uvězněn za své sadistické praktiky a jeho knihy, jako 120 dnů Sodomy, se staly klasikou, byť často odsuzovanou. Jeho romány Justina a Julietta zkoumají rozdílné cesty dvou sester v drsné společnosti, přičemž autor nezvykle upřednostňuje neřest nad ctností.

Rovněž Leopold von Sacher-Masoch, inspirovaný svou fascinací silnými ženami, zanechal nesmazatelnou stopu v historii masochismu. Jeho román Venuše v kožichu popisuje vztah plný nadvlády a podřízení, který se vymyká běžným konvencím. Tento příběh se stal klíčovým textem pro pochopení masochismu.

Moderní doba a přijetí sadomasochismu

Ve 20. století, zejména s uvolněním společenských norem, se sadomasochismus stal součástí populární kultury. Ikony jako Bettie Page přinesly do mainstreamu symboliku BDSM, včetně erotického prádla a důtek. Dnešní společnost je vůči sexuálním preferencím mnohem otevřenější, a pokud jsou praktiky prováděny mezi dospělými s jejich souhlasem, jsou akceptovány jako legitimní součást lidské sexuality.

The post Historie bolesti a rozkoše: Sadomasochismus od starověku po současnost appeared first on Top Stories.

V únoru 2013, kdy celý svět slaví svátek zamilovaných, přijíždí Reeva Steenkampová do domu Pistoriuse v jihoafrické Pretorii. Před vstupem do domu ještě žertuje s ochrankou. Toho večera však namísto romantického večera dojde k tragédii. Podle svědků z řad sousedů probíhá v domě divoká hádka, která vyústí ve střelbu kolem třetí hodiny ráno.

Pistorius následně tvrdí, že si Reevu spletl se zlodějem, když ji čtyřmi výstřely – do hlavy, paže, pánve a ruky – zasáhl přes zavřené dveře koupelny. Atlet se obhajuje tím, že jednal ve strachu a bez svých protéz se cítil zranitelný. Následně se snažil otevřít dveře kriketovou pálkou a umírající Reevu odtáhl po schodech, kde se ji pokoušel resuscitovat.

zdroj:pixabay.com

Oscar Pistorius, známý svou výbušnou povahou a agresivitou, čelí obviněním z úmyslné vraždy. Soud ho nakonec shledá vinným z vraždy a odsoudí k 13 letům a pěti měsícům vězení. Případ vyvolal celosvětovou debatu o domácím násilí, spravedlnosti a roli hendikepovaných sportovců ve společnosti.

Temná stránka sportovního hrdiny

Pistoriusův případ odhalil temné stránky jeho osobnosti, které byly dlouho skryty za jeho sportovními úspěchy. Jihoafrický atlet, který se proslavil svou odvahou a houževnatostí, se najednou ocitl v centru kontroverzí a skandálů. Svědci a bývalí známí popisují Pistoriuse jako extrémně žárlivého a agresivního jedince s nebezpečnou zálibou ve střelných zbraních.

Policie již dříve zasahovala v jeho domě kvůli nařčení z domácího násilí. Pistorius dokonce strávil noc v policejní cele kvůli napadení ženy. Podle výpovědí přátel a známých Reevy Steenkampové byl jejich vztah poznamenán jeho výbušným chováním a patologickou žárlivostí. SMS zprávy mezi Pistoriusem a Reevou odhalují napětí a obavy, které v jejich vztahu panovaly.

Soudní proces

Soudní proces s Pistoriusem přitahoval pozornost médií z celého světa. Pistorius se během soudních stání snažil přesvědčit porotu o své verzi událostí, často s dojemnými projevy a demonstrativním chováním. Soudkyně Thokozile Masipaová původně kvalifikovala událost jako zabití z nedbalosti a odsoudila Pistoriuse k pěti letům vězení. Odvolací soud však případ překvalifikoval na vraždu a zvýšil trest na 13 let a pět měsíců.

zdroj:pixabay.com

Život za mřížemi a hledání odpuštění

Během pobytu ve vězení se Pistorius několikrát pokusil o sebevraždu a tvrdil, že má zdravotní problémy. Jeho právníci tvrdili, že se obrátil k Bohu a hledá odpuštění od rodiny Reevy Steenkampové. Tento krok byl mnohými vnímán jako snaha o zajištění předčasného propuštění. Rodina Steenkampové však zůstala neoblomná a odmítla Pistoriovu žádost o odpuštění.

Dopady na veřejnost a společnost

Případ Oscara Pistoriuse rozpoutal celosvětovou debatu o domácím násilí, spravedlnosti a odpovědnosti sportovců jako veřejných osobností. Mnoho lidí zpochybňovalo, zda je možné oddělit sportovní úspěchy od osobního chování jednotlivce. Pistoriusův pád z obdivovaného sportovního hrdiny na odsouzeného vraha zůstává varovným příběhem o nebezpečí skrytém za zdánlivou slávou a úspěchem.

The post Beznohý střelec: zastřelil svou přítelkyni appeared first on Top Stories.

Evoluční psychologie a fyzická atraktivita

Podle evoluční psychologie jsou lidé přitahováni k fyzické atraktivitě, protože určité fyzické znaky mohou signalizovat zdraví a genetickou kvalitu potenciálního partnera. Například symetrie obličeje, která je často považována za atraktivní, může být indikátorem genetické stability a dobrého zdraví. Široká ramena a úzký pas u mužů, stejně jako plodnost naznačující znaky jako jsou velké oči a plné rty u žen, jsou dalšími příklady.

zdroj:pixabay.com

Studie na téma atraktivity

1. Studie Hatfielda a Sprecherové (1986)V této studii byla zkoumána fyzická přitažlivost a její vliv na romantické vztahy. Výzkumníci zjistili, že fyzická přitažlivost hrála klíčovou roli při prvních dojmech a rozhodování o tom, zda se budou dva lidé znovu vidět. Lidé byli ochotni investovat více času a energie do osob, které považovali za atraktivní.
2. Studie Finkel a Eastwick (2008)V rámci této studie bylo prováděno „speed dating“ experimenty, kde výzkumníci zjistili, že fyzická přitažlivost byla jedním z nejsilnějších faktorů ovlivňujících rozhodnutí o dalším setkání. Lidé byli více ochotni dát šanci někomu, kdo byl fyzicky atraktivní, i když jejich osobnostní rysy a zájmy nemusely být zcela kompatibilní.
3. Metaanalýza Langlois a kolegů (2000)Tato rozsáhlá metaanalýza shrnula výsledky více než 50 studií a zjistila, že fyzická atraktivita má významný vliv na různé aspekty sociálního a romantického života. Atraktivní jedinci byli častěji vnímáni jako šťastnější, úspěšnější a sociálně zdatnější, což může ovlivnit výběr partnera.

Vzhled versus osobnost

Ačkoliv vzhled hraje důležitou roli, nelze opomenout význam osobnostních rysů a vnitřních hodnot v dlouhodobých vztazích. Studie ukazují, že po počáteční fázi přitažlivosti se lidé stále více zaměřují na kompatibilitu osobnostních rysů, sdílené hodnoty a emocionální propojení.

zdroj:pixabay.com

Například studie Watsona a kol. (2004) zjistila, že partnerská spokojenost byla nejvíce ovlivněna podobností v osobnostních rysech a hodnotách, nikoliv pouze fyzickou atraktivitou. Lidé hledají partnery, kteří mají podobné zájmy, životní cíle a hodnoty, což je klíčové pro dlouhodobý úspěch vztahu.

Závěr

Vzhled má nepopiratelný vliv na výběr životního partnera, zejména v počátečních fázích vztahu. Evoluční psychologie a řada studií potvrzují, že fyzická atraktivita může signalizovat zdraví a genetickou kvalitu, což přitahuje potenciální partnery. Nicméně, jak se vztahy vyvíjejí, význam vzhledu klesá ve prospěch kompatibility osobnostních rysů a sdílených hodnot, které jsou klíčové pro dlouhodobou spokojenost a stabilitu vztahu.

The post Jaký vliv má vzhled na výběr životního partnera? appeared first on Top Stories.

Starověké začátky

Používání parfémů sahá až do starověku, s nejstaršími záznamy z Mezopotámie kolem roku 4000 př. n. l. První známá chemička, Tapputi, byla zmíněna v klínopisné tabulce, kde popisovala destilaci květin, oleje a kalamusu s dalšími aromatickými látkami. Staří Egypťané dále rozvíjeli umění parfumerie, používali vůně při náboženských rituálech, pohřebních obřadech a každodenní péči. Parfémy byly často vyrobeny z přírodních ingrediencí jako myrha, kadidlo a lilie a byly uchovávány v krásných alabastrových nádobách.

Jednou z nejcennějších vůní v historii je oud, získávaný z pryskyřičného dřeva stromu Aquilaria. Oud byl ceněn pro své bohaté a komplexní aroma a jeho vzácnost. Používal se nejen pro osobní vůně, ale také při náboženských a duchovních obřadech ve starověkých civilizacích na Středním východě, v jižní a jihovýchodní Asii.

Parfém v Řecku a Římě

Staří Řekové a Římané dále zdokonalili používání parfémů a integrovali je do svého každodenního života a oslav. Řekové věřili, že vůně mají božský původ, a používali je při uctívání bohů a bohyní. Římané, známí svou láskou k luxusu, popularizovali používání parfémů ve veřejných lázních, domácnostech a veřejných obřadech. Vyvinuli nové techniky extrakce a vytvořili sofistikované nádoby pro skladování a přepravu parfémů.

zdroj:pixabay.com

Islámský zlatý věk: Zdokonalování a inovace

Islámský zlatý věk (8.–13. století) znamenal významný pokrok v umění a vědě parfumerie. Učenci a alchymisté na Středním východě přinesli průkopnické poznatky, včetně vývoje destilačního procesu perským polyhistorem Avicennou. Tato technika umožnila extrakci esenciálních olejů z květin a bylin, což vedlo k rafinovanějším a silnějším vůním. Parfém oud si v tomto období získal nesmírnou oblibu a stal se symbolem bohatství a kultivovanosti.

Období renesance a baroka: Evropská elegance

Renesance v Evropě přinesla obnovený zájem o umění, vědu a kulturu, včetně umění parfumerie. Italští a francouzští parfuméři se proslavili svou dovedností a vytvářeli komplexní vůně, které byly velmi vyhledávané aristokracií. Catherine de Medici, královna Francie, sehrála klíčovou roli v popularizaci parfémů na francouzském dvoře. Přivezla svého osobního parfuméra René le Florentina z Itálie do Francie, což vedlo k založení Grasse jako centra parfémového průmyslu.

zdroj:pixabay.com

V období baroka dosáhlo používání parfémů nových výšin sofistikovanosti a extravagance. Parfémy se používaly nejen k osobní vůni, ale také k provonění rukavic, oděvů a dokonce i nábytku.

Zrození parfémového průmyslu

V 19. a 20. století svět znamenal industrializaci a komercializaci parfémového průmyslu. Pokroky v chemii umožnily vytvoření syntetických vůní, rozšíření nabídky dostupných vůní a zpřístupnění parfémů široké veřejnosti. Průkopníci jako François Coty revolucionalizovali průmysl marketingem parfémů v krásně navržených flakonech a vytvořením identity značky.

Založení ikonických parfémových domů ve Francii a dalších částech světa vedlo k vytvoření některých z nejslavnějších a nejtrvalejších vůní v historii. Vzestup módního a kosmetického průmyslu se dále prolínal s parfémovým průmyslem, kdy návrháři a celebrity uváděli na trh své vlastní vůně.

Dnes…

Dnes jsou parfémy nezbytnou součástí osobní péče a sebevyjádření. Odvětví se rozrostlo a zahrnuje rozmanitou škálu produktů, od špičkových luxusních vůní až po cenově dostupné každodenní vůně. Bohatá historie parfémů, od starověkých rituálů po moderní inovace, odráží trvalou fascinaci lidstva silou vůně. Jak se díváme do budoucnosti, umění parfumerie se bude nepochybně dále vyvíjet, spojovat tradice s inovacemi a vytvářet nové a neodolatelné vůně pro příští generace.

The post Vznik parfémů a jejich cesta časem appeared first on Top Stories.

Na Českolipsku v severních Čechách vlastnili 75letá Růžena H. a její o rok starší manžel malebnou roubenku. Jejich soužití však nebylo idylické. Podle Růženy její manžel nepřispíval na domácnost, trávil čas u televize nebo počítače, a dokonce ji psychicky a fyzicky týral. „Žádná žena by to 15 let nevydržela,“ řekla později.

Růžena později tvrdila, že její manžel plánoval odchod, což ji velmi rozčílilo. „Vzal auto, které jsme kupovali společně, a nářadí, které jsem platila já. To mě úplně dožralo,“ vysvětlila.

V říjnu 2021 přijíždějí k jejich domku severočeští kriminalisté a obviňují sedmdesátnici z vraždy manžela. Podle vyšetřovacího spisu došlo k vražednému útoku už 5. srpna 2021. Růžena se dostala s manželem do sporu a když se k ní obrátil zády, dvakrát ho udeřila topůrkem sekery do hlavy. Když zjistila, že je mrtvý, vzala nůž….

zdroj:pixabay.com

Kriminalisté uvedli, že Růžena začala manželovo tělo chladnokrevně porcovat, oddělila ruce a nohy v kloubech. „Bylo to hrozné. Nesmíte si myslet, že mi to dělalo nějakou radost,“ poznamenala později. „Musela jsem jen odříznout nohy, protože se mi nevešel do kolečka.“

Následně tělo naložila a odvezla k jámě na zahradě. Když si uvědomila, že by tělo mohli najít, rozhodla se ho spálit. Několik nocí pálila ostatky v plamenech, aby zničila důkazy. Když se někdo ptal na jejího manžela, tvrdila, že odešel za jinou ženou.

zdroj:pixabay.com

V červenci 2022 se koná hlavní líčení u Krajského soudu v Liberci. Růžena se přiznává a lituje svého činu. „Je mi líto, co jsem udělala. Nebylo to plánované, nešlo o úmysl,“ řekla. Znalecké posudky však vykreslují Růženu jako osobu se sníženou empatií, neschopnou kompromisu a se sklony k přikrášlování svých problémů.

Sestra zavražděného uvedla, že její bratr nebyl násilník. „Byl to spíš filozof, ani mouše by neublížil. Nikdy jsem si nevšimla, že by měli nějaké partnerské problémy,“ řekla. Její bolest zesiluje fakt, že nemůže bratra pochovat, protože nemá jeho ostatky.

Růžena byla v červenci 2022 odsouzena na 12 let vězení. Soudkyně uvedla, že jakýkoli trest je pro ni prakticky doživotím. Růžena následně prohlásila, že by raději podstoupila eutanazii než pobyt ve vězení, což jí samozřejmě nebude umožněno.

The post Stařenka ukončila manželství, které jí nevyhovovalo, děsivým způsobem appeared first on Top Stories.

Na konci roku 2019 začala galaxie SDSS1335+0728, dříve nenápadná, zářit jasněji než kdykoli předtím. Aby astronomové zjistili důvod, sledovali změny galaxie pomocí dat z různých vesmírných a pozemních observatoří. Nová studie publikovaná v časopise Astronomy & Astrophysics naznačuje, že tyto změny jsou pravděpodobně důsledkem probuzení masivní černé díry v jádru galaxie.

„Představte si, že léta pozorujete vzdálenou galaxii, která se zdá být klidná a neaktivní,“ říká Paula Sánchez Sáez, astronomka z německé ESO a hlavní autorka studie. „Najednou se v jejím jádru začnou dít dramatické změny jasnosti, které jsou bezprecedentní.“ Právě to se stalo u jádra SDSS1335+0728, které je nyní klasifikováno jako „aktivní galaktické jádro“ (AGN) – jasná kompaktní oblast poháněná masivní černou dírou.

zdroj:pixabay.com

Náhlé zvýšení jasnosti galaxie mohou způsobit i jiné jevy, jako jsou výbuchy supernov nebo slapové rozrušení, kdy hvězda přijde příliš blízko k černé díře a je roztrhána na kusy. Tyto změny jasnosti však obvykle trvají jen několik desítek nebo maximálně několik stovek dní. To ale neplatí v případě galaxie SDSS1335+0728. Její jasnost se zvyšuje již více než čtyři roky od prvního pozorování jejího zjasnění. Pozorované změny jsou navíc v této galaxii, vzdálené 300 milionů světelných let, velmi odlišné od všech dosud zaznamenaných.

Porovnáním dat získaných před prosincem 2019 a po něm vědci zjistili, že SDSS1335+0728 nyní vyzařuje mnohem více světla v ultrafialové, optické a infračervené oblasti. V únoru 2024 galaxie také začala vyzařovat rentgenové záření. Podle vědců je nejpravděpodobnějším vysvětlením probuzení černé díry a „aktivace“ galaxie. Podle Loreny Hernández Garcíi z chilské univerzity ve Valparaísu jde o první případ aktivace masivní černé díry v reálném čase.

zdroj:pixabay.com

Aby vědci vyloučili další možné příčiny změn v galaxii, budou ji nadále pozorovat. Stále existuje možnost, že jsme svědky neobvykle pomalého slapového rozrušení, nebo dokonce zcela nového jevu. Pokud by se však skutečně jednalo o slapové rozrušení, bylo by nejdelší a nejslabší, jaké kdy bylo pozorováno, uvádějí vědci ve své zprávě.

The post V souhvězdí Panny se před zraky astronomů pravděpodobně probouzí obří černá díra appeared first on Top Stories.

The post Superschopnost nebo podvod? Chůze po žhavém. appeared first on Top Stories.

Výzkumníci se dotazovali na názory na různé typy tzv. sexbotů – od jednoduchých modelů bez inteligence po ty, které se chovají a vypadají jako lidé. Dotazník také zkoumal výhody a nevýhody těchto robotů, preferovaný vzhled a etické otázky jejich využívání. Tento výzkum, vedený Davidem Černým z Ústavu státu a práva AV ČR a lékařem Zlatkem Pastorem, je jediným svého druhu v České republice.

Rozsáhlý on-line dotazník obsahující 180 otázek byl vyplňován od června 2019 do května 2020 a zahrnoval odpovědi 1 375 Čechů, z nichž 48 procent byly ženy. Autoři poznamenali, že vzorek respondentů není reprezentativní, ale spíše odráží názory mladších lidí otevřených diskuzi o sexu s roboty. Detailní výsledky jsou dostupné ve veřejně přístupných souborech statistika a psychologa Daniela Dostála.

zdroj:pixabay.com

Pomáhat a sloužit

Podle výzkumu 89 procent respondentů souhlasilo, že sex s robotem by byl bezpečný. Více než tři čtvrtiny z nich se domnívají, že by se takový styk podobal masturbaci, nepovažovali by ho za nevěru a mohl by zpestřit sexuální život. Dále 71 a 72 procent respondentů věří, že by sex s roboty mohl pedofilům a zoofilům umožnit uspokojit jejich potřeby bez újmy na dětech či zvířatech.

Největším problémem je podle respondentů to, že by sex s roboty mohl vytvářet nerealistické představy o sexu a snižovat zájem o intimní vztahy s lidmi. S tímto tvrzením souhlasilo 91, respektive 86 procent respondentů. Nepřirozený styk s roboty vnímá 58 procent lidí, přičemž více žen než mužů se domnívá, že by takový sex mohl posílit představu partnera či partnerky jako pouhého objektu pro sexuální uspokojení.

zdroj:pixabay.com

Nejvíce dotazovaných souhlasilo s tím, že by bylo vhodné využívat sexboty pro zajištění kvalitního sexuálního života hendikepovaných lidí (94 procent) a jako alternativu k prostituci (89 procent). Dále 83 procent respondentů souhlasilo, že by roboti mohli uspokojit i nejtajnější sexuální fantazie.

Co se týče vzhledu sexbotů, respondenti preferují jejich adaptabilitu, tedy možnost nejen volit celkový vzhled, ale i měnit konkrétní části těla, jako je velikost poprsí či penisu. Dále 97 procent respondentů souhlasí s tím, že by roboti měli mít různé režimy chování, například vášnivý, mazlivý, submisivní či dominantní.

The post Sex s robotem většina oslovených Čechů nepovažuje za nevěru appeared first on Top Stories.

zdroj:pixabay.com

Z tohoto důvodu je také obtížné zlechtat sám sebe. Britský lékař Monty Lyman ve své knize The Remarkable Life of the Skin (2019) napsal, že jediný případ, kdy potkal někoho schopného sám sebe zlechtat, byl pacient s těžkou formou schizofrenie.

Profesorka Sarah-Jayne Blakemoreová a její tým z University College London zjistili, že když pohybujeme prsty nebo končetinami, mozeček (cerebellum) vytváří přesnou mentální projekci těchto pohybů. Tento „stínový signál“ pak vysílá do senzorických oblastí mozku, čímž tlumí odpovídající vjemy na kůži. Kůže tak může zůstat ve střehu pro důležitější dotyky, například od predátorů.

Biblický trest

Podle Bible Satan, když měl vybrat fyzické utrpení pro Joba, zvolil svrbění. Mnoho příčin svědění na kůži lze vysvětlit vnějšími faktory, ale ne všechny.

Protože na rozdíl od bolesti neexistuje žádná specifická oblast mozku věnovaná svědění, je jeho neurologické studium obtížné. Chronické svědění může být způsobeno mozkovými nádory, autoimunitními chorobami, užíváním drog nebo nedostatkem železa.

Svědění je silné kvůli své naléhavosti. Příkladem je 39letá žena z Massachusetts, která po prodělání pásového oparu trpěla silným svěděním na čele. Během spánku si místo rozškrábala až na mozek a musela být hospitalizována. I po zničení nervových zakončení svědění přetrvávalo.

Nakažlivé jako zívání

Až do roku 1987 bylo svědění považováno za slabší formu bolesti. Dnes víme, že jde o oddělený systém, s informacemi cestujícími do mozku po jiných drahách.

Lidé necítí bolest při sledování válečných filmů, ale mají tendenci se více škrábat při pohledu na roztoče nebo jiné škrábající se osoby. Toto sociálně nakažlivé svědění není zatím dobře vysvětleno.

zdroj:pixabay.com

Tento fenomén není jen záležitostí lidí. Doktor Čou-Feng Čchen z Washingtonské univerzity zjistil v roce 2017, že laboratorní myš umístěná vedle myši trpící svěděním má tendenci se více drbat. Pokud je však v mozku myši zablokována molekula GRP, myš přestává sociálně svědit, ale stále reaguje na svědící stimul, jako je histamin.

The post Proč je těžké zlechtat sám sebe? appeared first on Top Stories.

Sluchové vjemy však mají hluboký vliv na to, jak vnímáme samotnou chuť jídla.

Jídlo v letadle 

Když se řekne mdlé jídlo, mnohým z nás se vybaví pokrmy podávané v letadle. Špatnou pověst tohoto jídla nezpůsobuje jen jeho samotná chuť. Vysoká nadmořská výška ovlivňuje naše dutiny, čich a chuť, ale významnou roli hraje také okolní hluk.

V knihovně je hluk kolem 30 dB, při běžné konverzaci 60 dB, ale uvnitř letadla Airbus 747 dosahuje až 90 dB, což je úroveň hluku podobná sekačce na trávu či motorové pile. V takovém prostředí je schopnost vnímat chutě, zejména sladké a slané, značně narušena.

Proto některé letecké společnosti, jako British Airways, začaly experimentovat se zvýšením obsahu umami v pokrmech, protože tato chuť je méně ovlivněna okolním hlukem.

zdroj:pixabay.com

Význam sluchu při vnímání jídla

Lidské ucho je velmi citlivé a dokáže rozeznat například změny ve viskozitě tekutiny nebo změny teploty, což nám umožňuje se zavázanýma očima poznat, zda se nalévá studená nebo horká voda.

Jedním z předních pracovišť v této oblasti je Crossmodal Research Laboratory na Oxfordské univerzitě, kde působí profesor Charles Spence. Ten se k tomuto oboru dostal prostřednictvím studie, za kterou v roce 2008 společně s Maxem Zampinim obdržel IG Nobelovu cenu. Tato cena se uděluje za vědecký výzkum, který nejprve rozesměje, ale pak přinutí k zamyšlení.

Profesor Spence najal 200 dobrovolníků, kteří jedli bramborové chipsy, zatímco jim přehrával modifikované zvuky křupání. Některé zvuky byly hlasitější, jiné tlumenější.

„Zjistili jsme, že zvýšením vysokých frekvencí můžeme chipsy subjektivně učinit až o 15 % křupavější a čerstvější,“ uvedl profesor Spence. Zvuk, který při jídle slyšíme, tak skutečně ovlivňuje chuť, kterou vnímáme.

Zvuk a chuťové vnímání

Chytré využití zvuku při konzumaci jídla může ovlivnit jeho chuťové vlastnosti – úroveň sladkosti, trpkosti nebo kyselosti, jak je subjektivně vnímá strávník.

zdroj:pixabay.com

Ve studii z roku 2010 s 34 dobrovolníky tým profesora Spenceho zjistil, že účastníci konzistentně přiřazovali základní chutě ke specifickým hudebním nástrojům. Nízko položené žesťové tóny párovali s hořkou a umami chutí, zatímco sladkost a slanost přiřazovali k vyšším tónům. Vědci následně vytvořili sérii 40sekundových hudebních skladeb a přehráli je 20 dobrovolníkům během pojídání hořké čokolády.

Podle předpokladů, lidé poslouchající hudbu se sladkými konotacemi vnímali čokoládu jako sladší a naopak.

The post Neurogastronomie: sluch jako kuchař appeared first on Top Stories.

Fenomén nezdravého jídla

Každý z nás má omezený čas na práci, spánek, jídlo a zábavu. Kvůli těmto časovým tlakům často saháme po rychlém občerstvení, které nám šetří čas. Američtí odborníci upozorňují, že takové jídlo je vysoce návykové.

Výzkumníci používají termín „hyperchutné potraviny“ pro produkty obsahující přesně namíchanou kombinaci soli, tuku a cukru, které mají dominantní postavení na americkém trhu.

Co jsou hyperchutné potraviny (HPF)?

Hyperchutné potraviny (HPF) kombinují nezdravé tuky, jednoduché sacharidy a sůl ve specifickém množství, které vytváří intenzivní chuťový zážitek. Tyto potraviny manipulují mozkem tak, že konzumenti ignorují signály plnosti žaludku a jedí stále dál, což vede k vážným zdravotním problémům.

Tera Fazzinová, asistentka psychologie a ředitelka Centra pro výzkum závislostí na Univerzitě v Kansasu, zdůrazňuje, že tyto potraviny poskytují téměř orgasmický zážitek díky unikátní kombinaci živin. Malá změna v obsahu tuku, cukru nebo soli může znamenat, že potravina již nebude patřit mezi hyperchutné.

zdroj:pixabay.com

Studie o vlivu tabákových společností

Studie vedená Terou Fazzinovou s názvem „US tobacco companies selectively disseminated hyper-palatable foods into the US food system: Empirical evidence and current implications“ porovnávala potraviny od tabákových a netabákových firem. Zjistila, že produkty tabákových společností mají o 29 % vyšší pravděpodobnost, že budou spadat do kategorie „tučné a slané HPF“, a o 80 % vyšší pravděpodobnost, že budou „slané HPF obsahující uhlohydráty“.

Trvalý dopad

Navzdory prodeji potravinářských řetězců tabákovými společnostmi v polovině 2000. let, více než 57 % potravin na trhu stále obsahuje vysoké množství tuku a soli. Tato jídla se pevně zakotvila v běžné stravě a jejich přítomnost nezmizí. Další výzkum je nutný pro posouzení dlouhodobých dopadů na veřejné zdraví.

Nejasné záměry

Výzkumníci z Univerzity v Kansasu analyzovali data z veřejného úložiště interních dokumentů tabákového průmyslu a nutriční údaje z amerického Ministerstva zemědělství, aby zjistili, kolik potravin bylo účelně vytvořeno jako hyperchutné.

„Záměry tabákových společností nejsou jasné, ale existují náznaky, že se důsledně zapojovaly do vývoje a šíření hyperchutných potravin,“ říká Fazzinová. Výzkum vycházel i z dřívější práce Laury Schmidtové z Univerzity v San Francisku, která zjistila, že stejné společnosti vyvíjely a prodávaly slazené nápoje zaměřené na děti a etnické menšiny.

zdroj:pixabay.com

Marketing a jeho vliv

Děti jsou nejvíce ohroženy marketingem nezdravých potravin, což podporuje špatné stravovací návyky až do dospělosti. Podle zprávy agentury Compass zná 70 % tříletých dětí symbol McDonald’s, ale pouze polovina zná své vlastní příjmení.

Dietoložka Joanna Blythmanová varuje, že reklamy na nezdravé potraviny podkopávají snahy rodičů změnit stravovací návyky dětí. Reklama na Burger King nejenže zvýší pravděpodobnost, že si člověk koupí burger této značky, ale také zvýší pravděpodobnost koupě jakéhokoli burgeru.

Závěrem

Hyperchutné potraviny kombinují přísady, které vytvářejí neodolatelný zážitek a podporují nadměrnou konzumaci. Výzkumníci upozorňují, že takové kombinace se v přírodě nevyskytují a naše těla nejsou připravena je zvládnout, což vede k obezitě a dalším zdravotním problémům. Marketingové strategie potravinářských společností výrazně přispívají k těmto negativním trendům.

The post Velkoprodukce závislosti: Jak tabákové firmy ovlivňují potravinářský průmysl appeared first on Top Stories.

Warren G. Harding

Warren G. Harding, dvacátý devátý prezident Spojených států, sloužil v úřadu od roku 1921 až do své předčasné smrti v roce 1923. Jeho prezidentské období bylo poznamenáno několika skandály, včetně sexuálních afér a korupce v jeho administrativě. Obsah jeho dopisů s Carrie Fultonovou-Phillipsovou by mohl zvrátit jeho zvolení, kdyby byl veřejnosti znám.

Vztah s Fultonovou-Phillipsovou trval 15 let a zahrnoval nátlak na Hardinga, aby hlasoval ve prospěch Německa. Na hraně zákona se ocitl zejména v kauze Teapot Dome, kdy kryl úředníky zapojené do úplatkářství. Jeho ministr vnitra Albert Fall prodal práva na těžbu ropy soukromé společnosti výměnou za úplatky, za což nakonec strávil rok ve vězení. Harding sám unikl spravedlnosti jen díky své smrti v roce 1923.

Richard Nixon

Dne 9. srpna 1974 americké domácnosti sledovaly, jak prezident Richard Nixon oznamuje svou rezignaci v souvislosti s aférou Watergate. Nixon vědomě odposlouchával demokratické politiky během předvolební kampaně, což odhalili novináři. Proti němu se zvedla vlna nevole a byl zahájen proces impeachmentu. Nixon rezignoval sám a jeho nástupce mu udělil milost, čímž mu zabránil být stíhán.

zdroj:pixabay.com; Elvis Presley, Richard Nixon

Ronald Reagan

Ronald Reagan, třicátý devátý prezident Spojených států, je známý pro svůj boj proti Sovětskému svazu a ukončení studené války. Nicméně, v roce 1986 byl jeho úřad zapleten do skandálu Iran-Contra. Reaganova administrativa tajně prodávala zbraně Íránu a peníze z prodeje směřovaly k podpoře rebelů ve Střední Americe. Mezinárodní soudní dvůr rozhodl, že USA porušily mezinárodní právo. Reagan tvrdil, že o ničem nevěděl, což bylo kontroverzní.

Bill Clinton

Doutník. Slovo, které bude Billa Clintona provázet i po skončení jeho politické kariéry. Bulvární média často šíří příběh, ve kterém stážistka Bílého domu Monica Lewinsky kouří doutník a masturbuje. Prezident Clinton sedí vedle ní, rovněž s doutníkem, a také masturbuje. Palestinský předák Jásir Arafat zatím netrpělivě čeká na audienci. Pravdivost tohoto příběhu zůstává nejasná.

Je však jisté, že Clintonův románek s Lewinsky vedl k vyvolání impeachmentu v roce 1998. Obžaloba ho vinila z křivé přísahy a maření spravedlnosti ve snaze utajit svou aféru s tehdy dvaadvacetiletou stážistkou.

Navzdory těmto vážným obviněním Senát Clintona neuznal vinným, což mu umožnilo dokončit druhé funkční období. Po provalení skandálu se objevilo několik žen, které prezidenta obvinily ze znásilnění – všechny případy však byly pro nedostatek důkazů zamítnuty.

zdroj:pixabay.com; Bill Clinton

Tito američtí prezidenti, ačkoliv byli jedněmi z nejmocnějších mužů na světě, často balancovali na hraně zákona a čelili obrovskému tlaku veřejnosti a médií.

The post Američtí prezidenti na hraně zákona appeared first on Top Stories.

Krysí samec a Coolidgeův efekt

Představte si, že vložíte krysího samce do klece se samicí. Prvně následuje zběsilá soulož, ale časem samec ztratí zájem. Pokud však nahradíte samičku jinou, samec opět ožije a pokusí se ji oplodnit. Tento proces lze opakovat až do jeho vyčerpání. Tento jev je znám jako Coolidgeův efekt a funguje i v lidském mozku. Muži stimulovaní novou partnerkou produkují kvalitnější sperma a ejakulují rychleji, i když je ta partnerka pouze virtuální.

zdroj:pixabay.com

Dopamin a sexuální motivace

Podobně jako krysy máme i my primitivní mechanismy, které řídí naše emoce, motivace a rozhodování. Dopamin, klíčový hormon odměn, se uvolňuje při prožití touhy či potěšení a můžeme na něm být závislí. Mechanismus odměn má za úkol přimět nás k přežití a reprodukci, což v moderním světě znamená vyhledávání nových zážitků, včetně sexuálních.

Internetová pornografie a dopamin

Internetová pornografie nabízí neomezené možnosti nových sexuálních zážitků, což přináší silnou dopaminovou odměnu. Neustálá stimulace novými podněty však může vést k desenzitizaci receptorů, což znamená, že pro stejnou úroveň vzrušení potřebujeme stále více podnětů. To může vést k přechodu na extrémnější formy pornografie.

zdroj:pixabay.com

Hormonální koktejl

Při sexuálním styku dochází k vyplavování nejen dopaminu, ale i opioidů, které zajišťují pocit euforie a uvolnění. Masturbace sice zvyšuje produkci dopaminu, ale neprodukuje dostatek oxytocinu, hormonu sounáležitosti a lásky, který se vyplavuje při partnerském sexu.

Pornografie a zdraví

Dlouhodobé a intenzivní sledování porna může vést k přetížení dopaminových receptorů, což může snižovat citlivost na sexuální podněty a vést k problémům v sexuálním životě. Některé studie ukazují, že konzumenti porna mají nižší reakce na erotické podněty než ti, kteří porno sledují jen občas.

Závěr

Ačkoliv odborníci se v otázce škodlivosti porna neshodují, je jasné, že přiměřené sledování porna by nemělo mít závažné negativní dopady na zdraví. Vždy je dobré zapojit selský rozum a uvědomit si, že nadměrné sledování může vést k problémům s dopaminovou regulací. Pornografie zůstává kontroverzním tématem, které si zaslouží další vědecký výzkum.

The post Je sledování erotiky prospěšné, nebo škodí zdraví? appeared first on Top Stories.

Historie hradu

Hrad Bítov byl původně dřevěný, ale postupem času byl přestavěn na kamenný hrad, který měl za úkol chránit strategicky důležitou oblast. Během staletí prošel mnoha stavebními úpravami a dnes je známý svou romantickou novogotickou podobou, kterou získal v 19. století.

Zdroj: znojmoregion.cz

Zemská energetická mřížka

Podle teorií o zemských energetických liniích, známých také jako ley lines, se jedná o neviditelné energetické proudy, které procházejí zemí a spojují významná historická a přírodní místa. Hrad Bítov se nachází na křižovatce dvou takovýchto linií, což by mohlo vysvětlovat, proč zde lidé často hlásí paranormální jevy.

Paranormální jevy

Mnoho návštěvníků i zaměstnanců hradu Bítov uvádí, že zde zažili nevysvětlitelné jevy. Patří mezi ně podivné zvuky, nečekané změny teploty a zjevení postav, které podle svědectví odpovídají historickým obyvatelům hradu.

Jednou z nejznámějších legend spojených s hradem je příběh o Bílé paní, která se má zjevovat v různých částech hradu. Někteří svědci tvrdí, že viděli její bledou postavu procházet chodbami, jiní slyšeli její tichý pláč v nočních hodinách. Další častou příhodou jsou nevysvětlitelné pohyby předmětů a náhlé výpadky elektrického proudu, které se zdají být soustředěny kolem konkrétních místností hradu.

Zdroj: znojmoregion.cz

Vysvětlení fenoménů

Zatímco skeptici tyto jevy často přisuzují psychologickým faktorům nebo přírodním příčinám, příznivci paranormálních teorií věří, že právě umístění na energetické křižovatce je klíčové. Podle nich tyto linie zesilují duchovní aktivity a činí z hradu Bítov jedno z nejvíce paranormálně aktivních míst v České republice.

Turistická atrakce

Ať už lidé věří na paranormální jevy či nikoli, hrad Bítov zůstává oblíbenou turistickou destinací. Návštěvníci sem proudí nejen kvůli krásné architektuře a fascinující historii, ale také kvůli možnosti zažít něco tajemného a nevysvětlitelného.

Hrad Bítov tak není jen krásným historickým místem, ale také střediskem záhad a legend, které přitahují zájemce o nadpřirozeno z celého světa. Ať už hledáte důkazy o existenci duchů, nebo jen chcete prozkoumat jeden z nejkrásnějších hradů v Česku, Bítov rozhodně stojí za návštěvu.

The post Hrad Bítov, místo paranormálních jevů appeared first on Top Stories.

Juliane Koepcke, dívka, které tehdy bylo 17 let, byla jediným přeživším z letadla, na jehož palubě se nacházelo 92 dalších cestujících a členů posádky. Její odvaha a vyrovnanost v těžkých okamžicích vedly k tomu, že přežila neuvěřitelné podmínky – bojuvala s nedostatkem jídla a vody a procházela hustou džunglí.

zdroj:pixabay.com

Přestože byla Juliane přinucena čelit mnoha výzvám, včetně útoku jaguára, její pevná vůle a znalosti získané od otce, který pracoval jako ornitolog v peruánském deštném pralese, jí pomohly přežít.  Po jedenácti dnech osamělosti narazila na tábor dřevorubců, kteří byli zděšeni, když ji spatřili. Jejich laskavost a péče jí poskytly potřebné zázemí, včetně stravy, vody a lékařské péče.

Dřevorubci byli ohromeni Julianinou neuvěřitelnou statečností a klidem, který si udržela i přes extrémní podmínky. Jejich pomoc umožnila Julianě překonat zdánlivě nepřekonatelné překážky a přežít. Jejich setkání se stalo inspirací pro tyto lidi a jejich příběh slouží jako důkaz síly lidského ducha a odhodlání překonat obtíže, které se nám mohou jevit nepřekonatelné.

zdroj:pixabay.com

Po zachránění Juliane byla převezena do nemocnice v Pucallpě, kde se postupně zotavovala ze svých zranění. I když se fyzické rány brzy zhojily, psychické následky havárie na ni měly hluboký dopad a chvíli trvalo, než našla vnitřní klid.

Juliane našla útěchu v přírodě a zvířatech, ke kterým si vytvořila zvláštní vztah během svého pobytu v džungli. Toto spojení ji inspirovalo k studiu zoologie a nakonec se stala profesorkou specializující se na ekologii deštných pralesů. Pochopení a objevování přírody jí přinášelo velkou radost a začala aktivně pracovat na propagaci programů ochrany přírody v celém Peru.

Juliane si svůj příběh stále živě pamatuje a často ho přednáší na různých akcích po celém světě. Její inspirativní příběh o přežití byl mnohokrát vyprávěn a zaznamenán v dokumentech, knihách a dokonce i ve filmu s názvem „Wings Of Hope“, který mapuje nejen Juliin příběh, ale i příběhy dalších přeživších leteckých neštěstí po celém světě.

V roce 2006 byla založena nadace Juliane Koepcke jako pocta její odvaze a odhodlání během utrpení. Tato nadace podporuje programy ochrany přírody v celém Peru, s důrazem na udržitelný rozvoj a respektování místních komunit a jejich životního prostředí.

The post Dívka ve věku 17 let, která přežila pád z letadla appeared first on Top Stories.

Mayové přikládali krůtám mystické síly a považovali je za nositele božské energie a symboly hlubokého duchovního významu. Tito ptáci byli obklopeni rituály a ceremoniemi, které zdůrazňovaly jejich vznešené postavení v mayské společnosti.
Krůty, původně domestikované mayským lidem, sehrávaly klíčovou roli v náboženských obřadech, kde byly považovány za nedílnou součást. Jejich účast v těchto posvátných rituálech podtrhovala jejich význam jako symboly autority a prestiže v mayské kultuře.

zdroj:pixabay.com

Četné zobrazení krůt v mayské archeologii a ikonografii svědčí o jejich uctívaném postavení ve starověké mayské společnosti. Tyto ptáky lze nalézt na různých uměleckých dílech a nápisech, vždy jako obdivované bytosti s hlubokým symbolickým významem.

Ana Luisa Izquierdo y de la Cueva a María Elena Vega Villalobos zdůrazňují vliv krůt v mayské kultuře, upozorňují na jejich spojení s mimořádnými schopnostmi a jejich roli jako spojenců mezi lidskou a božskou sférou. Skrze interpretaci mayských artefaktů a textů vědci pokračují v odhalování hlubokého duchovního významu, který starověká mayská civilizace přikládala krůtám.

zdroj:pixabay.com

Výrazné vzory na jejich peří přispívaly k mystické pověsti krůt v mayské kultuře. Věřilo se, že tyto značky poskytují krůtám zvýšené vnímání, čímž se staly bytostmi schopnými pochopit okolní svět. Podobně jako uctívaný jaguár byli krůty pro Maye posvátnými bytostmi, jež nesly hluboký duchovní význam.

V mayské víře byly krůty považovány za posly bohů, jimž byly svěřeny zvláštní síly, které sahaly do sféry snů a temnoty. Interpretace odborníků, jako jsou Izquierdo a Vega, zdůrazňují, že krůty byly vnímány jako jedinci s mimořádnými schopnostmi, které mohly ovlivnit lidské zážitky v nočním světě.

The post Krůty – v minulosti byly uctívány jako posvátné bytosti appeared first on Top Stories.

Je rok 1987 a jedno zamilovaný pár z Harlemu v New Yorku ujistí, že budou brzy tři.

22letý řidič kamionu Carl Tyson a 16letá středoškolačka Joy Whiteová září radostí, když 15. července přivítají na svět svou dceru Carlina Renae Whiteovou. Jejich štěstí však záhy naruší osudový zvrat.

Když je Carline pouhých 19 dní, začne ji trápit horečka a rodiče ji spěšně odvážejí do nemocnice. Lékaři jí aplikují antibiotika a rodiče jsou ujištěni, že bude v pořádku a že zůstane pod dohledem lékařů do dalšího dne.
Na chodbě potkávají Carla a Joy zhruba dvacetiletou ženu v zdravotnickém oděvu, která jim radí, že by měli jít domů a odpočinout si. Carl si později uvědomí, že tato „sestřička“ neměla identifikační kartu jako ostatní.
Když nad ránem personál přichází na pokoj, Carlinina postýlka je prázdná. Mezi 2:30 a 3:55 musel někdo odpojit Carline hadičku a unést ji.

zdroj:nypost.com; Zarmoucení rodiče Carl Tyson a Joy White na snímku z roku 1987 s prázdnou postýlkou

Zatímco v nemocnici v Harlemu Carlinina stopa mizí, asi 70 kilometrů dál v Bridgeportu, v Connecticutu, se objevuje stejně stará holčička s podobným vzhledem, jako je Nejdra Nanceová.
Nejdra, často nazývaná Netty, vyrůstá, absolvuje základní a střední školu, a později se s matkou stěhuje do Atlanty, kde už zůstane a otěhotní. Když potřebuje začít řešit pravidelné kontroly a potřebuje zdravotní pojištění, začne pátrat po svém rodném listu. Když ho nakonec matka Ann předá, úřady okamžitě odhalí, že je falešný.

zdroj:nymag.com

Netty začíná tušit pravdu a Ann nakonec přizná, že není její biologickou matkou. Netty se rozhodne najít svou pravou identitu a pomocí Národního centra pro pohřešované a zneužívané děti se dostane k podobě Carliny Whiteové, která připomíná její čerstvě narozenou dceru Samani.
Kontaktuje policii a ta se obrátí na Carla Tysona a Joy Whiteovou, kteří už spolu nežijí. Oba dva poskytnou vzorky DNA a výsledek potvrzuje, že Netty je ztracená Carlina Whiteová.

Následuje zatčení Anny Pettwayové, která byla pachatelkou únosu. Později byla odsouzena na 12 let do vězení. Netty se snaží obnovit kontakt s rodiči, ale má problémy s identitou. Nakonec si zvolí jméno Netty…

The post Na stopě vlastního únosu! appeared first on Top Stories.

Marjorie McCall se narodila v roce 1705 v Lurganu, v hrabství Armagh, v Severním Irsku. Byla manželkou Johna McCalla, lékaře, se kterým měla tři děti. Podle pověsti byla Marjorie krásnou ženou, kterou obdivovala celá komunita.

Příčina Marjoriina úmrtí
Dne 4. března 1705 onemocněla Marjorie McCall horečkou. Její manžel John jí poskytoval lékařskou péči, ale stav se zhoršoval. Nakonec upadla do kómatu a 5. března 1705 byla prohlášena za mrtvou. Následujícího dne byla pohřbena na hřbitově Shankill v Lurganu.
Podle legendy však John McCall pochyboval o tom, zda je Marjorie skutečně mrtvá. Slyšel příběhy o lidech, kteří byli omylem prohlášeni za mrtvé a přitom se později probudili. Proto dal hrobníkovi pokyn, aby do rakve umístil okénko, aby mohl zkontrolovat, zda v ní není známka života.

zdroj:pixabay.com

Marjoriino zmrtvýchvstání
Několik nocí po pohřbu Marjorie se na hřbitov Shankill vloupali dva muži, William Hare a William Burke, s úmyslem ukrást její tělo. Tito muži byli známí vykradači hrobů, kteří prodávali těla lékařským fakultám. Věděli, že Marjorie byla pohřbena s cennými šperky, a doufali, že i na jejich prodeji vydělají.

Když Hare a Burke otevřeli Marjoriinu rakvi, byli překvapeni, že je stále teplá a dýchá. Podle legendy se Marjorie probudila, jakmile byla vystavena čerstvému vzduchu. Vyděšení muži pak utekli a incident nahlásili úřadům.
Marjorie byla zachráněna a převezena zpět domů, kde se nakonec zotavila. Žila dalších osm let a příběh o jejím „vzkříšení“ se stal populární legendou v Severním Irsku.

Pravda versus fikce
I když je příběh o „vzkříšení“ Marjorie McCallové fascinující, je důležité ho kriticky zhodnotit a oddělit fakta od fikce. Existuje několik verzí příběhu a některé detaily mohly být časem zkresleny.

Například není žádný důkaz, že John McCall skutečně nechal do rakve Marjorie vložit okénko. Tento detail mohl být přidán, aby byl příběh dramatický. Stejně tak není možné s jistotou říci, zda byla Marjorie skutečně naživu, když byla její rakve otevřena. Mohla být v stavu, který se podobá klinické smrti.

zdroj:pixabay.com

Víme však, že vykrádání hrobů bylo v 19. století v Irsku běžné. Lékařské školy potřebovaly těla k výuce, ale nákup těl byl zakázán. To vedlo k obchodu s ukradenými těly a mnoho lidí se obávalo, že se po smrti stanou terčem vykradačů hrobů.

Příběh Marjorie McCall se stal populární legendou v Severním Irsku a nadále se předává z generace na generaci.

The post Žena byla pohřbena zaživa, strávila 11 dní uvězněná v rakvi! appeared first on Top Stories.

Někteří nemají zážitky ráje, ale pekla

Podle rozsáhlého mezinárodního průzkumu z roku 2008 z tisíce lidí, kteří přežili klinickou smrt, pouze 50 lidí uvádí nějaký zážitek a jen 6 z nich je schopno jej popsat.
Literatura a články o posmrtném životě obvykle opomíjejí, že existuje i mnoho negativních až děsivých NDE zážitků, kdy se lidé ocitnou v pekelných vizích plných strachu, beznaděje a bolesti.
Také nezmiňují, že NDE lze sledovat na elektroencefalogramu, který ukázal, že lidé s vážně poškozeným mozkem žádné NDE zážitky nemají, zatímco lidé bez vážného rizika úmrtí je mohou prožívat.

zdroj:pixabay.com

Zážitky lze vyvolat i uměle

NDE zážitky lze vyvolat i uměle, stimulací konkrétních mozkových oblastí. „U zrakové mozkové kůry lze vyvolat složité trojrozměrné události,“ říká americký neurolog Jonathan Stapleton.

Elektrické stimulace pravého temporálního laloku mohou vyvolat pocit pochopení všeho, splynutí s vesmírem, posuny v čase a dokonce i panoramatickou paměť, kdy jedinec vidí svůj život jako na dlani.

Vysvětlení pro každý zážitek

Legendární tunel a zářivé světlo jsou způsobeny přesvětlením sítnice, kdy kolaps svalů řídících šířku zorniček vede k jejich maximálnímu rozšíření a nedokrevnost zrakové kůry vytváří iluzi tunelu.
Pocit klidu a štěstí je způsoben velkými dávkami endorfinů, které zaplavují tělo při stresu a fyzické zátěži. Vyprávění o tom, jak lidé opouštějí své tělo a sledují oživovací pokusy zvenčí, lze vysvětlit tím, že vědomí vytváří mentální obraz okolního dění na základě slyšeného, podle britského psychologa Chrise French.

zdroj:pixabay.com

Problém vnější kontroly

Další zážitky, jako je pocit vnější kontroly nad vlastním tělem, jsou způsobeny neurologickou změnou způsobenou poruchou integrace signálů z několika senzorických systémů.
Porucha v oblasti mozkové kůry na hranici temenního a spánkového laloku, která je místem, kde se tyto informace slučují, může způsobit oddělení prožitku sebe sama od okolního prostoru. Tento fenomén může vyvolat například kolísání krevního průtoku, což je běžné jak při umírání, tak i během oživovacích procesů.
Tyto prožitky jsou natolik přesvědčivé, že je často považují za pravdivé i mnozí racionálně uvažující lékaři, kteří původně věřili, že se jedná pouze o reakci organismu.

Věda nabízí tedy vysvětlení pro mnohé zážitky, které jsou běžně považovány za nadpřirozené, a ukazuje, jak komplexní a někdy zavádějící může být naše vnímání v extrémních situacích.

The post Co se odehrává před smrtí? appeared first on Top Stories.

Tradiční používání neutrálních barev na dětském oblečení bylo odvozeno z praktických důvodů, zejména mezi matkami z dělnické třídy, které hledaly odolné a všestranné oděvy. V roce 1918 však článek publikovaný v časopise Ladies‘ Home Journal tento koncept narušil tím, že tvrdil, že růžová barva je vhodná pro chlapce, protože byla považována za robustnější, zatímco modrá byla považována za jemnější a vhodnější pro dívky. Toto odvrácení klasických barevných normativů bylo založeno na tehdejším společenském vnímání.

zdroj:pixabay.com

Je zajímavé, že tento trend přiřazování určitých barev k pohlavím nabyl na obrátkách na začátku 20. století, přičemž byl podporován obchody a obchodními publikacemi. Například obchodní publikace Earnshaw’s Infants‘ Department aktivně šířila přesvědčení, že růžová barva je vhodná pro chlapce a modrá pro dívky, s odkazem na vnímané vlastnosti každé barvy. V té době navrhovaly velké obchodní domy v městech jako Boston, Chicago a New York růžovou barvu pro chlapce.

Nicméně je důležité si uvědomit, že rozšíření používání růžové barvy u chlapců nebylo tak masivní ani přísně regulované jako dnešní moderní asociace barev a pohlaví. Tento trend byl sice přítomen, ale nebyl jednoznačně přijímán, což vytvářelo prostor pro variace ve výběru barev pro dětské oblečení.

V 40. letech 20. století však nastal významný posun ve stylu dětského oblečení, což znamenalo začátek oblečení specifického pro pohlaví, jak ho známe dnes. Tato éra, charakterizovaná tzv. „baby boomem“, viděla chlapce a dívky oblékané spíše jako zmenšené verze dospělých, namísto jednotného dětského oblečení. Růžová se stala synonymem pro dívky, zatímco modrá byla určena pro chlapce, což vytvořilo základ pro současné genderově specifické preference barev.

zdroj:pixabay.com

Avšak v polovině 60. a 70. let tento trend začal slábnout vlivem ženského osvobozeneckého hnutí. Příznivci tohoto hnutí tvrdili, že oblékání mladých dívek do příliš femininního nebo stereotypního oblečení může omezit jejich možnosti na dosažení úspěchu. V důsledku toho začali mnozí rodiče v tomto období upřednostňovat neutrální barvy a genderově neutrální módu pro své děti.

V 80. letech však genderově orientované oblečení pro děti zažilo oživení. K tomu přispěly především dva hlavní faktory. Za prvé, vynález prenatálního testování umožnil rodičům zjistit pohlaví svého dítěte ještě před narozením, což vedlo k většímu důrazu na výběr oblečení podle pohlaví. Kromě toho pokrok v technologii praní oděvů usnadnil čištění a bělení barevných oděvů bez poškození jejich odstínů, což zvýšilo popularitu živých a genderově specifických oděvních stylů.

The post Růžová barva pro chlapce a modrá pro děvčata? appeared first on Top Stories.

Černý delfín, oficiálně známý jako Federální věznice č. 6, se nachází v Sol-Iletsku v Orenburské oblasti v Rusku, nedaleko hranic s Kazachstánem. Jedná se o jedno z nejstarších vězeňských zařízení v zemi, založené kolem roku 1700. Zmínky o prvních odsouzených na doživotí a nucené práce pocházejí z roku 1745. Od 1. listopadu 2000 slouží jako domov pro zločince nejhrubšího kalibru: pedofilové, sérioví vrazi, kanibalové, maniaci a teroristé.

zdroj:pixabay.com

The post Nejdrsnější věznice: Black dolphin appeared first on Top Stories.

Genetika hraje roli, ale i informace zakódované v genech našich předků ovlivňují, jakou barvu očí máme. Navíc, vědci stále neznají všechny geny, které ovlivňují barvu očí, a tak není úplně jasné, jak přesně se vytváří různé odstíny barev. Obecně platí, že hnědá barva očí dominuje nad modrou a zelenou, což vysvětluje, proč většina lidí na světě má hnědé oči a modré oči jsou nejvzácnější.

Lidé s hnědými oči jsou často vnímáni jako veselí a šťastní. Jsou přirozeně hyperaktivní a mají tendenci být otevření a upřímní. Pravdu říkají do očí i v situacích, kdy to může bolet. Proto jsou často považováni za důvěryhodné osoby ve svém okolí.

zdroj:pixabay.com

Nositelé zelených očí jsou obvykle chápáni jako trpěliví a vyrovnaní jedinci. Sice je jich málo, ale jsou považováni za ochotné a spolehlivé. Přesto mohou být vnímáni jako tvrdí a nepříjemní k těm, které považují za nepřátele. Vztahy s lidmi s zelenýma očima mohou být plné žárlivosti a podezřívavosti.

Modroocí lidé jsou často spojováni s věrností, mírumilovností a bohatou fantazií. Jejich světlé oči přitahují pozornost, ale často se potýkají s depresemi a smutkem. I když se tváří, že je vše v pořádku, mohou být vnitřně zranitelní a také tvrdohlaví.

zdroj:pixabay.com

Nositelé šedých očí jsou často spojováni s inteligencí a bohatou představivostí. Avšak mohou mít sklony k perfekcionismu a puntičkářství. Lidé se šedýma očima jsou obvykle citliví a mají schopnost získat ostatní svým šarmem a porozuměním. Jsou upřímní, příjemní a chápaví, ale mohou být také melancholičtí a uzavření do sebe. I přesto, že mají svůj vlastní svět, jsou rozhodní, ať už se jedná o změny s radikálním základem či nikoliv. Tradičně se říká, že nositelé šedých očí jsou nevěrní.

Dětské oči

Po narození má většina bělošských dětí neutrální barvu očí, protože duhovka jejich očí obsahuje jen malé množství pigmentu – melaninu. To způsobuje, že barva očí u všech novorozenců vypadá téměř stejně. Postupně se však s expozicí slunečnímu záření začne v duhovce dítěte produkovat více melaninu, což mění odstín duhovky. Ve věku šesti měsíců je obvykle zřejmé, jakou barvu očí dítě bude mít, a v jednom roce obsahuje melanin přibližně 50 % dospělé úrovně. Většinou se barva očí ustálí kolem třetího roku věku. Poté zůstává stejná po zbytek života.

Změny barvy očí v dospělosti

U některých lidí může docházet k nepatrným změnám barvy očí v dospělosti, kdy může být barva očí světlejší nebo tmavší. U světlookých jedinců může být pozorována změna barvy očí v závislosti na tom, co nosí, protože barva duhovky je ovlivněna odrazem barev z jejich oblečení. Různé faktory, jako je stres, užívání léků, onemocnění nebo hormonální změny, mohou také ovlivnit barvu očí. Významnější změny mohou nastat v případě úrazů oka. Pokud si všimnete jakékoli změny barvy očí, je vhodné navštívit lékaře.

zdroj:pixabay.com

Šedý zákal (katarakta) může také vést ke změně barvy očí. Toto onemocnění postihuje oční čočku, která se zkalí, což může způsobit zamlžené vidění, citlivost na světlo, zkreslení obrazu a další problémy. Šedý zákal se dnes obvykle léčí ambulantní operací, při které se zkalená čočka rozpustí ultrazvukem a nahradí se umělou čočkou. Tyto operace jsou často prováděny pomocí femtosekundového laseru, což zajišťuje pacientům rychlou rekonvalescenci a vysokou účinnost. Tento typ léčby se také používá k odstranění většiny refrakčních vad.

The post Barva očí odhalí vaše nitro! appeared first on Top Stories.

Chřipka je neustále se měnícím virem, který se vyvíjí, aby překonal lidský imunitní systém a vakcíny. Každý rok se objevuje nový typ chřipkového viru. Během studie chřipkové epidemie v sezóně 2018/2019, kdy kolovaly typy H1N1 a H3N2, kanadští vědci zjistili, že první typ chřipky, se kterým se člověk setká, má významný vliv na jeho schopnost odolávat chřipce po celý život.

Zdroj:pixabay.com

Koncept prvního setkání s virem naznačuje, že naše imunitní odpověď a riziko nákazy během budoucích pandemií jsou výrazně ovlivněny viry, se kterými jsme se setkali v minulosti. Lidé narození například v roce 1970, kteří přišli do styku s chřipkovým virem typu A (H3N2), mají vyšší citlivost na virus H3N2 a odpovídající vakcínu. Naopak lidé narození v roce 1949, kteří se pravděpodobně setkali pouze s virem H1N1, mají vyšší reakci na tento typ viru. Tento jev je znám jako „imunologický otisk“ v odborné literatuře.

Vědci podporují svá tvrzení analýzou dat z minulých chřipkových epidemií. Mezi lety 2003 a 2006 byla obávaná ptačí chřipka, způsobená typem H5N1, která měla fatální následky zejména u lidí, jejichž první chřipkové infekce byly spojeny s virem H3N2, tedy z odlišné skupiny chřipkových virů.

Zdroj:pixabay.com

V roce 2009 propukla pandemie chřipky H1N1. Tento virus byl v určitém ohledu spojen s předchozími variantami viru H1N1, které cirkulovaly mezi lety 1918 a 1957 a poté opět od roku 1977 do 2009. Lidé, kteří se s tímto virem setkali před rokem 1957, projevovali vyšší míru odolnosti vůči pandemii. Naopak lidé ve věku 30 až 40 let, kteří v mládí přišli do styku s virem H3N2, byli více ohroženi.

Podobný vzorec byl pozorován i v letech 2013 až 2016, kdy se šířil virus H7N9. Většina obětí tohoto viru byla ve věku, kdy byla jejich první chřipková infekce spojena s virem H1N1, opět z jiné skupiny chřipkových virů.

Pro odborníky je důležité sledovat tyto vzorce, aby mohli odhadnout, kteří lidé budou nejvíce ohroženi při nadcházejících epidemiích chřipky, koronavirů a dalších virů, a poskytnout jim vhodné doporučení pro ochranu zdraví.

The post Může rok narození ovlivnit odolnost proti chřipce? appeared first on Top Stories.

Zambijská rezervace Chimfunshi je domovem pro mnoho šimpanzů a zároveň prostředím, kde britští a němečtí vědci zkoumají jejich chování v co nejpřirozenějších podmínkách. I když žijí ve volné přírodě, kde jsou bez omezení, šimpanzi si postupně zvykli na lidskou přítomnost a účast v různých experimentech.

zdroj:pixabay.com

Manon Schweinfurthová, pracující na University of St. Andrews, vytvořila pro šimpanzí tlupu zajímavou výzvu: otevřít kohoutek s ovocnou šťávou stisknutím knoflíku umístěného ve vzdálenosti tří metrů. Šimpanz tak nemohl mačkat knoflík a zároveň pít šťávu, byl nucen spoléhat na pomoc ostatních. Jak se vyvíjela spolupráce mezi jednotlivými členy tlupy? Bobby zcela překvapil svým chováním, neboť odmítl pomáhat druhým a zneužíval ostatní.

Bobby, využívající mladší samce jako „sluhy“, je nutil stisknout knoflík a uvolnit šťávu z kohoutku, zatímco sám to nikdy neudělal. V některých případech používal fyzickou sílu k nucení mladých jedinců, zatímco jindy se přetvařoval na „hodného“ a žádal o pomoc. Dokonce se mu podařilo získat šťávu více než stokrát, aniž by pomáhal někomu jinému.

zdroj:pixabay.com

Manon Schweinfurthová se zamýšlí nad tím, proč ostatní mladí samci Bobbyho tolerovali, a věří, že zneužívání považovali za součást hry. Machiavelistické chování Bobbyho, kdy jedni zneužívají ostatní k dosažení svých cílů, ukazuje, že takové strategie mohou mít hlubší evoluční kořeny.

Nicméně je třeba vyjádřit opatrnost, protože Bobby byl jediným členem tlupy, který se choval machiavelisticky. Je možné, že jde o výjimečný případ, který nelze zobecnit na celou populaci šimpanzů.

The post Šimpanz manipulátor – vědecké hypotézy vzaly za své appeared first on Top Stories.

Nemáme co hasit 

„Za celou svoji praxi jsem se s ničím podobným nesetkal,“ sdělil galwayský patolog Kieran McLoughin o prvním případu samovznícení v Irsku.

K případu došlo v Galway koncem roku 2010, kdy bylo objeveno ohořelé tělo šestasedmdesátiletého Michaela Flahertyho přímo v jeho bytě. Hasiči, povolaní k hašení požáru, vstoupili do domu a s hrůzou zjistili, že není co hasit. Flaherty ležel na zádech nedaleko krbu, přičemž hlava a končetiny zůstaly nedotčeny, ale z větší části těla zbyla pouze hromádka popela. Požár postihl pouze podlahu pod tělem a strop byl jen mírně poškozen dýmem. Vyšetřovatelé se pokusili prozkoumat každou možnou verzi, ale žádná nedávala smysl. Přestože ležel tělo směrem ke krbu, neexistovaly žádné indikace, že by oheň mohl být zapříčiněn otevřeným ohništěm. Na místě nebyly nalezeny žádné stopy alkoholu ani cigaret. Policisté nenašli žádné známky násilného vniknutí do domu a patolog konstatoval, že i když oběť trpěla cukrovkou a vysokým tlakem, smrt nenastala v důsledku srdeční zástavy nebo mozkové příhody. Musel tedy případ zařadit mezi případy samovznícení.

zdroj:pixabay.com

Kuřák?

John Irving Bentley, starý lékař a náruživý kuřák, byl nalezen mrtvý v koupelně v roce 1966 v Coudersportu v Pensylvánii. Jeho tělo hořelo tak silně, že do podlahy byla vypálena díra, zatímco z těla zbyla pouze noha od kolena k prstům. Jeho dýmka byla nalezena v jiné místnosti. Přivolaný policejní tým pátral po zdroji požáru, ale bezvýsledně.

Krb, ve kterém se netopilo

První zaznamenaný případ samovznícení se datuje ke 26. červnu 1613 v anglickém městě Christchurch, kde za bouře uhořeli tesař John Hitchen a jeho dítě ve spánku. Další příklad je z roku 1774, kdy Grace Potteová z Ipswiche byla nalezena mrtvá s hlavou položenou v krbu. V krbu se netopilo. Soudní vyšetřovatelé tehdy případ uzavřeli jako dopad ženina alkoholismu.

Případy samovznícení jsou vzácné a věda zůstává rozpolcená ohledně jejich vysvětlení. Šerif Ron Lockhart ze Sequoyah v Oklahomě konstatoval, že na světě je pouze kolem dvou set zaznamenaných případů. Jedním z těchto případů je i případ Dannyho Vanzandta, který byl nalezen mrtvý v roce 2013 se silně ohořelým tělem, ale bez stop požáru nebo zdroje ohně v domě. Navzdory tomu, že byl Danny náruživým kuřákem a alkoholikem, zůstává celá událost obestřena záhadou.

The post Může lidské tělo samo začít hořet? appeared first on Top Stories.

Hojer se svým sadistickým zločinným chováním podobal Mrázkovi. Hojer se narodil tři měsíce po popravě Mrázka. Někdo by snad mohl i spekulovat o jeho převtělení. Za oběť Hojerovi padlo pět žen na různých místech tehdejšího Československa, ačkoli kriminalisté mají podezření na další dvě neobjasněné vraždy.

Policie přišla na stopu Ladislava Hojera, vyučeného sklenáře s IQ 88, poté, co se veřejně rozpovídal o jedné ze svých vražd v hospodě. Hovořil o zavraždění jednapadesátileté ženy, jejíž nahé tělo s roztaženýma nohama bylo nalezeno lidmi v říjnu 1981 nedaleko můstku přes Motolský potok. Kriminalisté mohli vyšetřování brzy uzavřít, neboť se Hojer bez zdráhání přiznal k činu. Nicméně spis s jeho jménem na hřbetě se brzy začal plnit dalšími hrůznými činy, když Hojer postupně přiznával další vraždy. Projevoval náklonnost k Jiřímu Markovičovi, šéfovi pražské mordparty, kterému postupně přiznával a detailně popisoval své bestiální činy.

zdroj:aktualne.cz

Nejvíce brutální čin spáchal Ladislav Hojer v noci na sobotu 31. ledna 1981 v Brně. Přijel do města a bezcílně bloudil ulicemi, až tři hodiny po půlnoci potkal osmnáctiletou Ivanu M., která se vracela ze svého prvního plesu. Sledoval ji od chvíle, kdy vystoupila z noční tramvaje, a doběhl ji v temném parčíku, kde se ji pokusil znásilnit. Podařilo se mu to částečně, dívka se vehementně bránila. To však Hojerovi nestačilo a začal ji škrtit. Poté, co ji uškrtil, ji více než čtyřicetkrát bodl nožem. Následně ji znovu znásilnil a provedl sadistické útoky na její tělo, včetně odříznutí prsou a genitálií. Orgány si odnesl v igelitové tašce na nákupy, doma se pak nad nimi nějakou dobu ukájel a následně části těla uvařil a část z něj snědl. Taková nelidská brutalita překvapila i zkušené kriminalisty.

Kanibalismus a necivilizovaná brutalita byly charakteristikami Hojerovy povahy. Odborníci ho označili za primitivního psychopata s agresivními tendencemi, který neprojevoval žádný cit k obětem. Před soudem neprojevil žádnou lítost a byl odsouzen k trestu smrti. I přes jeho vzpírání se ho katovi podařilo popravit 7. srpna 1986.

The post Kanibal, brutální vrah, bestie: Hojer appeared first on Top Stories.

Octomilky nejsou jen obyčejným druhem hmyzu na přezrálém ovoci. V genetických laboratořích jsou nezbytné pro výzkum, díky nimž lze sledovat změny genomu a aplikovat poznatky na další organismy. Nové zjištění však nezkoumá dědičnost, ale reakci octomilek na smrt svých druhů.

zdroj:pixabay.com

Podle studie v časopise PLOS Biology, vědci z University of Michigan zjistili, že octomilky, které se setkaly s uhynulými jedinci, rychleji stárnou a umírají dříve. Chemické změny v mozku způsobují rychlejší vyčerpání tukových zásob. Ostatní se pak vyhýbají octomilkám, které mají kontakt s mrtvými, jako by na nich byl „pach smrti“.

Vědci původně zkoumali, jestli mušky dokážou vycítit nemoc u jiných mušek. Když část infikovali bakteriálním patogenem, zdraví jedinci v jejich blízkosti vykazovali podobné chování. Při pitvě mozkové tkáně vědci odhalili zvýšenou aktivitu v oblasti mozku zpracovávající smyslové vjemy a identifikovali neurony zodpovědné za reakci.

zdroj:pixabay.com

Specifické chování související se smrtí není v říši hmyzu výjimkou. Sociální druhy jako mravenci nebo včely odnášejí mrtvé členy své kolonie pryč z hnízda. U vyšších živočichů jako primáti nebo sloni jsou pozorovány zvláštní formy truchlení.

Podobné projevy vedou vědce k předpokladu, že i lidé mohou sdílet fyziologické reakce související se smrtí. Výzkumníci doufají, že porozumění mentálnímu zpracování smrti u jednodušších organismů, jako jsou octomilky, přispěje k léčbě posttraumatické stresové poruchy u válečných veteránů.

The post Octomilky cítí smrt appeared first on Top Stories.

Po objevu psa bylo použito radiokarbonové datování a analýza DNA k ověření jeho stáří, které potvrdilo, že je skutečně starý 18 000 let. Tento výzkum může vést k novým poznatkům o evoluci psů a jejich vazbách na moderní plemena. Skutečnost, že jeho pozůstatky byly tak dobře zachovány, nám umožňuje lépe porozumět interakcím mezi starověkými lidmi a psy.

zdroj:lidovky.cz

Tělo je v současné době uloženo ve zmraženém stavu ve výzkumném zařízení v Jakutsku v Rusku, kde vědci mohou pokračovat v jeho studiu a získávat další poznatky o jeho historii a genetice. Tento významný objev otevírá cestu k dalším studiím vztahů mezi prehistorickými a moderními psy.
Analýza pozůstatků tohoto tvora poskytuje vhled do života a chování starověkého psa. Vědci studovali zuby, kosti, srst a obsah žaludku štěněte, což jim umožnilo rekonstruovat jeho životní příběh.

Podle stavu zubů bylo určeno, že pes byl dospělého věku, když zemřel. Kosti vykazovaly známky pravidelné a vyvážené výživy po celý jeho život. Navíc, péče o srst naznačovala, že byl možná chován jako domácí mazlíček. Analýza také potvrdila, že šlo o samičku a pravděpodobně o křížence vlka a psa.

zdroj:pixabay.com

Obsah žaludku přinesl další poznatky o jeho životním stylu, zejména o tom, že jeho strava se skládala převážně ze sobího a koňského masa. Díky současné technologii jsou vědci lépe vybaveni k zkoumání vzorků jako je tento, což může odhalit tajemství chování zvířat z doby před staletími.

Co to znamená pro vědce a milovníky psů? Objev přináší nové poznatky o vývoji psů a naznačuje, že k jejich domestikaci došlo dříve, než se předpokládalo. Pro milovníky psů je tento objev fascinující, protože poskytuje další informace o jejich milovaných společnících.  Tento objev také otevírá dveře pro další studium genetiky psů a jejich spojení s moderními plemeny, což by mohlo pomoci v péči o naše chlupaté přátele.

The post Nejstarší pes -18 000 let zmrzlý pes appeared first on Top Stories.

Elity nacistického režimu se domnívaly, že jsou něčím výjimečným a zvoleným. Svým politickým nepřátelům se nelítostně vymstily, projevovaly ohromnou nenávist vůči Židům a „méněcenným“ národům, a brutálně zneužívaly svou moc, neváhaly porušovat lidská práva a vraždit miliony nevinných lidí. Přesto se snažily o zdání šťastného rodinného života a láskyplně se věnovaly výchově svých dětí.

zdroj:pixabay.com

Potomci těchto vůdců vyrůstali ve vyvolené atmosféře, daleko od válečného utrpení a často nevěděli o činech svých rodičů. Po válce však přišel pád „bohů“ a pro většinu dětí nacistických pohlavárů také společenský pád. Jejich otcové spáchali sebevraždu, byli zatčeni nebo zmizeli, čelili popravě nebo dlouhým trestům odnětí svobody.

Jaké pocity prožívaly děti nacistických vůdců, když se po válce dozvěděly o hrůzách holokaustu a válečných zločinech? Jak se vyrovnávaly s tím, že za ně nesou částečnou zodpovědnost jejich rodiče? Rolf Mengele, syn Josefa Mengeleho z Osvětimi, řekl: „Je to jen můj osud, že jsem jeho syn.“

Potomci čelných nacistů se nemohli vyhnout materiálním ani psychickým důsledkům svého původu. Mnozí se potýkali s pocitem trvalé úzkosti a neustálého úniku před vzpomínkami na minulost. Americký novinář Gerald Posner poznamenal, že „hříchy otců poznamenaly druhou generaci Němců způsobem, který dokáže málokdo pochopit“.

Děti nacistických pohlavárů čelily velkému tlaku a zájmu veřejnosti, protože jejich původ vyvolával silné emoce. Někteří se potýkali s obtížemi při hledání zaměstnání nebo vstupu do škol kvůli negativním asociacím s jejich rodinným jménem.
Psychologové prokázali, že trestání nebo odsouzení rodičů může mít ničivé důsledky na psychiku jejich dětí. Tyto děti nesly tíhu činů svých rodičů, trpěly stresem, traumatem a výchovnými problémy.

zdroj:pixabay.com

Jak se potomci elitních nacistů vyrovnávali se svým problematickým dědictvím? Většina z nich se cítila provinile a hanbila se za činy svých rodičů. Někteří se snažili zapomenout na minulost a vést normální život, zatímco jiní se snažili pomoci svým rodičům v jejich obtížích.
Mnozí změnili svá jména a odmítali mluvit o svém původu. Někteří se pokusili vyrovnat se s minulostí tím, že se pokusili napravit škody způsobené jejich rodiči. Niklas Frank, syn popraveného Hanse Franka, napsal o svém otci kontroverzní knihu, ve které jej vyobrazil jako „slizkého slizouna“, nikoli jako hrdého nacistu.

Někteří se však odmítali distancovat od svých rodičů a nadále je obhajovali. Eicke Bormannová, dcera Martina Bormanna, se odmítala přijmout vinu svého otce a považovala ho za velkého muže. Wolf Rüdiger Hess, Edda Göringová, Gudrun Himmlerová a Ursula Dönitzová se též nekriticky vyjadřovali o svých rodičích.

Potomci významných nacistů

Reinhard Heydrich, známý jako „kat českého národa“ a jeden z hlavních architektů holokaustu, měl dva syny a dvě dcery. Heider Heydrich, narozený v roce 1934, dnes žije nedaleko Mnichova. Pracoval jako manažer v letecké společnosti Dornier-Werke a později jako výkonný ředitel sdružení starajícího se o penzisty téže společnosti. Aktivně se angažoval při vyjednávání o vydání pamětí své matky, zanícené nacistky, a napsal k nim předmluvu.

Heinrich Himmler, šéf SS, měl s manželkou dceru Gudrun a adoptoval syna, další dvě děti mu porodila milenka. Gudrun Himmlerové bylo patnáct, když její otec spáchal sebevraždu. Vyučila se krejčovou, ale kvůli svému jménu měla problémy se získáním zaměstnání. Bránila svého otce, tvrdila, že mu Hitler svěřil jen „svoz odpadu říše“. Byla sympatizantkou neonacistické strany NPD a vdala se za jejího funkcionáře. Zemřela v roce 2018 jako údajně zatrpklá a panovačná stařena.

Wolf Rüdiger Hess, jediný syn Rudolfa Hesse, se narodil v roce 1937 a na otce si nemohl pamatovat, protože roku 1941 odletěl vyjednávat o příměří do Británie, kde byl zadržen a uvězněn. Po válce byl odsouzen na doživotí a zemřel za mřížemi v roce 1987. I přesto, že měl povolené návštěvy, odmítl se se synem setkat osobně a místo toho mu posílal dopisy. Wolf Rüdiger k němu vzhlížel a vše, co otec řekl či napsal, pro něj bylo svaté. Nikdy nepřipustil, že by jeho otec spáchal něco špatného, a stal se popíračem holokaustu. Zemřel v roce 2001.

zdroj:pixabay.com

Martin Bormann, vedoucí kanceláře Adolfa Hitlera, byl svým deseti dětem přísným a emocionálně chladným otcem. Jeho nejstarší syn Martin, narozený v roce 1930, se stal vůdcovým kmotřencem. Po válce se skrýval pod cizím jménem u rakouského statkáře, ale byl odhalen a krátce vězněn. Poté vstoupil do jezuitského semináře, nechal si oficiálně zrušit druhé jméno Adolf a dosáhl kněžského svěcení. Nejprve působil na nebezpečných misiích v Africe, později byl zraněn při automobilové nehodě. Zemřel v roce 2013.

Hermann Göring, zakladatel gestapa a velitel německého letectva, měl v roce 1938 jediné dítě, dceru Eddu. Edda vyrůstala ve velkolepém luxusu v obrovské rezidenci, obklopená ukradenými uměleckými díly. Když jí bylo osm, majetek byl zabaven a Edda se stala polosirotkem, protože její otec spáchal sebevraždu ve vězení. Považovala americký soud v Norimberku za neprávoplatný a nenáviděla Američany.

The post Potomci Heydricha, Bormanna a Himmlera: Kde jsou dnes potomci významných nacistických představitelů? appeared first on Top Stories.

zdroj:pixabay.com

Začátky brýlí sahají až do 13. století, kdy italský vynálezce Salvino D’Arati vytvořil první páry brýlí, které se skládaly z dvou lupů spojených pantem, který se opíral o nos. Tyto brýle byly umístěny do různých materiálů, jako byla kost, kov nebo kůže, a nebyly vybaveny žádnými obroučkami na uši.

zdroj:pixabay.com

S nástupem Gutenbergova tiskařského lisu v roce 1439 se zvýšila poptávka po brýlích, protože více lidí začalo číst a psát. Španělští výrobci přišli s inovativním řešením, které zahrnovalo použití stužek jako obrouček, zatímco němečtí výrobci vyráběli rámy z kůže a rohoviny. Tyto inovace přispěly k většímu komfortu při nošení brýlí.

Moderní brýle začaly nabírat svůj nynější vzhled v 18. století, kdy londýnský optik Edward Scarlett přidal postranice, které umožnily, aby brýle zůstaly pevně zastrčené za uši. Dalším zásadním vylepšením byly bifokální brýle, které představil Benjamin Franklin. Tento typ brýlí umožnil kombinovat dvě korekce do jednoho pohodlného páru.

zdroj:pixabay.com

Rozmanité styly brýlí se vyvinuly během času. Od kruhových rámečků, které získaly popularitu v 20. letech díky propagaci Hollywoodu a prodeji veřejnosti za dostupné ceny, po inovativní „browline“ rámečky, které nabízely flexibilitu a možnost přizpůsobit si vzhled brýlí dle preference nositele. Dokonce i letci měli svůj podíl na vývoji brýlí, kdy v 30. letech vznikly speciální sluneční brýle pro ochranu proti škodlivým slunečním paprskům, což později inspirovalo populární modely letectví.

Cat-eye brýle se poprvé objevily v 30. letech díky americké umělkyni Altině Schinasi, která se snažila vytvořit atraktivní brýle pro ženy. Jejich popularita však vzrostla v 50. letech, kdy se staly ikonickým stylem díky herečce Marilyn Monroe, která je nosila ve svých filmech.

The post Brýle – dnes jako módní doplněk. Jak ale vypadaly dřív? appeared first on Top Stories.

Vlivy prostředí na spánek
Spánek našich předků byl hluboce ovlivněn jejich přírodním prostředím. Bez moderních technologií, které nyní ovlivňují naše noci, se předci pravděpodobně řídili cykly slunce a měsíce. Když zapadlo slunce, signalizovalo to začátek noci a lidé se stáhli k odpočinku. Tato synchronizace s přirozenými světelnými cykly nejen reguluje spánek, ale také ovlivňuje aktivity během dne.

zdroj:pixabay.com

V oblastech s extrémními teplotními podmínkami si naši předci vyvinuli specifické adaptační strategie pro spánek. Během chladných nocí mohli sdílet teplo těla, což je chránilo před chladem a možnými nebezpečími. V teplejších oblastech se spánkové vzorce pravděpodobně přizpůsobovaly, aby se vyhnuly nejvyšším teplotám, s větší důrazem na odpočinek v chladnějších večerech a ráno.

Chybějící moderní pohodlí, jako je topení nebo klimatizace, znamenalo, že museli přizpůsobit svůj spánkový režim, aby přežili v různých prostředích. Jejich schopnost synchronizovat se s přírodním prostředím byla klíčová pro přežití a ovlivňovala nejen dobu spánku, ale také dobu aktivit, jako je lov a sběr.

Životní styl a společenské vlivy na spánek
Životní styl hrál klíčovou roli při formování spánkových vzorců našich předků. Kočovné skupiny měly pravděpodobně flexibilnější spánkové plány, protože musely migrovat za zdroji. Naopak zemědělské komunity mohly mít strukturovanější spánkové rutiny v souladu s potřebami zemědělství.

Chybějící umělé osvětlení znamenalo, že po západu slunce byly aktivity omezené. To mohlo vést k tomu, že se lidé více soustředili na nepřetržitý noční spánek, což se liší od segmentovaného spánku, který je pozorován u některých předindustriálních společností. S menším množstvím rušivých vlivů mohli naši předci zažít hlubší a nepřerušovanější spánek.

Spánek také ovlivňoval sociální struktury raných společností. Společné spaní pravděpodobně poskytovalo pocit bezpečí a podporovalo kolektivní obranu. Dynamika v rámci skupin mohla určovat délku a časování spánku jednotlivců.

Evoluční perspektivy a vlivy na spánek
Studium spánkových vzorců předků poskytuje vhled do evolučních adaptací. Segmentovaný spánek mohl nabídnout ochrannou výhodu, umožňující aktivitu během noci. Spánek hrál také roli v kognitivním vývoji, což pomohlo našim předkům přizpůsobit se složitým prostředím.

Přechod na zemědělský životní styl znamenal posun ve spánkových vzorcích. Tento přechod zdůrazňuje vztah mezi kulturním vývojem a spánkovými vzory.

zdroj:pixabay.com

Porovnání s moderním spánkem
Srovnání spánkových vzorců dřívějších lidí s našimi moderními návyky odhaluje podobnosti i rozdíly. Moderní technologie a způsob života mohou narušovat naše přirozené spánkové vzorce.

Navzdory těmto rozdílům se stále více uznává význam přizpůsobení našeho spánkového režimu našim biologickým hodinám. Návrat k přirozeným cyklům světla a tmy, udržování pravidelných spánkových rutin a individuální přístup k cirkadiánním rytmům může vést ke zlepšení kvality spánku.

The post Jak spali naši předci? Odhalení spánkového vzorce appeared first on Top Stories.

The post Jak dlouhý máme průměrně sex a jak často? appeared first on Top Stories.

Základními surovinami pro výrobu piva jsou obilný slad, voda, chmel a pivovarské kvasnice. Nejprve je nutné rozložit složité cukry obsažené v obilných zrnech na jednoduché cukry, které se poté kvašením přemění na alkohol a oxid uhličitý za pomoci pivovarských kvasnic.

zdroj:pixabay.com

Český chmel, zejména žatecký poloraný červeňák, patří k nejkvalitnějším na světě. V dnešní době je ale běžné, že se používá levný chmel z Německa, USA a dalších zemí, přičemž český chmel, jako je žatecký, se často využívá pouze pro zlepšení chuti vyšších kvalit piv. Proces kvašení piva není jednoduchý a může být náchylný k různým chybám. Kvasinky, obvykle Saccharomyces cerevisiae, se přidávají do mladiny, což je směs chmelu a sladiny (sladké tekutiny z obilí), a kvašení probíhá několik dní. Obvykle 3-4 dny. U ležáků se ale doba kvašení a zrání prodlužuje na 5-9 dní a 1-4 týdny. Během tohoto procesu může docházet ke kažení kvasinek, což může vést k ekonomickým ztrátám pro výrobce piva.

zdroj:pixabay.com

Výzkum na Vysokém učení technickém v Brně a Vysoké škole chemicko-technologické v Praze se zaměřil na využití miniaturních robotů, nazvaných beerboti, kteří mají pomoci s kvašením a filtrací piva. Tito roboti jsou vyrobeni z oxidu železa a alginátu sodného a obsahují živé kvasnice. Když jsou spuštěni do mladiny, kvasinky zpracují cukr a vytvoří oxid uhličitý, který je vynese na hladinu, kde se plyn uvolní a roboti se vrátí na dno. Tento proces je mnohem rychlejší než kvašení s volnými kvasinkami a pomáhá eliminovat problémy s jejich odstraněním během filtrace.

Představovaná inovace slibuje zrychlení výroby piva a zlepšení jeho kvality, což může být pro české pivovary značným přínosem.

The post Rychlejší a lepší výroba piva? Česká inovace. appeared first on Top Stories.

Tráví svůj čas uzavření ve svých pokojích a často spí během dne. Jídlo jim rodina nechává před dveřmi a okna mají zatažená, aby zamezili vstupu světla. Tito lidé se s nikým nevídají i několik měsíců. Podle odborníků není hikikomori přímo diagnózou, ale představuje jev, který nezapadá do běžné definice zdraví.

zdroj:pixabay.com

Hikikomori, což znamená „ten, který se odtrhl“, byli poprvé identifikováni v Japonsku v roce 2006 psychologem Tamaki Saito. I když termín vznikl v Japonsku, podobní jedinci se vyskytují po celém světě, od Brazílie po Indii, a někteří z nich jsou i v České republice.

Odborníci nepovažují hikikomori přímo za poruchu, spíše za rezignaci na tradiční hodnotový systém. Tito lidé ztrácejí motivaci zapojit se do společnosti, což je typické pro mladé lidi. Fenomén hikikomori se vyvinul především v důsledku specifických rodinných vztahů v Japonsku, kde jsou vztahy mezi rodiči a dětmi často nezdravě závislé.

zdroj:pixabay.com

Naproti tomu, že izolace hikikomori může být vnímána jako zdravotní problém, někteří psychologové vidí i pozitiva. Tato doba osamění může vést k osobnímu růstu a hledání vlastních hodnot.

The post Raději doma než ve společnosti? Raději sami než s někým? Možná jste hikikomori. appeared first on Top Stories.

Globální studie ukazují, že ženy předčí muže v až 84 % činností, zatímco muži excelují především v rozvoji strategických dovedností a odborně-technických znalostech. I přesto, že ženy jsou vnímány jako vysoce kompetentní vůdkyně, některé stereotypy stále přetrvávají. Psychologické pozadí tvrzení, že ženy jsou lepší v multitaskingu, podporují studie zkoumající genderové rozdíly.

zdroj:pixabay.com

Vědecké týmy zjišťují, že více než 50 % lidí věří v genderové rozdíly v multitaskingu, přičemž až 80 % se domnívá, že v této dovednosti vynikají ženy. To může mít kořeny v evoluční výhodě spojené se skloubením výchovy dětí, práce v domácnosti a zaměstnání, kterou mají ženy. I když některé stereotypy mohou být zakořeněné v minulosti, ženy dnes prokazují vynikající vůdcovské schopnosti.

V roce 2015 provedli sociologové z Pew Research Center studii, která zkoumala klíčové vlastnosti, jež dělají z člověka dobrého vůdce. „Vlastnosti jako poctivost, inteligence, soucit a inovace byly na vrcholu hodnotícího žebříčku,“ zdůraznili výzkumníci. Při srovnání vlastností mezi muži a ženami dosáhly ženy ve většině kategorií vyššího hodnocení. Široká veřejnost vnímá ženy jako soucitnější, inovativnější a čestnější v porovnání s muži.

Nejzajímavější aspektem celé studie bylo zjištění, že ženy často zlehčují své zásluhy a podceňují vlastní sebehodnotu. Vědci z Pew Research Center podotkli, že s postupujícím věkem získávají ženy větší sebevědomí a aktivně usilují o vyšší pozice, naopak muži mají tendenci zlehčovat své úspěchy s přibývajícím věkem. „Muži ve věku do 25 let se často považují za na vrcholu svých schopností, což se liší od žen mladších 25 let, které mají sklon podceňovat své dovednosti.“ S postupujícím věkem se tato dynamika mění.

zdroj:pixabay.com

Statistiky z roku 2023, zveřejněné na stránkách Leftronic, naznačují, že ženy tvoří 29 % globálního vrcholového managementu, 31 % vedoucích funkcí v USA jsou obsazeny ženami a 33 firem z Fortune 500 má ženy ve funkci generálních ředitelek. Obor, kde ženy dominují, je oblast lidských zdrojů. Na začátku roku 2019 zastávaly manažerky lidských zdrojů až 79 % všech vedoucích pozic obsazených ženami, zatímco v oblasti lékařských služeb působilo ve vedoucích pozicích úžasných 72 % žen.
Ženy vůdkyně se často vyznačují transformačním přístupem, podporují druhé a lépe využívají emocionální inteligenci.

Výzkumy také ukazují, že ženy se lépe rozhodují ve stresu, což může být cenným přínosem pro vůdčí role. Vzhledem k tomu, že svět preferuje sebevědomí a sebedůvěru, muži by se mohli inspirovat schopností žen využívat měkké dovednosti, naslouchat a rozvíjet potenciál svých podřízených.

I přes tyto výjimečné schopnosti žen, statistiky ukazují, že jsou stále podceňovány ve vrcholovém managementu. Výzva spočívá nejen v odstraňování genderových stereotypů, ale i v tom, aby společnost opravdu ocenila a využila plný potenciál ženských vůdkyň.

The post Ženy vs. muži: Kde ženy překonávají své mužské protějšky? appeared first on Top Stories.

zdroj:pixabay.com

Evoluční bioložka Patricia Brennanová z Mount Holyoke College v Massachusetts však zdůrazňuje, že je minimálně zvláštní, aby lidské tělo věnovalo tolik energie něčemu, co nemá žádný zjevný praktický význam. Navzdory tomu, že ženský orgasmus může být delší a opakovaný, zdá se, že tato „zbytečnost“ není v průběhu evoluce snižována.

Některé vědecké studie naznačují, že ženský orgasmus mohl v minulosti sloužit jako spouštěč ovulace, podobně jako u některých zvířat. Těhotenské hormony oxytocin a prolaktin, které jsou spojeny s ženským orgasmem, mohly hrát roli při přípravě reprodukčního procesu na přijetí spermatu a umožnit oplodnění vajíčka.

zdroj:pixabay.com

Podle některých výzkumů mohl ženský orgasmus vytvářet příznivější podmínky pro početí, což zahrnuje zvýšené prokrvení vaginální tkáně, zvlhčení, okysličení a zvýšení teploty. Tyto změny připravují ženský reprodukční systém na příjem spermatu a zpomalují cestu spermií k vajíčku, což umožňuje dost času pro jejich aktivaci a rozpohybování.

Evoluční bioložka Kimberly Russell však navrhuje alternativní perspektivu, že ženský orgasmus nemusí být přímo spojen s reprodukcí, ale spíše sloužil jako sociální tmel. Sex mohl hrát klíčovou roli ve společenských vztazích, přičemž orgasmus ženy byl jakýmsi lepidlem, které podporovalo soudržnost skupiny. Ženy, které dosahovaly orgasmu, byly pravděpodobněji svolné k dalšímu sexu, což mohlo ovlivnit chování mužů a posilovat sociální pouta ve skupině.

The post Ženský orgasmus – k čemu je vlastně dobrý? appeared first on Top Stories.

Působení kofeinu začíná rychlým vstřebáváním této látky do lidského těla. Jeho maximální účinek se projevuje přibližně po dvou hodinách od konzumace, přičemž vyloučení z těla trvá obvykle okolo devíti hodin. Kofein je rozpustný ve vodě a tucích, což umožňuje jeho distribuci do všech tělesných tkání. Přestože se dospělým doporučuje konzumovat maximálně 400 mg kofeinu denně, nadměrná konzumace může způsobit nežádoucí účinky, jako jsou svalové třesy, bolesti hlavy a bušení srdce.

zdroj:pixabay.com

Při vysazení kofeinu se mohou objevit symptomy, včetně bolestí hlavy, únavy a vyčerpání. To je způsobeno tím, že tělo vyvinulo toleranci vůči kofeinu, což může vést k pocitu zvýšené únavy po jeho vysazení. Podobně jako u závislosti. Další nepříjemností může být i intenzivnější vnímání bolesti, protože adenosinové receptory, na něž kofein působí, ovlivňují i vnímání bolesti.

Snížení nebo úplné zamezení konzumace kofeinu může mít pozitivní vliv na kvalitu spánku, náladu a kardiovaskulární zdraví. Kofein omezuje produkci melatoninu, hormonu spánku, což může vést ke zkrácení spánkové doby. Také může být spojován se zvýšenou úzkostí a záchvaty paniky, a odstraněním kofeinu může dojít ke zlepšení nálady.

zdroj:pixabay.com

Vynechání kofeinu může také přinést výhody pro zuby a trávení. Kofein obsahuje sloučeniny způsobující zabarvení zubní skloviny, a proto jeho eliminací můžete zlepšit stav svého chrupu. Kromě toho může kofein ovlivňovat chutě a změny ve stravovacích návycích během detoxu jsou běžné.

Vzhledem k tomu, že kofein ovlivňuje svalovinu střev a způsobuje nutkání k defekaci, jeho vysazením může dojít k normalizaci stolice a snížení častého nutkání na toaletu.

Pokud zvažujete výrazné snížení či úplné vyřazení kofeinu, je doporučeno postupné snižování dávek, aby se minimalizovaly abstinenční příznaky. Celková detoxikace od kofeinu obvykle trvá dva až tři týdny, přičemž délka a intenzita příznaků mohou záviset na předchozím konzumaci, vašem zdravotním stavu a celkové kondici.

The post Skoncovat s pitím kávy? Jaké změny to může přinést? appeared first on Top Stories.

7. září 2011: Lokomotiv Jaroslavl – 44 obětí

V září před pěti lety označil prezident IIHF René Fasel tuto událost za nejtemnější den ve sportovní historii. Hokejový tým Lokomotiv Jaroslavl plánoval zahájit sezonu KHL v běloruském Minsku, ale jejich letadlo Jakovlev Jak-42D havarovalo krátce po startu. Celý tým, včetně českých hráčů Josefa Vašíčka, Jana Marka a Karla Rachůnka, a slovenského hráče Pavola Demitry, zahynuli. Jediným přeživším byl letový inženýr Alexandr Sizov.

27. dubna 1993: Fotbalová reprezentace Zambie – 30 obětí

Zambijští reprezentanti, kteří se na přelomu 80. a 90. let řadili mezi nejlepší v Africe, utrpěli tragickou ztrátu při cestě na kvalifikaci na mistrovství světa 1994 ve Spojených státech. Po mezipřistání na doplnění paliva v Gabonu se jejich letadlo DHC-5 Buffalo zřítilo do Atlantského oceánu. Zemřelo 18 fotbalistů, 7 členů realizačního týmu a 5 členů posádky.

Zdroj:pixabay.com

13. října 1972: Chilský ragbyový klub – Old Christians – 29 obětí

Špatné počasí způsobilo, že letadlo Fairchild FH-227D s chilským ragbyovým týmem, jeho přáteli a rodinnými příslušníky, nemohlo přelétnout Andy. Po neúspěšném pokusu o obletění pohoří narazilo do útesů. Po havárii zemřelo 18 lidí, zatímco 27 přeživších se snažilo přežít v tuhé andské zimě. Po 60 dnech v pustině se 11 dalších lidí zemřelo, až poslední dva ragbisté našli pomoc.

6. února 1958: Manchester United – 23 obětí

Anglický fotbalový tým Manchester United utrpěl tragickou ztrátu 6. února 1958, kdy jejich letadlo havarovalo při třetím pokusu o vzlet z Mnichova. Na palubě byli hráči, novináři, trenéři a podpůrný tým. Celkem 44 lidí, včetně 23 hráčů, nepřežilo tuto leteckou katastrofu.

Zdroj:pixabay.com

4. května 1949: AC Turín – 31 obětí

Fotbalový tým AC Turín, slavný na konci 40. let, utrpěl tragický osud 4. května 1949, kdy jejich letadlo narazilo do baziliky při pokusu o přistání v bouři nad Turínem. Na palubě zahynulo 31 lidí, z nichž 18 byli hráči. Klub tehdy dokázal dohrát sezonu s juniorským týmem.

8. listopadu 1948: Československá hokejová reprezentace – 8 obětí

Dne 8. listopadu 1948 ztratilo letadlo s československou hokejovou reprezentací v průlivu La Manche osm životů v důsledku administrativních komplikací. Havárie postihla hráče, jako byli Zdeněk Jarkovský, Miloslav Pokorný, Vilibald Šťovík, Zdeněk Švarc, Ladislav Troják a Karel Stibor.

The post Letecké katastrofy, které zasáhly svět sportu appeared first on Top Stories.

Kíčem k úspěšnému vyjednávání je schopnost respektovat odlišné pohledy a konflikty řešit bez osobního bránění. Upozorňuje na to, že lidé často berou odlišné názory osobně, což vede k emocionálním reakcím a výčitkám. Je důležité respektovat, že druhá strana může mít jiný pohled, aniž bychom s ním museli souhlasit.

Děti se stávají přirozenými vyjednavači díky své bezprostřednosti a odvaze, která jim umožňuje aktivně hájit své zájmy. Na rozdíl od dospělých, nemají výrazné inhibice a nebojí se vyjádřit svá přání a potřeby, což se odráží v jejich přirozeném vyjednávacím chování.

Zdroj:pixabay.com

Představme si situaci, kdy dítě žádá své rodiče o to, aby mu pořídili psa. Na začátku může rodič argumentovat tím, že domácnost nemá dostatek místa nebo času na péči o psa. Nicméně dítě, využívající své emocionální inteligence a schopnosti manipulace, začne prezentovat své přání s patřičnou vášní a citovým zaujetím.

Například může zdůraznit, že většina jeho vrstevníků již psy má a že by jim přítomnost psa přinesla radost a vzrušení. Může vyprávět příběhy o kamarádech, kteří se svými psy zažívají nezapomenutelné zážitky, čímž vytváří silné emocionální spojení s vlastním přáním.

Během této série argumentů a emocionální manipulace dítě dosáhne svého cíle, když nakonec předloží rodiči otázku, zda by mohlo alespoň prodloužit dobu, kterou může trávit hraním her. Tímto způsobem dítě nejenže úspěšně dosáhne vytvoření dojem, že s rodičem dosáhlo kompromisu.

Zdroj:pixabay.com

Tato situace ilustruje, jak děti využívají své přirozené dovednosti vyjednávání a schopnost emocionální manipulace k dosažení svých cílů. Zároveň může sloužit jako poučení pro dospělé, co se týče efektivního vyjednávání a zdůraznění důležitosti komunikace a emocionální inteligence při rozhodování.

The post Děti jako nejlepší vyjednavači appeared first on Top Stories.

Zdroj:pixabay.com

Nejmladší člen rodiny, malá Verunka, tvrdila, že v noci slyší tiché šepoty a že jí někdo hladí vlasy, i když je sama v pokoji. Zpočátku ji rodiče ujišťovali, že jsou to jenom noční můry, ale když začali i oni sami zažívat podivné věci, začali se obávat, že se v domě skutečně něco děje.

Rodina začala pátrat po historii domu a vesnice a zjistila, že před téměř sto lety se v domě odehrála tragédie. Místní pověsti hovořily o starém duchu člověka, jehož život byl nespravedlivě ukončen a který stále toužil po spravedlnosti.

S pomocí místního historika rodina objevila starý deník ukrytý pod podlahou, který odhalil tajemství ducha tohoto domu. Duch zemřelého muže, jenž byl v minulosti nespravedlivě obviněn z trestného činu, hledal pomoc k odhalení pravdy.

Zdroj:pixabay.com

Rodina se rozhodla pomoci duchovi získat klid a dostat spravedlnosti. Prozkoumali staré dokumenty a přesvědčili místní úřady, aby obnovily vyšetřování starého případu. Když se pravda konečně ukázala, duch našel svůj klid a domov se vrátil do normálního stavu.

The post Věříte? Nevěříte? appeared first on Top Stories.

Katedrála Notre-Dame v Paříži je ikonická stavba, která má bohatou historii a fascinující proces výstavby.

Architektonický styl katedrály je gotika, která se vyznačuje vysokými oblouky, klenbami a složitými detaily. Stavba Notre-Dame byla považována za vrchol gotické architektury a stala se symbolem francouzské historie a kultury.

Jeden z nejvýznamnějších prvků stavby Notre-Dame je její impozantní zvonice s dvanácti zvony, včetně velkého zvonu nazvaného Emmanuel. Katedrálu také zdobí rozsáhlá okna s vitrážemi, která vyprávějí biblické příběhy a světské motivy.

zdroj:pixabay.com

Architektura Notre-Dame je ohromující a jedinečná. Její impozantní věže, vynikající sochařská díla a rozmanitá okna z barevného skla přitahují pozornost návštěvníků z celého světa. Katedrála byla svědkem mnoha historických událostí a sloužila jako místo korunovace mnoha francouzských králů. Její kulturní a historický význam pro Francii je nepopiratelný.

V průběhu staletí prošla Notre-Dame různými změnami a renovacemi. Během francouzské revoluce byla katedrála těžce poškozena, avšak později byly provedeny rozsáhlé rekonstrukce a opravy, které obnovily její původní slávu.

Zdroj:pixabay.com

Nicméně, nejvíce destruktivním okamžikem v historii Notre-Dame byl požár, který vypukl 15. dubna 2019. Tento masivní požár způsobil těžké škody na střeše, zřítila se část klenby a ohrozila celou stavbu. Závady na střeše, které vznikly pravděpodobně při rekonstrukčních pracích, způsobily požár.
Tento požár vyvolal šok a smutek po celém světě a podnítil masivní globální úsilí o sběr finančních prostředků a plány na obnovu této historické a kulturní ikony. Od té doby probíhají intenzivní rekonstrukční práce s cílem obnovit Notre-Dame do jejího původního stavu a slávy. Tato výzva spojila lidi z různých koutů světa v úsilí zachránit toto architektonické dědictví pro budoucí generace.

The post Katedrála Notre-Dame de Paris: jeden z nejvýznamnějších gotických chrámů na světě appeared first on Top Stories.

Jim Morrison byl neobyčejně talentovaný umělec a ikona rockové hudby. Narodil se v Melbourne na Floridě a vyrůstal v přímočařém prostředí vojenské rodiny. Po stěhováních se rodina usadila v Kalifornii. Morrison projevoval zájem o literaturu, filozofii a hudbu již od mládí.

zdroj:discogs.com

V roce 1965 založil spolu se třemi spolužáky z UCLA – Rayem Manzarekem, Johnem Densmorem a Robbym Kriegerem – skupinu The Doors. S jejich výrazným zvukem spojujícím rock, blues a psychedelii rychle získali popularitu. Jim Morrison se stal charismatickým a provokativním frontmanem, jehož scénické vystoupení bývala často výbušná a nekonzervativní.
Jeho texty byly plné poetických obrazů a filozofických myšlenek. V průběhu let 1967 až 1971 The Doors vydali několik úspěšných alb, včetně hitů jako „Light My Fire“ a „Break on Through (To the Other Side)“.

zdroj:morrisonhotelgallery.com

Morrisonův život byl však také poznamenán problémy s alkoholem a drogami, což vedlo k jeho některým kontroverzním činům. Po konci The Doors se Morrison přestěhoval do Paříže, kde v roce 1971 zemřel ve věku 27 let, což ho zařadilo mezi další hudební legendy, které zemřely ve stejném věku. Patřili mezi ně Jimi Hendrix, Janis Joplin či Kurt Cobain.

Morrisonova tvorba a jeho životní styl zanechaly trvalý otisk v historii rockové hudby a jeho památka žije dál díky jeho hudbě, básním a vlivu na další generace umělců.

The post The Doors: Příběh Jima Morrisona appeared first on Top Stories.

Loupež irských korunovačních klenotů (1907)
V červenci roku 1907 došlo k okradení irských korunovačních klenotů v Dublinském hradu, což vyvolalo v Irsku vlnu pobouření a národní ostudu. Pachatel zůstává dodnes neodhalený. Před událostí byl do hradu instalován nový trezor, kde byly uloženy tyto vzácné poklady, objevily se však komplikace. Zjistilo se, že sejf s klenoty byl příliš velký na to, aby prošel dveřmi trezoru, což způsobilo první potíže.

Klíče od sejfu měl ve své péči Vicars, avšak později se objevilo podezření, že i on mohl být zapleten do této loupeže. Událost zůstává obestřena otázkami – byla to práce zevnitř, nebo se pachatel dostal dovnitř hradu jinak? Všechny stopy vedou do slepých uliček a dodnes zůstává nejasné, kdo a jak tuto loupež provedl.

zdroj:pixabay.com

Přepadení poštovní dodávky (1962)
V srpnu roku 1962 došlo k neuvěřitelnému přepadení poštovní dodávky, kdy zloději ukradli obrovskou sumu peněz – 1,5 milionu dolarů. I přes intenzivní pátrání FBI a poštovních inspektorů zůstává tato loupež nevyřešená. Po mnoha letech se objevila teorie spojující tuto loupež s mafiánským gangem, ale i přes toto podezření zůstává osud ukradených peněz a pachatelů nejasný.

zdroj:pixabay.com

Únos letadla (1971)
Jedním z nejslavnějších případů zločinu se stal únos letadla v listopadu 1971 na trase Portland–Seattle. Tajemný muž, který přezval vládu nad letadlem, se vydával za člověka jménem Dan Cooper a požadoval výkupné 200 000 dolarů a padáky. Po převzetí výkupného dal letadlu rozkaz vzlétnout a zamířit do Mexico City. Když mu tento plán překazilo počasí, letadlo přistálo v Nevadě, kde únosce vyskočil s padákem a po dopadu zmizel. Tělo ani zbytek výkupného se nikdy nenašly. Případ zůstává jedním z největších záhad v historii kriminálního vyšetřování, a osud pachatele je stále neznámý.

The post Příběhy zlodějů: Záhady nevyřešených loupeží appeared first on Top Stories.

Obří sochy moai
Ostrovní sochy moai jsou monumentální kamenné sochy. Byly vytvořeny původními obyvateli Rapa Nui mezi lety 1250 a 1500 z pevných vulkanických skal pomocí kamenných nástrojů. Proces výroby byl náročný a vyžadoval detailní znalost sochařského řemesla. Těchto soch bylo vytvořeno přes 800. Některé sochy dosahují výšky až 10 metrů a váží desítky tun.

Zdroj:pixabay.com

Odborníci se stále snaží pochopit, jak byly tyto obří sochy přesouvány po ostrově, zejména do vzdálenějších oblastí. Existují teorie o používání dřevěných saní nebo kyvadlového principu.
Moai nebyly náhodně rozmístěny. Mnohé z nich byly postaveny na ahu, kamenných platformách, které sloužily k rituálním nebo náboženským účelům. Umístění soch bylo pravděpodobně spojeno s důležitými místy na ostrově.

Moai pravděpodobně reprezentují předky nebo významné postavy v rapanuiské kultuře. Jejich vztyčené postavení a výrazné rysy obličeje nesou hluboký kulturní význam.

Náhlý kolaps rapanuiské společnosti v 17. století byl spojen s úbytkem zdrojů a zneužíváním prostředků na výrobu soch. Mnohé sochy zůstaly nedokončeny nebo leží v různých stadiích výroby.

Zdroj:pixabay.com

Rongorongo písmo
Rongorongo je jedinečný systém písma spojený s Velikonočním ostrovem. Jeho původ, význam a rozluštění zůstávají nevyřešenými otázkami. Jedná se o systém, který se zaznamenává na dřevěných tabulkách a představuje obrazový zápis. Vědci se snaží rozluštit tajemství tohoto písma, které je považováno za jedno z nejzáhadnějších na světě.

Spojení mezi obřími sochami a písmem rongorongo přidává do záhadného rázu Velikonočního ostrova další vrstvu tajemství a fascinace. Odborníci nadále zkoumají tyto záhady, aby porozuměli historii a kultuře tohoto unikátního místa.

The post Velikonoční ostrov a jeho tajemství. appeared first on Top Stories.

V roce 1978 byl obviněn z napadení a nošení neregistrované střelné zbraně. Následně byl odsouzen a propuštěn až v roce 1983 po tříletém pobytu v psychiatrickém zařízení. Poté začal páchat ještě hrůznější činy.

V letech 1986 a 1987 unášel a mučil ženy ve svém domě v Philadelphii. Vytvořil jámu, kde držel své oběti, znásilňoval je, mučil a některé z nich dokonce zavraždil. Jeho hrůzné činy byly inspirací pro film Mlčení jehňátek.

zdroj:pixabay.com

Gary Heidnik prováděl brutální týrání a vraždění nevinných obětí ve svém domě v Philadelphii. Po unesení žen je věznil v jámě hluboké asi 120 centimetrů, kterou zakrýval dřevěnou deskou a těžkými váhami. Pro některé zajatkyně představovala tato jáma místo hrůzy, kde byly vystaveny nejtemnějším činům.

Heidnik znásilňoval své oběti, často jednotlivě nebo ve skupinách, a následně je brutálně bil a mučil. Jeho sadistické chování zahrnovalo využívání elektrického proudu k mučení, a dokonce i zabití. Mezi jeho oběťmi byla i 23letá Deborah Dudleyová, kterou popravil elektrickým proudem, když ležela v jámě naplněné vodou.

zdroj:pixabay.com

Heidnik byl nakonec zatčen v roce 1987 poté, co jedna z jeho obětí, Josefina Rivera, uprchla a informovala policii. V roce 1988 byl odsouzen na doživotí a odseděl si svůj trest ve věznici v Pensylvánii. Pokusil se o sebevraždu v roce 1999 a zemřel po podání smrtící injekce v červenci téhož roku.

The post Gary Heidnik a jeho “mlčení jehňátek” appeared first on Top Stories.

Mnoho z nás touží po tom rychle usnout večer, probudit se ráno svěží a spokojení. I když toto může být možné, nejedná se pro většinu lidí o běžný průběh spánku. Touha po tomto ideálu nás může stresovat, když si uvědomíme, že nám trvá usínání déle nebo se během noci probudíme a máme obavy, že budeme ráno unavení. Tím, že se na tuto situaci zaměříme a snažíme se ji změnit, se můžeme stávat nervóznějšími a napjatějšími, což brání relaxaci a uvolnění, které jsou potřebné k usnutí.

Probuzení během noci samo o sobě není obvykle problém. Nicméně vnímání tohoto stavu jako problematického může problém vyvtořit. Skutečným problémem není fakt, že někdo nespí určitou část noci nebo mu trvá déle usnout, ale naše vnímání tohoto jevu jako patologického, což nás vyvádí z klidu a pohody. To může vést k bludnému kruhu strachu z budoucích špatných nocí.

zdroj:pixabay.com

Prvním krokem, jak se tomuto cyklu vyhnout nebo z něj vystoupit, je uvědomit si, že různé délky usínání jsou normální. Stejně tak je normální, že v různých fázích našeho života potřebujeme různé množství spánku. Je zcela běžné, že v průběhu jedné noci spíme v cyklech s krátkými fázemi bdění. Tento musíme pochopit, abychom se nemuseli stresovat představou, že normální spánek je bez přerušení. Vytváření určitých večerních rituálů, vyhýbání se stimulujícím faktorům před spaním a vytváření relaxačního prostředí mohou přispět ke klidnému spánku.

Zdravý spánek je individuální záležitost, a každý z nás může nalézt vlastní cestu k jeho dosažení. Zkuste se vyvarovat stresu kolem spánku a nechte svůj přirozený spánkový cyklus plynout.

A jak můžeme zdravému spánku přeci jen trochu pomoci?

zdroj:pixabay.com

Můžeme si vytvořit večerní rituály, které postupně uklidňují tělo i mysl. Vyvarujeme se obrazovek a displejů před spaním, udržujme chladnější prostředí a vyhněme se jídlu a pití před spaním. Místo léků na spaní můžeme zvolit čaj z meduňky nebo malé množství teplého mléka a věnovat se před spaním relaxaci nebo čtení. Pravidelný spánek ve stejnou dobu, fyzická aktivita a odpočinek na čerstvém vzduchu mohou také pomoci zlepšit spánek. Pro lidi, kteří mají potíže se spánkem, může být užitečné naučit se relaxační techniky ve spolupráci s odborníkem zabývajícím se tímto tématem.

The post Spánek – co je ještě v pořádku a co už je problém? appeared first on Top Stories.

Tyto výroky nejsou výrazem a projevem zoufalství jedince, který nemůže dosáhnout změn z důvodu genetických předpokladů. Nejsou to ani slova člověka, který se snaží uniknout nějaké rodinné kletbě, i když to tak může vypadat, když nad tím člověk přemýšlí. Ve většině případů jde pouze o obranný mechanismus a výmluvu někoho, kdo ve skutečnosti nechce být jiný. Kdo nechce růst, posouvat se, pracovat na sobě, podstupovat výzvy. Je jednodušší nechávat věci tak, jak jsou, jak jsme zvyklí, jak jsou automatické, osvědčené a mnohokrát opakované. Je snazší dělat něco, co naše okolí očekává, protože je tak snazší předpovědět, jaká reakce bude následovat.

zdroj:pixabay.com

Často je dokonce pohodlnější přijmout druhého člověka a jeho reakci (hádku, prásknutí dveří apod.) než zkoušet něco nového. Přemýšlet, hledat nové postupy, kompromisy, nebo se učit jednat s druhými jinak, než jsme zvyklí, je mnohem náročnější než stagnovat. Opakování známých postupů, přenechávat nervovým impulsům průchod po známých trasách a vyhýbat se experimentování, je jednodušší.

Mnohdy zůstáváme v určitých vzorcích, ačkoli v nich necítíme pohodlí nebo nám nepřinášejí prospěch. Máme však možnost se rozhodnout jinak. I malé změny ve svém jednání mohou být prvním krokem ke většímu růstu a rozvoji. Nejsme pasivními produkty okolí, ale aktivními tvůrci našich vlastních životů.

zdroj:pixabay.com

Přijmout změnu není vždy snadné, může to přinášet stres a nejistotu. Ale také to může být vzrušující a otevřít nám to nové možnosti. Přesvědčení o naší neměnnosti může být zkouškou, kterou si před sebe klademe sami. Ale když najdeme důvod pro změnu a vytrváme v tom, může dojít k postupnému posunu.

Nejsme omezeni našimi vlastními přesvědčeními, můžeme se změnit a růst. Pokud si uvědomíme svou volbu a rozhodneme se jednat jinak, otevíráme si možnost měnit vztahy, posilovat svoji volbu a rozvíjet své sebevědomí. Zkuste se zamyslet nad tím, co byste chtěli změnit, a zkusit něco nového. Malé kroky mohou vést k velkým posunům a změnám. Jsme tvůrci svého života a máme možnost vybrat si cestu, kterou chceme jít.

The post Ale to jsem prostě já… appeared first on Top Stories.

Sluneční hodiny a stíny byly v minulosti jednou z nejčastěji používaných metod pro výpočet věku. Staří Řekové a Egypťané využívali stínů k označení různých hodin během dne, měsíců a let. Délka a směr stínů jim umožňovaly odhadovat různá časová období v průběhu dne a zkoumat vesmír a pohyb Slunce ve sluneční soustavě.

zdroj:pixabay.com

Další technikou pro měření času bylo sledování lunárního cyklu. Fáze měsíce sloužily jako základ pro starověké kalendáře Číňanů a Hebrejců. Pozorování těchto cyklů, kde každý úplněk představoval jeden měsíc, umožňovalo lidem odhadovat uplynulý čas. Pro zemědělské komunity, jejichž práce byla spojena s měsíčními fázemi, mělo toto sledování zásadní význam.

zdroj:pixabay.com

Další klíčovou složkou starověkého měření času byl sluneční rok založený na rotaci Země kolem Slunce. Tyto komplexní sluneční kalendáře, vytvořené společnostmi jako Mayové a Egypťané, ovlivňovaly způsob, jakým lidé měřili věk a označovali důležité životní události. Kromě vlivu na zemědělské praktiky měly tyto kalendáře i značný dopad na náboženský a kulturní život.

Dendrochronologie, známá také jako měření letokruhů, byla v podstatě přírodní kalkulačkou stáří v měsících. Tato metoda umožňovala lidem určit věk stromů a odhadnout tak i věk lidí. Dnes tuto techniku využívají odborníci na vědu a nazývají ji dendrochronologií. Studium letokruhů stromů přineslo i poznatky o historii klimatických podmínek.

Astronomové využívali pozorování hvězd k měření času a k vytváření sofistikovaných kalendářů. Nebeské pohyby poskytovaly základ pro systémy vybudované civilizacemi jako Číňané, indiánské kmeny nebo Babyloňané. Tyto techniky nejen sloužily k výpočtu věku, ale také k organizaci zemědělských aktivit, navigaci a sezónním předpovědím.

zdroj:pixabay.com

A nakonec, vodní hodiny byly využívány mnoha starověkými kulturami jako Řekové, Číňané a Egypťané. Průtok vody z jedné nádoby do druhé sloužil k měření času, byť se nejvíce využívaly pro sledování krátkých časových úseků. Existovaly v různých provedeních, od jednoduchých po extrémně složité s ozubenými koly a mechanismy pro zvýšení přesnosti.

Starověké společnosti vyvinuly různé metody pro měření času a určování věku, od slunečních hodin po lunární kalendáře, od studia letokruhů po pozorování hvězd. Tyto techniky nejen odhalovaly věk, ale také zobrazovaly znalosti, kreativitu a pozorovací dovednosti našich předků, představovaly víc než jen užitečné nástroje.

The post Výpočet věku – starověký způsob appeared first on Top Stories.

Přibližme si hluboké poznatky stoicismu, ponořme se do děl Marcuse Aurelia a Senecy a objevme, že stoicismus nabízí mnohem více než pouhé teoretické úvahy.

Hlavní postavy
Seneca a Marcus Aurelius sice nejsou zakladateli, ale patří mezi nejvýznamnější přispěvatele do filozofického hnutí.

Seneca – pragmatický filozof. Seneca přináší jedinečný pohled – filozof, jehož moudrost se rozkládá do každodenních praktických výzev. Nebyl pouhým teoretikem, ale pragmatikem, který spojoval filozofii s potřebami běžného života. Jeho eseje a dopisy jsou plné praktických rad týkajících se různých aspektů života, nabízející rady, jak čelit osudu, hospodařit s časem a aplikovat stoicismus v moderním světle. Seneca chtěl, aby jeho díla oslovila co nejširší obecenstvo, a proto je možné využít moderní technologie pro šíření jeho moudrých slov.

zdroj:pixabay.com

Marcus Aurelius – stoický císař. Vládnete jedním z nejmocnějších impérií v dějinách, Římskou říší; máte vše, co si lidská bytost může přát. A přesto zůstáváte pokorní a vedete život plný filozofického zkoumání. To byla realita pro Marca Aurelia. Navzdory nárokům své role byl oddaným stoickým praktikem, což se odráží v jeho spisech známých jako „Meditace“. Toto jedinečné dílo, psané spíše jako osobní deník než formální pojednání, nám poskytuje intimní pohled na jeho filozofické myšlení. Místo izolace od lidí, se svěřoval do svého deníku během svých cest a dobyvačných výprav.

zdroj:pixabay.com

Svět meditací
„Meditace“ je sbírka reflexí, které Aurelius psal během svého působení jako císař. Na rozdíl od většiny filozofických děl nebyly nikdy určeny k publikaci, ale sloužily jako jeho soukromý průvodce stoickým životem. Tento upřímný pohled do jeho myšlení nám umožňuje nahlédnout na stoicismus v jeho nejčistší podobě jako průvodce pro každodenní život.

Klíčová stoická témata v „Meditacích“
Marcus Aurelius zkoumá několik klíčových stoických témat, které rezonují s výzvami, jimž čelíme i dnes:

Omezení kontroly: Zaměření se pouze na to, co můžeme ovlivnit – na rozhodnutí, která činíme, a na naše reakce na vnější události. Tento jednoduchý, avšak silný koncept tvoří základní kámen odolnosti.
Amor Fati (láska k osudu): Přijetí a láska k vlastnímu osudu, bez ohledu na jeho obtíže, umožňuje vidět životní okolnosti jako příležitost ke růstu a učení.
Role rozumu: Důraz na používání racionality ke zvládání emocí a reakcí. Tento posun v myšlení je klíčový pro odolnost a umožňuje nám reagovat na životní výzvy klidně a jasně.

Stoické psaní deníku: Cesta k sebeuvědomění
Stoický deník je praxe reflexe a sebezdokonalování.
Tato praxe, inspirovaná zvykem Marcuse Aurelia zaznamenávat své myšlenky a zážitky, zahrnuje denní zaznamenávání myšlenek, reakcí a pozorování. Cílem je rozvíjet sebeuvědomění a hlubší porozumění své vlastní psychice. Skrze deníkové záznamy odhalíte vzorce ve svém chování a myšlenkových procesech. Identifikování momentů, kdy jste možná reagovali emocionálně namísto racionálně, vám pomůže aplikovat stoické principy pro odolnější rozhodování.

Denní rozjímání: Kultivace životních principů
Každodenní meditace zahrnuje vyhrazený čas pro přemýšlení o klíčových stoických principech. Například meditace o omezení kontroly vás povzbuzuje, abyste rozlišovali mezi tím, co je ve vaší moci a tím, co není. Tento přístup vás naučí přesměrovat vaši pozornost od vnějších událostí směrem k vašim vnitřním reakcím.

Stejně tak důraz na roli rozumu posiluje stoickou myšlenku používání racionality jako nástroje pro efektivní zvládání emocí. Denním přemýšlením o síle rozumu si vybudujete proaktivní a odolné myšlení, schopné čelit životním výzvám.

zdroj:pixabay.com

Představte si zlo: Příprava na nepřízeň osudu
Tento postup zahrnuje vizualizaci nejhorších scénářů, nikoli k vyvolání úzkosti, ale k připravení mysli na možnou nepřízeň osudu. Mentální příprava na obtížné situace vám umožní lépe se s nimi vypořádat, když nastanou. Tento cvičení slouží jako prevence proti emocionálním turbulentům, které často doprovázejí neočekávané těžkosti.

A na závěr…
Toto zkoumání stoicismu, prováděné na základě moudrosti Seneky a Marcuse Aurelia, ukazuje, že stoicismus není záležitostí minulosti, ale nadčasovou a praktickou filozofií, jež nabízí nástroje pro budování odolnosti. Poskytuje plán pro zlepšení sebeuvědomění, podporuje racionální myšlení a usiluje o změnu perspektivy. Stoicismus nás učí, že i v neustále se měnícím světě zůstává síla našich reakcí a vůle vyvíjet odolnost pevně v našich rukou.

The post Stoicismus: Vytváření odolného myšlení appeared first on Top Stories.

Pocit mužnosti partnera může ovlivnit to, jak ženy prožívají svou sexuální spokojenost. Muži, kteří vydělávají méně než jejich partnerky, se mohou cítit zranitelněji kvůli společenským očekáváním mužské role. To může vést k tomu, že ženy usilují o udržení partnerova sebevědomí a proto předstírají orgasmus.
Odborníci upozorňují na negativní dopady tohoto chování, které může vést k nedostatečné sexuální spokojenosti žen.

Studie z roku 2020 ukázala, že jak muži, tak ženy průměrně čtyřikrát za měsíc předstírají orgasmus. Ženy často upřednostňují partnerovy potřeby před svými vlastními.

Zdroj:pixabay.com

Pod vedením profesorky Jessicy Jordanové ze Jižní Floridy se průzkum zaměřil na více než sto žen, které uváděly, že vydělávají více než jejich partneři. Zjistilo se, že tyto ženy dosahují orgasmu v průměru ve 64 % případů a předstírají ho jen ve 18 % případů.

Profesorka Jordanová a její tým také studovali úzkost spojenou s pocitem mužnosti partnera. Zjistili, že ženy, které vnímaly partnerovu zranitelnost, zažívaly více úzkosti, což negativně ovlivňovalo jejich sexuální život.
Komunikace a upřímnost jsou také klíčové faktory v intimitě. Některé ženy nebyly schopné přiznat, kdy měly nebo neměly orgasmus.

Profesorka zdůraznila, že není na vině ani žena, ani muž. Ženy jsou často vedeny k ochraně partnerova sebevědomí, zatímco muži nevyjadřují dostatečně zpětnou vazbu k partnerčině upřímnosti.

Další studie by se měly zaměřit i na páry stejného pohlaví a zkoumat faktory ovlivňující předstírání orgasmu. To, že si jeden partner předstírá orgasmus, nemusí jen sloužit k zalíbení se, ale může také ovlivnit a zlepšit intimní život a pravděpodobnost dosažení skutečného orgasmu.

The post Mnoho žen pocit slasti jen předstírá appeared first on Top Stories.

Vědecký průzkum nazvaný „První roky dítěte“, publikovaný v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, analyzoval mozkovou aktivitu 435 jednoletých dětí v rodinách s nízkými příjmy v čtyřech amerických metropolitních oblastech. Studie poskytla matkám s nízkými příjmy finanční příspěvky v různých výškách a sledovala vývoj mozku u jejich dětí.

zdroj:pixabay.com

Matky různého etnického původu a s nižším vzděláním obdržely buď 333 dolarů nebo 20 dolarů měsíčně. Tyto finanční dary mohly matky využít na libovolné potřeby pro své děti.

Výsledky studie ukázaly, že děti matek, které dostávaly vyšší finanční podporu, vykazovaly vyšší mozkovou aktivitu ve srovnání s dětmi, jejichž matky obdržely nižší finanční příspěvek.

Zatím není jasné, jak dlouho trvají změny v mozkové aktivitě a jak mohou ovlivnit kognitivní a behaviorální růst. Studie však naznačuje, že finanční podpora může hrát klíčovou roli v rozvoji dětského mozku.

zdroj:pixabay.com

Vědci nyní zkoumají, jakým způsobem finanční podpora ovlivňuje mozky dětí. Zda se tyto změny týkají snížení stresu u rodičů, lepšího stravování a dalších faktorů.

Andrew Bagshaw z Univerzity v Birminghamu v Británii zdůrazňuje, že potřebujeme hlubší porozumění vývoji mozku dětí a jak ho ovlivňují různé faktory. Použití elektroencefalografie (Sledování mozkové aktivity 435 jednoletých dětí v rodinách s nízkými příjmy ukázalo, že vyšší finanční podpora poskytovaná matkám může pozitivně ovlivnit aktivitu mozku u dětí v raném věku. EEG) umožňuje sledování mozku u velkého počtu dětí a může být klíčem k tomuto poznání.

The post Finanční situace matky má vliv na činnost dětského mozku appeared first on Top Stories.

Les, nacházející se u města Gryfino v Západním Pomořansku, hostí přibližně čtyři sta borovic, které mají kmeny zakřivené o 90 stupňů. Některé stromy jsou mírně ohnuté, zatímco jiné mají výraznější křivky. Tato oblast lesa se vyznačuje místy, kde stromy mají neobvyklé tvary, ale jen pár desítek metrů dál rostou stromy s přirozeným vzrůstem.

zdroj:polsko.travel

Původ této zvláštní podívané sahá do 30. let minulého století, kdy byly tyto borovice vysazeny. I po létech ale zůstává záhadou, co způsobilo, že její kmeny vykazují tak výrazné zakřivení. Několik teorií bylo již bylo vědci vysloveno. Jako například vliv kolísající gravitace nebo tíha sněhu, ale žádná z nich plně nevysvětluje tento jev.

Jedna z nejpravděpodobnějších teorií vysvětluje, že sami lesníci mohli manipulovat s rostlinami po jejich výsadbě, přičemž některé stromy byly záměrně ohnuté. Přesto zůstávají otázky ohledně motivace a výběru konkrétních stromů nezodpovědné. I přes toto vysvětlení zůstává les předmětem spekulací a vědci z různých koutů světa se snaží objasnit tuto záhadu, protože žádná z teorií pro ně není dostačující.

The post Pokroucené stromy v polském lese. appeared first on Top Stories.

Označován za jedno z nejtajemnějších míst v celé Evropě, si udržuje záhadnou atmosféru, která láká zvědavce. Ačkoliv byl v roce 2020 oficiálně uzavřen, nadšenci se stále scházejí kolem jeho zdí, fotí náhrobky skryté v houští a hledají tajemství tohoto místa.

zdroj:Pixabay.com

Prvním, kdo na hřbitově spočinul, byl jedenáctiletý František Janovský, pacient bohnické léčebny trpící vodnatěním mozku. Hřbitov, původně primárně pro pacienty nemocnice, v sobě nese historie lékařů, pracovníků léčebny i lidí s netradičním životním stylem.

V areálu hřbitova odpočívají nejen pacienti a lékaři, ale i italští vojáci, kteří zemřeli na tyfus během druhé světové války. Toto místo se stalo posledním odpočinkem nejen pro sebevrahy, blázny a vrahy, ale i pro ty, kteří byli považováni za podivíny za svého života. Pohřbívání sebevrahů a vrahů zde bylo důsledkem historických pohledů na tyto činy.

zdroj:Pixabay.com

Lidé pohřbení na bohnickém hřbitově často zůstávají zapomenuti, ať už kvůli odmítání příbuzných nebo absenci rodiny. Přesto se mezi milovníky záhad najdou i jedinci, kteří tajně na jejich hroby přinášejí květiny a svíčky. I po oficiálním ukončení pohřbívání v roce 1951, kdy byl zrušen i kostel, zůstává hřbitov místem podivných zvuků a záhadných událostí. Navzdory uzavření se odvážlivci snaží přeskočit zdi a nasát atmosféru tohoto tajemného místa.

The post Bohnický hřbitov plný záhad appeared first on Top Stories.

Hnilobný zápach ze znečištěné řeky obklopující hotel a mýty o sebevraždách či duchové dodávají tomuto místu ještě větší podivnou atmosféru. Toxická voda a blízkost nebezpečných vodopádů činí toto místo nebezpečným a zneklidňujícím.

Zdroj:global-entrepreneur.com

Historie hotelu sahá až do období Muisků, původních obyvatel Bogoty, kteří utrpěli tragický osud v důsledku španělského dobytí. Někteří se dokonce vrhali ze skály do vodopádů, věříce, že tím dosáhnou svobody. Hotel později sloužil jako sídlo a později jako dekadentní hotel, ale jeho sláva trvala pouze krátce.

S nástupem Velké hospodářské krize hotel upadl, hosté zmizeli a hotel se stal místem častých sebevražd. Jeho úpadek byl dovršen znečištěním řeky a strukturálním poškozením, což vedlo ke konečnému uzavření. I po jeho zavření se kolem hotelu šířily zvěsti o duchovních jevech a tragédiích.

Hotel si pomalu brala okolní příroda a místo se stalo rájem zvědavců a squaterů. Někteří tvrdili, že zde viděli různé stíny či slyšeli hovory v cizích jazycích. Pro turisty bylo opakovaně vydáno varování, aby se nezdržovali v okolí objektu, zvláště v noci, aby omylem nespadli z okraje skály.

Zdroj:sawanonlinebookstore.com

I když se nyní hotel změnil v muzeum, jeho minulost plná sebevražd a temných příběhů stále přitahuje zvědavé návštěvníky. Místo je možné navštívit jako Muzeum biodiverzity a kultury Tequendama, které otevírá dveře do podzemních ekosystémů a jeskyní. Nicméně, přes veškerou jeho historii a transformace, zůstává Hotel del Salto místem, které láká ztracené duše a přitahuje pozornost všech, kteří touží poznat jeho strhující, ač trochu děsivou, minulost.

The post Zapomenutá minulost Hotelu del Salto appeared first on Top Stories.

Hannelore a její manžel Gerhard sdíleli lásku k horolezectví a v roce 1979 se rozhodli podniknout ambiciózní výpravu na Mount Everest. Tato cesta však nejenže jim přinesla slávu, ale také zlomila soudržnost jejich manželství.
Jejich výstup na Everest skončil tragédií. Hannelore zemřela. Její mumifikované tělo stalo varováním pro další horolezce, kteří se pokoušeli zdolat tuto neúprosnou horu.

Pouze nejschopnější horolezci se odváží čelit nebezpečím a extrémním podmínkám, které přináší výstup na vrchol Everestu. Hannelore a Gerhard Schmatz byli mezi těmi zkušenými. Předtím, než se vydali na Everest, zdolali několik nejvyšších hor světa, včetně osmitisícovek.

Po návratu z výstupu na osmou nejvyšší horu světa, Manásalu, v roce 1973, si stanovili nový cíl – zdolat nejvyšší horu světa, Mount Everest. Začali se připravovat aby získali povolení k výstupu.
Aby umocnili své šance na úspěch, zvyšovali své schopnosti přizpůsobovat se vysokohorským podmínkám tím, že zdolávali další vysokohorské vrcholy. Jejich odhodlání bylo odměněno, když v roce 1977 získali povolení k výstupu na Mount Everest od nepálské vlády.
Hannelore byla nadšená a začala pečlivě připravovat logistiku tříměsíční expedice, která zahrnovala náročnou přepravu horolezeckého vybavení z Evropy do Nepálu.

S manželem sestavili tým dalších zkušených horolezců z různých zemí, přičemž Hannelore byla jedinou ženou v týmu. V červenci 1979 byla výprava připravena vyrazit na svou výpravu na Mount Everest spolu s pěti šerpy.

Zdroj:pixabay.com

Po náročném výstupu dorazila skupina 24. září 1979 do posledního výškového tábora v Jižním sedle hory. Nicméně špatné počasí a vánice je donutily sestoupit zpět do třetího výškového tábora.
Když se rozhodli znovu vystoupit, rozdělili se na dvě skupiny. Hannelore a její skupina byly v jedné, zatímco Gerhard a jeho skupina se jako první vydali směrem k vrcholu hory.

Po několika dnech dorazila Gerhardova skupina zpět do Jižního sedla a rozhodla se pokračovat v cestě k vrcholu. Naopak Hannelore a její skupina byly stále na cestě do posledního výškového tábora. A tak zatímco manželova skupina dosáhla vrcholu úspěšně, Hannelore se zdržela ve třetím výškovém táboře, neschopná vyrovnat se s tím, že ji manžel předběhl.

Tak Hannelore, společně s jedním horolezcem a dvěma šerpy, zahájila výstup z Jižního sedla směrem k vrcholu. Avšak počasí se rychle zhoršovalo a Hannelore se rozhodla zřídit bivakovací tábor v extrémní výšce 8500 metrů, v oblasti známé jako „zóna smrti“. Tato oblast byla extrémně nebezpečná a šerpové je varovali, ale Hannelore a její společníci byli již na pokraji svých sil.
Ray Genet zemřel na podchlazení a otřesená Hannelore se dala na sestup spolu se šerpy. Bohužel bylo už pozdě, a Hannelore se již nemohla vrátit. Zemřela několik desítek metrů od bezpečí. Její poslední slova byla: „Vodu, vodu.“
Opřená o svůj batoh, zemřela na místě. Po její tragické smrti ve věku devětatřiceti let napsal její manžel Gerhard: „Náš tým se vrátil domů. Ale já sám, bez mé milované Hannelore.“
Tělo Hannelore Schmatz zůstalo na místě, kde naposledy stála, oblečené v horolezeckém vybavení, s otevřenýma očima a vlajícími vlasy. Tělo se v extrémních podmínkách vysokohorského prostředí mumifikovalo a stalo se varováním pro další horolezce, kteří míjeli toto místo na své cestě k vrcholu Everestu.

Zdroj:pixabay.com

V roce 1984 byla podniknuta snaha odstranit její tělo, avšak oba horolezci zapojení do záchranné operace přišli o život. Nakonec ji hora sama vzala, když poryv větru shodil její tělo přes okraj Kangshung Face, kde navždy zmizelo.

Díky jejímu osudu se stala Hannelore nejen symbolickou postavou v historii horolezectví, ale také varováním před nebezpečím a výzvami, které přináší dobytí nejvyšší hory světa, Mount Everest.

The post Hannelore Schmatz a její touha po vrcholu appeared first on Top Stories.

I když neexistují konkrétní důkazy potvrzující jeho užívání jako vězení, existuje mnoho nejasností a rozporů v jeho historii. Povědomí o tomto stromu jako vězeňském objektu pramení z chybných informací zveřejněných v novinovém článku.
První nepřesné představy, že by strom mohl sloužit jako vězení, lze vystopovat až do roku 1949, kdy umělec Vlase Zanalis vytvořil obraz, který zobrazoval vězeňský strom ve Wyndhamu. Tento obraz byl omylem identifikován jako ten z Derby v novinovém článku.

Stále však není jasné, kdo za tuto chybu nese odpovědnost – zda novinář, autor obrazu nebo někdo jiný. Nicméně od padesátých let 20. století se tato dezinformace opakovaným uváděním v článcích začala považovat za fakt, kterému mnozí slepě věří.
Strom se postupem času stal turistickou atrakcí, přestože jeho pochybná a pravděpodobně falešná historie přetrvává.

zdroj:pixabay.com

V článku z roku 1960 v Australian Women’s Weekly se poprvé objevily pochybnosti o pravdivosti historie tohoto místa, kde bylo zmíněno, že strom v Derby pravděpodobně nikdy nesloužil jako vězení.

Ačkoliv existují pochybnosti o historické pravdivosti tohoto místa, je strom stále oficiálně zapsán jako Vězeňský baobab v registru Státního památkového úřadu.
Doktorka Elizabeth Grant z University of Adelaide, autorka části o tomto tématu v knize Palgrave Handbook of Prison Tourism, odsuzuje tuto falešnou propagaci a zneužívání baobabu pro účely turistiky, neboť tím dochází k zamlžení skutečné historie tohoto místa.

V minulosti byl tento baobab považován za posvátný spolu s ostatními stromy v okolí Derby. Místní domorodci věřili, že strom uchovává nějakou entitu, že má svou vlastní duši. Konkrétně tento strom sloužil jako místo ukládání ostatků, což potvrzují nálezy antropologů v roce 1916, kdy byly nalezeny kosti předků objevené antropologem Herbertem Basedowem.

The post Mýtus, který láká mnoho návštěvníků: Legendární vězeňský strom appeared first on Top Stories.

Anomálie páteře se stala zdrojem jeho příjmu. Martin Emmerling se narodil v roce 1886 v Německu, v Norimberku. Přestože to vypadalo, že je zcela normální, lékaři u něj zjistili jednu neobvyklost. Jeho páteř byla zkroucená tak, že umožňovala otočit hlavu o 120 stupňů.
Avšak nic nebylo zadarmo, trénink byl bolestivý. Než dosáhl tohoto neobvyklého otočení, trvalo mu to několik let. A šel dokonce tak daleko, že si vykloubil několik obratlů, aby mohl hlavu otočit co nejdál. To mu však přinášelo nejen bolesti v krku, ale také v lopatkách.

Poté, co opustil Evropu, se v meziválečném období vydal do Spojených států, kde se rozhodl využít svou unikátní schopnost v rámci vystupování v sideshow. Tato forma zábavy se v té době stávala velmi populární, zahrnovala karnevalová a cirkusová vystoupení. Vystoupení zahrnovala podivné ukázky lidí se zvláštními schopnostmi nebo tělesnými anomáliemi. Martin, známý jako Soví muž, se zapojil do těchto podivínských vystoupení na Coney Islandu v New Yorku. Jeho show byla pečlivě promyšlená, a otočení hlavy bylo zpravidla závěrečným vrcholem představení.
Předvedl také cvičené kočky a psa, který uměl chodit po zadních nohách, kouřit doutník a držet deštník. Avšak největší ohromení vzbudilo jeho otočení hlavy a další neobvyklé ukázky, například vysazování vlastních kloubů.

zdroj:pixabay.com

Během svého života se dvakrát oženil. Jeho druhá manželka, která zůstala v USA, ho udala kvůli jeho sympatiím k nacistům. I přesto, že žil v USA, cítil se být víc Němcem a nesnášel americkou vlajku.
Když byl zatčen, právě stál na pódiu s otočenou hlavou směrem k publiku. Ačkoli ho policie zatýkala, údajně stihl ještě mrknout na překvapené diváky.

Jeho poslední vystoupení proběhlo v roce 1952 a dodnes jsou zachovány záběry ukazující jeho neobvyklou schopnost. O tři roky později zemřel náhle na infarkt.

Sideshow byly později ve 20. století zakázány kvůli své bizarnosti. Nicméně historie se opakuje a tyto show opět získávají popularitu a prezentují ještě bizarnější exponáty.

The post Soví muž: Jak svou zvláštní dovedností vydělal peníze, ale trpěl appeared first on Top Stories.

Před tímto rozhodnutím měl Björn Lindeblad prestižní kariéru, plno peněz a často se uchyloval k alkoholu. Ve svých 26 letech pracoval pro mezinárodní společnost, byl převelen do Španělska, kde měl služební auto, osobní asistentku a létal v business třídě. Ale uvědomoval si, že je jeho život prázdný. Práce ho neposouvala dál, peníze nemohly zajistit štěstí a jeho zájem o ekonomii byl spíše povrchní.

zdroj:pixabay.com

V knize Lindeblad zdůrazňuje, že úspěch není zárukou štěstí, což se týká téměř každého, kdo se zdá být na pohled úspěšný. Skutečný smysl života spočívá spíše v kolektivu, se kterým pracujete, a v tom, že vidíte smysl ve své práci a můžete v ní uplatnit svůj talent.

Jeho cesta jiným směrem započala, když začal meditovat. Nakonec opustil svou kariéru a připojil se k tibetským mnichům v thajském klášteře. V klášteře žili bez peněz, jídlo dostávali od okolních vesničanů, kteří si naštěstí mnichů velmi vážili a mniši se tak mohli věnovat meditacím a klidu.  Nenacházeli se zde žádné moderní technologie, mniši se museli zdržet alkoholu i sexuálních aktivit. Tato změna mu přinesla vnitřní mír a naučila ho žít v přítomnosti.

zdroj:pixabay.com

Po několika letech strávených v Thajsku se Lindeblad stal mnichem v anglickém tibetském klášteře, poté se přestěhoval do Švýcarska a nakonec se vrátil do Švédska. Když mu došly peníze, začal učit meditaci a měl mnoho nadšených žáků. Nakonec se rozhodl sdílet svůj životní příběh v knize „I May be wrong“ (Můžu se mýlit).

Björnovi Lindebladovi byla ale v roce 2018, diagnostikována ALS. Tuto diagnózu přijal s klidem a pokračoval v životě, jak nejlépe to šlo. Užíval si života. Dne 17. ledna 2022, v severním Hallandu, se rozhodl ukončit svůj život. Vypil sklenici nápoje se speciálním přípravkem a klidně a tiše usnul. Před svým odchodem ale upozornil na podle něj zásadní problém ve švédském zdravotním systému – Švédsko neposkytuje legální eutanazii.

The post Björn Lindeblad: Příběh od úspěšného Švéda k tibetskému mnichovi appeared first on Top Stories.

Estibaliz Carranza se narodila v Mexiku v roce 1978, ale brzy se přestěhovala do Španělska. Byla velmi inteligentní a později se vydala do Německa, kde studovala ekonomii. Přes zdánlivý úspěch byla však stále stíhána temnými stíny minulosti, zejména násilím ze strany svého otce.

Nakonec se Esti seznámila s Holgerem Holzem, za kterého se provdala a s nímž odjela do Rakouska, kde společně provozovali zmrzlinárnu a cukrárnu. Bohužel, tento idylický obrázek trval jen krátce, protože Holger ji údajně týral, jak psychicky, tak fyzicky. Tato situace ji dohnala k tomu, že si našla nového partnera, Manfreda Hinterbergera. I když se s Holgerem rozvedla, odmítal opustit jejich společný byt, a to ji velmi rozčilovalo. Nakonec se rozhodla řešit tento problém násilím.

Podle dostupných zpráv třikrát střelila svého bývalého manžela, když seděl u počítače. Po smrti manžela měla problém, co dělat s jeho tělem, a tak ho ponechala několik dní v křesle. Nakonec zvolila hrozivý způsob, jak se zbavit jeho pozůstatků – rozřezala ho motorovou pilou a uložila do mrazáků ke zmrzlinám.

Nový vztah s Manfredem ji ale také zklamal. A to hlavně proto, že měl Manfred několik milenek. Esti kvůli tomuto podstoupila několik plastických operací. Nový přítel ale udržoval milenecké vztahy dál a to vedlo ke stále častějším hádkám. Jejich poslední milenecká hádka nakonec vedla k tragickému konci, kdy Esti Manfreda zastřelila, když spal. Opět rozřezala tělo, aby ho mohla uložit vedle svého bývalého manžela v mrazáku. Později pozůstatky obou mužů zabetonovala ve květináčích ve sklepě své cukrárny.

Klíčovou událostí, která způsobila odhalení této vražedkyně, bylo objevení pozůstatků, když opraváři přišli opravit trubku v jejím sklepě. Ty zavedl nesnesitelný zápach až ke květináčům, kde byla ne příliš dobře zabetonována těla.

Po nalezení těl uprchla Esti do Itálie, kde byla nakonec zatčena.

zdroj:bbc.com

Psychologický posudek Estibaliz Carranzové byl klíčovým prvkem v jejím soudním procesu. Posudek zkoumal její duševní stav a psychické zdraví. Zdůraznil, že Carranzová trpěla závažnými psychickými problémy, včetně depresí, úzkostných poruch a poruch osobnosti.

Psychologové a psychiatři vysvětlili, že její jednání, včetně vražd a následného ukrývání těl, bylo těmito psychickými problémy ovlivněno. Byla označena za osobu s nízkou empatií a se sklony k agresivnímu chování. Její psychický stav byl popsán jako velmi závažný, což bylo důležité pro stanovení trestu a otázku, zda by měla být hospitalizována na psychiatrickém oddělení místo standardního vězení.

Soudní znalci konstatovali, že Carranzová má nízkou šanci na nápravu a zdůraznili riziko pro okolí, pokud by byla propuštěna. To vedlo k tomu, že byla odsouzena k doživotnímu vězení.

Nakonec byla poslána do mužské věznice, což bylo neobvyklé rozhodnutí. Navíc, v době svého zatčení byla těhotná a nyní se o jejího syna stará jeho otec v Barceloně.

The post Vražedná zmrzlinářka appeared first on Top Stories.

Bajkalské jezero
Nachází se v Sibiři, v Rusku a s hloubkou 1,642 metrů je Bajkalské jezero nejhlubším na světě. Toto jezero je jedním z nejstarších jezer na světě, s odhadovaným stářím přes 25 milionů let. Je také domovem pro mnoho endemických druhů, včetně něrpy bajkalské, sladkovodního tuleně, a omula bajkalského. Jezero je také velmi čisté a obsahuje více než 20% světových sladkovodních zásob.
Bajkalské jezero bylo svědkem mnoha historických událostí včetně průzkumných výprav v sibiřské oblasti a během druhé světové války bylo strategickým bodem. Jeho okolí bylo dříve centrem gulagu, kam byli vězni posíláni na nucené práce.

zdroj:pixabay.com

Viktoriino jezero
Leží východně od Afriky, v oblastech Ugandy, Tanzanie a Keni. Má maximální hloubku okolo 83 metrů. Viktoriino jezero, ačkoliv není nejhlubší, je největším jezerem na africkém kontinentu a druhým největším sladkovodním jezerem na světě. Je důležité pro místní rybolov a dopravu.
Viktoriino jezero bylo také důležitým místem průzkumu během koloniální éry a hrálo roli při objevování Nilu jako zdroje.

Tanganyika
Leží východně od Afriky, rozkládá se na území čtyř států: Burundi, Tanzanie, Zambie a Demokratická republika Kongo. S maximální hloubkou 1,470 metrů je druhým nejhlubším jezerem na světě. Tanganyika je největším africkým jezerem a je známé pro svoji bohatou faunu, včetně mnoha druhů cichlidových ryb, které se v něm vyskytují. Jezero je také důležitým zdrojem sladké vody pro místní obyvatele.
Během koloniální éry bylo Viktoriino jezero využíváno pro dopravu a obchod a bylo důležitým místem pro evropské průzkumné expedice.

zdroj:pixabay.com

Malawijské jezero
Nachází se v jihovýchodní Africe, na území Malawi, Mozambiku a Tanzanie. Dosahuje hloubky okolo 706 metrů. Malawijské jezero je známé pro svou bohatou biodiverzitu a mnoho druhů ryb, z nichž mnohé jsou endemické. Je také oblíbeným místem pro potápění a má krásné pláže.
Malawijské jezero bylo prostředím pro několik historických výprav a průzkumných misí.

Crater Lake (Krakatou)
Nachází se v Oregonu, USA, a je částí Národního parku Crater Lake. Dosahuje hloubky asi 594 metrů. Toto jezero se nachází v kráteru sopky a je známé svou intenzivní modrou barvou a čistotou vody. Uprostřed jezera je malý ostrůvek, který vznikl po sopečné erupci.
Crater Lake vzniklo po erupci sopky Mount Mazama a tato erupce byla velmi silná a zničující. Po této erupci vzniklo jezero v kráteru sopky, a stalo se tak jedním z nejčistších jezer na světě.

zdroj:britannica.com

Každé z těchto jezer má své jedinečné vlastnosti a historii, které je činí zajímavými a důležitými pro místní ekosystémy a kultury, byly svědky

různých dějů, které ovlivnily regiony, ve kterých se nachází.

The post Nejhlubší jezera světa. appeared first on Top Stories.

Hrad Bran (Drakova hora) – Rumunsko: Hrad Bran, nacházející se v Transylvánii, je proslulý jako domov Drákuly, legendárního upíra. Tento hrad byl postaven ve 14. století a sloužil jako opevnění na hranici mezi Sedmihradskem a Valašskem. Byl významným bodem v historické obraně regionu a dodnes přitahuje mnoho turistů svou gotickou architekturou a pohnutou historií.

zdroj:pixabay.com

Hrad Houska – Česká republika: Hrad Houska je považován za jedno z nejtajemnějších míst v České republice. Když byl postaven (ve 13. století), zdálo se, že tato stavba nemá žádný skutečný účel. Legenda praví, že byl postaven nad štolou do pekel, aby zamezil zlým silám vylézajícím ven. Existuje spousta příběhů o nadpřirozených jevech, které se zde vyskytují.

Hrad Château de Brézé – Francie: Tento hrad byl postaven v 11. století a sloužil jako obranná pevnost. Během historie byl pak využíván k různým účelům, včetně chovu holubů a vinného sklepa. Vypadá jako klasický evropský hrad, ale má jedinečné tajemství. Pod hradem se nachází obrovské podzemní komplexy, včetně sklepů a místností, které byly využívány po staletí jako úkryt v případě války nebo obléhání. Je to doslova druhý hrad pod zemí.

Hrad Boldt – USA: Hrad Boldt, nacházející se na Thousand Islands v New Yorku, je nesmírně tajemný. Byl postaven jako dar od Georga C. Boldta pro manželku Louise, ale zůstal nedokončený a téměř zpustlý po tragické smrti ženy. Stojí zde jako melancholická památka na nešťastnou lásku.

Hrad Mont Saint-Michel – Francie: Tento hrad se nachází na skalnatém ostrůvku v Normandii ve 13. století. Během přílivu je obklopen vodou. Místní legenda říká, že hrad byl postaven na místě, kde se zjevil archanděl Michael, a je spojen s různými mýty a legendami. Hrad byl v minulosti používán jako klášter a vojenská pevnost a hrál klíčovou roli v regionální historii.

Hrad Edinburgh – Skotsko: Hrad Edinburgh je ikonický hrad na skále nad městem Edinburghem. Jeho historie sahá až do 12. století, a byl svědkem mnoha důležitých historických událostí, včetně korunovace skotských králů. O hradu kolují pověsti o strašidelných jevech, jako je třeba slavný duch popraveného vojenského vězně.

zdroj:pixabay.com

Hrad Akershus – Norsko: Tento hrad v Oslu má bohatou historii a sloužil jako královský palác, vězení a vojenská pevnost. Jedna z nejznámějších legend je o strašidelném duchu, známém jako „Hráč na flétnu“, který prý hraje na flétnu jen v noci a předpovídá neštěstí.

Hrad Leap – Irsko: Hrad Leap, nacházející se v hrabství Cork, je spojen s mnoha legendami a příběhy o duchovních jevech. Jedna z nejznámějších je příběh o duchu jménem „Hrabě z Desmondu,“ který prý prochází hradem a přináší smůlu těm, kdo ho zahlédnou.

Hrad Ballygally – Severní Irsko: Tento hrad byl postaven v 17. století a má pověst jednoho z nejstrašidelnějších míst v Severním Irsku. Legendy hovoří o duchu Lady Isobella Shaw, která se zřejmě snaží dostat z pokoje č. 3, kde byla uvězněná.

Hrad Bodiam – Anglie: Hrad Bodiam, postavený v 14. století, je klasickým příkladem středověkého hradu s padacím mostem a hradbami. Existují spekulace o tajných podzemních chodbách a komnatách, pravda ale zůstává záhadou.

The post Nejtajemnější hrady světa a jejich tajemství. appeared first on Top Stories.

Vídeň

Vídeň je hlavním městem Rakouska a leží poblíž východní hranice s Českou republikou.
Je známá svou bohatou historií, uměním a kulturou. Můžete zde navštívit Hofburg (císařský palác), katedrálu svatého Štěpána, zahradní zámek Schönbrunn a Hofburgskou operu. Vychutnat si můžete vídeňskou kávu a Sachertorte, tradiční vídeňský dort.
Vídeň je jedním z kulturních a historických center Evropy. Má bohatou historii spojenou s Habsburskou monarchií. Kromě již zmíněných památek, můžete navštívit také umělecká muzea, jako je Albertina a Belvedere, kde jsou vystaveny důležité umělecké sbírky.

Salcburk

Salcburk se nachází relativně blízko hranic s Českou republikou v jihozápadní části Rakouska.
Je známý jako rodiště skladatele Wolfganga Amadea Mozarta. Můžete navštívit jeho rodný dům, stejně jako krásný Salcburský hrad a historické centrum města, které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.
Město obklopují nádherné Alpy a je známé nejen díky Mozartovi, ale právě také díky svému historickému centru. Pevnost Hohensalzburg dominuje městu a nabízí nádherné výhledy. Můžete také procházet úzkými uličkami starého města a navštívit Salcburskou katedrálu.

Zdroj:pixabay.com

Hallstatt

Hallstatt leží v regionu Salzkammergut, nedaleko hranic s Českou republikou východně od Salcburku. Je to malebné městečko u jezera Hallstätter See, obklopené vysokými horami. Můžete zde obdivovat historické domy, navštívit solné doly a vydat se na pěší túry po okolních horách. Při procházce kolem jezera můžete obdivovat malebné domky vytesané do skal. Toto místo je oblíbeným cílem fotografů a milovníků přírody.

Štýrský Hradec

Neboli také Graz se nachází na jih od Vídně, blízko rakousko-slovinských hranic. Je druhým největším městem Rakouska a je známý svým historickým centrem s impozantním hradem, kostely a malebnými uličkami. Město má také bohatou kulturní scénu a moderní architekturu.
Kromě hradu a historického centra můžete navštívit Kunsthaus Graz, moderní muzeum umění, které je architektonickým skvostem. Graz je také známý svými trhy, kde si můžete vychutnat tradiční rakouské pokrmy.

Zdroj:pixabay.com

Innsbruck

Innsbruck leží v Tyrolsku, blízko rakousko-italských hranic na západě Rakouska. Innsbruck je krásné město v Alpách. V létě si můžete užívat horské túry a cyklistiku, zatímco v zimě je to skvělé místo nabízející nepřeberné množství možností pro lyžování a horské zimní sporty. Můžete navštívit Zlatou střechu (Goldenes Dachl), ikonickou památku města,  imperiální palác Hofburg a mnoho muzeí. Město je také bohaté na kulturu, ať už jde o tradiční tyrolskou hudbu nebo moderní umění.

Každé z těchto míst má svůj unikátní půvab a nabízí návštěvníkům rozmanité zážitky.

The post Rakouská města, která musíte vidět. appeared first on Top Stories.

Inkové byli původem z oblasti And v Jižní Americe, která zahrnuje dnešní Peru, Bolívii, Chile, Ekvádor a Kolumbii. Jejich říše, známá jako Tawantinsuyu, existovala ve 15. a 16. století.
Měli pokročilé znalosti o hygieně. Používali mýdlo vyrobené z rostlinných olejů a plánovali podzemní vodovody a kanalizaci ve svých městech, jako je Machu Picchu.

Inkové měli centralizovanou monarchii, kterou řídil panovník zvaný Sapa Inka. Jejich společnost byla rozdělena do provincií s územními vládci. Byla to silná byrokratická říše s pokročilým systémem záznamů a komunikace pomocí quipu, což byla sada uzlů na provázku.

Incká říše byla bohatá na zlato, které bylo důležitou součástí její kultury a rituálů. Zlato bylo používáno ve formě šperků, náboženských artefaktů a platidla.

Zdroj:pixabay.com

Měli své vlastní tradice a návyky ohledně manželství a lásky. Manželství bylo často aranžováno rodinou a mohlo sloužit k posílení sociálních vazeb. Polygamie byla dovolena pro bohatší třídy, ale běžní lidé měli obvykle monogamní manželství. Inkové si také cenili oddanosti a věrnosti ve vztazích.

Běžný život Inků

Zemědělství – Inkové byli zruční zemědělci. Pro pěstování plodin na svých terasovaných polích používali systém známý jako „andenské terasy“. Pěstovali brambory, kukuřici, fazole, quinou a další plodiny, které jim umožnily přežít v různých klimatických podmínkách.

Chasquis – Inkové měli efektivní systém komunikace nazývaný chasquis. Jednalo se o běžce, kteří běželi po sítích cest rychle a přesně předávali zprávy v podobě quipu nebo ústně. Tento systém umožňoval rychlou výměnu informací po celé říši.

Architektura – Inkové byli mistři v oblasti architektury. Jejich stavby, jako je Machu Picchu a Sacsayhuamán, jsou pozoruhodné pro svou precizní kamennou konstrukci a přesné spojování kamenů bez použití malty.

Náboženství – Náboženství hrálo důležitou roli v životě Inků. Uctívali mnoho božstev spojených s přírodou, jako je slunce (Inti), měsíc (Mama Killa) a hory. Prováděli rituály a oběti, aby si zajistili dobrou úrodu a štěstí.

Textilní umění – Inkové byli také známí pro své výrobky z textilu. Používali techniky tkaní a barvení vlny k vytváření krásných a kvalitních textilií. Tyto textilie byly důležité pro oblečení, ale také mohly sloužit jako platidla.

Zdroj:pixabay.com

Kalendář – Inkové měli vlastní kalendář, který jim pomáhal sledovat zemědělské cykly a rituální události. Používali jak solární, tak lunární kalendáře.

Právní systém – Měli rozvinutý právní systém a zákony, které upravovaly společenské chování a majetková práva. Tresty za porušení zákonů byly stanoveny podle závažnosti přestupku.

Inkové jsou fascinující civilizací s bohatou kulturou a historií. Tyto informace by vám měly poskytnout lepší představu o jejich životě a o tom, čím vším přispěli k úrovni dnešní civilizace.

The post Zajímavý život Inků appeared first on Top Stories.

Osvětim
Osvětim, místo známé také jako Auschwitz, je místem, které má velký historický význam, ale zároveň představuje velmi citlivé téma. Koncentrační a vyhlazovací tábory Osvětim-Birkenau byly během druhé světové války místem hrůzy a nesmírného lidského utrpení.
Osvětim se nachází v Polsku, poblíž města Oświęcim, a je to významné muzeum a památník holocaustu. Místo připomíná tragédii a je důležité pro zachování vzpomínek na oběti holocaustu a hrůzy, které se zde odehrály.
Pokud máte zájem o historii holocaustu a chcete se dozvědět více o této temné kapitole lidských dějin, můžete navštívit muzeum v Osvětimi-Birkenau. Je to místo ideální ke vzpomínání a reflexi nad hrůzou války a nacistického režimu. Je důležité přistupovat k návštěvě tohoto místa s respektem a citlivostí k historii a paměti obětí.

Zdroj:pixabay.com

Katovice

Katovice jsou významným městem v jižním Polsku, ačkoli neleží přímo u hranic s Českou republikou. Je to důležité hospodářské a kulturní centrum Slezska, které nabízí různé zajímavé aktivity a atrakce. Několik důležitých informací o Katovicích:

Kulturní akce: Katovice jsou známé svým bohatým kulturním životem. Město hostí mnoho koncertů, festivalů a kulturních akcí po celý rok.

Muzea a galerie: Katovice nabízejí několik muzeí a galerií. Mezi ně patří například Slezské muzeum, které vám poskytne pohled na historii a kulturu regionu.

Nákupní centra: Město má moderní nákupní centra, jako je Silesia City Center, kde můžete prozkoumávat obchody, restaurace a zábavu.

Přírodní krása: I když Katovice jsou především průmyslovým centrem, okolí města nabízí krásné přírodní scenérie. Můžete si udělat výlety do Beskyd nebo Těšínských Beskyd.

Historie a architektura: Město se může chlubit řadou historických čtvrtí a několika architektonickými památkami, které stojí za prohlídku, jako je katedrála sv. Petra a Pavla nebo šachovnicově uspořádané náměstí.

I když Katovice neleží přímo na hranicích s Českou republikou, jsou dobře dostupné pro české návštěvníky a nabízejí různé zajímavé aktivity a místa k prozkoumání.

Zdroj:pixabay.com

Nyské a Otmuchowské jezero

Nyské a Otmuchowské jezero jsou dvě krásná jezera, která leží poblíž hranic mezi Polskem a Českou republikou. Tato jezera jsou oblíbenými destinacemi pro rekreaci a outdoorové aktivity:
Nyské jezero (Nysa): Toto jezero leží na řece Nysa Kłodzka a je největším nádržním jezerem v Polsku. Nabízí mnoho možností pro vodní sporty, jako je plachtění, rybaření a koupání. Okolní krajina je také ideálním místem pro pěší turistiku a cyklistiku. Na břehu jezera najdete také kempy a rekreační zařízení.

Otmuchowské jezero (Otmuchów): Otmuchowské jezero se nachází nedaleko hranic s Českou republikou a je dalším krásným místem pro milovníky vodních aktivit. Je vhodné pro plavání, rybaření a vodní sporty. Kolem jezera vede cyklostezka a pěší stezky, což umožňuje prozkoumat okolní přírodu.

Obě tato jezera jsou ideální pro relaxaci a trávení času v přírodě, zejména v letních měsících. Jsou vzdálená přibližně hodinu jízdy od českých hranic a nabízejí krásné scenérie a možnosti pro aktivní dovolenou.

Krakov

Krakov (Krakow) je jedním z nejznámějších a nejnavštěvovanějších měst v Polsku a určitě stojí za návštěvu. Krakov je bohatý na historii, kulturu a architekturu a nabízí řadu zajímavých atrakcí a aktivit:

Historické centrum: Středověké centrum Krakova, které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO, je plné malebných uliček, náměstí a historických budov. Náměstí Rynek Główny je jedním z největších středověkých náměstí v Evropě.

Zdroj:pixabay.com

Krakovský královský zámek (Wawel): Zámek Wawel je symbol Krakova a bývalé královské rezidence. Můžete si prohlédnout královské komnaty, katedrálu na Wawelu a obdivovat výhledy na Vltavu z hradního kopce.

Kazimír: Toto je historická čtvrť města, která byla kdysi samostatným židovským městem. Nabízí mnoho židovských památek, synagog a restaurací s tradiční židovskou kuchyní.

Muzea a galerie: Krakov je domovem mnoha muzeí a galerií. Například Muzeum národního památníku Auschwitz-Birkenau leží poblíž Krakova.

Trh s jídlem na Haly Targowe: Toto je oblíbené místo pro milovníky gastronomie. Můžete ochutnat tradiční polská jídla, jako je pierogi, kielbasa a plněné koblihy.

Krakov je také výchozím bodem pro návštěvu blízkého solného dolu Wieliczka a dalších zajímavých míst v okolí. Celkově je Krakov jedním z nejkrásnějších a nejhistoričtějších měst ve střední Evropě a nabízí širokou škálu zážitků pro návštěvníky.

The post Místa v Polsku poblíž hranic s ČR, které stojí za to navštívit. appeared first on Top Stories.

Historie
Historie půstu má kořeny v různých kulturách a náboženských tradicích. V antickém Řecku a Římě byl půst praktikován pro zdravotní a spirituální účely. V křesťanství se půst týká Velikonoc, kdy věřící omezují jídlo po dobu 40 dní před Velikonocemi. V islámu praktikují měsíční půst během Ramadánu.

zdroj:pixabay.com

Druhy půstu

Suchý půst: Během suchého půstu se nepřijímají potraviny ani tekutiny po určitou dobu. Je to extrémní forma půstu a měla by být prováděna s opatrností a pod dohledem zkušeného odborníka.

Částečný půst: Při částečném půstu se omezují určité potraviny nebo se jídlo konzumuje pouze v určitých dnech. Například, „den s omezenými kaloriemi“ je forma částečného půstu.

Přerušovaný půst: Přerušovaný půst zahrnuje střídání mezi obdobími stravování a obdobími půstu na denní bázi. Oblíbeným druhem je například 16/8 půst, kde se konzumuje jídlo během 8 hodin denně a zbytek 16 hodin se drží půst. Jsou ale i jiné varianty jako třeba 14/10, 18/6  a nebo nejméně razantní 12/12.

zdroj:pixabay.com

Zdravotní půst: Tento druh půstu se používá pro léčebné účely. Pod dohledem lékaře může být součástí léčebného postupu u některých onemocnění.

Spiritualní půst: Mnoho náboženství praktikuje půst jako způsob duchovního očištění a posílení spojení s vyšším bytím.

Vždy je důležité provádět jej s rozvahou a s ohledem na svůj zdravotní stav!

Zdravotní výzkum
V posledních letech probíhá stále více výzkumů zaměřených na zdravotní výhody a rizika spojená s půstem. To vede k novým poznatkům o tom, jak může půst ovlivnit naše tělo a zdraví.

Výhody:
Zdravotní – může pomoci snížit hladinu cukru a cholesterolu v krvi, podpořit hubnutí a zlepšit citlivost na inzulin.
Spirituální a psychické – může posílit sebeovládání, soustředění a spirituální růst.
Detoxikace – pomáhá tělu zbavit se toxinů.

Nebezpečí:
Dehydratace – suchý půst bez tekutin může vést k dehydrataci.
Nutriční nedostatky – dlouhodobý půst bez správného plánování může způsobit nedostatek živin.
Zhoršení zdravotního stavu – půst by neměl být prováděn lidmi s určitými zdravotními problémy.

Půst může být držen z různých důvodů, včetně zdravotních nebo může mít náboženský význam. Záleží na individuálních preferencích a potřebách, který druh půstu si člověk vybere. Je však důležité provádět jej s rozvahou a s ohledem na svůj zdravotní stav, nejlépe pod dozorem odborníka.

The post Půst: Dobrý pomocník, zlý pán appeared first on Top Stories.

Kočičí zajímavosti

Schopnost dopadnout na všechny čtyři nohy: Schopnost, které se také říká „právo na katapult“. Kočky mají flexibilní páteř a vysoký počet obratlů, což jim umožňuje rychle změnit polohu těla ve vzduchu a přistát na všech čtyřech nohách. To jim pomáhá minimalizovat zranění při pádu.

Noční lovci: Kočky jsou přirozenými nočními lovci. Mají výborný noční zrak a sluch, což jim pomáhá v lovu za šera a v noci.

Střídání spánku a bdění: Mají krátký cyklus spánku a bdění. Můžou spát až 16-20 hodin denně, což jim pomáhá šetřit energii pro lov a hraní.

zdroj:pixabay.com

Čistotnost: Jsou to velmi čistotná zvířata. Čistí si srst jazykem až 4 hodiny denně, což jim pomáhá udržovat srst čistou a regulovat teplotu těla.

Nezávislost: Jsou známé svou nezávislostí a samostatností. I když mají blízký vztah se svými lidmi, rády si zachovávají svou svobodu.

„Kočičí kamarádi“: Mohou být také velmi oddanými společníky a pomáhat lidem snižovat stres a úzkost. Kočičí terapie se stává stále populárnější.

Různá plemena: Existuje více než 70 různých plemen koček s různými charakteristikami srsti, velikostí a chování.

Zajímavosti konkrétních plemen

Sphynx: Jsou známé svou bezsrstou kůží a výraznými ušima. Jejich tělo je hřejivé na dotek a potřebují více péče o kůži kvůli absenci srsti. Jsou velmi společenské a rády se tisknou k teplým místům nebo ke svým majitelům, aby si udržely teplotu těla.

zdroj:pixabay.com

Siamská kočka: Jsou známé pro svou výraznou barvu srsti a jasné modré oči. Jsou velmi hlasité a komunikativní. Mají silnou osobnost a mohou být velmi oddané svým majitelům.

Ragdoll: Jsou známé pro svou klidnou a uvolněnou povahu. Jsou velké, mají polodlouhou srst a jsou oblíbené pro svou schopnost uvolnit svalstvo, když jsou drženy v náruči, což připomíná hadrovou panenku a proto vzniklo jméno „Ragdoll“.

Bengálská kočka: Mají divoký vzhled s pruhovanou srstí podobnou levhartovi. Jsou velmi aktivní a energické a mohou si s oblibou hrát s vodou. Toto plemeno má původ v křížení divokých koček s domácími.

Mainská mývalí: Toto je jedno z největších plemen koček na světě. Mají dlouhou srst a výrazné ocasy. Jsou přátelské a inteligentní a mohou mít ke svým lidem velmi silné pouto.

zdroj:pixabay.com

Perská kočka: Jsou známé pro svou krásnou dlouhou srst a plochý obličej. Jsou klidnější a méně aktivní než některá jiná plemena a vyžadují pravidelnou péči o srst.

Toto jsou jen některé příklady, každé plemeno má své vlastní jedinečné vlastnosti a charakteristiku. Pokud plánujete pořizovat kočku, je dobré si udělat přehled, abyste našli plemeno, které bude odpovídat vašemu životnímu stylu a preferencím.

Pověry a mýty

Kočky mají často pověst léčitelských bytostí a nadpřirozených schopností, což je zpravidla spíše součástí pověrčivosti a mýtů než vědecky prokázané reality.
Někteří lidé věří, že kočky mají schopnost léčit nemocné nebo pomáhat při emocionálních problémech. Mýtus o „kočičí terapii“ může být spojen s jejich klidným a uklidňujícím chováním, což může lidem pomoci snížit stres.
Také jsou často spojovány se schopností vnímat neobvyklé jevy nebo mít „šestý smysl“. To může zahrnovat schopnost cítit blížící se zemětřesení nebo reagovat na naším okem neviditelné podněty.

zdroj:pixabay.com

Je důležité poznamenat, že tyto atributy jsou spíše založeny na pověrách a mýtech než na vědeckých důkazech. Kočky jsou skvělými společníky a mohou mít pozitivní vliv na duševní a emocionální zdraví svých majitelů, ale nemají opravdové nadpřirozené schopnosti.

The post Kočičí život opředený zajímavostmi appeared first on Top Stories.

Historie saunování
Sauna je tradiční finská praxe, která sahá daleko do historie. Slovo „sauna“ pochází z finského jazyka a znamená místnost vyhrazenou pro saunování. První sauny byly vybudovány v podobě jam v zemi, kde bylo ohřevné palivo umístěno, a kam se vstupovalo po dřevěných schodech. Tato tradiční metoda se v průběhu času vyvíjela a modernizovala do podoby, kterou známe dnes.

zdroj:pixabay.com

Jak to funguje?
Sauna je místnost, kde se udržuje vysoká teplota, obvykle kolem 70-100 °C, a relativně nízká vlhkost. Tato teplota způsobuje pocení, což má několik prospěšných účinků na tělo:

• Očista těla: Pocení v sauně pomáhá odplavit toxiny z těla a otevírá póry.
• Zlepšení cirkulace: Vysoká teplota rozšiřuje cévy a zlepšuje krevní oběh.
• Uvolnění svalů: Sauna pomáhá uvolnit napětí v svalstvu a může zmírnit bolesti svalů.
• Zlepšení dýchání: Suchý horký vzduch může pomoci uvolnit dýchací cesty a zmírnit příznaky alergií.

V určitých situacích může mít ale saunování i škodlivé účinky:

• Dehydratace: Kvůli pocení může dojít k dehydrataci, proto je důležité pít dostatek vody.
• Nadměrné saunování: Dlouhodobé nebo příliš časté saunování může způsobit problémy s kůží nebo kardiovaskulárním systémem.
• Nesnášenlivost tepla: Někteří lidé nedokáží snášet vysoké teploty a cítí se nepříjemně.

zdroj:pixabay.com

Druhy saunování a praktiky

Infrasauna: V tomto případě se používá infračervené záření místo tradičního ohřevu vzduchu. Tato forma sauny může být považována za jemnější, protože infračervené teplo proniká hlouběji do těla a teplota vzduchu je nižší. Infrasauny jsou často považovány za příjemnější pro lidi s nízkou tolerancí vysokých teplot.

Baňa neboli Ruská sauna: Tato tradiční varianta používá parní ohřev a může mít velmi vysokou vlhkost. Saunování často zahrnuje bičování větvičkami břízy, což pomáhá zlepšit krevní oběh a otevřít póry.

Ledová sauna: Teplota je zde i více než 130 stupňů pod nulou. V kryosauně je jen suchý mráz, takže nestudí.

Aromaterapeutická sauna: Přidávání vonných olejů nebo bylin do sauny může zvýšit relaxační účinky saunování. Každý vonný olej může mít specifické účinky na tělo a mysl.

zdroj:pixabay.com

Saunování v iglú: Některé sauny jsou postaveny ve tvaru iglú a mají speciální design, který umožňuje rovnoměrné rozložení tepla. Tato iglú sauny mají unikátní atmosféru a estetiku.

Zvuková terapie v sauně: Některé sauny nabízejí zvukovou terapii nebo hudbu, která pomáhá uvolnit mysl a zvýšit relaxaci během saunování.

Saunování ve vířivce: Některé moderní sauny mají integrované vířivky nebo jacuzzi, což umožňuje saunování a relaxaci ve stejném prostoru.

Výběr z těchto speciálních saun a praktik závisí na osobních preferencích a zdravotním stavu. Je důležité si uvědomit, že každá saunovací metoda má své vlastní výhody a nevýhody, a je vhodné konzultovat s odborníkem, pokud máte jakékoli zdravotní omezení či obavy.

The post Vše o saunování appeared first on Top Stories.

Brfxxccxxmnpcccclllmmnprxvclmnckssqlbb11116
Toto je jedno z nejznámějších „podivných“ jmen. Jeho nositel, švédský chlapec, byl pojmenován takto jeho rodiči jako protest proti švédským zákonům o jménech. Bohužel pro ně, švédské úřady tento protest nepřijaly a jméno bylo později změněno na „Albin.“

Talula Does The Hula From Hawaii
Toto jméno nesl školák na Novém Zélandu, dokud se nedostal do soudního řízení. Soudci se zdálo, že jméno by mohlo způsobit dítěti nepříjemnosti, a tak bylo povoleno změnit ho na něco méně podivného.

Batman Bin Suparman
Jistě jste slyšeli o superhrdinovi Batmanovi, ale co takhle Batman Bin Suparman? Toto jméno patří mladému muži z Singapuru a stalo se internetovým hitem díky svému neobvyklému spojení dvou slavných postav.

Cheeseburger
Jméno „Cheeseburger“ se objevilo v USA, kdy se rodiče s láskou k fastfoodu rozhodli pojmenovat své dítě tímto nezvyklým způsobem.

zdroj:pixabay.com

Facebookson
V Brazílii se narodil chlapec s jménem „Facebookson“ po tom, co jeho matka projevila vděk za to, jak sociální síť Facebook spojila lidi.

Lemonjello a Orangejello
Toto je příklad dvojčat narozených v USA, jejichž jména byla odvozena od příchutí zmrzliny (Lemon Jello a Orange Jello).

La-a
Toto jméno se vyslovuje jako „Ladasha“ a vzniklo kombinací slova „La“ (znamenající „the“ v některých dialektech) a tradičního jména „Dasha.“

Moon Unit Zappa
Dcera rockového hudebníka Franka Zappy, který byl známý svou excentricitou, dostala jméno „Moon Unit,“ což je zřejmě odkaz na koncepty a názvy, které byly v té době populární.

Gandalf
Jméno „Gandalf“ získalo větší popularitu díky knižní a filmové sérii „Pán prstenů,“ ale existují lidé, kteří své děti takto pojmenovali dlouho před tím, než se stalo tak známým.

zdroj:pixabay.com

Audio Science Clayton
Toto jméno patří synovi herečky Shannyn Sossamon. Je to příklad jména, které se inspiruje vědeckými a technickými termíny.

Pilot Inspektor Riesgraf-Lee
Toto neobvyklé jméno náleží synovi herce Jasona Lee. Herce prý inspirovala skladba „He’s Simple, He’s Dumb, He’s the Pilot“ od skupiny Grandaddy.

Tato jména jsou jen několik příkladů neobvyklých jmen, která existují po celém světě. Každé z nich nese svůj vlastní příběh o tom, proč bylo zvoleno, a někdy jsou výrazem kreativity, vtipu nebo dokonce protestu. Jméno je částí naší identity a jsou často silně spojena s kulturou a tradicemi určitého místa, a proto se mohou v jednotlivých zemích lišit způsoby, jakými jsou tvořena a chápána.

The post Nejpodivnější jména z celého světa appeared first on Top Stories.

David Berkowitz; zdroj:nytimes.com

Davidovo dětství
Berkowitz měl komplikované dětství. Byl adoptován pasivním a laskavým manželským párem, který mu dal jméno David Richard Falco. V mládí trpěl emocionálním traumatem způsobeným vědomím svého adoptovaného původu. Toto traumatu později bylo připisováno jeho následné kriminální činnosti.

Jeho životní cesta
Po dosažení dospělosti se Berkowitz zapojil do armády Spojených států, kde sloužil v Koreji. Po návratu do civilního života však začaly v jeho životě vystupovat temné a násilné tendence. V roce 1976 začal páchání sériových vražd v New Yorku.

Sériové vraždy
Berkowitz byl od května 1976 do července 1977 odpovědný za sérii vražd a střelb v New Yorku. Jeho cílem byly zejména mladé páry, které odpočívaly v autech. Jeho kruté činy a nevyzpytatelný charakter způsobily paniku a strach v celém městě. Vyhýbal se dlouhou dobu policii díky několika falešným stopám a vysloužil si přezdívku „Samův syn.“

zdroj:pixabay.com

Zatčení a vězení
Berkowitz byl zatčen v srpnu 1977 poté, co byl identifikován na základě jeho auta. Při výslechu přiznal své zločiny a tvrdil, že jej vedly hlasité hlasy psa jeho souseda, které mu říkaly, aby zabíjel. Byl odsouzen k doživotnímu vězení za každou z vražd, kterých se dopustil.

Pozdější život
Berkowitz se ve vězení věnuje náboženským aktivitám a tvrdí, že se stal křesťanem. Omluvil se za své zločiny a tvrdí, že je nyní jiný člověk. Jeho příběh zůstává jedním z nejznámějších příkladů sériového vraha v americké historii.

David Berkowitz zůstává ve vězení a jeho příběh je stále zkoumán psychology a kriminalistickou komunitou. Jeho případ upoutal pozornost kvůli svému zvrácenému charakteru a psychologickým aspektům.

Příběh o Davidu Berkowitzovi a jeho temné cestě životem zanechali nevymazatelnou stopu v historii kriminalistiky.

The post David Berkowitz: Příběh života a zločiny appeared first on Top Stories.

Příchod paddleboardingu do České republiky přicházel s rostoucím zájmem o outdoorové aktivity a touhou po aktivním trávení času na vodě. Paddleboarding, s jeho jednoduchostí a možností využití na různých typech vodních ploch, získal rychle na popularitě. Kluby, školy a obchody specializující se na tuto aktivitu začaly vznikat, podporujíce růst paddleboardové komunity.

Dnes je paddleboarding nedílnou součástí volnočasových aktivit i v České republice. Lidé ho praktikují pro zábavu, cvičení a relaxaci na vodě. Tento sport nabízí mnoho různých zážitků, od klidného veslování po adrenalinové surfování na paddleboardu. S překrásnými českými řekami, jezery a rybníky na dosah ruky se paddleboarding stal oblíbeným způsobem, jak prozkoumávat krásy české přírody z jiné perspektivy.

zdroj:pixabay.com

Původ paddleboardingu
Paddleboarding má staré kořeny a první historické záznamy o jeho použití pocházejí z Havajských ostrovů. Tam byl tento sport původně známý jako „Hoe he’e nalu,“ což znamená „veslování na vlnách“ v havajštině. Havajská kultura měla velký vliv na rozvoj paddleboardingu.

Globalizace sportu
Paddleboarding se postupně rozšířil do různých částí světa, když se lidé začali zajímat o tuto aktivitu. V 20. století se paddleboarding stal sportem, který mohl být provozován na různých vodních plochách, od oceánských vln po klidná jezera.

zdroj:pixabay.com

Příchod do České republiky
Paddleboarding se začal objevovat v České republice v průběhu 21. století. Jeho popularita stoupala s nástupem outdoorových aktivit a touhou lidí trávit více času venku. Paddleboarding nabízí různorodou zábavu na vodě.

Růst komunity
Postupně vznikaly paddleboardové kluby, školy a obchody se specializací na tuto aktivitu. Lidé začali nakupovat paddleboardy a objevovali krásu českých řek, jezer a rybníků z jiného úhlu.

Variabilita sportu
SUP nabízí mnoho různých způsobů využití, od klidného veslování na jezeře, adrenalinového surfování na vlnách, až po  cvičení jógy na prkně. Tato variabilita přispěla k jeho růstu v popularitě.

zdroj:pixabay.com

Dnes je paddleboarding pevnou součástí outdoorové a vodní kultury v České republice. Lidé ho provozují nejen pro rekreační účely, ale také jako sportovní trénink a relaxaci na vodě. Tento sport si získal stálou pozici mezi aktivitami, které Češi rádi provozují ve svém volném čase.

The post Historie paddleboradingu a jeho příchod do České republiky appeared first on Top Stories.

Tato tradice má hluboké kořeny v historii Bulharska a pravoslavné církve. Je spojena s oslavou svatého Theodora, patrona koňských jezdců a vojáků. Křížek na čele symbolizuje víru a ochranu. Věří se, že tímto způsobem se lidé chrání před nemocemi a špatnou energií. Také je to způsob, jak oslavit svatého Theodora. Oslavy Todorovdenu obvykle zahrnují návštěvy kostelů, modlitby a procesí. Věřící si na čelo kreslí křížek, obvykle pomocí popela nebo speciálního kosmetického přípravku. Během Todorovdenu se také podávají tradiční pokrmy, jako jsou pečená masa a různé druhy pečiva.

Rituály a zvyky

Návštěva kostela – Oslavy Todorovdenu obvykle začínají návštěvou kostela, kde se koná bohoslužba a modlitby.

zdroj:pixabay.com

Křížení na čele – Hlavním rituálem spojeným s touto tradicí je křížení na čele. Křížek bývá obvykle vytvořen z popela nebo speciálního kosmetického přípravku a věřící si ho nakreslí na čelo. Tento křížek symbolizuje víru a ochranu.

Procesí – V některých komunitách může být součástí oslav procesí, kdy věřící společně prochází ulicemi s ikonami svatého Theodora a provádějí modlitby.

Tradiční jídla – Během oslav Todorovdenu se podávají tradiční pokrmy jako jsou pečená masa, různé druhy pečiva a sladkosti. Tyto pokrmy jsou spojeny s oslavou svátku.

Symbolika koně – Protože svatý Theodor byl patronem koňských jezdců a vojáků, může být součástí rituálu také symbolika koně nebo obrázky koní.

Moderní interpretace tradice

Náboženský význam
Pro mnoho lidí zůstává tato tradice důležitou součástí jejich náboženského života. Křížek na čele stále symbolizuje víru a ochranu, a může být nošen s vírou v ochranu před zlými silami.

Kulturní spojení
Tato tradice má také kulturní význam a může být vnímána jako způsob oslavování kulturní identity a dědictví Bulharska.

zdroj:pixabay.com

Estetický význam
Pro některé lidi může být nošení kříže na čele spíše estetickým projevem než hlubokým náboženským rituálem. K vytvoření křížku na čele mohou používat různé dekorativní prvky nebo kosmetické produkty.

Oslavy svátku
Oslavy Todorovdenu mohou i dnes zahrnovat návštěvy kostela a podávání tradičních jídel, a to jak z náboženských, tak kulturních důvodů.

Osobní interpretace
Moderní interpretace této tradice může být velmi osobní a závisí na tom, co to pro konkrétní osobu znamená. Někteří lidé mohou tento rituál dodržovat s větším důrazem na víru a spiritualitu, zatímco jiní ho mohou vnímat spíše jako kulturní tradici.

Je důležité poznamenat, že v moderním světě může být tradiční rituál interpretován různými způsoby a může se stát součástí individuálního náboženského, kulturního nebo osobního významu pro každého jednotlivce.

The post Tradice bulharských žen s křížky na čele: Historie a moderní interpretace appeared first on Top Stories.

Historie
Nudistické pláže mají svůj původ v různých částech světa, ale jejich historie je často spojena s touhou po svobodném tělesném projevu a přirozenosti. První známé nudistické pláže se objevily na začátku 20. století v Evropě a Severní Americe.

Filozofie nudismu
Nudismus, také nazývaný naturismus, je filozofií, která zdůrazňuje spojení s přírodou a přijetí lidského těla takového, jaké je. Lidé, kteří sympatizovali s touto filozofií, začali vyhledávat místa, kde by se mohli volně osvobodit od oblečení a žít alespoň chvíli bez zábran.

zdroj:pixabay.com

První nudistické pláže
První oficiální nudistická pláž byla otevřena roku 1903 v Německu poblíž ostrova Sylt. Další pláže následovaly v Evropě, zejména ve Francii, Španělsku a Chorvatsku. V Severní Americe byla první nudistická pláž založena v roce 1929 na Fire Island v New Yorku.

Legalizace a regulace
Během 20. století byly nudistické pláže často vystaveny různým zákonům a regulacím. Některé země legalizovaly nudismus na určitých veřejných plážích, zatímco jinde byly této aktivitě zavřeny dveře. V některých případech se nudisté spojovali do organizací a bojovali za svá práva na volný projev těla.

zdroj:pixabay.com

Popularizace
V průběhu času se nudistické pláže staly populárními destinacemi pro lidi, kteří chtěli relaxovat a splynout s přírodou. Tyto pláže často nabízejí speciální zázemí, jako jsou sprchy, stany, nebo kluby, kde se nudisté mohou setkávat a sdílet své zájmy.

Současný stav
V současné době existují nudistické pláže po celém světě, včetně Evropy, Severní Ameriky, Austrálie a dalších zemí. Mnohé z nich jsou oficiálně označeny a regulovány, zatímco jiné jsou neoficiální a vznikly spontánně na opuštěných plážích.

Vznik nudistických pláží je spojen s touhou lidí po svobodném projevu těla a přirozenosti. Jejich historie zahrnuje boj za práva a akceptaci této filozofie ve společnosti. Nudistické pláže jsou dnes oblíbenými místy pro ty, kteří chtějí užívat pláže a moře bez oděvu a zábran.

The post Kde se vzaly nudistické pláže? appeared first on Top Stories.

Watergate Skandál (1970)

Watergate skandál začal jako konspirační teorie, kdy novináři z Washington Post tvrdili, že prezident Richard Nixon a jeho administrativa byli zapojeni do nelegálních politických praktik. Konkrétně se jednalo o to, že členové Nixonovy administrativy prováděli tajné odposlouchávání kanceláří Demokratické strany umístěných ve Watergate komplexu ve Washingtonu, D.C.

Pravda byla odhalena poté, co novináři a vyšetřovatelé odhalili důkazy, včetně nahrávek a interních dokumentů, které spojovaly Nixonovu administrativu s tímto nelegálním počínáním. To vedlo k rezignaci prezidenta Nixona v roce 1974, což byl historický okamžik v americké politice.

Operace Northwoods (1960)

Operace Northwoods byla tajná plánovaná operace prováděná americkou vládou a vojenskými zpravodajskými službami v 60. letech. Plán obsahoval falešné teroristické útoky na americké občany a vojenské cíle, které měly být atribuovány kubánskému režimu. Cílem bylo vytvořit záminku pro vojenskou intervenci v Kubě.

Operace Northwoods nebyla nikdy neuskutečněna, ale dokumenty, které ji popsaly, byly později zveřejněny a potvrdily existenci tohoto plánu. Zveřejnění dokumentů vyvolalo rozruch a některé otázky ohledně americké zahraniční politiky.

zdroj:pixabay.com

Operace Paperclip (1940-1950)

Operace Paperclip byla tajná operace prováděná americkou vládou po druhé světové válce. Cílem této operace bylo získat nacistické vědce a inženýry, kteří měli hodnotné znalosti a schopnosti. Americká vláda je přijala a využila jejich dovednosti v rámci vědeckých projektů, zejména v oblasti raketového výzkumu a vývoje.

Operace Paperclip byla později odhalena a způsobila kontroverze ohledně etiky přijímání bývalých nacistických vědců. Někteří argumentovali, že to byla nezbytná akce pro získání vědeckých znalostí, zatímco jiní to považovali za neetické.

COINTELPRO (1950-1970)

COINTELPRO byla tajná operace prováděná FBI s cílem infiltrace a oslabení politických a občanských hnutí v USA, zejména hnutí za občanská práva a aktivisty za rasovou rovnoprávnost. Tato operace zahrnovala tajné sledování, manipulaci, a dokonce i falešné dopisy a dezinformace.

Operace COINTELPRO byla odhalena v roce 1970 poté, co některé dokumenty unikly do veřejného prostoru. Toto odhalení vedlo k odsouzení FBI za její tajné praktiky a k reformám v amerických zpravodajských službách.

Tuskegee Experiments (1932-1972)

Tuskegee Experiments byly tajné medicínské experimenty prováděné americkou vládou na Afroameričanech v oblasti Tuskegee, Alabama. Účastníci byli infikováni syfilisem a vláda neposkytla žádnou léčbu, aby mohla studovat přirozený průběh nemoci.

zdroj:pixabay.com

Tato kontroverzní studie byla prováděna po dobu čtyřiceti let, až do jejího odhalení v 1972. Po zveřejnění byly experimenty označeny za eticky nepřijatelné a vedly k změnám v etických směrnicích pro výzkum na lidských subjektech v USA.

Tyto příklady ukazují, že i když jsou konspirační teorie často brány s rezervou, některé z nich se ukázaly být pravdivé nebo měly pravdivý základ. Je důležité, aby se konspirační teorie zkoumaly s kritickým myšlením, ale neměly by být automaticky považovány za fikci.

The post Konspirační teorie, které se ukázaly být pravdivé appeared first on Top Stories.

Starověk a středověk (starověký Egypt a Řím)

Náznaky čarodějnictví lze nalézt v různých kulturách a obdobích. Ve starověkém Egyptě a Římě byli známí léčitelé, kteří se zabývali bylinnou medicínou, astrologií a prorockými schopnostmi. Tyto dovednosti byly spojovány s duchovními praktikami, ačkoli ne vždy negativně.

Středověké pronásledování

Během středověku se postupně začala formovat negativní představa o čarodějnictví. Náboženské autority ho začaly spojovat s démony a kacířstvím. V období inkvizice byli mnozí označeni za čaroděje a čarodějnice, což vedlo k pronásledování a mučení. Jeho vrchol dosáhl tzv. Velký lov na čarodějnice v 16. a 17. století, který způsobil tisíce poprav.

zdroj:pixabay.com

Renesance a osvícenství

Renesance přinesla zvýšený zájem o okultní praktiky, alchymii a mystiku. To bylo podpořeno osvícenským myšlením a odklonem od dogmatických náboženských pohledů. Někteří vědci a filozofové se začali zabývat studiem magie a esoterických oblastí.

19. a 20. století

V 19. století nabralo čarodějnictví nový směr díky rostoucímu zájmu o spiritismus, okultismus a novopohanské hnutí. Ale i nadále bylo odsuzováno některými vrstvami společnosti. 20. století přineslo novou éru zájmu o moderní čarodějnictví. Nové směry se snaží obnovit staré pohanské tradice a spojit je s moderní spiritualitou.

zdroj:pixabay.com

Současnost

Dnešní pohled na čarodějnictví je mnohem odlišnější než byl v minulosti. Mnoho lidí věnuje čarodějnictví jako duchovní cestě, praktikující rituály, meditace a kouzla. Moderní čarodějnictví zahrnuje různé proudy, od tradičního Wicca až po nově vznikající formy alternativní spirituality.

Celkově vzato, dějiny čarodějnictví jsou plné proměn a kulturního vývoje. Od strachů středověku k současnému pluralitnímu pohledu na spiritualitu, čarodějnictví zůstává zajímavým a mnohotvárným fenoménem lidského myšlení a víry.

The post Dějiny čarodějnictví: od dob dávných k modernímu pohledu appeared first on Top Stories.

1.Alabamský zákon o syrových rybách v autobusech: Tento zákon zakazoval konzumaci syrových ryb v autobusech. Zákon byl zřejmě přijat kvůli možným zápachům a nepříjemnostem způsobeným tímto jídlem.

2.Zákaz lovení ryb dynamitem v Idahu: V Idahu bylo kdysi zakázáno lovit ryby pomocí dynamitu. Tento zákon mohl být reakcí na nebezpečné a nepochopitelné metody lovu ryb, které mohly ohrožovat nejen ryby, ale i lidi a životní prostředí.

3.Zákaz polibků více než 75 sekund v Iowě: V Iowě byl zákon, který zakazoval polibky, které by trvaly déle než 75 sekund. Tento zákon byl pravděpodobně vytvořen v duchu morálky a dobrého chování, avšak jeho provedení a prokazatelnost byli zřejmě dost obtížné.

4.Zákaz lovu lososů na koni v Washingtonu: Tento zákon zakazoval lov lososů na koni v některých částech Washingtonu. Byl to patrně pokus o regulaci rybolovu a ochranu přírodních zdrojů.

5.Zákaz holení koček bez povolení v Minnesotě: V Minnesotě bylo zakázáno holit kočky bez povolení. Důvodem mohl být zájem o pohodu a zdraví koček.

zdroj:pixabay.com

6.Zákaz svlékání na návěsech na Floridě: V Delandu na Floridě byl v platnosti zákon, který zakazoval svlékat se na návěsu vozidla. Tento zákaz může být spojen s veřejným pořádkem a úctou k ostatním.

7.Zákaz vytahování ryb z kapes a tašek na Indianě: V Indianě bylo zakázáno vytahovat ryby z kapes a tašek. I když se to může zdát podivné, může to mít souvislost s pravidly rybolovu a ochranou rybích populací.

8.Zákaz medvědům krást krabice s pizzou v Alabamě: Na Alabamském univerzitním kampusu byl zákon, který zakazoval medvědům krást krabice s pizzou. Tento zákon byl pravděpodobně vytvořen pro zábavu, aniž by se očekávalo, že by byl reálně vynucován

9.Zákaz pojídání živých ryb v Nevadě: V Nevadě bylo zakázáno pojídání živých ryb. To mohlo být zavedeno s ohledem na životní podmínky ryb a ochranu zvířat.

zdroj:pixabay.com

10.Zákaz lovu krabů, želv a žab ve veřejných budovách v Louisianě: V Louisianě bylo zakázáno lovit kraby, želvy a žáby ve veřejných budovách. Tento zákon mohl vzniknout jako reakce na narušení veřejného pořádku a ochranu stavebních struktur.

Tyto zákony jsou jen některými z mnoha kuriózních a zvláštních zákonů, které byly v minulosti přijaty v různých amerických státech. Jejich historie a původ mohou být různorodé, často s kulturními nebo historickými kořeny.

The post Kuriozity mezi americkými zákony appeared first on Top Stories.

Základní informace

Velikost a rozsah: Povodeň zasáhla oblast řeky Jang-c’-ťiang a přilehlé území. V důsledku dlouhotrvajících dešťů došlo k protržení hrází a záplavám, které postihly obrovskou plochu.
Ztráty na životech: Přesné číslo obětí je stále obtížné určit, ale odhaduje se, že v důsledku povodní zahynulo až milion lidí. Povodeň způsobila rozsáhlý hladomor a epidemiemi, což dále zvýšilo počet úmrtí.
Ekonomické dopady: Povodeň způsobila obrovské ekonomické ztráty. Zničeny byly zemědělské pozemky, infrastruktura a města. Celkové ekonomické dopady byly značné a ovlivnily čínskou ekonomiku na dlouhou dobu.
Ochranná opatření: Před povodní bylo provedeno několik pokusů o posílení hrází a ochranných opatření, ale povodně byly natolik silné, že tato opatření selhala.

zdroj:pixabay.com

Čína se po Velké čínské povodni postupně vzpamatovala a podnikla různé kroky k obnově postižených oblastí a prevenci budoucích povodní. Následující body vám poskytnou přehled o tom, jak se Čína s touto situací vyrovnávala:

Ochrana proti povodním: Povodně ukázaly potřebu vytvořit lepší ochranné systémy. Po povodni se Čína soustředila na stavbu nových a posílení stávajících hrází, zvýšení kapacity přehrad a zlepšení protipovodňových opatření.
Zemědělská obnova: Ztráty v zemědělství byly obrovské kvůli zničeným pozemkům a úrodám. Čína investovala do obnovy zemědělského sektoru, poskytovala zemědělcům podporu a snažila se o zvýšení výrobních kapacit.
Infrastrukturní rozvoj: Čína investovala do obnovy infrastruktury, která byla po povodni zničena. To zahrnovalo opravy cest, mostů a dalších dopravních spojení.

zdroj:pixabay.com

Zlepšení hygieny a zdravotní péče: Po povodni byly v oblastech, které postihla, časté nemoci a epidemie. Čína se zaměřila na zlepšení hygienických podmínek a zajištění zdravotní péče, aby minimalizovala zdravotní rizika.
Vědecký a technologický vývoj: Čína se poučila z povodní a začala lépe využívat vědecké a technologické znalosti k predikci a prevenci povodní. Byly zavedeny moderní metody sledování počasí a hydrologických podmínek.

Přestože měla Velká čínská povodeň devastující dopady, Čína se postupně z této situace zotavila. Zkušenosti z této povodně ji motivovaly k investicím do infrastruktury, výzkumu a ochrany před povodněmi, což pomohlo minimalizovat riziko budoucích podobných katastrof.

The post Velká čínská povodeň appeared first on Top Stories.

Jeden z nejvíce jedovatých druhů je Inland Taipan (Oxyuranus microlepidotus), který je považován za nejjedovatějšího hada na světě. Jeho jed obsahuje kombinaci neurotoxinů, která může způsobit smrt člověka během několika hodin. Naštěstí je tento had plachý a často se snaží vyhnout střetu s lidmi.

zdroj:pixabay.com

Mezi jedovatými pavouky vyniká Snovačka Hasseltova (Latrodectus hasseltii), jejíž kousnutí může způsobit bolest, křeče a dokonce i smrtelné následky, zejména u malých dětí a starších osob.

zdroj:pixabay.com

Austrálie je také domovem Čtyřhranky Fleckerovy (Chironex fleckeri), medúzy, která je považována za jednoho z nejjedovatějších živočichů v oceánu. Její žahavé buňky mohou způsobit závažné popáleniny a dokonce i smrt.

Místní obyvatelé Austrálie jsou si vědomi přítomnosti jedovatých zvířat a snaží se přijímat taková opatření, aby se zvířatům vyhnuli. Naučili se rozpoznávat nebezpečná zvířata, respektovat jejich prostor a zachovávat opatrnost v přírodním prostředí.
Jsou velmi opatrní. Zvířata mohou být přítomna ve skrytých místech, jako jsou boty, věci na zemi nebo v trávě. Lidé si tedy často kontrolují obuv, zavřené předměty nebo nábytek před použitím.

zdroj:pixabay.com

V některých oblastech jsou také k dispozici informační tabule a vzdělávací programy, které místní i návštěvníky informují o nebezpečí a o tom, jak se chovat v případě setkání s jedovatým zvířetem. Samozřejmě, že i přes tato opatření jsou nehody stále možné, ale vědomosti a respekt k přírodě hrají klíčovou roli v minimalizaci rizika.

Přestože tyto druhy představují reálné riziko, je důležité myslet na to, že většina australské fauny je neškodná a tvoří důležitou součást ekosystému. Austrálie nás tak může přitahovat svou neuvěřitelnou rozmanitostí, která je zároveň výzvou pro vědce a ochranáře, kteří se snaží chránit tuto jedinečnou přírodu.

The post Neuvěřitelná biodiverzita Austrálie: Domov nejjedovatějších zvířat světa appeared first on Top Stories.

Velryba modrá (Balaenoptera musculus): Tato ohromná ryba je považována za největšího žijícího tvora na Zemi. Dosahuje délky až kolem 30 metrů a může vážit až 200 tun. Její srdce je tak velké jako malý automobil, a i když je to obří tvor, živí se převážně malými korýši.

zdroj:pixabay.com

Žralok velrybí (Rhincodon typus): Tento mírumilovný žralok je dalším z obrovských tvorů. Dosahuje délky až kolem 18 metrů a může vážit až 34 tun. Živí se planktonem a malými rybami, a k tomu využívá svou ohromnou tlamu, která mu umožňuje filtraci potravy.

Ryba sliznatá (Regalecus glesne): Tato ryba se vyznačuje svým dlouhým a štíhlým tělem, které může dosahovat délky až kolem 11 metrů. Žije v hlubokých vodách a má zajímavý způsob pohybu, při kterém se pohybuje jako had.

Talířovka obrovská (Cyanea capillata): Ze zvonu, který je velký průměrně přes 2 metry vyrůstá 8 chomáčů, z nichž každý má asi 150 extrémně lepkavých chapadel. Člověku střetnutí s ní působí bolest a zčervenání kůže. Za normálních okolností není pro zdravého člověka smrtící, ale může vést k srdeční zástavě u citlivých a ohrožených jedinců.

Manta obrovská (Manta birostris): Tato elegantní ryba (rejnok) má rozpětí ploutví až kolem 7 metrů. Její hlavní potravou jsou plankton a malé ryby, jež nasává do svých útrob.

zdroj:pixabay.com

Měsíčník svítivý (Mola mola): Tato zvláštní ryba má kulaté tělo, může dosahovat délky až kolem 3 metrů a vážit až 2 tuny. Je jednou z největších kostnatých ryb na světě. Živí se převážně medúzami.

Studium těchto tvorů nám pomáhá lépe porozumět tajemstvím hlubin oceánů a biodiverzitě, kterou skrývají.

The post Velikáni vodního světa: Fakta o největších rybách oceánu appeared first on Top Stories.

Vedeni odhodlaností a touhou překonat přírodní síly se této epická expedice a hlavně výzvy chopili Novozélanďan Edmund Hillary a šerpský horolezec Tenzing Norgay. Jejich spolupráce, fyzická zdatnost a statečnost měly zásadní význam pro historii horolezectví. Oba se na náročnou cestu připravovali, zkoumali cesty, trénovali fyzickou zdatnost a odolnost a sháněli potřebné vybavení.

Dne 29. května 1953 konečně dosáhli vrcholu. Větrné a mrazivé podmínky, nedostatek kyslíku a náročná terén byly jen některé z výzev, kterým museli čelit. Jejich výstup byl doprovázen nesmírnou dávkou odhodlání, vzájemné podpory a respektu k horám.

zdroj:pixabay.com; ilustrační obrázek

„Bylo 11:30 a my jsme stáli na vrcholu Everestu! Podali jsme si s Tenzingem ruce a poté mě objal,“ vzpomínal pak sám Hillary. Nějakou dobu nechtěl ani jeden z nich prozradit, kdo tam byl dřív. Po dosažení vrcholu napsal Hillary: „Můj první pocit byl hrdost, že jsme se stali prvními lidmi, kteří kdy stáli na tomto místě, následoval pocit skromnosti a úcty k horám, k prostředí, k výkonu.“

Tento úspěch byl milníkem pro horolezectví. A také důkazem, že lidská vůle může překonat zdánlivě nepřekonatelné výzvy. Hillary a Norgay se stali ikonami a inspirací pro nespočet dalších dobyvatelů hor.

zdroj:pixabay.com

Takto byl napsán zářný okamžik, kdy první člověk stanul na vrcholu Mount Everestu. Jejich úspěch zůstává nesmazatelným kamenem v historii a symbolem lidské odvahy a odhodlání.

The post První zdolání nejvyšší hory světa appeared first on Top Stories.

Jedním z nejstrašlivějších scénářů je zásah bleskem do domu nebo jiné budovy. To může vést k rozsáhlým požárům, které ohrožují nejen životy lidí uvnitř, ale také sousedící oblasti. Dokonce i moderní požární ochrana nemusí vždy stačit na zvládnutí takovýchto infernálních situací.

Dalším hrozivým dopadem jsou zranění a smrtelné následky pro lidi a zvířata zasažené bleskem. Přímý zásah bleskem do člověka může vést k těžkým popáleninám, poškození orgánů nebo dokonce smrti. Zvířata jsou také vystavena podobným rizikům, což může způsobit jejich ztrátu  a v důsledku pak i ekonomické dopady na farmy a chovy.

zdroj:pixabay.com

V neposlední řadě mohou blesky narušit kritickou infrastrukturu, jako jsou energetické sítě, telekomunikační systémy a další důležité služby. To může mít za následek výpadky elektřiny, což může ovlivnit životy mnoha lidí, zejména v moderním digitálním světě.

Bouřka v Texasu (2021): Blesky způsobily požár v naftovém poli v Texasu, který trval několik dní. Kromě finanční ztráty byly vypáleny tisíce barelů ropy.

Blesk v římském Pantheonu (2015): V roce 2015 byl bleskem zasažen antický chrám Pantheon v Římě, který způsobil poškození jedné z vnitřních soch.

zdroj:pixabay.com

Smrtelný zásah na golfovém hřišti (2019): Blesk zasáhl golfové hřiště v USA a zabil jednoho hráče, zatímco další hráč byl vážně zraněn.

Více než 300 sobů zabitých bleskem v Norsku (2016): V Norsku byla bleskem zasažena skupina více než 300 sobů během letní pastvy. Tento incident připomíná, že i zvířata jsou náchylná k následkům bouřek.

Niagarské vodopády (2015): Blesky mohou zasáhnout i impozantní přírodní úkazy. V roce 2015 byly několikrát zasaženy Niagarské vodopády, což přivedlo některé turisty k obavám o bezpečnost.

Následky blesků jsou jasným důkazem síly přírody a zranitelnosti lidského života a majetku vůči tomuto jevu. I když se můžeme snažit minimalizovat rizika a ochránit se, příroda stále drží trumfy, které nemáme plně pod kontrolou.

The post Hrozivé následky zásahu bleskem appeared first on Top Stories.

Lori a George Schappell
Lori a George Schappell se narodili 18. října 1961 v Readingu v Pensylvánii, USA. Byli známí také jako „The Schappell Twins“ nebo „The Tocci Twins“. Jejich fyzické spojení bylo na boku, a sdíleli játra. Oba jejich hrudníky a srdce jsou oddělené.
Od samotného narození prošli mnoha lékařskými zákroky. V dětství podstoupili několik operací, které měly za cíl zlepšit jejich pohyb a pohodlí. Díky jejich odhodlání a pevné vůli se však naučili spolupracovat a zvládat všechny běžné denní úkoly společně.
Lori a George měli společné zájmy, včetně hudby. Zpívali a hráli na hudební nástroje. Vystupovali na různých událostech a dokonce vydali své album. Jejich hudební kariéra jim pomohla získat uznání a pozornost veřejnosti.
Bohužel, Lori a George Schappell zemřeli 4. července 2021 ve věku 59 let. I přes zdravotní výzvy, kterým čelili, byli známí svou radostí a pozitivním přístupem k životu.

Abby a Brittany Hensel
Abby a Brittany Hensel se narodily 7. března 1990 v Minnesotě, USA. Jejich příběh se stal známým díky dokumentárním pořadům a televizním reportážím. Tyto sestry sdílejí tělo od pasu dolů a mají každá vlastní hlavu a každá z nich je osobnost.
Jedním z úžasných aspektů jejich příběhu je jejich schopnost spolupracovat a koordinovat pohyb. Dokázaly se naučit řídit auto, psát, hrát na hudební nástroje a plno dalších činností. I přes své fyzické spojení si udržovaly svou individuálnost a osobní preference.
Abby a Brittany se rozhodly žít co nejvíce normální život a chodit na běžnou střední školu, později i na vysokou školu.
Tato dvě siamská dvojčata jsou symbolem odhodlání, spolupráce a síly. A také toho, že lidská vůle a touha po samostatnosti mohou překonat mnoho překážek.

Abby a Brittany Hensel; zdroj:newsbreak.com

Ronnie a Donnie Galyon
Ronnie a Donnie Galyon byli nejstarší žijící siamská dvojčata, narodili se v roce 1951. Sdíleli břišní stěnu, ačkoli byli zbytkem těla odděleni. I přes mnoho zdravotních komplikací a obtíží byli známí svou láskou k životu. Bohužel v roce 2020 zemřeli ve věku 68 let.

The post Nejstarší žijící siamská dvojčata a jejich příběhy appeared first on Top Stories.

zdroj:pixabay.com

Avšak osudného dne 24. srpna roku 79 n. l. se jeho příběh zásadně změnil. Výbuch sopky Vesuv zcela zasypal město pod vrstvami popela a lávy, což mělo za následek jeho rychlou a nečekanou zkázu.
V průběhu staletí byly Pompeje zapomenuty, až byly náhodně objeveny v 18. století. Archeologické vykopávky odhalily značné množství artefaktů, staveb a těl lidí, která byla zachycena v okamžiku výbuchu. Tento nález nám dovolil nahlédnout do života starověkých Římanů, jejichž každodenní činnosti byly zaznamenány a zachovány v neuvěřitelném detailu. Od domovů a chrámů po umělecká díla a veřejné lázně – všechno bylo zachyceno, jako by Pompeje zaspaly v čase.

zdroj:pixabay.com

Pompeje v sobě nesou tajemství a ukázky historie, které stále čekají na objevení. Přestože mnoho otázek zůstává bez odpovědí – jaký byl život v této prosperující římské kolonii, co se dělo s jejími obyvateli v den katastrofy – přítomnost a atmosféra města nás vtahuje do minulosti, kde můžeme jemně tušit, jak se žilo před tisíci lety.

Dnešní Pompeje jsou turistickým magnetem a připomínkou lidské zranitelnosti. Zdi a ulice hovoří tichým hlasem minulosti, který nám připomíná, jak nevyzpytatelná může být příroda a jak mohou být náhlé a zničující její zásahy. Toto ztracené město nás však také učí vážit si kulturního dědictví a památek, které nám historie zanechala.

zdroj:pixabay.com

Pompeje zůstávají jedním z nejmystičtějších míst na světě, která nám umožňují vzácný náhled do starověkého světa a zároveň nám připomínají křehkost lidské existence. Jejich objevení nás spojuje s minulostí a nabádá nás k úctě k historii a k přírodě, která může zasáhnout kdykoliv a podkopat i ty nejpevnější lidské základy.

The post Pompeje – tajemství starověkého světa appeared first on Top Stories.

Co je zimní spánek a které druhy medvědů ho praktikují?
Zimní spánek, také nazýván hibernace, je stav značného snížení aktivity a metabolismu, který některá zvířata prožívají v zimních měsících. Medvědi jsou jedním z těch, kteří praktikují tuto strategii přežití. Mezi druhy medvědů, kteří procházejí zimním spánkem, patří medvěd hnědý, medvěd grizzly, medvěd polární a medvěd černý.

zdroj: pixabay.com

Proces zimního spánku u medvědů
Předtím, než medvědi vstoupí do zimního spánku, se na něj připravují několik týdnů, případně i měsíců. Během tohoto období konzumují velké množství potravy, aby nashromáždili dostatečné rezervy tuku, které jim slouží jako energetické zásoby během spánku. Když přichází zimní období a teploty klesají, medvědi hledají vhodné úkryty, kde budou chráněni před nepříznivými povětrnostními podmínkami.

Když už jsou medvědi uvnitř svého úkrytu, jejich tělo prochází fascinujícími změnami. Srdce bije mnohem pomaleji, dech se zpomaluje a tělesná teplota klesá na úroveň okolního prostředí. Dochází k výraznému snížení metabolismu, a tím pádem i ke snížení spotřeby energie. Díky tomu mohou medvědi přežít dlouhou dobu bez potravy.

Probuzení medvěda během zimního spánku
Probudit medvěda během zimního spánku může mít vážné následky. Když je medvěd náhle vyrušen nebo probuzen, jeho tělo se musí rychle přizpůsobit novým podmínkám. To znamená, že se musí začít opět zahřívat a obnovovat svou činnost, což spotřebovává cennou energii.

Pokud je medvěd několikrát probuzen během zimního spánku, může to negativně ovlivnit jeho zdravotní stav a velkou měrou snížit šance na přežití. Některé studie ukazují, že opakované vyrušení může mít za následek nedostatečné zásobení tukem, což by mohlo způsobit jeho oslabení nebo dokonce smrt.

zdroj: pixabay.com

Důležitost chránit medvědy během zimního spánku
Vzhledem k důležitosti zimního spánku je pro medvědy klíčové, aby byly chráněny před neopatrnými zásahy lidí. Turisté, návštěvníci přírodních rezervací a myslivci by měli dodržovat přísná pravidla a vyvarovat se vyrušování medvědů v jejich úkrytech.

Zimní spánek medvědů je ohromujícím přírodním jevem, který nám poskytuje jedinečný pohled na přizpůsobivost a odolnost těchto ohromných savců.

The post Co se děje s medvědem během zimního spánku a co se stane, když ho probudíme? appeared first on Top Stories.

Kdo je nejmenší žena na světě?
Nejmenší ženou na světě je s výškou pouhých 62,8 centimetrů a váhou kolem 5 kilogramů Jyoti Amge, mladá Indka narozená v prosinci 1993. Jyoti Amge trpí poruchou známou jako achondroplazie, což je genetická porucha ovlivňující růst kostí.

zdroj: kids.guinnessworldrecords.com

Výjimečný životní příběh
Od svého narození musela Jyoti, z důvodu unikátnosti její postavy, čelit různým výzvám a předsudkům. Přestože byla vždy obklopena láskyplnou rodinou, často se setkávala s pohledy a komentáři okolí, které jí neustále připomínaly její odlišnost. Jyoti se kvůli tomu ale nehroutila a rozhodla se tyto negativní postoje překonat a stát se tak vzorem pro ostatní.

Vzácná kariéra a veřejný vliv
Jyoti Amge se stala celebritou nejen ve svém domovském státě Maháráštra, ale také v celé Indii a ve světě. Její charizma, inteligence a vtip ji přivedli na televizní obrazovky a do světa modelingového průmyslu. Díky svému vlivu se stala hlasem zvyšujícím povědomí o problémech, s nimiž se potýkají lidé s genetickými poruchami, a bojuje za jejich práva a respekt.

zdroj: twitter.com

Inspirace pro ostatní
Jyoti Amge se stala vzorem pro mnohé, kteří čelí životním výzvám. Její odhodlání a pozitivní postoj jsou pro ostatní zdrojem inspirace a síly, aby se nenechali ovlivnit předsudky a společenskými normami. Svým příkladem dokazuje, že velikost neovlivňuje sílu a nebrání v dosažení vytyčených cílů.

Její životní příběh nás učí důležitosti tolerance, akceptace a úcty ke všem lidem, ať už jsou jakékoli postavy či výšky. Její odvaha a snaha o pozitivní změny přinášejí inspiraci lidem po celém světě.

The post Nejmenší žena na světě: Příběh a inspirace appeared first on Top Stories.

Založení a vzestup
Chrám lidu byl založen v roce 1955 Jimem Jonesem, charismatickým kazatelem, jehož řečnické dovednosti byly známé. Chrám, původně založený v Indianě a následně přestěhovaný do Guyany, přitahoval různorodé lidi, včetně jednotlivců hledajících sociální spravedlnost, rasovou rovnost či pocit sounáležitosti. Jonesovo víra a  přesvědčení rezonovalo u většiny z nich.

Jim Jones byl kazatel s politickým a náboženským vlivem. Jeho komunita získala podporu zejména mezi afroamerickými a sociálně znevýhodněnými skupinami v USA. Jones byl schopný vystupovat jako mluvčí chudých a perzekuovaných, což mu zajistilo širokou základnu následovníků.

Jim Jones; Zdroj: dokumentarni.net

Tragická událost
V průběhu času však Jonesova moc nad komunitou rostla tak, až se Jonestown stal uzavřenou a izolovanou sektou. Členové byli podrobeni manipulaci, fyzickému a psychickému násilí a žili pod neustálým dohledem. Jim Jones byl považován za někoho, kdo je blízký bohu, a jeho slovo bylo nezpochybnitelné.

V roce 1978, poté co několik novinářů a bývalých členů začalo odhalovat tajemství Jonestownu a jeho nezákonné praktiky, byla komunita vystavena tlaku ze strany médií a vlády. V obavách z pádu Jonestownu a možného zatčení byl Jones pod takovým tlakem, že se rozhodl připravit svoji sektu k nezvratnému kroku

V listopadu 1978 došlo k neuvěřitelnému aktu masové sebevraždy. Jim Jones a jeho stoupenci přistoupili k rituálům oddanosti, kdy měli účastníci „bohoslužeb“ vypít smrtelný nápoj.

Masakr v Jonestownu; Zdroj: express.24sata.hr

Událost v Jonestownu byla hrůznou ukázkou manipulace, zneužívání moci a fanatismu. Tato tragédie vyvolala širokou diskusi o náboženských sektách, jejich vlivu na lidi a potřebě sledovat a zkoumat podobné extrémistické organizace.
Jonestown stále slouží jako varování před nebezpečím slepého následování charismatických vůdců a manipulace s touhou po lepším světě. Učí nás, že je důležité zkoumat a kriticky přemýšlet o vlivu, který náboženské nebo ideologické skupiny mají na naše životy a rozhodování.

The post Jonestown. Sekta, která přesvědčila 900 lidí k sebevraždě. appeared first on Top Stories.

Vrozené poruchy a genetika
Jedním z hlavních důvodů, proč se někteří lidé rodí s ocasem, jsou vrozené poruchy a genetické odchylky. Vědci odhalili, že některé vzácné nemoci mohou způsobit vývoj ocasu v embryonálním stádiu. Například Sakrokokcygeální teratom je závažná porucha, která může vést k nádorovému růstu, včetně tkání podobných ocasu. Dalšími důvody mohou být chyby během tvorby nervů nebo neobvyklé rozložení těla v embryonální fázi.

Evoluční pozůstatky
Vrozený ocas u některých lidí připomíná, že jsme jako druh prošli dlouhým vývojem. Vědci věří, že ocas je pozůstatek z doby, kdy naši předkové měli ocas podobně jako některá ze zvířat. Jedná se o dobu, kdy žili na stromech a ocas jim pomáhal při rovnováze a pohybu. Postupem evoluce se ocas ztratil, ale u některých jedinců se mohou díky genetickým faktorům pozůstatky z minulosti znovu projevit.

Kulturní perspektivy
V různých kulturách a tradicích se vyskytují příběhy a pověsti o lidech s ocasy. Tyto příběhy mají často kořeny v legendách, které sloužily k vysvětlení neobvyklých jevů. V některých kulturách jsou ocasy považovány za znamení moudrosti, nadpřirozených schopností nebo výjimečnosti. Kulturní perspektivy mohou hrát klíčovou roli v tom, jak jsou osoby s touto fyzickou odchylkou vnímány a akceptovány ve společnosti.

Zdroj: Pixabay.com

Výzkum a medicínské možnosti
Moderní medicína se neustále vyvíjí a poskytuje nové perspektivy na vrozené odchylky. Díky pokrokům ve výzkumu genetiky a lékařství se můžeme dozvědět více o příčinách a možnostech léčby různých poruch, včetně těch, které se mohou projevovat jako ocas. Rozšířený lékařský výzkum a informovanost mohou pomoci těmto jedincům získat potřebnou podporu a lékařskou péči.

Vnímání vrozeného ocasu u lidské populace v sobě kombinuje vědecký výzkum, evoluční historii a kulturní pohledy. Většinou je tato odchylka spojována s vrozenými poruchami nebo zdravotními komplikacemi. Přístup k tématu by měl být respektující a založený na vědeckých poznatcích, abychom mohli lépe porozumět tomuto unikátnímu aspektu lidského těla a jeho kulturnímu významu.

The post Vědecké vysvětlení a kulturní pohled: Proč se někteří lidé rodí s ocasem jako zvířata? appeared first on Top Stories.

Struktura sněhových vloček
Většina sněhových vloček má krystalickou strukturu, což znamená, že jejich atomy jsou pravidelně uspořádány v krystalové mřížce. Jedná se o ledovou mřížku skládající se z molekul H2O. V závislosti na teplotě a vlhkosti v atmosféře se tvoří různé typy krystalů, což vede ke vzniku různých tvarů sněhových vloček.

Vliv teploty a vlhkosti
Teplota a vlhkost hrají klíčovou roli při utváření sněhových vloček. Vločky se tvoří ve vyšších vrstvách atmosféry, kde jsou teploty pod bodem mrazu. Když se vločky dostanou do kontaktu s vlhkostí a kondenzovanými částicemi v atmosféře, začnou růst. Růst krystalů může být ovlivněn rychlostí a podmínkami, kterými vločka prochází při svém pádu k zemi.

zdroj: Pixabay.com

Náhodný proces tvorby
Tvorba sněhových vloček je náhodným a chaotickým procesem. Různé sněhové vločky procházejí různými atmosférickými podmínkami a cestami, což vede k tvorbě mnoha různých krystalových struktur. Existuje také několik fází tvorby sněhových vloček, a každá z nich může přispět ke vzniku odlišných tvarů.

Vliv okolních podmínek
Okolní podmínky mohou mít také vliv na tvorbu sněhových vloček. Například vítr může ovlivnit jejich tvar. A to ve chvíli, kdy je sněhová vločka vystavena jeho síle a směru. Různé podmínky na povrchu země mohou také ovlivnit, jak sněhové vločky interagují s okolními částicemi a molekulami.

zdroj: Pixabay.com

Sněhové vločky nám připomínají nádhernou a složitou krásu přírody. Jejich jedinečnost je důkazem toho, že i v jednoduchých krystalech může být obsažena nekonečná rozmanitost. Tento fascinující jev nás stále inspiruje k dalšímu zkoumání a výzkumu. Až budete příště pozorovat padající vločky, pamatujte, že každá z nich je malým uměleckým dílem, které vytváří matka příroda sama.

zdroj: Pixabay.com

The post Jak je možné, že žádné dvě vločky nejsou stejné? appeared first on Top Stories.

Rozhodnutí Bruce Campbella žít v letadle bylo skutečně motivováno touhou po svobodě a jednoduchosti. Chtěl se vymanit z omezení a nároků moderního života a najít alternativní způsob života, který by mu umožnil být soběstačný a blíže přírodě. Letadlo Boeing 727 se jevil jako ideální volba díky své robustní konstrukci a dostatečnému vnitřnímu prostoru.

Bruce Campbell žil v letadle Boeing 727 po dobu 20 let a během tohoto období se naučil být soběstačný a přizpůsobit se životu v tomto netradičním prostředí. Jeho život v letadle byl založen na zásadě minimalismu, jednoduchosti a udržitelnosti.

Snažil se minimalizovat svou závislost na vnějších zdrojích a spoléhat se na vlastní schopnosti a zdroje. Vytvořil si systém na získávání pitné vody a řešil odpadní vody. Využíval sluneční energii a větrání pro svou elektřinu a klimatizaci. Campbell se naučil, jak efektivně využívat zdroje okolní přírody a přežít bez běžných městských komodit.

zdroj:cbsnews.com
Campbell vykládá věci ze svého auta zaparkovaného pod pravým křídlem.

Díky svým dovednostem a kreativitě byl schopen udržet letadlo v dobrém stavu. Pravidelně prováděl údržbu a opravy, aby zajistil jeho funkčnost. V jeho letadle bylo vybavení omezené, ale dostatečné pro základní potřeby. Kromě ložnice, koupelny a kuchyně měl také prostor pro svou knihovnu a pracovnu, kde se věnoval svým zájmům a četbě. Campbell si vytvořil prostředí, které mu umožňovalo žít jednoduše a soustředit se na věci, které pro něj byly důležité.

V průběhu let se Bruce Campbell stal známým jako „Muž, který žije v letadle“. Jeho netradiční životní styl a schopnost žít jednoduše a soběstačně inspirovala mnoho lidí po celém světě. Stal se ikonou minimalismu a alternativního životního stylu, který zdůrazňuje důležitost udržitelnosti, svobody a jednoduchosti v každodenním životě.

Tento muž dokázal, že život v omezeném prostoru letadla může být naplněný a plný svobody. Jeho příběh je inspirací pro ty, kteří hledají alternativní způsoby života a chtějí se vymanit z konvenčních a materiálně zaměřených paradigmat.

zdroj:cbsnews.com
Bruce Campbell

Bruce věří, že každé staré letadlo by mělo být „upcyklováno“ jako to jeho. Udělal z vnitřku letadla pohodlný životní prostor na kterém neustále pracuje. V letadle žije šest měsíců v roce. Zbytek času tráví v Japonsku, kde také zařizuje nákup starého trupu, aby si vytvořil druhý domov z letadla.

Příběh Bruce Campbella nám připomíná, že životní štěstí a pohoda nejsou závislé na hromadění materiálního bohatství, ale na našem vnitřním stavu, svobodě a schopnosti najít radost a smysl v jednoduchosti. Je povzbuzením k zamyšlení nad svými prioritami a způsoby, jak vést plnohodnotný a autentický život.

The post Muž, který žil v letadle appeared first on Top Stories.

Historie a vzhled Manchineelu
Manchineel je malý a stále zelený strom, který dorůstá do výšky až 15 metrů. Má tmavě zelené, lesklé listy a malé, žluté květy. Jeho plody se podobají jablečným, ale jsou nebezpečně jedovaté. Již staletí lidé znají jeho toxické vlastnosti a oblasti, kde roste, jsou řádně označeny, aby varovaly návštěvníky před nebezpečím.

Extrémní jedovatost
Téměř všechny části  stromu Manchineelu obsahují silný toxin známý jako fytochemický irritant. Dotyk s listy nebo plody může způsobit těžké podráždění kůže, včetně popálenin a vředů. Při vdechnutí kouře z hořícího dřeva Manchineelu může dojít k podráždění dýchacích cest a způsobit závažné komplikace. Strom je často označován červenými značkami nebo cedulemi, aby lidé byli upozorněni na nebezpečí.

Historie
Právě kvůli své toxicitě byl Manchineel v minulosti využíván k různým účelům. Například indiáni v Karibiku používali jed z tohoto stromu k otrávení šípů, které používali při lovu. Dokonce byly zaznamenány případy, kdy byl Manchineel využíván k mučení a popravám. Od tohoto využití už bylo ale téměř opuštěno.

zdroj:Pixabay.com

Nebezpečí pro živočichy
Manchineel není nebezpečný pouze pro lidi, ale i pro zvířata. Například koně, kteří se příliš blízko dostanou k listům nebo plodům, mohou potkat vážné zdravotní komplikace a dokonce i úmrtí. V přírodě mají však zvířata tendenci se vyhýbat Manchineelu a udržovat si dostatečnou vzdálenost.

Opatření a varování
Kvůli extrémní jedovatosti Manchineelu jsou v oblastech, kde roste, viditelně umístěny varovné cedule a červené značky. Je důležité dodržovat tato upozornění a nedotýkat se ani nepodceňovat rizika spojená s tímto stromem. Místní obyvatelé a turisté by měli být dobře informováni o Manchineelu a respektovat ho.

Ochrana Manchineelu
I když je Manchineel nebezpečný pro lidi, je důležité chránit tento strom jako součást přírodního prostředí. Mnoho místních organizací a ochranářských skupin se snaží zvýšit povědomí o Manchineelu a vzdělávat lidi o jeho nebezpečí. Zároveň se snaží chránit prostředí, ve kterém Manchineel roste, a minimalizovat lidskou interakci s tímto stromem.

Lékařské použití
Navzdory svým toxickým vlastnostem se některé složky Manchineelu studují pro svůj potenciál v lékařství. Některé látky izolované z tohoto stromu byly zkoumány pro své antimikrobiální a protirakovinné vlastnosti. Nicméně je důležité poznamenat, že jakákoli lékařská aplikace vyžaduje pečlivé zpracování a kontrolu, aby se minimalizovaly rizika spojená s otravou.

zdroj:Pixabay.com

Manchineel je fascinující, ale nebezpečný strom, který si zaslouží naši úctu a opatrnost. Jeho extrémní jedovatost představuje vážné riziko pro zdraví lidí i zvířat. Místní obyvatelé i návštěvníci by se měli řídit varovnými značkami a informacemi týkajícími se Manchineelu a vyvarovat se jakékoli interakce s ním. Jeho jedovatost je nebezpečná pro všechny, kteří se s ním dostanou do kontaktu. Měli bychom si být vědomi jeho přítomnosti v oblastech tropických a subtropických regionů a dbát opatrnosti, abychom se vyhnuli nežádoucím zdravotním komplikacím. Příroda je krásná, ale může být také nebezpečná, a proto bychom měli mít respekt k jejím silám.

The post Manchineel: Strom smrti appeared first on Top Stories.

Elisabeth Fritzl byla v roce 1984, ve věku 18 let, unesena a uvězněna ve sklepě svého vlastního domu ve městě Amstetten v Rakousku svým otcem Josefem Fritzlem. Celých 24 let žila v izolaci ve sklepě, kde byla vystavena násilí, sexuálnímu zneužívání a fyzickému i psychickému týrání. Během této doby byla Elisabeth opakovaně znásilňována a porodila sedm dětí, z nichž tři zůstaly s ní ve sklepě, jedno zemřelo krátce po porodu a tři byly hlášeni jako nalezenci a vychovány Josefem Fritzlem a jeho manželkou Rosemarie.

zdroj:Pixabay.com

V roce 2008 se případ dostal na veřejnost poté, co jedno z dětí, Kerstin Fritzl, vážně onemocnělo a Elisabeth požádala o pomoc. To vedlo ke odhalení  jejich strašlivého utrpení a následně osvobození Elisabeth i jejích dětí ze zajetí.

Po osvobození byli Elisabeth a její děti převezeni do nemocnice, kde byli lékařsky vyšetřeni a byla jim poskytnuta nezbytná lékařská péče. Byly vystaveni extrémnímu psychickému a sociálnímu stresu způsobenému jejich dlouhodobým zajetím ve sklepě a následnou změnou prostředí.

Děti byly následně umístěny do péče odborníků a psychologů, kteří se snažili poskytnout jim nezbytnou fyzickou i psychickou rehabilitaci a pomoci jim v adaptaci na svět vně sklepního vězení. Byla jim nabídnuta podpora, terapie a speciální péče, která jim pomohla zvládnout traumatické zážitky a následky, které jim byly způsobeny.

zdroj:Pixabay.com

Josef Fritzl byl následně za své zločiny odsouzen a zatčen. Soudní proces vzbudil silnou pozornost a stal se jedním z nejznámějších případů tohoto druhu. Vyvolal rozsáhlou diskusi o důležitosti prevence a ochrany obětí a identifikace případů zneužívání ve vztahu k rodinnému prostředí.

The post Elisabeth Fritzl – příběh ženy žijící v zajetí appeared first on Top Stories.

Dne 24. července 1915 se na přístavišti řeky Chicago shromáždilo více než 2 500 lidí – pasažéři a posádka, kteří se chystali vydat na výletní plavbu parníku S.S. Eastland. Tento parník byl známý svou nestabilitou a obavy z jeho bezpečnosti byly již vcelku rozšířené. Tyto obavy se bohužel brzy ukázaly jako opodstatněné.

Ještě v přístavu na řece Chicago River se loď po nalodění tisíců cestujících v 7.28 hodin ráno kvůli nestabilitě převrátila na bok a zůstala na bahnitém dně v hloubce šesti metrů. Pouhých šest metrů od břehu. Lidé na palubě byli zasaženi panikou a dezorientací, což ztížilo jejich únik. Záchranáři a okolní svědkové se snažili co nejrychleji pomoci, ale tragicky zemřelo více než 800 lidí, převážně žen a dětí.

zdroj:Pixabay.com

Příčiny potopení S.S. Eastland byly důkladně vyšetřeny. Ukázalo se, že loď měla nedostatečné balastní systémy a nedostatečnou stabilitu, což bylo důsledkem nepřiměřených přestaveb a nedostatečného dodržování bezpečnostních předpisů. Tato tragédie vyvolala vlnu veřejného pohoršení a vedla k  radikálním změnám v lodní dopravě. Značně přispěla ke zlepšení bezpečnostních opatření. Byly zavedeny přísnější zásady týkající se stability lodí a kapacity pasažérů. Důraz byl kladen na dodržování předpisů a zajištění dostatečných záchranných prostředků. S.S. Eastland se tak stala příkladem tragických důsledků nedbalosti a nedostatečného dohledu nad bezpečností lodí.

Památníky a vzpomínkové akce jsou důležitým aspektem uchování pamětí o této nyní už skoro zapomenuté tragédii.
Každá ztráta lidských životů na moři je totiž důležitá a zaslouží si naši pozornost. Ať už jsou to velké lodi jako Titanic, nebo méně známé události jako potopení S.S. Eastland. Každá u těchto tragédií nás učí o bezpečnosti na moři a potřebě respektovat přírodu a její síly.

The post S.S. Eastland: Zapomenutá tragédie na řece Chicago appeared first on Top Stories.

Erik Müller se narodil v malém městečku v severním Německu a od samého počátku bylo zřejmé, že je jiný než ostatní děti. Již v raném věku projevoval neobyčejné nadání pro matematiku a fyziku. Jeho rodiče byli ohromeni jeho schopnostmi a rozhodli se jej podporovat ve všech směrech.

V rámci školního prostředí bylo Erikovo nadání brzy rozpoznáno a byl přijat do zvláštního programu pro nadané studenty. Jeho učitelé byli udiveni jeho rychlostí a schopností přijímat a aplikovat složité koncepty. Erik byl neustále motivován ke studiu a rozvoji svých schopností.

V pouhých osmi letech Erik již dosáhl výsledků, kterých nedosáhnou mnozí dospělí. Ve věku šesti let řešil obtížné matematické rovnice. Byl pozván na prestižní mezinárodní matematickou soutěž pro mladé talenty, kde porazil i děti staršího věku a získal první místo.

zdroj:Pixabay.com

Jeho nadání však není omezeno jen na matematiku. Erik je také talentovaný v oblasti jazyků a hudebního projevu. Je také nadaným klavíristou. Dokáže snadno porozumět a aplikovat principy kvantové fyziky a teorie relativity, které jsou pro většinu lidí nepochopitelné.

Co se týče jazyků, Erik je polyglot a mluví plynně anglicky, francouzsky a španělsky. Dokáže komunikovat s rodilými mluvčími naprosto bez problémů. Jeho schopnost rychle se učit nové jazyky je značně pozoruhodná.
V oblasti hudby je Erik také mimořádně talentovaný. Je virtuózním klavíristou a často vystupuje na veřejných koncertech. Jeho technika a cit pro hudbu jsou vyspělé a profesionální.

zdroj:Pixabay.com

Svou neuvěřitelnou inteligencí a talentem si Erik vysloužil pozornost sponzorů a institucí zaměřených na vzdělání nadaných dětí. Několik univerzit a výzkumných center projevilo zájem o Erika a jeho nadání. Byla mu nabídnuta stipendia a možnosti dalšího rozvoje.

Erikova rodina je hrdá na jeho úspěchy, ale zároveň se snaží udržet jeho dětství co nejnormálnější. Erik má stále čas na hraní se svými vrstevníky a účastní se běžných školních aktivit. Rodiče se snaží podporovat jeho zájmy a zároveň mu poskytovat vyvážený životní styl.

Bude zajímavé sledovat, jak se Erik bude dále rozvíjet a jaké výzvy a úspěchy ho v budoucnu čekají. Jeho příběh je pozoruhodný a vypadá to, že se z něj stane významná osobnost v oblasti vědy, technologie nebo umění.

The post Nejchytřejší dítě Německa: Příběh malého génia appeared first on Top Stories.

Mezi nejznámější jasnovidce patří Nostradamus a Edgar Cayce. Nostradamus, žijící ve 16. století, se proslavil svými básněmi obsahujícími tajemné verše, které mnozí vykládají jako předpovědi historických událostí. Edgar Cayce, americký mystik z 20. století, se specializoval na transové médium a poskytoval rady a informace týkající se zdraví a životních otázek. Tyto jasnovidce následuje jak zvědavost, tak skepse, jejich předpovědi totiž zůstávají sporné a nejednoznačné.

Navzdory kontroverzím existují i případy, kdy se některé předpovědi jasnovidců mohou zdánlivě shodovat s pozdějšími událostmi. Tyto prorocké úspěchy vedly některé lidi k přesvědčení, že jasnovidci mají skutečnou schopnost vidět do budoucnosti.

Proroctví, která se zdánlivě shodují s pozdějšími událostmi

Nostradamus a Velký požár Londýna: Nostradamus údajně předpověděl Velký požár Londýna v roce 1666. V jednom ze svých veršů uvádí: „Krev spravedlivých bude požadována v Londýně spáleného ohněm v roce 66.“ Katastrofální požár v Londýně se skutečně v roce 1666 udál.

zdroj:Pixabay.com

Edgar Cayce a objev Atlantidy: Edgar Cayce údajně poskytl informace o ztracené civilizaci Atlantidy a jejím zániku. Mnoho z jeho popisů o Atlantidě, jako například přítomnost pokročilé technologie, se shoduje s moderními spekulacemi a výzkumy týkajícími se této legendární civilizace.

Baba Vanga a útoky na New York: Baba Vanga, bulharská jasnovidka, údajně předpověděla útoky na Světové obchodní centrum v New Yorku 11. září 2001. Existují zprávy, že před katastrofou varovala slovy “Američtí bratři po útoku železných ptáků spadnou. Vlci budou výt v křoví a bude tryskat nevinná krev.“

zdroj:Pixabay.com

Žádná vědecká studie neprokázala existenci jasnovidnosti jako skutečného fenoménu. Vědci ve všech případech zdůrazňují, že předpovědi jasnovidců jsou pravděpodobně výsledkem náhody, obecných informací, dedukce a intuice, spíše než opravdového pohledu do budoucnosti.

The post Nejznámější jasnovidci a jejich proroctví appeared first on Top Stories.

Historie
První zprávy o Lochnesské příšerě se datují až do 6. století, kdy irský misionář údajně narazil na monstrum, které napadlo lidi v jezeře. Od té doby bylo nahlášeno mnoho případů, kdy svědci tvrdí, že viděli neobvyklého tvora, který připomíná obrovského hada nebo dinosaura.

zdroj:Pixabay.com

Důkazy
Navzdory mnoha svědectvím, fotografím a videozáznamům, jež zachycují Lochnesskou příšeru, neexistuje žádný definitivní důkaz o existenci této bytosti. Většina fotografií a videí je buď nejasná, nebo se ukázalo, že se jedná o podvrhy. Vědecké expedice prováděné s cílem nalézt příšeru nebyly zatím nikdy schopny poskytnout přesvědčivé důkazy.

Vysvětlení
Existuje několik teorií, které se snaží vysvětlit záhadu jménem Nessie. Jedna z nich je, že pozorování jsou způsobena chybným vnímáním běžných jezerních živočichů, jako jsou hejna ryb nebo velcí vodní ptáci. Další teorie se zaměřuje na optické klamy a iluze, které mohou vytvářet zdánlivě neobvyklé tvary na hladině jezera.

zdroj:Pixabay.com, jezero Loch Ness

Kontroverze
Lochnesská příšera se stala předmětem mnoha diskusí a sporů mezi vědci, skeptiky a zastánci kryptozoologie. Zastánci věří, že existuje neodhalený druh, který se skrývá v hloubce jezera, zatímco skeptici argumentují nedostatkem jasných důkazů a poukazují na neúplnost vědeckých podkladů a materiálních důkazů, jako jsou tělesné pozůstatky, DNA, fosilie nebo další vědecké nálezy. Navíc se objevují otázky ohledně toho, zda je jezero Loch Ness dostatečně velké a bohaté na potravu, aby udrželo populaci takového velkého tvora.

I přes tyto kontroverze zůstává Nessie velmi populární a vzbuzuje zájem turistů a nadšenců z celého světa. Každý rok se do oblasti sjíždí tisíce lidí, doufajících, že budou mít tu čest s legendárním tvorem.

Bez ohledu na to, zda je Nessie skutečná nebo pouhý mýtus, přináší tato záhada do našeho světa trochu kouzla a tajemství.

The post Lochnesská příšera: Mýtus a skutečnost appeared first on Top Stories.

Průběh katastrofy

Srážka nastala na letišti Los Rodeos na ostrově Tenerife. Hlavním důvodem této tragédie bylo několik nepříznivých okolností. Jedním z hlavních zdrojů problémů hustý opar, který omezil viditelnost na minimální úroveň. Dalším klíčovým faktorem bylo nedorozumění mezi piloty a řídicím střediskem, které vyústilo v chybnou interpretaci pokynů a následně ke kolizi.

Konkrétně došlo ke srážce dvou letadel – Boeing 747 společnosti KLM a Pan Am. KLM letěl ve směru odletu, zatímco Pan Am byl na dráze připraven ke startu. KLM byl v té chvíli ve fázi vzletu, ale v důsledku špatné viditelnosti a komunikačních problémů došlo ke kolizi. KLM narazil svým spodkem do horní části Pan Am a obě letadla byla značně poškozena.

zdroj:Pixabay.com

Následky a změny

Srážka dvou Boeingů 747 na Tenerife byla nejtragičtější katastrofou v historii letectví. Celkem 583 lidí zemřelo. Tato událost měla výrazný dopad na bezpečnostní opatření a postupy v letectví.

Po této katastrofě bylo provedeno důkladné vyšetřování, které odhalilo řadu nedostatků. Byla zdůrazněna důležitost komunikace mezi posádkami letadel a řídicím střediskem. V důsledku této tragédie došlo k výraznému zlepšení komunikačních protokolů a standardů, aby se minimalizovalo riziko chybné interpretace a nedorozumění.

Došlo také ke zlepšení tréninku pilotů a zvýšení důrazu na týmovou spolupráci a situační povědomí. Byly zavedeny nové přístupy ke školení a posuzování pilotů tak, aby se zvýšila jejich schopnost reagovat na nečekané situace.

Dalším důležitým důsledkem této tragédie bylo zdůraznění významu bezpečnosti na letištích. Letiště se zaměřila na zlepšení infrastruktury, včetně lepších navigačních systémů, rozšíření přistávacích drah a lepšího osvětlení, aby se minimalizovalo riziko srážek a zvýšila se viditelnost při nepříznivých povětrnostních podmínkách.

zdroj:Pixabay.com

Tato tragická událost také vedla k důkladnému přezkoumání bezpečnostních postupů a předpisů v letectví. Byly provedeny změny v oblasti řízení letového provozu, standardizace komunikačních protokolů, zlepšení sledování letadel a zvýšení dohledu a kontroly.

Srážka dvou Boeingů 747 na ostrově Tenerife zanechala trvalý otisk v historii letectví a přispěla k výraznému zlepšení bezpečnostních opatření a procedur. Bylo nutné se z této tragédie poučit a pokračovat v neustálém zlepšování bezpečnosti a ochrany životů v letectví, aby letectví zůstalo bezpečným a spolehlivým způsobem přepravy pro všechny cestující.

The post Nejtragičtější srážka v historii letectví: Katastrofa dvou Boeingů 747 na ostrově Tenerife appeared first on Top Stories.

Existují různé perspektivy času, ať už filozofické, vědecké nebo náboženské. Ve vědeckém smyslu je čas vnímán jako dimenze, ve které se události odehrávají. Z hlediska fyziky je čas propojen s prostorem v rámci čtyřrozměrného prostoročasu, který popisuje relativitu a gravitaci. Z těchto vědeckých perspektiv vyplývá, že čas je součástí samotného vesmíru.

Z hlediska vědy se čas vyvíjí podle různých faktorů, jako je relativní rychlost, hmotnost a gravitační pole. Albert Einstein přišel s teorií relativity, která ukazuje, že čas není absolutní a konstantní, ale závisí na různých podmínkách. To naznačuje, že čas je spíše „řízen“ samotnými fyzikálními zákony a podmínkami vesmíru.

Další perspektivou je náboženský pohled. V mnoha náboženstvích je čas vnímán jako součást božského plánu a řízení. V těchto vírách se často předpokládá, že Bůh nebo jiná bytost má moc nad časem a řídí ho podle své vůle. Z hlediska náboženské víry je čas nadřazený koncept, který je mimo lidskou kontrolu.

Existuje také psychologický aspekt času, který je subjektivní a spojený s naším vnímáním. Každý z nás má různé pocity a čas vnímá jinak – někdy se zdá, že letí a jindy se zdá, že se vleče. Naše vnímání času je ovlivněno mnoha faktory.  Na toto téma bylo uskutečněno několik výzkumů. Zjištěno bylo, že vnímání času může být ovlivněno faktory jako emocionální stav, zábava nebo naopak nudná činnost, a dokonce i kultura, ve které žijeme. Subjektivní vnímání času je individuální a proměnlivé.

zdroj:Pixabay.com

Přestože čas může být vnímán subjektivně a jeho vnímání je ovlivněno různými faktory, existují určité základní mechanismy, které ho regulují. Jedním z těchto mechanismů je vytvoření umělého měřítka času, které používáme pro organizaci našich každodenních aktivit. Tento systém měření času se vyvinul v průběhu dějin a zahrnuje jednotky jako vteřina, minuta, hodina, den, týden, měsíc a rok. Tyto jednotky nám umožňují synchronizovat naše činnosti a efektivněji komunikovat s ostatními.

Jedním z nejpoužívanějších a nejpřesnějších způsobů měření času jsou atomové hodiny. Atomové hodiny využívají přesný počet oscilací atomového jádra nebo elektronů k přesnému měření času. Tyto hodiny jsou základem pro koordinovaný světový čas (UTC), který je používán pro synchronizaci časových zón a globální komunikaci.

Hlavní atomové hodiny se nacházejí v několika vybraných laboratořích a institucích po celém světě. Mezi nejznámější patří:

Mezinárodní úřad pro míry a váhy (BIPM) – Nachází se ve francouzském Sèvres poblíž Paříže a je hlavní autoritou pro definici a udržování časového standardu. BIPM spravuje primární cesiové atomové hodiny a také koordinuje mezinárodní časovou škálu UTC (Koordinovaný světový čas).

National Institute of Standards and Technology (NIST) – Je to americký vědecký a výzkumný ústav se sídlem v Boulderu, Colorado. NIST je známý svými atomovými hodinami založenými na cesiu a hliníku, které jsou považovány za nejpřesnější na světě.

Physikalisch-Technische Bundesanstalt (PTB) – Je to německý federální úřad pro fyziku a metrologii se sídlem v Braunschweigu. PTB je zodpovědný za udržování časového standardu v Německu a provozuje několik atomových hodin.

National Physical Laboratory (NPL) – Nachází se ve Velké Británii poblíž Londýna. NPL provádí výzkum v oblasti metrologie a udržuje časový standard pro Spojené království. Má také své atomové hodiny.

Atomové hodiny jsou pečlivě hlídané a udržované. Pravidelně se kalibrují a synchronizují s ostatními hodinami po celém světě, aby se zajišťovala přesnost a jednotnost času.

zdroj:Pixabay.com

Ačkoli je umělé měření času důležité pro naši organizaci a koordinaci, stále zůstává otázkou, zda je čas jen lidskou konstrukcí nebo objektivním fenoménem nezávislým na lidské existenci.

Čas je složitý fenomén, který je součástí samotného vesmíru. Je řízen fyzikálními zákony a podmínkami vesmíru, a zároveň může být vnímán subjektivně a ovlivňován různými faktory. Bez ohledu na to, zda je čas jen lidskou konstrukcí nebo objektivním aspektem vesmíru, je nepochybně jedním z nejdůležitějších a nejvíc fascinujících aspektů našeho života. Ovlivňuje naše plánování, naše každodenní rutiny a naše vnímání událostí. Bez časového rámce bychom se ztratili v chaosu a nedokázali bychom efektivně komunikovat a koordinovat se s ostatními.

Existují okamžiky, kdy se zdá, že čas letí nebo se vleče, a to závisí na našem emocionálním stavu a zážitcích, kterým čelíme. V těchto chvílích může být prospěšné najít rovnováhu a věnovat pozornost přítomnému okamžiku.

Čas je dar. Je na nás, jak ho využíváme a jak se s ním vyrovnáváme. Můžeme se snažit efektivně využívat čas, plánovat a dosahovat svých cílů, ale zároveň si také uvědomovat důležitost přítomného okamžiku a radovat se z každého jedinečného okamžiku, který nám čas nabízí.

The post Kdo a odkud řídí čas? appeared first on Top Stories.

Historie
Pivo má v České republice dlouhou historii, která sahá až do středověku. Pivovarnictví se stalo nedílnou součástí české kultury a tradice. Češi se mohou pyšnit pestrou paletou různých druhů piv, které se vyrábějí po celé zemi. Pivní kultura je pevně zakotvena v životě Čechů a mnozí z nich se stávají vášnivými znalci piva.

Konzumace
Podle statistik patří Češi mezi největší pivní konzumenty na světě. Průměrný Čech vypije kolem 180 litrů piva ročně, což je značně vysoké číslo. Češi mají rádi společnost a často se scházejí s přáteli nebo rodinou právě v hospodách a restauracích, kde si dobré pivo dokáží vychutnat. Jejich schopnost vypít několik piv za večer se stala součástí místní kultury.

Pivní tradice
Česká republika má bohatou tradici v pivovarnictví. Existuje mnoho malých, rodinných pivovarů, které se zaměřují na kvalitu a ruční výrobu piva. Češi si váží tradičních receptur a dodržování postupů při vaření piva. Spousta z nich si také rádi vypěstují vlastní chmel či ječmen a sami si vytvoří domácí pivo. Tato vášeň a pečlivost při výrobě piva ukazuje, že Češi mají skutečný cit pro výrobu a konzumaci piva.

zdroj:Pixbay.com

Ocenění
Česká republika je také známá pořádáním různých pivních festivalů a soutěží. Mezi nejznámější patří Pivní festival v Plzni, který je každoročně navštěvován tisíci lidmi z celého světa. Dále existují různé soutěže v hodnocení kvality piv, kde se ocenění udělují pivovarům za jejich excelentní výrobky.

Turismus
Díky svému pivnímu dědictví se Česká republika stala turistickou atrakcí pro milovníky piva. Zahraniční návštěvníci často přijíždějí do země, aby ochutnali české pivo přímo v místech jeho vzniku. Pivní turismus nabízí možnost navštívit tradiční pivovary, ochutnat různé druhy piva a poznat pivní historii a řemeslo.

Stereotyp versus realita
I když Češi mají skutečně bohatou pivní tradici a vášeň pro pivo, je důležité si uvědomit, že ne všichni Češi jsou nadšení pivní konzumenti. Stejně jako v jiných zemích existují mezi lidmi různé preference a zájmy. Je pravda, že Češi mají vysokou spotřebu piva na osobu, ale to neznamená, že jsou všichni experti a konzumenti piva. Je třeba rozlišovat mezi obecným zájmem o pivo a skutečnými odborníky.

Závěrem
Češi mají bezesporu silný vztah k pivu a pivní kultura je nedílnou součástí jejich života. S jejich bohatou tradicí v pivovarnictví, vášní pro kvalitu a chuť piva, a také díky pořádání pivních festivalů, se Česká republika stala světově uznávanou pivní zemí. Ne všichni Češi jsou ale experti v pití piva a stereotypy by neměly být brány jako absolutní pravda. Pivo je především o radosti, společnosti a objevování nových chutí a zážitků. Ať už jste vášnivým milovníkem piva nebo jen občasným konzumentem, důležité je užít si pivo s mírou a s respektem k jeho tradici a řemeslu.

zdroj:Pixbay.com

Takže jak moc jsou Češi dobří v pití piva?
Odpověď na tuto otázku není jednoznačná. Češi mají bezesporu bohatou pivní kulturu a tradici, která se projevuje ve vysoké spotřebě piva na osobu, vášni pro kvalitu a chuť piva, a také ve světové reputaci pivních festivalů a soutěží. Nicméně, není možné generalizovat a tvrdit, že všichni Češi jsou experti v pití piva.

Každý jednotlivec má své preference, chuťové vjemy a zájmy. Někteří Češi se opravdu o pivo, jeho výrobu a degustaci zajímají, zatímco jiní si ho prostě jen rádi vychutnají ve společnosti přátel. Je to o osobním vkusu a zážitku, který si každý člověk vytváří sám. Pivo je jednou z mnoha forem kulturního a sociálního vyjádření, která spojuje lidi a přináší radost a relaxaci.

Ať už si vyberete jakoukoliv stránku pivní kultury, buďte si jisti, že Češi mají co nabídnout. Ať už jste vášnivým znalcem, nadšeným amatérem nebo jen občasným konzumentem, pivo zůstává nedílnou součástí českého života a kultury.

The post Jací jsou Češi v pití piva? appeared first on Top Stories.

Narodila se jako Norma Jeane Mortensonová 1. června 1926 v Los Angeles. Její život nebyl vždy snadný. Dětství strávila v pěstounských rodinách a sirotčincích. Později se stala jednou z nejznámějších hereček a sex symbolů své doby. Ale za touto slavnou maskou se skrývala komplexní a citlivá osobnost.

Marilyn Monroe byla nejen herečkou, ale také zpěvačkou a modelkou. Svým smyslným vzhledem, platinovými vlasy a ikonickým úsměvem si získala srdce milionů lidí po celém světě. Její filmové role, jako například ve filmech „Some Like It Hot“ a „Gentlemen Prefer Blondes“, jí přinesly popularitu.

zdroj:Pixabay.com

Byla považována za sexuální symbol a objekt touhy. Ona ale ve skutečnosti toužila po respektu a uznání. Zahrála mnoho komediálních rolí, ale snila o seriózních a dramatických rolích, které by ukázaly její herecký potenciál.

Její život byl poznamenán ale také osobními problémy a těžkostmi. Trpěla úzkostmi, depresí a měla nestabilní vztahy. Marilyn Monroe prožila několika neúspěšných manželství, včetně slavného manželství s baseballovou legendou Joeem DiMaggiem nebo dramatikem Arthurem Millerem.

Zemřela tragicky 5. srpna 1962 ve věku 36 let, což posílilo její legendární status. Její smrt ale stále vyvolává kontroverze a teorie o jejích příčinách, zda šlo o sebevraždu nebo nešťastnou náhodu. Přestože Marilyn Monroe zemřela před více než padesáti lety, její odkaz a vliv na populární kulturu přetrvávají dodnes. Byla symbolem ženské krásy, síly a zranitelnosti zároveň.

zdroj:Pixabay.com

Za všemi maskami a zdánlivou povrchností byla Marilyn Monroe inteligentní a ambiciózní žena. Měla zájem o literaturu, filosofii a intelektuální rozhovory. Snažila se překonat stereotypy a prosadit se jako vážná herečka, což se jí částečně podařilo v pozdějších filmech, jako například v dramatu „The Misfits“.

Marilyn Monroe byla také známá svými humanitárními aktivitami a angažováním ve prospěch práv žen. Podporovala rovnost a bojovala proti sexismu v Hollywoodu. Díky tomu, že otevřeně mluvila o svých pocitech a problémech, se stala hlasem mnoha žen, které se cítily utlačované.

I přes své osobní a profesní výkyvy zůstává Marilyn Monroe legendou a ikonou. Její život a smrt jsou stále předmětem zájmu a spekulací. Ale bez ohledu na to, jaká byla skutečně Marilyn Monroe, její umění a vliv na populární kulturu jsou nezaměnitelné a přetrvávají jako dědictví jedné z nejvýznamnějších ikon 20. století. Taková byla Marilyn Monroe – složitá, talentovaná, citlivá a ikonická. Její život a osobnost zůstávají jedinečné a fascinující dodnes.

The post Jaká skutečně byla Marilyn Monroe? appeared first on Top Stories.

Madeleine McCann byla dcerou britských rodičů Kate a Gerryho McCannových. Rodina se spolu s přáteli vydala na dovolenou do Portugalska a ubytovala se v apartmánu v komplexu Ocean Club v Praia da Luz. Večer 3. května 2007 se Kate a Gerry McCannovi rozhodli jít s přáteli na večeři do nedaleké restaurace. Madeleine a její dva bratři zůstali v apartmánu.

Když se rodiče vrátili z večeře, zjistili, že Madeleine zmizela. Byla vyhlášena celosvětová pátrací akce, která se zaměřila na Praiu da Luz a okolí. Pátrání bylo velmi rozsáhlé a zapojily se stovky lidí, včetně místních obyvatel, policie, hasičů, dobrovolníků i soukromých detektivů.

zdroj:g.cz
Kate a Gerry McCannovi

I přesto, že se pátrání zaměřilo na spoustu podezřelých a byly provedeny mnohé vyšetřovací praktiky, zůstává případ Madeleine McCannové dodnes nevyřešen. V roce 2013 bylo oficiálně vyšetřování případu ukončeno portugalskou policií odložen, což znamená, že se bude dále vyšetřovat pouze v případě, že se objeví nové důkazy.

I přesto však pátrání neustává a na případ Madeleine McCannové se stále zaměřuje pozornost světové veřejnosti. Rodiče dívky se i po letech snaží najít dceru a spolupracují s organizacemi, které pomáhají rodinám, které prožily podobné situace.

Nejznámější únos malého dítěte – případ Madeleine McCannové – zůstává dodnes tajemstvím a případ inspiroval mnoho knih, filmů a dokumentů, které se snaží objasnit, co se stalo s malou Madeleine.

zdroj:bbc.com
Madeleine McCann

V průběhu let se objevila řada spekulací a teorií o tom, co se s Madeleine mohlo stát. Někteří se domnívají, že dívka byla unesena a prodána do otroctví, zatímco jiní věří, že byla zavražděna a tělo bylo skryto. Kromě toho existuje i řada teorií o tom, že Madeleine byla obětí sexuálního zneužívání.

Rodiče Madeleine McCannové byli často kritizováni za to, že ponechali své děti samotné v apartmánu, i když jen na krátkou dobu.

Většina únosů dětí má šťastný konec a děti jsou nakonec nalezeny. I když je případ Madeleine McCannové nevyřešen, stále existuje naděje, že se jednoho dne objeví nové důkazy a případ bude uzavřen.

The post Případ Madeleine McCann appeared first on Top Stories.

Sny slepého člověka

Existují různé úrovně zrakového postižení, a proto se také liší to, jaké mají sny. Někteří lidé, kteří se slepí narodili, nikdy neviděli barvy, a proto si je neumějí představit ani ve snech. Jiní mohou mít částečné zrakové postižení a mohou vidět některé barvy nebo světlo. V takovém případě mohou mít výjimečně i barevné sny, i když jinak barevné než jak je všichni známe.

Sny jsou obvykle tvořeny kombinací vnějších podnětů a vnitřních vzpomínek a pocitů. I když se člověk narodil slepý, stále může mít sny, které se zakládají na jeho dalších smyslech, jako jsou sluch, hmat a chuť. Takže i když si slepý člověk nemůže představit barevný svět ve svém bdělém stavu, může mít však sny, kde se objevují různé barvy.

zdroj:Pixabay.com

Druhou možností jsou sny založené na jeho paměti. Pokud si slepý člověk pamatuje nějakou barvu, může ji zahrnout do svých snů. To se může stát například v případě, že měl dříve v životě přístup ke kresbám, obrázkům, nebo ho někdo jiný popsal určitou barvu a ta se mu vtiskla do paměti.

Nicméně, pokud se člověk narodil slepý a neměl žádný zdroj informací o barvách, bude pro něj velmi těžké si je vůbec představit, a proto je pravděpodobné, že se v jeho snech žádné barvy neobjeví. Stejně tak, pokud se člověk narodil slepý, nejspíše nebude mít výrazné vizuální sny a jeho sny budou založené na jeho ostatních smyslech.

Lidé, kteří se narodili slepí a nemohou představit barvy ve svém bdělém stavu, mají určitý potenciál, že si je budou umět představovat ve svých snech na základě spojení s jinými smysly a zážitky.

Výskyt barev v snech se může lišit od osoby k osobě. I u lidí s normálním zrakem se mohou sny lišit v intenzitě barev, přesnosti nebo výskytu barev vůbec. Stejně tak může být i u lidí s omezeným zrakem. Každý člověk má jedinečnou schopnost snít a také různé zkušenosti a paměť, které mohou ovlivnit výskyt barev v snech.

Sny hluchého člověka

Podobně jako u slepých lidí, není zcela jisté, zda mají hluší lidé pouze tiché sny. Vše záleží na tom, zda měli někdy v životě sluch a zda si vůbec dokážou představit zvuky.

U hluchých lidí, kteří se narodili s hluchotou nebo ztratili sluch již v raném věku, je velmi pravděpodobné, že si nebudou umět dokázat zvuky představit. To znamená, že by ve svých snech nemuseli slyšet zvuky a mohli by mít takzvaně „tiché sny“. Nicméně, pokud byli hluší až po tom, co se naučili mluvit a vnímat co slyší, mohou si zvuky stále pamatovat a být schopni si je představit.

zdroj:Pixabay.com

Je také možné, že hluší lidé využijí jiné smysly, jako jsou například zrak a hmat, při tvorbě svých snů. Pokud si nedokážou představit zvuky, mohou se v jejich snech objevit vizuální zážitky, jako jsou barevné obrazy, nebo zážitky pocitové, například z doteků.

To, zda hluchý člověk má či nemá tiché sny, závisí na mnoha faktorech, jako jsou věk, předchozí zkušenosti slyšení, individuální schopnosti a zážitky.

The post Jsou sny slepých černobílé? A sny hluchých tiché? appeared first on Top Stories.

Joe Simpson

Joe Simpson je britský horolezec a spisovatel, který prošel mnoha náročnými výstupy v Alpách. V roce 1985 se vydal na nebezpečný výstup na Siula Grande, jeden z nejvyšších vrcholů And, ležící v Peru. Během sestupu se však zřítil ze svahu a zlomil si nohu. Jeho partner Simon Yates ho pokusil zachránit, ale nakonec byl nucen ho ponechat uvězněného na skalní stěně a sám se vrátit do základního tábora. Simpson se však nakonec  po třech dnech samoty a hladu dokázal dostat zpět do základního tábora, i když zcela vyčerpaný a s mnoha zraněními.

zdroj:Pixabay.com

Anna Bågenholm

Anna Bågenholm je norská lékařka, která se stala jednou z nejznámějších přeživších horolezeckých nehod v historii. V roce 1999 se během lyžařského výletu v Alpách zřítila do ledového vodopádu a uvízla hlavou dolů pod hladinou. Její tělo bylo v extrémním mrazu po více než hodinu, než byla nakonec zachráněna. I když prodělala mnoho zranění a musela se dlouho rehabilitovat, nakonec se zotavila a vrátila se k práci lékařky.

Aron Ralston

Aron Ralston je americký horolezec a dobrodruh, který se v roce 2003 dostal do velmi kritické situace během horolezeckého výstupu na Blue John Canyon v Utahu. Během sestupu mu totiž uvízla ruka mezi skalami a zůstal tak uvězněn bez možnosti pohybu. Bez naděje na pomoc se Ralston rozhodl, že si sám amputuje zápěstí, aby se mohl osvobodit. Použil svůj multitool na to, aby si odřízl zápěstí, čímž si nakonec zachránil život.. Tento incident inspiroval film 127 hodin.

zdroj:Pixabay.com

Stephen Balliet

Stephen Balliet byl americký horolezec, který se zřítil z hor v Rakousku v roce 1998. Jeho pád byl zhruba 90 metrů dlouhý a skončil na ledovci. Byl těžce zraněn, ale dokázal se dostat k horské chatě, odkud byl převezen do nemocnice. Přežil díky rychlému a efektivnímu záchranářskému týmu.

Pády v horách jsou nevyzpytatelné a mohou být fatální. V horách je velmi důležité dodržovat bezpečnostní pravidla a nezanedbávat žádná varování.

The post Horolezci, kteří přežili děsivé pády appeared first on Top Stories.

Angus Barbieri byl skotský muž narozený v roce 1939. V roce 1965, kdy mu bylo 26 let, vážil 207 kilogramů a trpěl obezitou. Pokusil se několikrát zhubnout, ale neúspěšně. Nakonec se rozhodl pro radikální krok – držet půst po dobu několika měsíců.
Barbieri byl pod dohledem lékaře, směl pít pouze vodu a i tu jen v omezeném množství. Po 382 dnech se mu podařilo zhubnout 125 kilogramů a jeho váha klesla na 82 kilogramů. Tento úspěch se stal nejdelším dokumentovaným půstem v historii.

zdroj:Pixabay.com

Jak je možné, že Barbieri přežil tak dlouhé období bez jídla? Lékaři tvrdí, že jeho tělo se přizpůsobilo a začalo využívat tuky jako zdroj energie. Byl pod dohledem lékaře, což znamenalo, že pokud by se objevily nějaké zdravotní problémy, mohly být rychle vyřešeny.

Přestože byl Barbieri považován za úspěšného, držení půstu po tak dlouhou dobu může být velmi nebezpečné. Pokud si lidé nejsou jisti, zda je pro ně půst vhodný, měli by se poradit s lékařem. Existují také různé druhy půstu, jako je například intermitentní půst, který je považován za bezpečnější a může mít pozitivní účinky na zdraví.

Předpokládá se, že půst má řadu pozitivních účinků na lidské tělo. Patří sem snížení hladiny krevního cukru, snížení krevního tlaku, zlepšení hladiny cholesterolu a zvýšení citlivosti na inzulín. Některé studie také ukazují, že může mít pozitivní vliv na funkci mozku a zlepšit stav při některých chronických onemocněních. Přestože jsou tyto účinky potenciálně přínosné, držení půstu po delší dobu může být velmi nebezpečné. Pokud se tělo nedostane dostatečného množství živin a tekutin, může dojít k dehydrataci, selhání orgánů a dokonce k smrti.

Dalším nebezpečím je, že držení půstu může vést k poruchám příjmu potravy, jako je například anorexie. Pokud se člověk stane závislým na půstu a neustále se snaží zhubnout, může to mít vážné následky na jeho zdraví a pohodu.

zdroj:Pixabay.com

Vzhledem k těmto rizikům je důležité, aby lidé  půst konzultovali s lékařem před jeho zahájením. Lékař by měl posoudit zdravotní stav jednotlivce a předepsat vhodný typ půstu a délku trvání. Také by měl být připraven na případné zdravotní komplikace, které by mohly nastat.

V současné době se půst stává stále populárnějším trendem mezi zdravotně uvědomělými jednotlivci, kteří hledají nové způsoby, jak zlepšit své zdraví a pohodu.

Příběh Anguse Barbieriho nás může inspirovat k zamyšlení nad tím, co jsme schopni dosáhnout, když jsme ochotni se obětovat a posunout své hranice. Je ale důležité si uvědomit, že každý jsme jiný a co funguje pro jednoho, nemusí fungovat pro druhého. Pokud se rozhodneme držet půst, měli bychom být opatrní a vždy mít na paměti své zdraví a pohodu

The post Půst a jeho účinky appeared first on Top Stories.

Většina lidí má v očích stejné množství čípků každého typu, což znamená, že vidí stejné barvy. Ale u některých lidí se může stát, že mají v očích více nebo méně čípků jednoho typu než ostatní lidé. To může vést k tomu, že budou vnímat určité barvy jinak.

Například, pokud má někdo víc čípků citlivých na modrou, může mít tendenci vidět zelenou jako modrou, protože pro něj bude modrá výraznější než pro ostatní. Podobně, pokud má někdo více čípků citlivých na červenou, může mít tendenci vidět žlutou jako červenou.

zdroj:Pixabay.com

I když se někdo může mít pocit, že vidí barvy jinak než ostatní, nelze to zcela dokázat. Existuje totiž jistá míra subjektivity při popisu, jak vidíme barvy. Když například řekneme, že něco je modré, v podstatě jen popisujeme, jak to barvou vnímáme my sami, ale není zaručeno, že to vnímají ostatní lidé stejně.
Navíc, barvy nejsou jen otázkou zrakového vnímání, ale jsou také otázkou jazyka a kultury. Různé kultury mají různé názvy pro barvy. Některé kultury nemají pro určité barvy slova vůbec, přestože to v jiných kulturách považujeme za samozřejmé.

Existují  různé testy na zjištění vad zraku, jako je například test Ishihary. Tento test používá obrázky, na kterých jsou barevné tečky uspořádány tak, aby tvořily číslice nebo písmena. Tyto obrázky jsou navrženy tak, aby byly viditelné pouze lidmi s určitými kombinacemi čípků. Pokud někdo vidí na obrázku jinou číslici nebo písmeno než ostatní, může to znamenat, že má nějakou vadu zraku.
Další možností, jak zjistit, zda každý vidí barvy stejně, je požádat lidi, aby popisovali barvy. To se používá v některých psychologických studiích, kdy se zkoumá, jak lidé popisují barvy v závislosti na jazykové a kulturní příslušnosti.

zdroj:Pixabay.com

V jedné studii se například porovnávala slova používaná pro popis barvy modré v angličtině a v jazyce jazykové skupiny Himba v Namibii. V angličtině se používají slova „light blue“ a „dark blue“, zatímco v himba se používají dvě různá slova pro odstíny modré, které jsou pro ně důležité při rozlišování odstínů v krajině, ve které žijí.
Další studie zkoumala, jak popisují barvy lidé, kteří se narodili se zrakovým postižením a nikdy barvy neviděli. Zjistilo se, že tito lidé popisují barvy podobně jako ostatní lidé, což naznačuje, že popis barev není zcela závislý na zrakovém vnímání, ale také na sociálních asociacích.

Existuje určitá subjektivita v popisu barev a vzhledem k tomu, že barvy jsou také ovlivněny jazykem a kulturou, může být obtížné určit, zda lidé skutečně vnímají barvy jinak. Vědci se ale neustále snaží zjistit více o zrakovém vnímání a o tom, jak mozek zpracovává barvy, takže se může stát, že se jednoho dne dozvíme více.

The post Je možné, že každý člověk vnímá barvy jinak? appeared first on Top Stories.

Tento muž se jmenoval John a byl to velmi inteligentní a vzdělaný člověk, který měl dlouhodobý zájem o téma života po smrti. Studoval různé náboženské a filozofické texty, navštěvoval semináře a debaty na téma spirituality a dokonce i psal články a knihy na toto téma.

I přes veškeré jeho studium a nabyté vědomosti, se stále cítil nedostatečně připraven na to, aby mohl zodpovědět otázku o životě po smrti. Začal se tedy zajímat o možnost, jak se o tomto tématu dozvědět více z vlastní zkušenosti.

zdroj:Pixabay.com

Po dlouhém zvažování a přemýšlení došel John k závěru, že jediným způsobem, jak se dozvědět více o životě po smrti, je sám zemřít a prožít zážitek z druhého břehu. Rozhodl se tedy, že se zabije a zjistí, zda existuje něco, co se dá nazvat životem po smrti.
John ale na zhodnocení tohoto rozhodnutí nebyl sám. Měl dlouholetou partnerku, která se ho snažila od tak radikálního kroku odradit, ale on byl pevně rozhodnutý. Připravil si detailní plán, jak se zabít, aby se mu podařilo prožít nějaký zážitek z druhého světa.

V den, kdy se měl zabít, se rozloučil se svou partnerkou a odešel do lesa, kde plánoval spáchat sebevraždu. Vzal si s sebou několik důležitých osobních věcí a dopis pro svou partnerku, ve kterém jí vysvětloval své rozhodnutí a prosil ji o pochopení. John se bodl nožem do srdce a zemřel na místě. Jeho partnerku to ranilo, ale věděla, že  Johnova smrt byla jeho vlastní volbou a respektovala jeho rozhodnutí. Jiní se domnívali, že Johnovo rozhodnutí bylo přehnané a nezodpovědné.

Bez ohledu na to, jaký názor na tuto situaci máte, je důležité si uvědomit, že život je velmi cenný dar a že existují jiné způsoby, jak se dozvědět více o tom, co se děje po smrti. Mnoho lidí věří, že existují různé formy spirituality a že lze dosáhnout zážitků z druhého břehu prostřednictvím meditace, modlitby nebo jiných způsobů duchovního hledání.

zdroj:Pixabay.com

Kromě toho existují i příběhy o lidech, kteří se dostali do klinické smrti a poté se vrátili k životu, přičemž tvrdili, že zažili nějakou formu života po smrti. Tyto zážitky však zůstávají velmi subjektivní a je obtížné je vědecky ověřit.

Johnovo rozhodnutí ukazuje, jak silná může být touha po prozření a poznání záhadného a neznámého. Život po smrti ale zůstává otázkou nevyřešenou a zřejmě nevyřešitelnou.

Ve světle Johnova případu bychom se měli zamyslet nad tím, jakým způsobem můžeme získat odpovědi na otázky, které jsou pro nás důležité. Měli bychom také hledat podporu a pomoc, když se ocitneme v těžkých situacích, a neztrácet víru v to, že se dá najít řešení.

The post Existuje život po smrti? appeared first on Top Stories.

První zmínka o záhadách v Bermudském trojúhelníku se objevila již v roce 1950, kdy novinář E.V.W. Jones poprvé použil tuto přezdívku v jednom z článků. Největší mediální pozornost však přišla v 70. letech, kdy se o této oblasti začalo mluvit jako o „hřbitovu lodí“.

V Bermudském trojúhelníku prý došlo k nevysvětlitelným ztrátám a katastrofám, a to jak u lodí, tak i u letadel. Některé z nejznámějších událostí zahrnují například ztrátu letadla Flight 19, které zmizelo v roce 1945 během rutinního cvičení amerického námořnictva, nebo nevysvětlitelnou ztrátu lodi USS Cyclops v roce 1918.

zdroj:Pixabay.com

Teorie

Existuje mnoho teorií a spekulací, které se snaží vysvětlit, co se v Bermudském trojúhelníku může dít. Někteří vědci tvrdí, že zde dochází k velké magnetické anomálii, která může ovlivňovat funkci kompasů a dalších navigačních systémů. Další spekulace se týkají přírodních vlivů, jako jsou silné proudy, vysoké vlny a bouře, které mohou být velmi nebezpečné pro plavbu lodí a letadel.
Některé teorie zahrnují extraterestriální život, portály do jiných dimenzí, nebo dokonce vliv bájné Atlantidy. Nicméně většina těchto teorií nemá vědecký základ a jsou spíše založené na fantazii nebo spekulaci.

Jak to tedy opravdu je?

V současné době se většina vědců shoduje na tom, že v Bermudském trojúhelníku se nestalo nic tak neobvyklého, že by to nešlo vysvětlit vědeckými prostředky. Většina „záhadných“ událostí v této oblasti lze vysvětlit klimatickými podmínkami a lidskými chybami.

Mnoho ztrát a katastrof, o nichž se mluví v souvislosti s Bermudským trojúhelníkem, bylo vysvětleno jako lidské chyby nebo technické problémy. Například ztráta letadla Flight 19 byla pravděpodobně způsobena chybnými navigačními instrukcemi, které vedly letadlo na špatnou cestu.

zdroj:Pixabay.com

Další vědecké vysvětlení se týkají přírodních vlivů, které jsou v této oblasti běžné. Vysoké vlny, silné proudy a bouře mohou být velmi nebezpečné pro plavbu lodí i lety letadel. Kromě toho může vysoká koncentrace metanu v moři způsobit, že loď se rychle potopí bez varování.

Vědci také zjistili, že magnetické anomálie v této oblasti jsou mnohem méně významné, než se dříve myslelo, a že tyto anomálie nejsou dostatečně silné na to, aby ovlivnily navigace lodí a letadel.

I když se většina záhad kolem Bermudského trojúhelníku zdá být vysvětlená, stále existuje mnoho lidí, kteří věří v nadpřirozené a záhadné jevy v této oblasti. Ať už je to kvůli nedostatku informací nebo kvůli fantazii, stále zůstává záhadou, proč se kolem Bermudského trojúhelníku tolik spekulací a mýtů vytváří.

The post Záhady Bermudského trojúhelníku appeared first on Top Stories.

Mnoho cizinců si cení české historie, architektury a kulturních památek. Praha je obzvláště populární mezi turisty, protože nabízí mnoho památek, jako například Karlův most, Pražský hrad a Staroměstské náměstí. Zároveň jsou však cizinci často překvapeni tím, jak velký rozdíl existuje mezi centrem města a okrajovými oblastmi, kde jsou často vidět staré panelové domy a rozpadající se továrny.

Co se týče české kuchyně, někteří cizinci ji považují za chutnou a zajímavou. Například klasické pokrmy jako svíčková na smetaně a knedlíky, české pivo nebo trdelník jsou velmi oblíbené. Nicméně, pro některé cizince může být tato kuchyně příliš těžká a mastná, což pro ně může znamenat určité zdravotní riziko.

zdroj:Pixabay.com

Dalším prvkem, který cizinci zaznamenávají, je česká mentalita a styl života. Někteří cizinci si stěžují na to, že Češi jsou příliš uzavření a neústupní, zatímco jiní si naopak všímají jejich nezávislosti a odhodlání. Pro mnoho cizinců může být také těžké porozumět českému jazyku, který je považován za obtížný a složitý. Zároveň také vnímají určité negativní aspekty české společnosti, jako jsou například vyšší náklady na bydlení, problémy s korupcí a nedostatečná integrace cizinců do společnosti. Zvláště pro cizince z neevropských zemí mohou být problémy s diskriminací a rasismem velmi výrazné.

V posledních letech se ale Česká republika stává stále populárnějším cílem zejména pro lidi z jiných zemí Evropské unie. V současné době tvoří cizinci z EU největší skupinu přistěhovalců v ČR, následovanou cizinci z Ukrajiny, Ruska a Vietnamu.
Podle průzkumu Eurobarometru z roku 2019 je obecně vnímání EU v České republice poměrně pozitivní. Většina českých občanů se domnívá, že jejich země má prospěch z členství v EU, a většina z nich také podporuje svobodný pohyb osob v rámci EU. Zároveň existují i negativní názory na EU, zejména ohledně otázek imigrace a bezpečnosti.

zdroj:Pixabay.com

Pro cizince může být také výzvou získat zaměstnání v České republice. Zvláště pro ty, kteří neumí česky, může být obtížné najít práci v oblastech mimo turistický ruch nebo IT sektor. Na druhou stranu, pro cizince, kteří mají kvalifikaci v oblastech jako je medicína, technika, věda nebo finance, může být Česká republika přitažlivou destinací.

Co se týká názorů cizinců na Českou republiku, záleží hodně na individuálních preferencích a zkušenostech každého jedince, jak bude vnímat tuto zemi a její obyvatele. Nicméně, v posledních letech se situace zlepšuje a Česká republika se stává stále přitažlivějším místem, a to díky rostoucímu hospodářskému růstu, modernizaci infrastruktury a zlepšování podmínek pro práci a život v zemi.

Pokud bychom se podívali na názory samotných cizinců, kteří v České republice žijí, lze zaznamenat různé zkušenosti. Někteří cizinci vyzdvihují přátelskost a otevřenost českých lidí, kteří se snaží jim pomoci a přijmout je jako součást společnosti. Oceňují také krásu a historii měst, kvalitu života a relativně nízkou cenu životních nákladů v porovnání s jinými západoevropskými zeměmi.
Na druhé straně pro ně mohou být frustrující byrokratické procedury, jazyková bariéra, kulturní rozdíly a ne zcela transparentní a přívětivý postoj úřadů k cizincům. Někteří také uvádějí, že v české společnosti existují určité předsudky a stereotypy vůči nim, zejména v souvislosti s rasismem a xenofobií.

zdroj:Pixabay.com

Vzhledem k tomu, že Česká republika se stává stále více kosmopolitní zemí, je důležité, aby se čeští občané snažili porozumět a respektovat různorodost a kulturní rozdíly mezi jednotlivými národnostmi. Tímto způsobem mohou cizinci snáze přijímat a respektovat zdejší kulturu a zvyklosti. V současné době se také Česká republika snaží zlepšovat své podmínky pro cizince, včetně zjednodušení procesu získání víza a zlepšení integrace do společnosti. Například v roce 2021 byl přijat nový zákon o integraci cizinců, který má za cíl usnadnit cizincům život v České republice a zlepšit jejich integraci do společnosti.

The post Jak je ČR vnímána cizinci? appeared first on Top Stories.

Existuje mnoho různých metod a technik, které se používají pro určení psychologického profilu člověka. Některé z nejčastěji používaných metod jsou následující:

Dotazníky a testy osobnosti
Tyto metody se obvykle skládají z otázek, které poskytují informace o různých aspektech osobnosti. Dotazníky a testy osobnosti jsou obvykle standardizované, což znamená, že jsou navrženy tak, aby byly aplikovatelné na velký počet lidí.

zdroj:Pixabay.com

Intervence a rozhovory
Tato metoda je založena na rozhovoru s jednotlivcem, během kterého jsou položeny otázky, které mají za cíl získat informace o jeho osobnosti a chování. Intervence a rozhovory jsou obvykle strukturované, aby umožnily srovnání výsledků získaných od různých lidí.

Analýza chování
Tato metoda je založena na pozorování a analýze chování jednotlivce v určitých situacích. Analyzují se například výkonnost v práci nebo sociální interakce. Tento typ analýzy je často používán v oblasti průmyslové psychologie a personalistiky.

Analýza historie života
Tento typ analýzy se zaměřuje na prozkoumání životního příběhu jednotlivce. Pomocí této metody je možné získat informace o životních událostech, vztazích a zkušenostech, které mohou být významné pro pochopení osobnosti a chování jednotlivce.

zdroj:Pixabay.com

Je důležité poznamenat, že proces určování psychologického profilu není absolutní a může být ovlivněn mnoha faktory. Například osobnost může být ovlivněna kulturními faktory, vztahy a zkušenostmi, což znamená, že výsledky mohou být různorodé. Proto je důležité použít více metod a technik, aby se získaly co nejpřesnější a komplexní výsledky.

Dalším faktorem, který může ovlivnit výsledky, je subjektivita psychologa nebo odborníka, který metodu aplikuje. Každý odborník má své vlastní názory a přístupy k výzkumu, což může vést k rozdílným výsledkům. Proto je důležité získat názory více odborníků a získat tak co nejkomplexnější pohled na jednotlivce.

Určení psychologického profilu člověka může být užitečné pro mnoho různých oblastí, jako je například výběr vhodného zaměstnance nebo zlepšení pracovního prostředí. V průmyslové psychologii se používá pro výběr zaměstnanců a hodnocení výkonnosti. V oblasti kriminalistiky může být použit pro identifikaci podezřelých osob v kriminálních případech.

The post Jak se vytváří a k čemu slouží psychologický profil? appeared first on Top Stories.

Přesto existují sopky, které jsou považovány za nejaktivnější a nejnebezpečnější. Zde jsou některé z nich.

Popocatépetl, Mexiko

Popocatépetl se nachází v Mexiku, poblíž města Puebla. Tato sopka je aktivní od dob předkolumbovských civilizací a má širokou historii erupcí. V posledních letech byla aktivita sopky výrazná a erupce jsou poměrně časté. Popocatépetl se nachází poblíž velkých měst, jako je Ciudad de Mexico. Erupce mohou mít velký dopad na tuto oblast.

Popocatepetl, zdroj:Pixabay.com

Vesuv, Itálie

Vesuv se nachází poblíž Neapole v Itálii a je aktivní sopkou, která měla velký dopad na lidskou historii. Erupce sopky způsobily zánik měst Pompeje a Herculaneum v roce 79 n. l. Vesuv je stále aktivní a i když byla poslední erupce v roce 1944, odborníci se obávají, že další erupce mohou přijít kdykoliv.

Stromboli, Itálie

Stromboli je aktivní sopka, která se nachází na stejnojmenném ostrově v Tyrrhenském moři v Itálii. Tato sopka je známá svými pravidelnými erupcemi, které jsou často doprovázeny výbuchy a proudy lávy. Stromboli se nachází v turisticky oblíbené oblasti a i když jsou erupce obvykle menší, mohou představovat nebezpečí pro návštěvníky.

Kilauea, Havaj

Kilauea se nachází na Havaji a erupce jsou poměrně časté. V posledních letech však Kilauea zažila velkou erupci v roce 2018. Zničila mnoho domů a způsobila evakuaci tisíců lidí. Kilauea má také unikátní lávové jevy, jako jsou lávové fontány a lávové jezírka, což přitahuje turisty z celého světa.

Kilauea, zdroj:Pixabay.com

Eyjafjallajökull, Island

Eyjafjallajökull je sopka, která se nachází na Islandu a byla známá po celém světě po erupci v roce 2010. Erupce způsobila mnoho problémů v Evropě kvůli výraznému množství sopečného popela, který způsobil zrušení letů a uzavření mnoha letišť. Eyjafjallajökull je stále aktivní sopkou a odborníci se obávají, že další erupce mohou přijít kdykoliv.

Merapi, Indonésie

Merapi se nachází na ostrově Jáva v Indonésii a je jednou z nejaktivnějších sopek v této oblasti. Tato sopka má velký význam pro místní obyvatele a je považována za svatou sopku. Merapi má v posledních desetiletích často erupce a v roce 2010 erupce způsobila evakuaci tisíců lidí a způsobila mnoho škod.

Mount Etna, Itálie

Mount Etna se nachází na Sicílii v Itálii a je jednou z nejaktivnějších sopek v Evropě. Tato sopka má unikátní geologické charakteristiky, včetně lávových proudů a sopečných výbuchů. Erupce Mount Etna jsou poměrně časté a mohou mít vliv na blízké oblasti.

Etna, zdroj:Pixabay.com

Mauna Loa, Havaj

Mauna Loa se nachází na Havaji a je jednou z největších sopek na světě. Tato sopka je stále aktivní a erupce jsou poměrně časté. Mauna Loa má také vliv na klima v oblasti a je sledována geology a vědci z celého světa.

To je pouze několik málo sopek z těch aktivních na celém světě. Erupce jsou přirozeným jevem, mohou mít ale velký dopad na životy a majetek lidí. Proto je důležité sledovat jejich aktivity a chránit se před nebezpečím.

The post Nejaktivnější sopky na zemi appeared first on Top Stories.

Většina odborníků se shoduje na tom, že pyramidy v Egyptě sloužily jako hrobky pro faraony a jejich rodiny. Tyto hrobky byly navrženy tak, aby faraonovi umožnily pokojné a bezpečné cestování do posmrtného života, což byl důležitý aspekt víry v té době. Faraoni byli většinou pohřbeni s mnoha bohatstvími a darovanými předměty, aby jim pomohli v posmrtném životě.
Nicméně existují i jiné teorie o tom, jak byly pyramidy v Egyptě používány. Někteří badatelé se domnívají, že pyramidy sloužily jako energetické centrum nebo jako observatoře pro sledování hvězd. Tyto teorie jsou však méně uznávané a většina odborníků se stále drží teorie o hrobkách.

Co se týče spojitosti s pyramidami v Belgii, jedná se o méně známé pyramidy, které byly postaveny v 19. století. Tyto pyramidy se nacházejí v obci Walem, nedaleko města Lutych. Stavbu těchto pyramid inicioval guvernér belgické provincie, který se inspiroval egyptskými pyramidami. Tyto stavby nejsou však tak velké a monumentální jako egyptské pyramidy.

Pyramidy v Belgii jsou zřejmě používány jako hrobky pro členy rodiny belgického šlechtice, který je nechal postavit. Tyto stavby však nemají žádnou spojitost s egyptskými pyramidami, kromě inspirace pro jejich vzhled.

zdroj:Pixabay.com

Pyramidy jako energetická centra

Teorie o pyramidách jako energetických centrech se týká především velkých pyramid v Egyptě, zejména pyramidy v Gíze. Podle této teorie byly pyramidy navrženy tak, aby fungovaly jako obrovské energetické generátory, které byly schopny shromažďovat a zesilovat kosmickou energii, která proudila skrze zemský povrch.
Podle této teorie byly pyramidy navrženy tak, aby odpovídaly přesně měřítku Země, což znamená, že velikost a proporce pyramid byly vypočítány na základě geometrických vztahů Země, včetně rozměrů a polohy Země vůči Slunci a ostatním planetám v našem slunečním systému.

zdroj:Pixabay.com

V pyramidách se shromažďovala kosmická energie, která vstupovala do pyramidy skrze vrchol a proudila směrem dolů, kde byla absorbována pyramidou a rozdělována do okolí. Tuto energii lze využít k léčení, meditaci a zvyšování vědomí.
Existuje mnoho způsobů, jak měřit energii, která se shromažďuje v pyramidách, včetně teploty, elektrického náboje a magnetických polí. Výzkumníci v minulosti používali tyto metody k měření energie v pyramidách a byli schopni zaznamenat významné změny.

Nicméně většina vědců se stále drží teorie, že pyramidy byly stavěny jako hrobky pro faraony a jejich rodiny, a že nebyly určeny jako energetická centra. Mnoho lidí však stále věří v teorii o pyramidách jako energetických centrech a používají je jako nástroj pro meditaci a léčení.

The post Sloužily pyramidy skutečně pouze jako hrobka? appeared first on Top Stories.

The post Kdy se ze sexu stalo potěšení namísto pouhého rozmnožování? appeared first on Top Stories.

The post Vesmír a jeho temná stránka appeared first on Top Stories.

The post Je kosatka tak milá, jak vypadá? appeared first on Top Stories.

Jedním z nejznámějších pokusů na lidech byl tzv. Experiment tuskegee syfilis. Tento pokus byl prováděn v letech 1932 až 1972 na amerických černošských mužích, kteří trpěli syfilis. Tyto muže nebyli léčeni, aby vědci mohli sledovat přirozený průběh onemocnění. Tento experiment byl velmi kontroverzní a byl zastaven až poté, co se o něm dozvěděla veřejnost.

Kontroverzním pokusem byl tzv. Stanfordský vězeňský experiment. Tento pokus byl prováděn v roce 1971 na Stanfordské univerzitě a měl za úkol studovat vztah mezi vězni a dozorci. Studenti byli rozděleni na skupinu vězňů a skupinu dozorců a umístěni do vězeňského prostředí. Experiment se však brzy změnil v hrůznou realitu, když dozorci začali mučit a týrat vězně. Experiment byl nakonec ukončen poté, co se o něm dozvěděla veřejnost.

zdroj:Pixabay.com

Děsivým pokusem na lidech byl tzv. experiment na dvojčatech, který byl proveden během druhé světové války nacisty. Tento experiment se zaměřoval na studium genetiky a měl za úkol zjistit, zda jsou dvojčata geneticky identická.  Nacisté však dvojčata zabíjeli, aby mohli provést srovnávací studie na jejich orgánech a často tkáních. Kromě toho prováděli nacisté také další hrůzné pokusy, jako například pokusy s plynnými komorami a experimenty na vězních v koncentračních táborech.

zdroj:Pixabay.com

Dalším pokusem byly pokusy na elektrifikaci, které byly prováděny na vězních v Sovětském svazu v 30. letech. Tyto pokusy byly prováděny s cílem zvýšit výkon elektřiny, ale věznice byly vystaveny velmi vysokým napětím, což způsobilo mnoho smrtelných úrazů.

Dalším známým pokusem na lidech byly pokusy na lidský plodech, které byly prováděny v 60. a 70. letech v USA. Tyto pokusy byly prováděny na nelegálně provedených potratech, kde byly odebrány a poté vystaveny různým chemikáliím a záření. Tyto pokusy vedly k mnoha vrozeným vadám a smrti mnoha novorozenců.

zdroj:Pixabay.com

Tyto hrůzné pokusy na lidech připomínají, jak důležité je respektovat lidská práva a důstojnost. Tyto pokusy ukazují, jak vědci a politici mohou zneužít moc, aby prováděli hrůzné experimenty na nevinných lidech. Je důležité se poučit z minulosti a zajistit, aby se takové hrůzné experimenty již nikdy neopakovaly.

The post Děsivé pokusy na lidech appeared first on Top Stories.

V létě 2022 byly v okrese Khaastaakh v ruské Verchojanské oblasti objeveny pozůstatky vyhynulého druhu bizona. Tvor byl tak bezvadně zachován v sibiřském permafrostu, že někteří vědci věří, že se jim ho podaří naklonovat.
Bizon byl poslán do knihovny Mammoth Museum Library na Severovýchodní federální univerzitě (NEFU) v Jakutsku, kde vědci provedli pitvu, aby o něm zjistili více.
Přestože vědci neměli kompletní pozůstatky bizona – měli pouze jeho hlavu, přední končetiny a část hrudníku – dokázali provést testy, aby určili jeho věk. „Předběžně můžeme říci, že se jedná o mladého jedince ve věku 1,5 až 2 roky,“ vysvětlil v prohlášení Maxim Cheprasov, vedoucí Muzea mamutů NEFU. Odborníci se domnívají, že tvor zemřel asi před 8 000 lety.

Během pitvy bizona odborníci extrahovali různé tkáně pro různé druhy testování. Tým doufá, že se stane partnerem korejských vědců při provádění dalšího buněčného výzkumu. Díky výsledkům studie budou vědci schopni lépe porozumět aspektům životního stylu starověkého bizona, jako jsou jeho zvyky a strava.

Podle Centra pro přírodní historii Kennetha S. Norrise žil bizon v době, která byla těžká pro velká zvířata. Na konci epochy pleistocénu, která trvala asi před 2 580 000 až 11 700 lety, došlo k náhlému vymření megafauny, což způsobilo kolaps potravního řetězce. Mnoho masivních savců, jako jsou mamuti a mastodonti, během této doby vyhynulo. Pozdní pleistocén také zaznamenal masivní změnu klimatu. Starověcí bizoni, kteří přežili tyto časy, se museli přizpůsobit nebezpečnému dynamickému prostředí, aby nadále přežili.

zdroj:Pixabay.com

Objev tohoto zachovalého bizona na Sibiři může nabídnout více vodítek, jak tento druh v tehdejších podmínkách žil. Zachovalý bizon měl ještě mozek, který vědci odebrali k testování.

Vědci mají hlavní zájem porozumět více o životním stylu bizonů, ale zvažují také další využití ostatků. Vzhledem k tomu, jak dobře zmrzlá půda zachovala tkáně bizona, jsou někteří výzkumníci přesvědčeni, že by mohli použít technologii DNA ke klonování zvířete. „Pracujeme s unikátním nálezem, který by mohl být v budoucnu klonován díky vybraným materiálům,“ řekl Hwang Woo Sok, profesor NEFU a ředitel SAE Biotechnology Research Foundation, podle Interesting Engineering.

zdroj:Pixabay.com

Klonování je obtížný proces i u živých zvířat, takže pokus o klonování zvířete, které bylo zmraženo po tisíce let, představuje pro výzkumný tým jedinečnou výzvu. „Aby bylo klonování možné, musíme najít neporušené chromozomy. Zatím je ale i v těch nejlepších vzorcích každý chromozom fragmentován na miliony kusů,“ řekl pro Live Science paleogenetik Love Dalén, který se na výzkumu nepodílí. „Podle mého názoru je pravděpodobnější, že si můžete hodit mincí a padne vám hlava tisíckrát za sebou, než že najdete neporušený chromozom z exempláře starého tisíce let.“

Jen čas ukáže, zda vědci dokážou dokázat zdánlivě nemožné. Zatím se prostě radují, že se přiblížili o krok blíže k pochopení přirozené historie této planety.

The post Bude možné naklonovat bizona, který zemřel před 8000 lety? appeared first on Top Stories.

Pro ty, kteří věří v ley lines, je koncept docela jednoduchý. Ley lines jsou linie, které se křižují po celé zeměkouli, které jsou poseté monumenty a přírodními krajinnými prvky a nesou s sebou tok nadpřirozené energie. Podél těchto linií, v místech, kde se protínají, jsou kapsy koncentrované energie, které mohou určití jedinci využít.

Proč jsou k tomuto tvrzení někteří lidé skeptičtí?

Watkins podpořil existenci svých ley lines poukazováním na to, že mnoho památek po celém světě může být zdánlivě spojeno přímkou. Například od jižního cípu Irska až po Isreal vede přímka, která spojuje sedm různých krajinných prvků nesoucích jméno „Michael“ nebo nějakou jeho formu.

Tajuplnost ley lines se prohlubuje, když se odhalujeme, co spojují. Podél ley lines leží Velké pyramidy v Gíze, Chichen Itza a Stonehenge, všechny divy světa, které dodnes archeology překvapují. Možná by jejich přítomnost na ley liniích, poblíž takzvaných energetických kapes, mohla vysvětlit jejich počátky, které odporovaly zákonům tehdejší architektury.

Mapa zobrazující St. Michaels Ley Line

zdroj:commons.wikimedia.org

Ačkoli jsou čáry příležitostně geograficky přesné, existence těchto linií byla zpochybňována téměř od chvíle, kdy Watkins provedl své pozorování. Badatel Paul Devereux tvrdil, že je tento koncept falešný a že neexistují žádné podložené důkazy o jeho existenci. A že zmínka o nich v okultní knize je jediným důvodem, proč lidé v tuto teorii věří.

Devereux také tvrdil, že ley lines se mohly shodou okolností překrývat s důležitými památkami. Čáry, které Watkins nakreslil na svou mapu, by se daly snadno vysvětlit jako náhodné zarovnání, tvrdil. Jeff Belanger, autor knihy Paranormal Encounters: A Look at the Evidence, která pojednává o nadpřirozeném významu ley lines, souhlasil. Poukázal na to, že skutečnost, že tento koncept lze použít k popisu čáry libovolné délky nebo umístění, snižuje jeho platnost, a tvrdil, že není dostatečně konkrétní a průkazná k použití.

Mnoho lidí si pro vyvrácení teorie už nakreslilo své vlastní čáry, aby dokázalo, jak náhodné mohou být. Spojují vše – od pizzerie přes kina až po kostely na mapách.

Bez ohledu na jejich důvěryhodnost koncept ley lines uchvacoval fanoušky nadpřirozena a sci-fi už léta. Často se objevují jako vysvětlení pro paranormální události nebo jako vysvětlení pro fantastické památky ve sci-fi filmech nebo románech.

The post Linie plné nadpřirozena údajně spojují vesmír prostřednictvím monumentů a krajinných prvků appeared first on Top Stories.

Černobylská katastrofa

Katastrofa v Černobylu se stala 26. dubna 1986 v reaktoru č. 4 v jaderné elektrárně Černobyl ve městě Pripjať v tehdejší Ukrajinské sovětské socialistické republice.

Výbuch doprovázený požárem během noční směny uvolnil do vzduchu obrovské množství radioaktivních částic. K nehodě přispěla kombinace konstrukčních problémů, chyb obsluhy a nedostatku bezpečnostních opatření.

zdroj:Pixabay.com

Vojáci po této události dostali mimo jiné pokyn zabít všechna zatoulaná zvířata z důvodu zastavení šíření radiace a následné mutace. Tento pokyn však nešlo splnit zcela a navíc sem, do opuštěných oblastí,  v následujících letech přicházeli  další toulaví psi.

Zmutovaní psi z Černobylu

Studie prováděná od roku 2017 se zabývá tím, jak byli tito toulaví psi ovlivněni radiací a jaké zdravotní důsledky na ně tato dlouhotrvající radiace po generace měla.

DNA získaná z divokých psů žijících v blízkosti elektrárny ukazuje, že jde o potomky psů, kteří byli buď přítomni v době katastrofy, nebo se zatoulali do oblasti krátce poté. Jedná se o první genetický výzkum jakéhokoli velkého savce v oblasti kolem Černobylu.

Studie, která byla zveřejněna 3. března v Science Advances, je první fází většího projektu, který má zjistit, jak se psi přizpůsobili, aby dokázali přežít a prospívat v jednom z nejradioaktivnějších prostředí na planetě. Zjištění by mělo výzkumníkům pomoci lépe porozumět dopadu dlouhodobé radiační expozice na lidskou DNA a zdraví.

zdroj:Pixabay.com

Spoluautor Timothy Mousseau, evoluční ekolog z University of South Carolina v Kolumbii, se v roce 2017 zúčastnil dobrovolnické mise s cílem poskytnout veterinární péči stovkám toulavých psů žijících v uzavřené zóně, oblasti o rozloze 2 600 kilometrů čtverečních kolem elektrárny.

Mousseau a jeho kolegové odebrali v průběhu tří let vzorky krve od zhruba 300 psů žijících v okolí elektrárny a obývajících převážně opuštěné město Černobyl.
Výsledky studie překvapivě ukázaly, že většina psů byla ve skutečnosti přímo z Černobylu, což znamená, že práce vojáků nebyla úplně důsledná nebo se psi velmi dobře skrývali. Psi žijící jen pár kilometrů odtud měli velmi odlišnou genetiku než ti přímo z Černobylu.

Pro vědce je obtížné pochopit, které genetické mutace byly způsobeny zářením a které byly způsobeny jinými faktory, jako je křížení mezi příbuznými.

The post Zmutovaní psi toulající se po Černobylu appeared first on Top Stories.

zdroj:Pixabay.com

Na druhou stranu, Freud se nezajímal o sebepoznání tak jako Jung, ale byl více vědecky orientovaný a soustředil se na řešení některých velkých společenských problémů, jako je ženská hysterie, na kterou brzy narazil, stejně jako Jung na rozšířený alkoholismus mezi lidmi. muži. Freud měl mnoho nápadů, na kterých pracoval, a byl velmi praktický, pokud šlo o otázku, jak se postavit tlaku. Kokain a amfetaminy byly ve Freudových lékařských kruzích hojně používány a on se netajil tím, že je bral především na noční studium, práci a překonání paralyzujícího strachu z veřejného vystupování.

Pokud jde o drogy, je těžké říct, kdo je viník, kdo je zodpovědný za vznik závislosti. Většina drog z 19. a 20. století je nyní nelegální a byla nahrazena novými. Některé jsou přírodní jako je THC a jiné syntetické, jako cokoli, co získáte na předpis nejen vy, ale i vaše děti, které dnes mohou být součástí trhu s drogovými produkty.

Není to tak dávno, co byli hlavním cílem drogového trhu rodiče a ženy v domácnosti. Od Velké hospodářské krize přes devadesátá léta, po poslední desetiletí, byly amfetaminy a metamfetaminy jedinými malými pomocníky matek.

Denní rutina ženy v domácnosti v 50. letech 20. století

Rodičovství je těžké. Je dost těžké být lidskou bytostí a k tomu být plně zodpovědná za jiný život, a je dost těžké být matkou, a k tomu být vzornou ženou v domácnosti a věrnou milenkou vašeho manžela. Podle výzkumu Vintage Housewife vypadaly každodenní úkoly typické hospodyňky na předměstí ze střední třídy v 50. letech minulého století takto:
Vstát, vzbudit děti. Odhrnout závěsy a otevřít okna. Občerstvit se. Udělat snídani pro děti a manžela. Připravit svačiny. Uklidit po snídani. Zvládnout 10minutovou cvičební rutinu. Osprchovat se, učesat se, stihnout make-up a obléknout se. Pak přijde na řadu úklid. Postupně sbírat věci, které nejsou na svém místě a rozmístit je zpět tam, kam patří. Utřít prach, načechrat polštáře a zalít květiny. Ustlat postele. Pověsit oblečení, které se povaluje všude možně, špinavé oblečení hodit do koše na špinavé prádlo. Vyměnit použité ručníky, doplnit toaletní papír a mýdlo (je-li potřeba) a umýt umyvadlo a vanu.
Vymyslet jídelníček na další den, sepsat potraviny, které je potřeba nakupit. Vyřídit pochůzky, jako je nakupování, dobrovolnictví, chození na poštu, úřady. Po příchodu z venku začít vařit.
Po celodenním kolotoči připravit večeři. Osvěžit se, než se váš manžel vrátí z práce. Pokud jsou denní šaty obyčejné, obléct se do něčeho slavnostnějšího. Uklidit stůl a umýt nádobí. V případě potřeby zabalit manželovi oběd na další den. A pak už si jen užít večer plný relaxace.

Je zvláštní, že péče o děti není nikde v rozvrhu uvedena. Nesvědčí to ovšem o jejím nedostatku, ale je to jedna z těch neviditelných činností, které ženy dělají.
Další neviditelnou činností je vyzařování lásky, radosti a soucitu po celý den a celou noc.

zdroj:Pixabay.com

A pokud nestíháte, vezměte si schválenou pilulku

Amfetamin byl poprvé syntetizován v Německu v roce 1887 rumunským chemikem Lazărem Edeleanu a používán Freudem, který si jeho vysokou účinnost nechal pro sebe. V roce 1933 se amfetamin poprvé dostal na trh v inhalátoru zvaném Benzedrin a používal se k léčbě astmatu. Brzy následovaly benzedrinové tablety, původně schválené pro léčbu mírné deprese.

Amfetamin byl štědře distribuován vojákům druhé světové války. A když se vrátili domů, ženy opustily továrny a také se vrátily domů, aby se postaraly o nově vznikající společnost a její neuvěřitelné nároky. A protože na každý problém existuje řešení, nová společnost vynalezla kouzelnou pilulku, aby udržela své depresivní, vyčerpané a nemotivované ženy v krysím závodě. Stimulanty nejen udržovaly zoufalé hospodyňky veselé, soustředěné a produktivní, ale také potlačovaly hlad a přibližovaly jejich tělesné proporce modelkám z časopisu.

Po mnoho let bylo užívání amfetaminu tolerováno a dokonce podporováno úřady. Vlády několika zemí, včetně zemí Sovětského svazu, experimentovaly s podáváním amfetaminů továrním dělníkům v naději, že je učiní produktivnějšími. Z dlouhodobého hlediska to bylo neúspěšné.

zdroj:Pixabay.com

V 50. a 60. letech 20. století farmaceutický průmysl v USA vyráběl obrovské množství amfetaminů a společnosti naléhaly na lékaře, aby jejich produkty předepisovali depresivním ženám v domácnosti a lidem s nadváhou.

Počínaje 70. lety vedla kritika reklamních praktik farmaceutických společností společně s rozsáhlým předepisováním těchto léků lékaři k přísnému omezení lékařského použití těchto léků a začaly se používat léky jiné.

Dnes lze amfetaminy předepsat jen na několik onemocnění, jedním z nejkontroverznějších je hyperaktivita u malých dětí. Doufejme, že brzy opustíme tuto nebezpečnou praxi.

The post Malý pomocník hospodyněk 20. stol. – aneb tajná zbraň proti přílišnému tlaku appeared first on Top Stories.

Lydii Fairchildové bylo 26 let, byla nezaměstnaná a právě se rozešla s otcem svých dětí, když požádala o státní podporu ve státě Washington – proces, který vyžadoval testy otcovství i mateřství. Celá rodina musela poskytnout vzorky DNA ve formě výtěrů z tváří, aby prokázala své biologické vazby. Když byl k dispozici výsledek mateřského testu, sociální služba zavolala Fairchildové a požádala ji, aby se urychleně dostavila do jejich kanceláře.

Sociální pracovnice a právní zástupce konfrontovali Fairchildovou s důkazy DNA, že její děti s ní nejsou biologicky příbuzné a že se dopouští sociálního podvodu tím, že lže o vazbách ke svým dětem. Lydia byla šokovaná a vyděšená. Zavolala svým rodičům, kteří byli vždy součástí jejího života, a zavolala svému porodníkovi, za pomoci kterého porodila všechny své děti.

Právní bitva proti všem

Stát podal žalobu na Fairchildovou, která byla v té době těhotná se svým třetím dítětem, protože analýza DNA neprokázala žádnou shodu mezi její DNA a DNA jejích dětí, i když mezi dětmi a jejich otcem Jamiem byla jasná shoda. Úřad generálního prokurátora státu Washington převzal případ Fairchild pro podezření z podvodu v oblasti sociálních dávek. Následně obžaloba nařídila rodině podstoupit tři oddělené testy DNA z výtěru z tváří, aby vyloučila laboratorní chyby. Pokaždé ale výsledky ukázaly, že Fairchildová nebyla biologickou matkou svých dvou dětí.

Přestože byla schopna předložit fotografie, na kterých je se svými dětmi, a také prohlášení její rodiny, obžaloba stále věřila, že lže, protože americké soudy v té době uznávaly důkazy DNA jako neomylné. Obvinili ji proto z podvodu, že své děti uvedla jako své vlastní v žádosti o sociální dávky a pohrozili jí testem na detektoru lži.

Soudce doporučil Fairchildové, aby si sehnala právníka, ale všichni odmítli s odůvodněním, že nikdy nevyhrají spor proti důkazům DNA. Těhotná Fairchildová byla z možných následků bezradná, ale nemohla teď ustoupit a o své děti přijít, a tak se u soudu dál zastupovala a přinesla fotky z průběhu svých dvou předchozích těhotenství a snímky, na kterých je s dětmi jako s kojenci.

V tomto okamžiku Fairchildové zbývalo jen několik dní od porodu svého dalšího dítěte, když soud navrhl, aby byly její dvě děti umístěny do oddělených dětských domovů. Fairchildová požádala soud, aby případ odložil do porodu třetího dítěte a aby ihned po porodu bylo testováno jejich DNA. Soudce souhlasil a nařídil, aby byl u porodu přítomen soudní vykonavatel.

Když o dva týdny později přišly výsledky, mezi matkou a jejím dítětem opět nebyla žádná genetická shoda. Přestože se soudní vykonavatel zúčastnil porodu a sledoval, jak lékaři odebírají krev Fairchildové i dítěti, aby provedli testy DNA, soudce si stál za svým prohlášením, že Fairchildová nějakým způsobem o těhotenstvích lhala.

Právník Alan Tindell, kterého tento podivný případ zaujal, však souhlasil, že ji bude zastupovat.

zdroj:Pixabay.com

Případ Karen Keeganové přináší do tohoto případu světlo

Tindell ji nejprve důkladně vyzpovídal, aby se ujistil, že její děti nejsou od sestry nebo bratra. Dokonce se jí zeptal, jestli je neunesla. Poté, co byl přesvědčen jejími neoblomnými odpověďmi, začal zkoumat důkazy proti ní, když narazil na nedávný článek publikovaný v New England Journal of Medicine, „Disputed Maternity Leading to Identification of Tetragametic Chimerism“, který popisoval případ Karen Keeganové, ženy, která potřebovala transplantaci ledviny, ale jejíž DNA se shodovala pouze s jedním z jejích dětí, které byly testovány jako možní dárci ledvin.

Vědci navrhli jako možné vysvětlení chimérismus. Poté, co obdrželi grant od National Institutes of Health na další studium Keeganové a její rodiny, zjistili, že Keegan měla ve svém těle dvě různé sady DNA vzniklé fúzí dvou nezávisle oplodněných vajíček ve velmi raném stádiu vývoje, známého jako chimérismus. Výsledky výzkumu byly zveřejněny ve stejném roce, kdy začalo vyšetřování Fairchildové – 2002.

Tento důkaz byl pro případ Fairchildové zásadní a soud povolil další testování DNA Fairchildové. Soudem určení laboratorní technici začali odebírat vzorky vlasů, tváří, kůže a krve, ale všechny vzorky vykazovaly stejnou linii DNA. Teprve když odebrali vzorek z děložního čípku, našli druhou linii DNA, která se shodovala s linií jejích dětí. Soud případ zamítl a uznal, že se mýlil.

Tento případ byl jednou z prvních veřejných zpráv o chimérismu a byl použit jako příklad v pozdějších diskusích o platnosti a spolehlivosti důkazů DNA v soudních případech ve Spojených státech.

zdroj:Pixabay.com

Co je to lidská chiméra?

Chiméry jsou organismy, které mají ve svém těle dvě různé sady DNA, tj. genetický materiál, který obsahuje pokyny pro vývoj a funkci organismu. Většina organismů má pouze jednu sadu DNA, která je identická a přítomná v každé buňce v těle organismu. Organismus přijímá asi polovinu své DNA ze zárodečných buněk svých rodičů, tj. jejich spermií a vajíček, které přenášejí DNA od rodičů na potomky. V lidské reprodukci se spermie normálně spojí s vajíčkem, což má za následek oplodněné vajíčko, které se může vyvinout v plod.

Někdy však vaječníky, orgány v ženském těle, které produkují vajíčka, uvolňují více než jedno vajíčko najednou, což je fenomén známý jako hyperovulace. V takových případech mohou dvě různé spermie oplodnit dvě různá vajíčka, která se uvolňují během hyperovulace. Výsledkem jsou dvě geneticky odlišná oplozená vajíčka, která se mohou vyvinout v dvojčata.

zdroj:Pixabay.com

V některých případech však mohou tato dvě oplodněná vajíčka splynout v raném stádiu vývoje, což má za následek vznik chiméry dvou geneticky odlišných buněčných linií. Výsledkem je, že chiméra nemá v celém těle buňky s identickou DNA, ale DNA v různých částech jejího těla je odlišná, takže například DNA v její krvi není stejná jako DNA v jejích slinách.

Zdokumentované případy chimérismu u lidí jako Fairchildová a Keeganová jsou vzácné a skutečná míra výskytu není známa. Někteří výzkumníci spekulují, že chimérismus u lidí je stejně běžný jako dvojčata, jejichž výskyt se neustále zvyšuje díky rostoucímu používání technologií asistované reprodukce a léčby plodnosti.

The post Kvůli své vzácné DNA málem přišla o své děti appeared first on Top Stories.

Vědci, historici a psychologové se zabývali tím, jak jsme jako lidé vyvíjeli svou inteligenci v minulosti, kdy moderní vzdělání neexistovalo. Jediný způsob, jak se lidstvo může vyvíjet, je přizpůsobit se novým výzvám a změnám na základě toho, co přináší životní prostředí. Postupem času klasický lov způsobil, že zdroje potravy v některých regionech byly vzácnější, a proto museli lidé najít nové způsoby, jak lovit různá zvířata jako zdroje potravy.

Kreativní přizpůsobivost

Novou konceptuální teorii, která byla kritizována jako trochu bizarní, ale zdá se být spolehlivá, publikoval na začátku roku 2021 Hod Orkibi z Fakulty sociální péče a zdravotnických věd na univerzitě v Haifě v Izraeli. Tato teorie se jmenuje  Creative Adaptability  a snaží se měřit způsob, jakým  se lidé dokázali přizpůsobit v rámci svého inteligenčního koeficientu v dobách krize.

Autor teorie se na nedávnou pandemii dívá hlavně jako na krizi, aby teorii otestoval. A upřímně řečeno, výsledky jsou zajímavé. Někteří historici a vědci se také zabývali touto teorií a spojovali ji s lidstvem obecně a minulými krizemi, kterým lidstvo čelilo, a způsobem, jakým vyvinuli svou inteligenci směrem k přežití v dobách krizí.

Nejde jen o pandemie nebo epidemie, ale o zemětřesení, doby ledové, tornáda a jakékoli přírodní katastrofy, které se v historii odehrály. Vezmeme-li například  způsob, jakým naši předkové žili v jeskyních, aby se vyhnuli chladnému počasí a chránili se před nebezpečím venku, vidíme, že se kreativně přizpůsobovali.

Teorie vnímá především  kreativní adaptabilitu v době krize jako kognitivně-behaviorálně-emocionální schopnost reagovat na stresové situace. Když si mozek uvědomí, že před námi je riziko, pocítíte dvě korelující emoce, stres a strach. V tu chvíli se zapne mechanismus přežití, který nutí mozek hledat nové způsoby, jak takovou krizi překonat, a tak se mozek kreativními způsoby přizpůsobuje situaci.

zdroj:pixabay.com

Inteligence k přežití

Když byli Homosapiens poraženi Neatherdaly kvůli obrovskému rozdílu v síle, stali se kreativními přizpůsobením vojenské taktiky slabostem Neeatherdalů. Neatherdalové byli dobří pouze v boji na blízko, a proto luk a šíp posunuly šance na vítězství směrem k Homosapinům, druhu, který přežil, protože přemýšlel.

Nejde ale jen o kreativitu, ale i o využití okolního prostředí a všech zdrojů, které nabízí. Když zvířata nebo plodiny zahynuly v důsledku různých přírodních katastrof, lidstvo se přizpůsobilo a migrovalo jinam. Toto je důležitý krok ve vývoji intelektu, protože si jako lidé musíme někdy uvědomit porážku, ustoupit a znovu budovat, abychom přežili. Ne vždy zvítězí hrubá síla a věřím, že právě tehdy jsme si my lidstvo uvědomili, že nejsme schopni přímo bojovat s přírodními katastrofami, jsme schopni se pouze přizpůsobit, abychom přežili.

Pokud se podíváme na největší pandemii na světě, kterou byla černá smrt (epidemie moru), platila stejná odpověď jako v tomto současném scénáři. Většina lidí, kteří přežili, byli ti, kteří se jednoduše izolovali od ostatních, dokud se situace neuklidnila. Pochopili, že nemají schopnosti ani lékařské znalosti k boji s takovou nemocí, takže čekali a poté, co znovu vybudovali svou rozpadlou společnost, se připravili na budoucí pandemie.

Jiné druhy se nepřizpůsobily, a proto se nebyly schopné vyvinout – vyhynuly

Když se podíváme na některé z dávnějších katastrof, kdy naši předkové žili s různými humanoidními druhy, vidíme, že některé z nich nepřežily. To je způsobeno mnoha faktory, jak bylo popsáno výše, a jedním z nich jsou přírodní katastrofy a neschopnost některých druhů se přizpůsobit.

Naši předkové přežili díky vývoji a uvědomění si nutného přesunu. Když má sopka vybuchnout, je čas odejít do bezpečné vzdálenosti. Někteří se vyvinuli ještě rychleji a uvědomili si už to, že je špatný nápad žít vedle sopky.  Neatherdalové nebyli tak inteligentní. Mnoho historiků věří, že to je to, co vedlo k jejich vyhynutí.

zdroj:pixabay.com

Celkově vzato, když jsme čelili katastrofě, přizpůsobili jsme se. A to je to, co definuje teorii kreativní adaptability v rámci dávné historie a událostí, které se staly. Pokud se podíváme na jednoho člověka v moderní době obecně, vidíme, že z psychologického hlediska musí čelit výzvám, aby se mohl vyvíjet. Tyto výzvy, stejně jako přírodní katastrofy, přinášejí pocit strachu a stresu a lze je překonat přizpůsobením se novým způsobem práce nebo života.

Přírodní katastrofy se objevují neustále, některé jsou menší a některé větší, ale s každou z nich věříme, že jako lidé se stáváme inteligentnějšími a že posouváme hranice kreativní adaptability.

The post Přírodní katastrofy zvyšují lidskou inteligenci appeared first on Top Stories.

Za každým sériovým vrahem stojí rodina, která jej vychovala. Pro Jeffreyho Dahmera – který v letech 1978 až 1991 zabil 17 mladých mužů a chlapců – byli touto rodinou jeho otec Lionel Dahmer a matka Joyce. Jeffreyho rodičů byl Lionel ten, kdo více mluvil o svém nechvalně známém synovi. Napsal knihu Příběh otce a poskytl několik rozhovorů. Lionel také otevřeně spekuloval o tom, co z Jeffreyho udělalo vraha.

Kdo je tedy Lionel Dahmer? Jaký byl jeho vztah s Jeffreym? A jak reagoval na odhalení, že jeho syn je sériový vrah?

Lionel Dahmer se narodil 29. července 1936 ve West Allis ve státě Wisconsin a většinu svého života prožil v mírumilovné temnotě. Byl povoláním chemik a jak uvádí Women’s Health, později se vrátil do školy, aby získal magisterský titul a Ph.D.

Během své cesty potkal a oženil se s Joyce Flintovou, se kterou měl dva syny, Jeffreyho, narozeného v roce 1960, a Davida, narozeného v roce 1966. Přestože Lionel byl po většinu Jeffreyho dětství nepřítomen, protože si dělal doktorát. Vyvíjel ale značné úsilí, aby se svému prvorozenému synovi věnoval.

Otce a syna nejvíce spojila zvláštní činnost: bělení zvířecích kostí od hlodavců, které našli mrtvé pod svým domem. Pro Lionela to nebylo nic jiného než vědecká zvědavost. Ale pro Jeffreyho Dahmera se zdá, že mrtvá zvířata zanechala trvalý dojem.

Lionel a Joyce skutečně netušili, že Jeffrey má zálibu ve sbírání mtrvol. Jak později řekli Larrymu Kingovi během rozhovoru pro CNN, Jeffrey jim nikdy neřekl, že své dny trávil hledáním mrtvých zvířat, když mu bylo mezi 12 a 14 lety. Měli ho tichého malého chlapce.

„Jediná zvláštnost, kterou jsem viděl, byla plachost a neochota zapojit se do sociálních interakcí, a tak.“ vysvětlil Lionel Dahmer během rozhovoru s Oprah Winfrey v roce 1994 .

Jeffrey Dahmer, zdroj:wikipedie.org

Lionel a Joyce měli své vlastní problémy, které museli řešit. Jejich vztah se během Jeffreyho dětství nevyvíjel dobře, což vedlo v roce 1978 k rozvodu tak hořkému, že jeden druhého obvinil z „extrémní krutosti a hrubého zanedbávání povinností“. Podle sousedů byla do domu často volána policie.
Měsíc před jejich rozvodem zabil Jeffrey Dahmer svou první oběť, Stevena Hickse, v domě své rodiny v Bath Township, Ohio.

Vražedné řádění a zatčení Jeffreyho Dahmera.

Během následujících 13 let Jeffrey Dahmer zabil dalších 16 lidí. Všechny jeho oběti byli mladí lidé ve věku 14 až 33 let, většina gayů, a nebo menšin. Jeffrey je často potkával v barech nebo nočních klubech a pak je lákal do svého bytu se slibem, že jim zaplatí za nahé fotky.

Jeffrey Dahmer své oběti nejen vraždil. Měl také sex s jejich mrtvolami, některé pak rozřezal a jiné kanibalizoval. V několika případech Jeffrey také experimentoval s naléváním kyseliny chlorovodíkové do děr, které jim vyvrtal do hlavy. Doufal, že se jim to znemožní bránit se.

Ačkoli Lionel Dahmer neměl ponětí, co jeho syn dělá, cítil, že s Jeffreym je něco hluboce v nepořádku. Poté, co byl Jeffrey v roce 1989 zatčen za sexuální napadení druhého stupně, Lionel v napsal soudci a prosil ho, aby zasáhl. „Upřímně doufám, že byste mohl nějakým způsobem zasáhnout, abyste pomohli mému synovi, kterého velmi miluji a pro kterého chci lepší život. Cítím však, že to může být naše poslední šance něco trvale změnit a že klíčem můžete být vy.“
“ Zažil jsem extrémně frustrující období, kdy jsem se snažil naléhat na zahájení nějakého typu léčby mého syna,“ vysvětlil Lionel Dahmer.

„Poslední šance“ byla ale promarněna. Jeffrey pokračoval v zabíjení. V roce 1991 jeho vražedné řádění skončilo, když se potenciální oběti Tracy Edwardsové podařilo uprchnout a informovat policii.

Jak Lionel Dahmer nadále podporoval svého syna?

Lionel Dahmer slyšel o zločinech svého syna poprvé po Jeffreyho zatčení. Jak napsal v Příběhu otce, Lionel byl po této zprávě v šoku a nechtěl tomu uvěřit. „Nebylo mi řečeno, co bylo řečeno ostatním matkám a otcům, že jejich synové byli mrtví rukou vraha,“ vyprávěl později Lionel ve své knize. „Místo toho mi bylo řečeno, že můj syn byl ten, kdo zavraždil jejich syny.“

Ale rozhodl se stát po boku svého syna.

„Od jeho zatčení jsme se velmi sblížili,“ řekl Lionel Dahmer Oprah Winfrey v roce 1994. „Svého syna stále miluji. Vždycky za ním budu stát – vždycky jsem to dělal.”

Jeffrey Dahmer | zdroj: Profimedia

Stál po boku svého syna během soudního procesu, v průběhu kterého byl Jeffrey odsouzen k 15 doživotním trestům, a nadále Jeffreyho navštěvoval, i když byl za mřížemi. Mezitím se Lionel Dahmer snažil přijít na to, co se v Jeffreyho dětství tak pokazilo, že to z něj udělalo vraha.

Lionel Dahmer zápasí s vědomím, že vychoval zabijáka.

Po Jeffreyho odsouzení se Lionel Dahmer pokusil aplikovat vědeckou metodu na život a zločiny svého syna. „Zvažoval jsem všechny možné věci,“ řekl Oprah Winfreyové. „Bylo to genetické? Byly to možná léky, které byly matkou užívány v době prvního trimestru? Byl to důsledek, nyní populárního tématu, mediálního násilí?

Přemýšlel nad řadou různých možností. Jeffrey měl ve 4 letech bolestivou operaci kýly, která zřejmě změnila jeho osobnost. Joyce Dahmer měla těžké těhotenství a během těhotenství s Jeffreym jí byly předepsány různé léky. A sám Lionel byl nepřítomným a citově vzdáleným otcem – mohlo to mít vliv?

Nebo to možná bylo něco genetického, tikající časovaná bomba hluboko v Jeffreyho DNA, kterou on nebo jeho žena nevědomky předali svým dětem.

Lionel Dahmer, zdroj: today.com

Kde je dnes Lionel Dahmer?

Navzdory nezodpovězeným otázkám Lionel Dahmer svého syna nadále podporoval. Women’s Health uvádí, že Lionel volal Jeffreymu každý týden a navštěvoval ho jednou za měsíc. A když Jeffreyho v roce 1994 zabil spoluvězeň, Lionel nad jeho smrtí hluboce truchlil. „Když jsem zjistil, že Jeff byl zavražděn, bylo to prostě zničující,“ řekl podle TODAY . „Velmi vážně mě to zasáhlo.“

Od té doby se Lionel Dahmer z velké části držel stranou pozornosti. Kromě toho, že se Lionel bojoval se svou bývalou manželkou o Jeffreyho ostatky, které chtěl nechat zpopelnit a ona je chtěla nechat výzkumu (vyhrál Lionel), se Lionel držel pro sebe.

Lionel Dahmer prý stále žije a žije v Ohiu. Zda někdy rozluštil záhadu života svého syna, není známo, ale jedna věc je jistá – otec Jeffreyho Dahmera se nikdy nezřekl jeho ani jeho nechvalně známého jména.

The post Milující otec, který netušil, že vychovává sériového vraha appeared first on Top Stories.

Kocovina může stát víc než jen vaši peněženku.

Každý z nás už se ani někdy probudil s takovou kocovinou, kdy jsme si ani nepamatovali, kdy a jak jsme se dostali domů. Nejen, že taková kocovina poznamená vaši peněženku, ale už jste někdy kvůli kocovině omlouvali z práce? Nejste sami. A pokud do práce jdete s kocovinou, odráží se od toho vaše pracovní výkony. To pak stojí peníze vašeho zaměstnavatele. Může to také zvýšit riziko nehody, protože vaše reflexy mohou být zpomalené a váš úsudek může být ne příliš dobrý. Mnoho lidí již kvůli nočnímu barovému dýchánku přišlo o práci.

Karbonizace zhoršuje kocovinu.

Pokud milujete bublinkové nápoje, je pravděpodobné, že zažíváte horší kocoviny než ti, co bublinky vynechávají. Díky sycení oxidem uhličitým se alkohol rychleji vstřebává do krevního oběhu, což zvyšuje obsah alkoholu v krvi. Vaše tělo se tak musí více snažit, aby alkohol odbouralo, což může mít za následek mnohem horší kocovinu, než jste očekávali. Pokud vás následující den čekají důležité povinnosti a přece jen máte potřebu se večer předtím napít něčeho dobrého, vynechte raději bublinky.

Kouření škodí zdraví. A nahrává kocovině.

Pokud jste po proflámované noci našli prázdnou krabičku cigaret, pravděpodobně máte vražednou kocovinu. Cigarety produkují do těla chemickou látku zvanou acetaldehyd, která může za vaši horší kocovinu. Takže, když kouříte a pijete, dáváte tělu zabrat hned dvojnásobně. Kouření může také způsobit, že budete pít více, aby vám cigareta více chutnala.

zdroj: pixabay.com

Tmavé likéry způsobují špatnou kocovinu.

Slyšeli jste někdy, že pití červeného vína způsobuje bolehlav? No, za touto teorií je věda. Tmavší alkohol, jako je červené víno, whisky a rum, mají vyšší množství kongenerů, které jsou zodpovědné za příznaky kocoviny. Kongenery jsou vedlejší produkty fermentačního procesu, ke kterému dochází při výrobě alkoholu. Takže, pokud je u vás příšerná kocovina klasikou, vyměňte bourbon za vodku.

Kocovinu ovlivňuje genetika.

Závažnost kocoviny závisí na tom, jak vaše tělo metabolizuje alkohol a v tom hrají roli vaše geny. Existují geny, které jsou zodpovědné za odbourávání alkoholu a váš přítel, který nikdy nemá kocovinu, je pravděpodobně má v lepší kondici. Mnoho Asiatů například neprodukuje dostatek potřebného enzymu, což může mít za následek horší kocovinu.

Můžete pociťovat abstinenční příznaky.

Špatné příznaky kocoviny mohou být také příznaky z vysazení alkoholu. Tyto příznaky mohou zahrnovat třes, pocení, citlivost na světlo atd. Někteří naznačují, že kocovina je mírný typ abstinence alkoholu. Vaše tělo tvrdě pracuje na tom, aby toxiny dostalo ven a vrátilo vás do vašeho přirozeného stavu. Je také důležité si uvědomit, že pokud se u vás tyto příznaky objeví, neměli byste pokračovat v pití. Metoda vyprošťováků je dočasná bandáž, která může později vše zhoršit!

Ženy mohou mít horší kocovinu.

Pokud jde o kocovinu, ženy to mohou mít horší než muži. Je to způsobeno obsahem vody v našem těle. Všichni jsme slyšeli, že lidské tělo tvoří kolem 80 % voda, ale u mužů a žen je to rozdíl. Ženy mají obvykle méně vody v těle a více tuku. Ženy také mívají nižší hmotnost než muži, takže se snáze intoxikují. Dámy, nepřehánějte to a nesnažte se s muži držet tempo.

Pomoci mohou doplňky.

Může být možné zmírnit příznaky kocoviny pomocí doplňků. Je ale důležité mít na paměti, že existuje omezený výzkum na toto téma, ale některé studie ukázaly, že určité doplňky mohou pomoci.

Opuncie

Opuncie je kaktus, který pochází z Latinské Ameriky. Má vysoký obsah antioxidantů, vlákniny a karotenoidů. Výzkumy ukazují, že její vlastnosti mohou pomoci při kocovině.

Ženšen 

Výzkum také ukázal, že ženšen může pomoci zmírnit příznaky kocoviny. Aktivní složka ženšenu, ginsenosidy, má protizánětlivé vlastnosti, které mohou pomoci i při kocovině. Studie ukázala, že užívání červeného ženšenu může pomoci metabolismu s odbouráním alkoholu a zmírnit příznaky kocoviny. Na trhu je spousta pilulek na kocovinu, které obsahují obě tyto složky a ještě mnohem víc.

Kocovina a zánět jdou ruku v ruce.

Něco, na co mnoho lidí nemyslí, když dojde na kocovinu, je zánět. Alkohol uvolňuje cytokiny, což jsou zánětlivé molekuly, které mohou způsobit zkázu v játrech. Cytokiny jsou zodpovědné za to, že se vám při kocovině dělá špatně. Při konzumaci velkého množství alkoholu můžete zaznamenat zánět.

Bolí vás hlava, protože váš mozek má žízeň.

Není žádnou novinkou, že kocovina způsobuje dehydrataci. Co může být novinkou je, že pití alkoholu dehydratuje váš mozek. Alkohol může potlačit hormon, který pomáhá vašemu tělu zadržovat vodu. Bez něj ztrácíte více vody, většinou z mozku. To je důvod, proč se obvykle probouzíte s bolestivou bolestí hlavy po jedné noci, která měla příliš mnoho.

Zamyšlení na konec

Pointa je, že kocovina není legrace. Když se nad tím trochu zamyslíte a budete se řídit některými pravidly, může vám být příště o trochu lépe. Bavte se a pijte zodpovědně a nejlépe vůbec!

The post Kocovina a fakta appeared first on Top Stories.

Historie pásů cudnosti

Během středověku se pásy cudnosti staly běžnějšími a používaly je vyšší třídy k omezení sexuální aktivity svých manželek a dcer. Pásy cudnosti se někdy používaly k tomu, aby ženy neměly mimomanželské poměry nebo nebyly znásilněny.

Pásy cudnosti používali  také Evropané a Američané v 18. a 19. století k omezení sexuálního chování žen, které byly považovány za duševně nemocné či jinak postižené. Předpokládalo se, že tyto ženy nejsou schopny ovládat své vlastní sexuální choutky a musí tak být chráněny před sebou samými.

zdroj: pixabay.com

Pásy cudnosti nosily podle všeobecného přesvědčení nejprve mladé dívky, aby se udržely „čisté“. Pásy si představujeme je jako kovové spodní prádlo s visacími zámky, které ženy používaly, aby se udržely v bezpečí až do svatby.

Další zmínky o pásu se datují k 11. a 13. století, kdy rytíři a křižáci nutili své manželky a dcery nosit pásy cudnosti, aby si zachovali důstojnost, zatímco byli ve válce.
Pás byl považován za symbol ochrany a také za tvrdý nástroj pro vynucení věrnosti. Předpokládalo se, že pás znesnadní vdaným ženám hledání jiných sexuálních partnerů a učiní je méně zranitelnými. Všeobecně mělo jeho nošení zamezit případným znásilněním.

Podle některých zdrojů byly pásy cudnosti v Evropě moderní po celé 16. a 17. století, kde se většinou nosily spíše pro ozdobu než pro výše zmíněné důvody. Při nošení umožňoval uživatelkám močit, vylučovat a dokonce i menstruovat, aniž by ho musely sundávat.

Dle knihy Bellifortis, z roku 1405, k použití pásu cudnosti skutečně došlo. Kniha obsahuje návrhy pásů cudnosti, ale také válečná zařízení a mučící předměty. Kromě Bellifortis existují další odkazy spekulující o používání pásů cudnosti, většinou teologické.

Mýtus nebo pravda?

V průběhu let bylo doloženo několik argumentů, které zpochybnily či přímo  vyvrátily existenci pásů cudnosti. Dostupné informace jsou matoucí a stále není jasné, zda byly pásy použity k udržení cudnosti, zabránění nevěře nebo k jinému účelu.

Některé zdroje tvrdí, že použití pásu cudnosti byl imaginární, vymyšlený příběh, který přežil až do období renesance a raného novověku.

V Atlas Obscura Sarah Laskow zdůrazňuje, že pásy cudnosti neexistovaly, protože neexistují žádná vyobrazení ani jiné důkazy o jejich skutečném použití v minulosti – kromě několika fyzických exemplářů. Většina vyobrazení jsou omezené literární prezentace s převážně satirickým odkazem zobrazujících muže, kteří si dávají opasky na své ženy.

zdroj: pixabay.com

Mnoho děl zobrazujících použití pásů je kreslených a vtipných. Na některých vyobrazeních drží manželky duplikáty klíčů od pásu cudnosti, zatímco jejich milenci v tichosti čekají, až jejich manželé půjdou do války.

Jiní historici a akademici se domnívají, že pás cudnosti ve středověku neexistoval, ale byl produktem společenské nespravedlnosti vůči ženám v 18.–19. století.

Existuje velká pravděpodobnost, že mnoho analogií mezi původem pásu cudnosti a jeho současným vnímáním vedlo ke konstrukci různých mýtů, které se nikdy nestaly.

Mezi několika dírami v historii pásu cudnosti je zvláštní pozornost věnována skutečnosti, že je iracionální a nemožné, aby byl pás navržený tak, aby zakazoval vaginální a anální průnik, přesto umožňoval močení a vylučování.

The post Pás cudnosti – pravda nebo mýtus? appeared first on Top Stories.

Barvy krve

Mnoho lidí předpokládá, že všechna krev je červená, ale ve skutečnosti existuje mnoho různých barev, Co způsobuje neobvyklé odstíny? Barva krve závisí na řadě faktorů, jako je množství kyslíku přítomného v krevním řečišti a také typ hemoglobinu použitého k jeho transportu. Například oxyhemoglobin (červená) je to, co krvi dodává klasický červený odstín, zatímco kyanomethemoglobin (modrá) a methemoglobin (hnědá) jsou zodpovědné za jiné odstíny. Navíc hraje důležitou roli při určování barvy krve také  hladina pH v těle.

Další faktory, jako je strava a vystavení organismu toxinům, mohou také ovlivnit barvu krve. V některých případech může mít na barvu vliv také věk. Věk totiž určuje, kolik kyslíku je přítomno v krevním řečišti, což vede ke změnám barvy v průběhu času. Existují organismy, jejichž barvy krve jsou velmi neobvyklé a vymykají se – od plazů a obojživelníků až po bezobratlé a hmyz.

zdroj:pixabay.com

Jak rozlišujeme různé barvy krve?

Rozlišení krevních barev může být komplikovaný proces. Zahrnuje pochopení toho, jak přítomnost nebo nepřítomnost určitých enzymů, proteinů a dalších molekul může barvu ovlivnit.

Pro lidskou populaci existují dva hlavní typy krevních barev:
s hemoglobinem a bez hemoglobinu. Hemoglobin je sloučenina přenášející kyslík nacházející se v červených krvinkách a je zodpovědná za jejich charakteristickou červenou barvu. Bez hemoglobinu má pak krev řadu různých barev – od fialové po modrou, žlutou a zelenou.

Kromě toho, že jsou barvy lidské krve rozlišovány podle přítomnosti nebo nepřítomnosti sloučenin přenášejících kyslík v krvi, mohou být také rozlišovány podle jejich optických vlastností, jako je odstín, jas a intenzita barvy. Například odstín pleti člověka může ovlivnit odstín jeho krev; někdo s tmavou kůží může mít tmavší žíly kvůli vyšším hladinám melaninu.

Pokud jde o zvířata, barva jejich krve je založena především na přítomnosti nebo nepřítomnosti sloučenin přenášejících kyslík v těle. Různé živočišné  druhy budou obsahovat různá množství a typy těchto sloučenin v závislosti na tom, kde žijí – například někteří mořští živočichové, jako jsou medúzy, nepotřebují tolik hemoglobinu, protože absorbují kyslík z vody kolem nich. Strava však také hraje roli při určování barvy krve zvířete – druhy, které se živí rostlinami, mohou místo červené produkovat nažloutlé nebo nazelenalé tekutiny.

Rozlišování různých typů barev krve vyžaduje pochopení složitých biologických procesů a faktorů prostředí, které určují, co vidíme.

Jaké barvy jsou nejčastější a jaké vzácnější?

Krev, která proudí našimi žilami, má typicky hluboký, bohatý červený odstín. I když je to nejběžnější barva krve pro lidi a savce, není to jediná barva. Jsou zvířata jejichž krev má daleko k tradiční červené. Od fialové po modrou a dokonce i žlutou a zelenou.

Co tedy určuje barvu krve organismu? Obecně řečeno, přítomnost nebo nepřítomnost určitých enzymů, proteinů a dalších molekul může hrát roli v odstínu krve. K jeho jedinečnému zbarvení může přispět i hladina pH organismu. Strava a faktory prostředí, jako je znečištění, mohou být také faktory při určování konkrétního odstínu červené.

U lidí je hemoglobin zodpovědný za klasický červený odstín – hemoglobin váže molekuly kyslíku, které jim propůjčují jejich výrazné zbarvení. U některých zvířat jsou však proteiny obsahující měď zodpovědné za to, že jejich krvi dává zvláštní barvu – často modrou nebo zelenou. Tyto molekuly mědi vážou kyslík stejně jako hemoglobin, ale díky svému chemickému složení jim propůjčují zcela jiný odstín.

O plazech, jako jsou ještěrky, hadi, želvy a aligátoři, je známo, že mají modrou nebo zelenou krev  a to kvůli jejich vysoké míře bílkovin obsahujících měď v krevním řečišti. Obojživelníci jako žáby také obsahují tyto speciální proteiny, které jim dávají řadu zajímavých odstínů od žluté po oranžovou v závislosti na druhu a podmínkách prostředí. Dokonce i bezobratlí, jako jsou měkkýši, byli nalezeni s modře nebo fialově zbarvenou krví díky podobnému molekulárnímu složení!

Hmyz může mít také zajímavou barvu krve – mnoho druhů má tmavě modrou nebo fialovou barvu, zatímco jiné mohou vykazovat odstíny růžové nebo hnědé v závislosti na stravě nebo podmínkách prostředí, ve kterých se nacházejí! Je opravdu úžasné, jak velká rozmanitost existuje mezi tvory, pokud jde o něco tak zásadního, jako je barva jejich vlastní krve!

Bez ohledu na to, jaký je váš oblíbený odstín – ať už je to klasická lidská červená nebo něco exotičtějšího, jako je modrá nebo zelená – jedna věc je jasná: Všechny tyto barvy jsou fascinující! Když se na tyto různé odstíny podíváme blíže, získáme větší přehled o tom, proč tyto organismy vypadají tak, jak vypadají, a pomůže nám to ještě více ocenit neuvěřitelnou biodiverzitu naší planety!

zdroj:pixabay.com

Co způsobuje neobvyklé zbarvení krve?

Příčiny neobvyklého zbarvení krve nejsou vždy jednoznačné a mohou být kombinací genetických a environmentálních faktorů, ale také nemocí. Mutace v genech odpovědných za produkci pigmentu mohou mít za následek různé odstíny červené nebo dokonce modré či zelené v závislosti na typu mutace. Strava je také klíčovým faktorem při udávání barvy krve organismu; zvířata, která jedí určité rostliny nebo hmyz, mohou mít žlutozelenou nebo dokonce fialovou barvu krve.

Toxiny přítomné v životním prostředí mohou také vést ke změnám barvy krve organismu. Například je známo, že některé druhy ryb, které žijí ve znečištěné vodě, mají jasně zbarvenou krev kvůli toxinům, jako jsou těžké kovy, které se v jejich tělech časem nahromadily. Navíc některá onemocnění, jako je srpkovitá anémie a talasémie, mohou vést k tomu, že jedinec bude mít tmavší nebo světlejší barvu krve než obvykle.

V některých případech je příčina neobvyklé barvy krve neznámá. Může to být proto, že se zvíře v průběhu času přizpůsobilo svému prostředí a vyvinulo se u něj jedinečný rys – jako je zeleno-modrá barva krve – nebo to může být jednoduše genetická mutace bez jiné příčiny. Ať tak či onak, tyto záhadné případy je vždy zajímavé pozorovat a studovat.

Příčiny neobvyklé barvy krve jsou fascinující a rozmanité – od genetických mutací po stravu a faktory životního prostředí – a ukazují nám, jak rozmanitý život na Zemi skutečně je!

zdroj:pixabay.com

Organismy s netradičními barvami krve jsou úžasným příkladem toho, jak evoluce funguje. U plazů, obojživelníků a některých bezobratlých se vyvinul hemocyanin, typ hemoglobinu, který místo železa obsahuje měď, což má za následek modrozelenou krev. Žížaly se vyvinuly tak, že obsahují v krvi zelenožlutý pigment, zatímco skarabeus má díky biliverdinu žlutozelený odstín.

Chobotnice a krabi mají modrou krev, ale jejich barva je odvozena od různých proteinů. Hemocyanin chobotnic je účinnější než hemoglobin při přenášení kyslíku po celém těle a umožňuje jim přežít v chladných hlubokých vodách s nízkou koncentrací kyslíku. Na druhé straně hemokyanin krabů vrápenců obsahuje atomy mědi i zinku, což mu dává modrý odstín.

Odlišné odstíny krve těchto organismů nám pomohou pochopit to, jak se v průběhu času přizpůsobily svému prostředí, a také nám mohou nabídnout pohled na to, jak se těla jiných druhů liší od našeho vlastního, pokud jde o transport kyslíku v těle. Tyto znalosti zase mohou pomoci rozšířit naše chápání naší vlastní fyziologie a fyziologie jiných organismů obývajících planetu.

The post Neuvěřitelné barvy krve, o kterých jste neměli tušení appeared first on Top Stories.

Pravěký člověk jedl jakousi kaši ze směsi vody a obilí. Od tohoto zbýval k vytvoření chleba jediný krok – pečení. Tak pravděpodobně vznikl první chléb – z pokusu, náhody. Od prvního pečeného chleba vede k dnešnímu sofistikovanému chlebu dlouhá cesta.

Vývoj chleba měl tři důležité fáze.

1. Kvašení

Tento proces způsobuje, že chléb kyne a stává se pak nadýchaným. Starověký chléb nebyl kváskový a byl plochý jako orientální pita, indický naan nebo středoamerická tortilla.

První kváskový chléb byl pravděpodobně nehoda. Člověk zjistil, že proces kvašení mění strukturu těsta a výsledkem je provzdušněný a lehký chléb. Komerční výroba kvasnic pak pochází ze starověkého Egypta z doby kolem roku 300 př. n. l.

2. Rafinovaná mouka

V pravěku byla pšenice tlouknuta kamenem. Vynalézavější proces získání mouky vymysleli obyvatelé Mezopotámie kolem roku 800 př. n. l. Vznikly primitivní mlýny, které byly základem pro dnešní způsob výroby mouky. Tato mouka byla bělejší, jemnější a dokonce se stala symbolem vyššího postavení. Ten, kdo měl bělejší a jemnější mouku, měl ušlechtilejší chléb.

zdroj: pixabay.com

3. Mechanické krájení

Před stovkou let se chléb, bagety či ciabatta prodávali po velkých celých kusech, aby si je lidé doma krájeli sami. V roce 1917 ale vytvořil klenotník Otto Rohwedder první mechanický kráječ na chleba. Zpočátku ale nebyly firmy přesvědčené, že by hospodyňky měly zájem o nákup již nakrájeného chleba. A tak našel tento vynález své místo v pekařství až v roce 1928. Nápad na prodej krájeného chleba se nakonec ukázal jako skvělý. Za další dva roky se prodalo krájeného chleba 90% z celkového počtu prodaného chleba.

zdroj: pixabay.com

Tento vývoj vedl k dnešní představě moderní společnosti o ideálním chlebu – bílá barva, křupavá kůrka, nadýchaný vnitřek a nakrájený na stejné plátky.

V posledních letech bylo ale prokázáno, že bílý chléb není příliš zdravý (kvůli nadměrné rafinaci zrna), a rozšířila se konzumace chleba celozrnného. Hlavně v západních zemích.

Dnes se tedy situace obrátila. Dříve byl bílý chléb symbol bohatých a chudí jedli černý chléb. Dnes dává vyšší a střední třída přednost chlebu tmavému, celozrnnému.

The post Jak se vyvíjela výroba jedné z nejstarších potravin? appeared first on Top Stories.

Hyperthymesie

Tento stav v podstatě nemá negativní vlivy. Má pouze jeden na první pohled pozitivní. Umožňuje postiženému zapamatovat si každý den svého života, a to s přesnými detaily.

Pro jedince, kteří nemají příliš šťastný život, to ale může být spíš prokletí. Na zemi je touto nemocí postiženo pouze 61 lidí. Studie ukazují, že si tito lidé mohou pamatovat celé stránky knih, které četli před lety. Dalo by se mluvit o fotografické, možná dokonce videografické paměti.

zdroj: pixabay.com

Vrozená analgezie

Lidé narozeni s tímto vzácným onemocněním necítí žádnou bolest. To, co se na první pohled zdá býti výhodou se ale na druhý pohled jeví nejen jako nevýhoda, ale dokonce velký problém. Cítit bolest je přirozenost, která má signalizovat, že něco v těle není v pořádku. Pokud nejsme schopni bolest cítit, znamená to, že nejsme schopni registrovat varovné signály našeho těla, které mohou poukazovat na rané příznaky selhávajících orgánů nebo růst nádorů.

Bolest nás také včas upozorní, že se přepínáme a že jsou hranice, které bychom neměli překračovat, protože bychom si mohli trvale ublížit. Lidé s tímto postižením musí často podstupovat preventivní lékařské prohlídky, aby se ujistili, že jsou v pořádku.

Savantův syndrom

Tento vzácný stav převládá u pacientů s autismem a Aspergerovým syndromem. Tito lidé jsou extrémně talentovaní v mnoha směrech. jejich silná stránka může být matematika nebo umění. Mají schopnost rychle vypočítat složité příklady nebo odhadnout přesný den v týdnu z náhodného data.

Např. Stephen Wiltshire, který se s tímto postižením narodil, dokázal nakreslit mapu Londýna po pouhém jednom letu nad městem.

Přestože mají tito lidé neuvěřitelné schopnosti v několika málo směrech, v běžném životě to nemají jednoduché, protože většina z nich není schopna správně mluvit nebo se pohybovat.

Hypotyreóza

Štítná žláza postiženého člověka neprodukuje dostatečné množství hormonů, které pomáhají regulovat teplotu a metabolismus. Tělesné procesy pak mají tendence se zpomalit až do bodu, kdy se úplně zastaví, aniž by změnu teploty pociťovaly. Tento stav může nemocnému pomoci odolat extrémně nízkým teplotám.

Příkladem je Wim Hof, který dokázal vydržet 2 hodiny ponořený v zamrzlém jezeře a v krátkých kalhotách a tričku vylezl na Mont Blanc při -30 stupních Celsia.

Stejně jako předchozí onemocnění může i hypotyreóza vedoucí k hypotermii představovat velký problém. V určitých případech může tělo zabít, aniž bychom vlastně věděli proč.

zdroj: pixabay.com

Urbach-Wiethe syndrom

Tato nemoc způsobuje, že člověk, který jí trpí, nemá absolutně žádný strach. Za žádných okolností není mysl postiženého schopna strach vyvolat.
Zaznamenáno je asi 300 případů lidí trpící touto nemocí. Ve Spojených státech bylo mnoho takto postižených lidí testováno. Různými metodami se experti snažili v lidech vyvolat pocit strachu. Jednalo se například o pokládání hadů a pavouků, promítání hororových filmů, únosy do strašidelných domů nebo na jiná děsivá místa. Nic nezafungovalo. Někteří z těchto lidí dokonce uvádějí, že ve svém životě zažili opravdu hrozné události (např. noční napadení nožem), které by zdravého člověka psychicky poznamenali, ale ani v tuto chvíli nepocítili žádný druh strachu.

Ačkoli se tato nemoc opět jeví jako nesporná výhoda, není tomu tak. Když mysl není schopna produkovat strach, tělo nemůže přejít do nouzového režimu nebo režimu přežití a to může být nemocnému člověku osudným.

Všechny tyto nemoci a s nimi spojené stavy nám ukazují, že je ještě spousta věcí, které o lidském těle nevíme a kterým nerozumíme.

The post 5 nemocí, které sebou přináší neuvěřitelné schopnosti appeared first on Top Stories.

Zdroj obrázku: pixabay.com

Příběh Noaha Walla
Noah Wall se narodil v říjnu 2008 se vzácným onemocněním zvaným kolpocefalie, což je vrozená abnormalita charakterizovaná nedostatečným vývojem mozkové kůry. Tento velmi neobvyklý stav postihuje přibližně 1 ze 7 500 novorozenců a může způsobit vážné tělesné a duševní postižení. Když se Noe narodil, jeho rodičům bylo řečeno, že nikdy nebude chodit, mluvit a nebude se o sebe schopen sám postarat.
Navzdory diagnóze se Noahovi rodiče nikdy nevzdali naděje a dělali vše pro to, aby mohl jejich syn žít ten nejlepší možný život. Od chvíle, kdy se Noah narodil, mu rodina poskytovala podporu, povzbuzení a zázemí. Tvrdě pracovali, aby zajistili nejlepší lékařskou péči a nepřestávají hledat nové způsoby, jak mu pomoci dosáhnout kvalitního života.
Svým odhodláním Noah ve svých 12 letech ohromil každého, kdo se s ním setkal. Chodí, mluví a navštěvuje školu – něco, co dle původní prognózy lékařů nemělo být vůbec možné.

Příčiny kolpocefalie
Kolpocefalie je vzácná vrozená abnormalita způsobená malformací corpus callosum. Zatímco přesná příčina této malformace není známa, výzkum naznačuje, že může souviset s genetickými nebo environmentálními faktory. V některých případech může být tento stav způsoben infekcí během těhotenství nebo cukrovkou matky a předčasným porodem. Vzácně může být kolpocefalie způsobena traumatem mozku nebo nádorovým onemocněním.

Bez ohledu na příčinu představuje Colpocephaly mnoho problémů pro rodiny a jejich blízké. Nedostatečný vývoj v mozkové kůře může vést k fyzickým poruchám, např. zpoždění motoriky, mentální postižení a zrakové deficity. Důsledkem toho lidé s kolpocefalií často vyžadují celoživotní zdravotní péči a neustálou podporu od svých rodin.

Zdroj obrázku: pixabay.com

Noemova operace a následný vývoj
Noemova operace byla složitá, vyžadovala zručnost a odbornost lékařského týmu. Operace měla pomoci Noemovu mozku se správně vyvíjet a snížit poškození. Zahrnovala vytvoření otvoru v Noahově lebce, spojení dvou částí mozku, které předtím nebyly propojeny, a následné uzavření lebky. Operace byla úspěšná a od té doby Noah udělal pozoruhodné pokroky. Nyní může sám chodit, mluvit a také se o sebe každodenně starat.

Noahova rodina založila nadaci, která má zvýšit povědomí o kolpocefalii a poskytnout podporu rodinám postižených touto poruchou. Nadace spolupracuje se zdravotníky na rozšiřování znalostí o kolpocefalii a také na poskytování finanční pomoci rodinám, které potřebují pomoc s náklady souvisejícími s péčí o děti s tímto onemocněním. Umožňují tak dalším dětem přístup k lékařské péči, která jim může změnit život k lepšímu.

Prognóza kolpocefalie
Včasná diagnostika a léčba je nezbytná pro dosažení nejlepších možných výsledů. V závislosti na závažnosti a rozsahu poškození mozku se prognóza dítěte může značně lišit. Obecně platí, že pacienti s mírnými formami kolpocefalie mají dobrou prognózu, přičemž mnoho z nich dosáhlo vývojových milníků. V závažnějších případech však může dojít k významnému zpoždění ve vývoji a dalším zdravotním problémům, jako jsou záchvaty, zhoršení zraku a ztráta sluchu.

Při včasné léčbě v raném dětství jsou vyhlídky o mnoho lepší. Intervenční terapie, jako je fyzikální terapie, logopedie a pracovní terapie, mohou pomoci dosáhnout milníků, které by jinak nebyly dosažitelné. Včasná diagnóza umožňuje rodičům najít pomoc odborníků, kteří se specializují na péči o děti s neurologickými onemocněními.

Ačkoli zatím neexistují žádné léky nebo léčba, které by byly prokazatelně účinné pro všechny případy kolpocefalie, existuje několik způsobů, jak mohou rodiče pomoci svým dětem dosáhnout jejich plného potenciálu:
-Zajištění láskyplného prostředí: Domácí prostředí dítěte má důležitý vliv na jeho vývoj. Poskytování bezpečného a bezpečného domácího prostředí, kde se vaše dítě cítí podporováno, je zásadní pro to, aby mohlo dosáhnout rozvojových cílů.
-Podpora nezávislosti: Je nutné poskytnout dítěti příležitosti k rozvoji dovedností, které mu umožní, aby se časem stalo více samostatným. To může zahrnovat činnosti jako je vaření nebo úklid. Takové činnosti učí základním dovednostem sebeobsluhy a zároveň poskytují pozitivní motivaci, když jsou úspěšně dokončené.
-Vyhledat specialisty: Oslovení odborníků, kteří se specializují na léčbu pacientů s neurologickými poruchami, je způsob, jak můžete svému dítěti pomoci dosáhnout jeho plného potenciálu.

Organizace, které podporují děti s kolpocefalii
Existuje mnoho organizací, které poskytují pomoc. Např. Colpocephaly Foundation byla založena v roce 2003 jako první organizace svého druhu a od té doby poskytuje emocionální i finanční podporu rodinám postižených Colpocephaly. Další takovou organizací je charitativní nadace Joshua Wall Foundation. Miracle Brain Foundation je pak organizace, která poskytuje informace, zdroje a podporu lidem postiženým kolpocefalií.
National Organization for Rare Disorders (NORD) je organizace na podporu pacientů, která se věnuje zvyšování povědomí o vzácných onemocněních včetně kolpocefalie. NORD úzce spolupracuje s vládními agenturami, poskytovateli zdravotní péče a výzkumnými pracovníky. Vytvářejí také programy, které pomáhají jednotlivcům postiženým vzácnými onemocněními najít podpůrné skupiny, klinické studie a další zdroje, které mohou potřebovat.
A nakonec Friends of Noah Wall – skupina rodičů, vychovatelů a zdravotníků, kteří nadšeně pomáhají dětem s kolpocefalií, aby dosáhly kvalitního života. Tato organizace nabízí vzdělávací akce pro rodiny s cílem dozvědět se více o této nemoci. Zprostředkovávají také iniciativy pro získávání finančních prostředků rodinám, které potřebují finanční pomoc.
Tyto organizace neocenitelně přispěly ke zlepšení života lidí postižených kolpocefalií poskytnutím nezbytností jako je finanční pomoc nebo psychická podpora. Díky nim mohou pacienti i jejich rodiny získat kvalitní péči, která jim pomůže na cestě ke zkvalitnění životní úrovně.

The post Příběh Noaha Walla, chlapce, který nikdy neměl chodit appeared first on Top Stories.

Stereotypy o životě na ulici

Bohužel, mnoho lidí vnímá ty, kteří se ocitnou na ulici, jako podlidi, kteří jsou zodpovědní za znečištění města a bezdomovce, kteří žijí z místního podpůrného systému. To je velmi zavádějící stereotyp, protože život na ulici může být velmi nebezpečný a skličující. Mladé dívky jsou často nejzranitelnější ve společnosti a potenciálně jsou vystaveny obrovským rizikům, včetně obchodování s lidmi, násilí a přístupu k drogám a lékům. Bezdomovství je často spojeno s vyčerpáním a vyhořením, protože vyžaduje dlouhodobou oběť zmírnit všechny následky, které přináší.

Nedostatek potravin a zdravotní péče

Mnoho z nich žije na okraji chudoby a nemají dostatek finančních prostředků na to, aby si mohly dovolit nákup potravin a lékařskou péči. Také mají obtížný přístup ke kvalitním a cenově dostupným potravinám, jako jsou celozrnné obiloviny, zdravé tuky, bílkoviny a vitamíny. Nedostatek zdravotní péče je pro ně dalším zdrojem nebezpečí, protože mnoho z nich trpí zdravotními problémy, včetně HIV, tuberkulózy a malnutrice. Obtížné je pro ně i dostat se k potřebné lékařské péči. Mnohé nemají ani peníze na dopravu, aby se dostaly do nemocnice nebo do lékařského centra. Musí spoléhat na veřejnou dopravu nebo spoléhat na pomoc od neziskových organizací, které se starají o tyto dívky.

Boj s úzkostí a izolací

V současnosti se stále častěji setkáváme s mladými dívkami, které žijí na ulici. Boj s úzkostí a izolací obvykle netrvá jen několik dní, ale může to být i delší doba, kdy se dívky snaží získat zpět svou sebedůvěru a zapojit se zpět do společnosti. Nejdůležitější je poskytnout zúčastněným dívkám potřebnou pomoc a podporu, aby se mohly vrátit do běžného života.

Jedním ze způsobů, jak pomoci těmto dívkám, je poskytnout jim odbornou podporu v podobě terapie, aby se mohly otevřeně vyjádřit a probrat své problémy. Také je důležité, aby se dívky dostaly do kontaktu s lidskou komunitou a účastnily se veřejných akcí, kde se mohou pokusit obnovit sociální vazby. Dívky by měly mít také přístup k finančním zdrojům, aby mohly získat potřebnou pomoc bez ohledu na jejich situaci.

Dopad na vzdělání a kariéru

Protože jsou vystaveny tomuto těžkému životu, často zůstávají bez vzdělání a nemají žádné základní dovednosti, které by jim pomohly získat lepší pracovní místo. Často jsou nuceni vstoupit do extrémně nízkopříjmových prací, které jim neumožňují hledat další možnosti.

Vzhledem ke stresu, kterým jsou vystaveny, se mladé dívky na ulici často nedokáží plně věnovat vzdělávání. Mnoho z nich nemá možnost docházet do školy, což znamená, že jejich schopnosti a dovednosti nejsou rozvíjeny a ony nejsou schopny ucházet se o lepší pozice. To také znamená, že mladé dívky jsou často nuceny pracovat tvrději a získat méně odměny než ostatní.

Riziko domácího násilí

U dívek na ulici může být domácí násilí často způsobeno jejich partnerskými vztahy. Partner může být násilníkem během vztahu, což zahrnuje fyzickou, sexuální, finanční nebo psychickou újmu. Násilník často využívá údajnou lásku a důvěru, kterou mezi sebou mají, aby ji ovládal. Z toho důvodu mohou mladé dívky často být vystaveny finančnímu zneužívání a násilí, aniž by měly možnost vyhledat pomoc.

Navíc mohou mladé dívky žijící na ulici často být oběťmi domácího násilí ze strany členů rodiny nebo jiných lidí, se kterými se v jejich životě objeví. Fyzické, sexuální a psychické napadání ze strany členů rodiny může způsobit, že se dívka cítí bezmocná a nemůže se jim postavit. Navíc mladé dívky bez domova mohou mít obtížnou zkušenost nalézt pochopení a bezpečí, které jim může nabídnout rodina. Může to být důvod, proč mladé dívky žijící na ulici mohou být vystaveny riziku domácího násilí.

Nízké sebevědomí a sociální bariéry

Mezi tyto podmínky patří nízké sebevědomí a sociální bariéry, což je často příčinou nízkého sebehodnocení. Nízké sebevědomí je obecně způsobeno nedostatkem přijetí a podpory ze strany okolí, která by mohla pomoci dívkám pocítit větší sebeúctu a důvěru ve své vlastní schopnosti.

Sociální bariéry jsou často jen dalším faktorem, který může vést k pocitu nízkého sebevědomí. Tyto bariéry zahrnují i diskriminaci ze strany veřejnosti, která mohou tyto mladé dívky odradit od hledání vzdělání a pracovních příležitostí. Tyto bariéry jsou obzvlášť silné v oblastech, kde je nedostatek informací o možnostech a právech žen.

Chybějící podpora pro mladé dívky

Odmítnutí jejich rodinou a nedostatek podpory ze strany státu je staví do velmi složité situace. Jak se vyrovnávají s těžkými podmínkami, které jim byly v životě vnuceny?

Státy a komunity by měly více investovat do podpory mladým dívkám. Měly by mít dostupnou kvalitní vzdělávací možnosti, přístup k zdravotní péči a dostupné sociální služby. Kromě toho, uvedení systému podpory mladým dívkám by mělo zahrnovat větší důraz na prevenci domácího násilí a zajištění dostupných pracovních míst. S takovou podporou by mladé dívky mohly snáze překonávat překážky, se kterými se běžně setkávají na ulicích.

Dlouhodobé důsledky života na ulici

Jednou z nejzávažnějších komplikací může být vystavení rizikům šíření AIDS a jiných sexuálně přenosných chorob, stejně jako konzumace látek, které mohou mít nebezpečné následky pro zdraví. Dalším důsledkem je nedostatek bezpečného přístřeší, který činí lidi na ulici vystavenými hrozbám fyzického násilí, zranění, špatného zdraví a nedostatku základních potřeb jako vody, jídla a léků. Život na ulici má také dlouhodobé psychologické a sociální následky, včetně odcizení, deprese, úzkosti, vyčerpání, únavy, vystavení šikaně a vystavení šíření infekčních chorob. Někteří lidé žijící na ulici se navíc mohou stát oběťmi drogových a alkoholických závislostí, což může vést k dalšímu zhoršení jejich už tak těžké situace.

The post Těžký život mladých lidí na ulici appeared first on Top Stories.

Příčiny prostituce studentek

Příčiny prostituce studentek vysokých škol jsou komplexní a složité. Mezi nejčastější faktory, které vedou ke studijní prostituci studentek, patří nedostatek finančních prostředků a nedostatek finančního poradenství. Mnoho studentek prostituci vnímá jako možnost, jak rychle získat peníze, aby mohly pokrýt náklady spojené s jejich studiem, jako jsou ubytování, stravování, náklady na dopravu, školné a poplatky za přístup k internetu.

Dalšími důvody, které mohou vést k prostituci studentek, jsou přítomnost a snadné dostupnost sexuálních služeb v jejich okolí a tlak vrstevníků. Mnoho studentek může shledat prostituci jako jedinou možnost, jak se stát finančně nezávislými a získat „svobodu“, kterou jejich vrstevníci sousedící s drogou a prodejem sexuálních služeb získávají. Studentky se také potýkají s nízkou sebeúctou a trpí psychickými problémy, které mohou vyústit v prostituci, protože se mohou cítit bezmocní a bezútěšní.

Finanční omezení studentek

Finanční omezení studentek jsou jednou z nejčastějších příčin prostituce vysokoškolských studentek. Vysokoškolské studium často vyžaduje značné finanční výdaje, což může být pro studentky příliš velká finanční zátěž. Kromě výdajů na učebnice, studijní materiály a živobytí je často také nutné zaplatit školné. To může být pro studentky, které již mají omezené finanční prostředky, obtížně splnitelnou povinností. Výdaje na bydlení a náklady na dopravu mohou být také drahé, zvlášť když studenti žijí daleko od svých domovských měst. Proto se mnoho studentek uchyluje k prostituci jako způsobu, jak získat peníze.

Studijní požadavky a prostituce

Studium na vysoké škole je náročné a studenti obvykle musí poctivě studovat, aby se učili, dokázali pochopit novou látku a získali odpovídající známky. Díky tomu je ale zároveň nutné najít nějaký druh zdroje příjmů, aby studenti měli prostředky na pokrytí svých vysokých studijních nákladů. Právě to se stalo jedním z důvodů, proč čím dál více studentek vysokých škol volí prostituci jako zdroj příjmů.

Některé studentky vysokých škol se obrátí na prostituci ze strachu, že nebudou schopny dokončit své studium, jestliže nebudou mít dostatek prostředků na vysoké studijní náklady. Bohužel, mnoho studentek se často vystavuje značnému nebezpečí a těmto praktikám nedostává dostatečná pozornost. Situace se tak ještě zhoršuje, pokud studentky nejsou schopny získat pomoc nebo podporu, aby mohly v této situaci přežít.

Zneužívání studentek prostitucí

Nejbizarnějším fenoménem vysokých škol v poslední době jsou studentky, které se věnují prostituci. Zatímco ve většině případů jde o dobrovolnou volbu, v některých případech se jedná o zneužívání. Studenti a studentky, kteří se stali oběťmi zneužívání, často bojují s depresemi, nízkou sebeúctou a úzkostmi. Někteří si dokonce cítí péči a bezpečí v tomto způsobu života.

Prostituce studentky vysokých škol je také často využívána jako nástroj k vydírání. Některé studentky byly v minulosti donuceny k tomu, aby se staly prostitutkami buď na požadavek přátel, nebo rodinných příslušníků. Někteří lidé žijící v nízkopříjmových komunitách jsou donucováni poskytnout finanční prostředky rodinám, a proto studentky zneužívají k tomu, aby mohly prostitucí získat peníze.

Dopady prostituce ve vztahu k vysokoškolským studiím

Prostituce mezi studenty vysokých škol je stále častější téma. Dopady prostituce na studijní výsledky jsou značné. Je zřejmé, že prostituce může vést k špatnému výsledku ve studiu. Studentky, které se věnují prostituci, musí trávit více času vyhledáváním klientů, což jim nedovolí, aby se plně věnovaly svým studiím. Navíc je často obtížné pro studentky skrýt svůj příjem z prostituce a udržet si dobré vztahy s vyučujícími. Dopady tohoto problému se mohou okamžitě projevit ve snížení akademických výsledků. Také je zřejmé, že čas strávený prostitucí může mít dlouhodobý dopad na kvalitu vzdělání studentky. Ta může ztratit motivaci studovat a nedokáže tak plně využít své akademické schopnosti. Někteří studenti dokonce ukončí své studium a nahradí svou akademickou kariéru prostitucí.

Příběhy studentek prostitucí

Příběhy studentek prostituce jsou velmi rozmanité. Některé studentky se rozhodnou prostituovat jako prostředek k tomu, aby mohly pokrýt vysoké náklady spojené s jejich studiem. Například jedna studentka vysoké školy ve Spojených státech pracovala jako prostitutka, aby splatila svůj studijní úvěr. Jiné ženy volí prostituci, aby mohly pokrýt jejich potřeby, jako je nájem a jídlo.

Další studentky jsou do prostituce donuceny. Někdy se zde ocitají z důvodů ekonomické závislosti, když jim jejich partneři nebo rodiny požadují, aby pracovaly jako prostitutky. Často se také setkáváme s případy nátlaku a vydírání ze strany cizích obchodníků. Ve všech těchto případech je prostituce pro studentky nucenou volbou, kterou musí podstoupit, aby vůbec přežily.

Ochrana studentek vůči prostituci

Ochrana studentek vůči prostituci je stále potřebná. Studentky, které jsou nucené k prostituci, jsou vystaveny nepřiměřenému riziku. Mohou být vystaveny sexuálnímu násilí, fyzickému násilí a psychickému týrání. Měly by být k dispozici služby, které by poskytovaly podporu a pomoc pro ty, kteří jsou na prostituci nuceni.

Vysoké školy a stát by měly vyvinout a realizovat strategie, které by studentky zabezpečily a zajistily, aby se vyhnuly prostituci a sexuálnímu obchodu. Studentky by měly mít k dispozici možnosti, jak se vyhnout nucené prostituci, a měly by být informovány o existujících možnostech. Vysoké školy by měly poskytovat vzdělávací programy, které by studentkám pomohly pochopit, jakým způsobem se vyhnout nucené prostituci. Školy by také měly poskytnout programy sociálních služeb, které by poskytovaly podporu a pomoc studentkám zabývajícím se prostitucí.

Konkrétní kroky k prevenci prostituce

Prevence prostituce mezi studentkami vysokých škol je důležitá k ochraně jejich zdraví a bezpečí. Proto je důležité věnovat tomuto tématu pozornost a podniknout konkrétní kroky k prevenci. Prvním krokem by mělo být poskytnutí adekvátních informací o rizicích spojených s prostitucí. Studentky by měly být informovány o nebezpečích, která s sebou prostituce obnáší, včetně pohlavně přenosných chorob, sexuálního obtěžování a ponižování.

Druhým krokem k prevenci prostituce studentek vysokých škol by mělo být poskytnutí poradenských a podpůrných služeb. Ve školách by měly být zavedeny dostupné a dostupné služby, které studentům poskytnou praktickou pomoc při vyrovnávání se se závažnými finančními, psychickými a sociálními problémy. Tímto způsobem by mělo být studentům poskytnuto podpůrné prostředí, které jim pomůže předcházet prostituci a vyhnut se jejímu zneužívání.

The post Prostituce studentek českých vysokých škol appeared first on Top Stories.

Virtuální realita a sexuální zkušenosti
Je to nejnovější způsob, jak se seznámit s novou osobou, bez ohledu na to, zda žijete vedle sebe, nebo tisíce kilometrů daleko. S využitím virtuální reality mohou lidé vstoupit do jedinečných prostředí a sdílet intimní okamžiky, které jsou dokonale simulované.

Také lidé, kteří mají strach z reálného kontaktu mohou využít virtuální realitu k seznámení a vytváření nových zkušeností. Existuje spousta aplikací, které umožňují využít virtuální realitu pro simulaci sexuálních rituálů, jako je například 3D porno nebo erotické hry. Také existují aplikace, které umožňují lidem podnikat virtuální sexuální dobrodružství ve formě interaktivního filmu.

Představivost jako klíč k větší intimitě
Představivost je důležitým aspektem pro větší intimitu ve virtuální realitě. Umožňuje lidem poskytnout ve svých zkušenostech zcela novou úroveň zapojení a hlubší vnímání ostatních. Pro lidi, kteří se rozhodnou prožít sexuální zážitky ve virtuální realitě, může představivost poskytnout zcela nový způsob interakce.

Virtuální sex umožňuje lidem vytvářet a prožívat si své vlastní fantazie, bez ohledu na to, jak se to liší od jejich skutečného života. Umožňuje jim vyjádřit si své touhy a potřeby v prostředí, ve kterém se cítí v bezpečí. Může to být skvělý způsob, jak se spojit s druhými lidmi a umožnit jim získat zcela nový zážitek. Když se lidé učí, jak využívat svou představivost ve virtuálním prostředí, mohou se naučit vytvářet a prožívat větší intimitu s lidmi, se kterými se spojí.

Úskalí v podobě technologických omezení
Prvním úskalím je obecně špatná kvalita obrazu a zvuku. Zažívání sexuálních zážitků ve virtuální realitě si vyžaduje vysoce kvalitní obraz a zvuk, aby bylo zajištěno, aby uživatelé mohli plně ocenit zážitek. Druhým problémem je hardware, který mohou uživatelé mít k dispozici. Některé zařízení pro virtuální realitu jsou poměrně drahá, a tak mohou uživatelé ve výsledku omezovat, aby je mohli používat. Důležitou otázkou je, jak se s těmito technologickými omezeními vyrovnat, aby bylo zajištěno, že zážitek ve virtuální realitě bude co nejpříjemnější. Vývojáři musí pracovat na zlepšení všech aspektů, aby se minimalizovala technologická omezení a uživatelé mohli plně využívat virtuální sexuální zážitky.

Obavy o ochranu osobních údajů
V poslední době se stále více začíná využívat technologie virtuální reality pro uspokojování sexuálních potřeb. Uživatelé mohou využívat virtuálních herních prostorů k setkávání se se svými partnery a provádění sexuálních aktivit. I když to může vypadat lákavě, existují obavy o ochranu osobních údajů tyto platformy.

Z důvodu ochrany osobních údajů uživatelů by měly virtuální realitní platformy poskytovat dostatečnou ochranu. Uživatelé by měli být upozorněni na to, že mohou být vystaveni nebezpečím, pokud neochrání své osobní informace. Kromě toho by měly být vydávány pokyny týkající se toho, jak si uživatelé mohou zvýšit svou online bezpečnost. Tyto opatření zahrnují také pravidelné aktualizace softwaru a šifrování dat.

Sex ve virtuální realitě a „neustálá přístupnost
Seznam virtuálních sexuálních technologií, které jsou dostupné pro zážitek z virtuální reality, se neustále rozšiřuje. Uživatelé mohou nyní sdílet a hrát sexuální hry, interaktivní erotické příběhy a dokonce mohou získat virtuální zkušenosti, jako například přímý přenos obrazu. Neustálá přístupnost virtuální reality umožňuje lidem, aby se cítili pohodlně, ať už jejich prožitek vyžaduje jednotlivce, skupinu nebo dokonce virtuálního partnera.

Noví uživatelé budou vždy mít na výběr z řady aktivit, které jim mohou dopřát skutečnou sexuální zkušenost ve virtuální realitě. Uživatelé mohou získat zkušenosti s sexem ve virtuální realitě bez ohledu na to, kde se právě nacházejí. Nová technologie umožňuje lidem, aby cítili, jako by se přenesli do jiného prostředí, aniž by museli někam cestovat. To je bezpochyby přínosem pro mnoho nových uživatelů, protože jim umožňuje zažít nové zážitky.

Etika virtuálního sexuálního chování
Etika virtuálního sexuálního chování je důležitým aspektem sexuálních zkušeností ve virtuální realitě. Eticky správný sex ve virtuální realitě je založen na čestnosti, respektu a bezpečnosti. Virtuální svět má odlišná pravidla a normy a je důležité je dodržovat, když se účastníte sexuálních aktivit.

Je důležité, aby se všichni účastníci sexuálního chování ve virtuální realitě vždy cítili komfortně a bezpečně. Je zásadní respektovat osobní prostor a soukromí ostatních. Všichni účastníci by také měli mít jasnou představu o tom, co je a není dovoleno, a měli by se zdržet násilí a nerespektování pravidel. Také by se mělo vyhnout využívání sexuálního chování k manipulaci nebo vydírání.

The post Zkušenosti se sexem ve virtuální realitě appeared first on Top Stories.

Ale přes všechnu svou emocionální a historickou sílu Morseovy obrázky také představují otázku: Jak to sakra udělal?

„Musíte si uvědomit,“ řekl, „že raketa musela v jistém smyslu projít kamerou.“ Muselo to projít zorným polem kamery. Trvalo mi dva roky, než jsem přiměl NASA, aby souhlasila s tím, že mi dovolí udělat tento snímek. Nyní měla RCA v té době smlouvu na fotoaparát na Cape Canaveral a ke startovací plošině měla připevněnou ocelovou krabici s optickým sklem. Vyjednali jsme s nimi dohodu a já jsem byl schopen vložit mojí kameru Nikon s asi 30 nebo 40 stopami filmu do krabice a díval se přes sklo. Kamera byla zapojena do odpočítávání startu a kolem minus čtyř sekund začala kamera snímat něco kolem deseti snímků za sekundu.

„Bylo to pravděpodobně méně než hodinu po startu, když jsme jeli výtahem zpět nahoru na odpalovací věž a získali kameru a film z vnitřku té ocelové krabice.“

Kromě sekvence startu tato galerie obsahuje také fotografii manželky Neila Armstronga Jan se syny Erikem a Markem, jak sledují start Apolla 11 z paluby člunu, který jim pronajal časopis LIFE. Scéna, jak ji zachytil Vernon Merritt III z LIFE, je tichou připomínkou toho, že mise na Měsíc nebyla jen epickou veřejnou podívanou. Bylo to také lidské dobrodružství, které sdíleli astronauti a jejich nejbližší.

The post Apollo 11: Jak vznikl tento ikonický snímek? appeared first on Top Stories.

Předem bych chtěla říct, že můj dřívější přítel chtěl, abychom si vyměňovali nudes, tj fotky bez oblečení. No proč by ne? Vždyť 18 už bylo a prsa a broskvičku má každá holka, tak co na tom tak tajit. Dost pomohlo i to, že pravidelně chodím do fitka, makám na sobě, chodím i do sauny a od mala v Chorvatsku s našima na nuda pláž. Takže s nahotou u mě no problém.  Přítel – říkejme mu třeba Filip – se se mnou ale po časem rozešel, protože i když jsem brněnskábloncka, tak si Fil našel ještě slečnu blonďatější.

Já se v tom emočně trochu plácala – bez kluka, sama. Tak jsem si řekla, že nejsem tak hnusná a třeba to někdo ocení a v tom jsem si na iDnesu přečetla článeček o tom, jak funguje a co je Onlyfans. Že za zaplacení se kluci mohou podívat na tvůj lechtivější obsah a ty tak dostaneš nějakou korunu na účet. Obrovský rozmach to zažilo v době covidu, kdy možnosti zábavy byly značně omezené.  Tak jsem si řekla, že super – že zkusím, jestli moje nudes fotky pro bývalého budou někoho zajímat. Když Filipa očividně moc nebraly.

Založila jsem teda účet, prošla složitým způsobem ověření, že jsem to fakt já. Celý svůj obličej jsem si musela nechat naskenovat přes speciální aplikaci, navíc vyfotit občanku a svůj obličej s občanku. Po pár dnech ověřování mi napsali, že jsem v pořádku, že jsem prošla a že můžu tvořit.

No teď to bude výzva. Zkusila jsem tedy nahrát pár pikantních foteček, nastavit přiměřenou cenu. Nejsem nějaká pornoherečka, tak jsem to zkusila spíše za symbolický poplatek a na Instagramu dala zmínku o své nové aktivitě. Reakce ale byla rozpačitá – přišla mi spousta nadávek, že jsem prostitutka, že jsem blbka, atd. Pár kluků mi  ale i přispělo a uznalo, že nejsem nejhorší. To mě hodně potěšilo a zvětšilo sebevědomí.  Nicméně Onylfans má docela přísná pravidla a cenzuru a i když na něm nahota běžně je, některé věci jsou zapovězeny. To jsem zjistila pozdě a tak mi  po pár týdnech napsali, že pro příliš nevhodný obsah mě musí bohužel zablokovat a už nemohu pokračovat. No takže tak skončila moje krátká kariéra na Onlyfans!

Nakonec mi velmi šikovný kamarád pomohl s řešením, že můžu dávat cokoliv bez cenzury a jakýchkoliv omezení na jeden konkurenční web, takže si nějakou korunu občas přivydělám. Ale slouží mi to spíše jako zlepšovák sebevědomí, že se líbím, než jako zdroj příjmu. Podle mě se takto vydělat velké peníze nedají a nebo jsem jen nešikovná. Ale jako sociální experinent velmi zajímavá zkušenost.

The post Jak jsem zkoušela prorazit na Onlyfans appeared first on Top Stories.

Začněme tím, že by se vše odehrávalo velmi rychle. Pokud by mimozemšťané měli vyspělou technologii, mohli by být schopni zničit naše obranné systémy bez ohledu na to, jak silné jsou.

V prvních hodinách by většina lidí v České republice nevěděla, co se děje. Vláda by okamžitě vyhlásila nouzový stav a vyzvala obyvatele k udržování klidu a rozumnému chování. Vojáci by byli posláni na obranu hranic, ale pokud by se mimozemšťané objevili v blízkosti velkých měst, mohlo by být již pozdě.

Pokud by mimozemšťané použili nebezpečné zbraně, jako jsou atomové bomby, dopad by byl katastrofální. Lidé by hledali útočiště a snažili se chránit své rodiny, ale mnozí by pravděpodobně zahynuli v prvních dnech. Záleželo by na tom, jakou strategii by mimozemšťané zvolili. Pokud by chtěli zničit celou planetu, mohli by použít mnoho různých způsobů.

V případě, že by mimozemšťané přistáli v České republice a chtěli se usídlit, situace by byla ještě složitější. Lidé by museli najít způsob, jak s mimozemšťany spolupracovat. Ti by měli pravděpodobně odlišné způsoby myšlení a způsob života. Kromě toho by se lidé museli naučit novým technologiím a způsobům výroby, což by mohlo vést k velké změně v hospodářství a celkovému způsobu života.

Celkově by útok mimozemšťanů na naši planetu vyvolal obrovskou paniku. Mnoho lidí by se snažilo opustit města a hledat úkryt v horských oblastech, kde by byli méně náchylní k útokům. Avšak, pokud by mimozemšťané měli technologii, aby zasáhli i tyto oblasti, lidé by se museli spoléhat na pomoc od armády a obranných systémů.

Armáda by pravděpodobně nasadila všechny své zbraně a technologie, včetně stíhaček, dělostřelectva a raketových systémů, aby se s mimozemšťany utkala. Nicméně, proti mimozemským technologiím by to mohlo být marné.

Pokud by mimozemšťané chtěli ovládnout celou planetu, pravděpodobně by zničili hlavní města a důležitá průmyslová centra. Toto by způsobilo chaos a ztrátu civilních životů. Hlavním cílem by pravděpodobně byla kontrola nad našimi zdroji, jako jsou voda a nerostné suroviny.

Celkově by byly následky mimozemské invaze nevyčíslitelné a situace by byla velmi kritická. Nicméně, možná by mimozemšťané měli jiný záměr a nechtěli by nás zničit, ale pouze kontaktovat a navázat s námi komunikaci. V takovém případě by se situace pravděpodobně vyvinula v podobě mírových jednání a spolupráce.

The post Jak by to vypadalo, kdyby naši planetu napadli mimozemšťané. První hodiny v Česku po útoku appeared first on Top Stories.

Jedním z nejznámějších českých jídel je bezpochyby svíčková na smetaně. Tento pokrm se skládá z hovězího masa, zeleniny a koření, a je podáván s knedlíky a brusinkovou omáčkou. Zahraniční návštěvníci ho často popisují jako chutné a syté jídlo, které je vhodné na zimu.

Dalším oblíbeným českým jídlem je guláš. Tento druh hovězího masa, dušený s cibulí a paprikou, je také obvykle podáván s knedlíky. Cizinci často popisují guláš jako silně kořeněné jídlo, které jim chutná, ale může být pro ně příliš těžké na trávení.

Knedlíky jsou samy o sobě často předmětem diskuse. Zatímco mnoho Čechů miluje jejich hustou a lepkavou konzistenci, mnoho cizinců si stěžuje na jejich nadýchanost a těžkost. Nicméně, někteří zahraniční návštěvníci si je oblíbili, zejména v kombinaci s omáčkou.

Jedním z nejkontroverznějších českých jídel je nakládaný hermelín, tedy sýr nakládaný v oleji s kořením. Někteří cizinci ho milují pro jeho silnou chuť a výraznou vůni, zatímco jiní ho považují za příliš kořeněný a těžký.

Mezi další oblíbená česká jídla patří smažený sýr, vepřo knedlo zelo (jídlo s vepřovým masem, knedlíky a kyselým zelím) a rajská omáčka s knedlíky. Všechny tyto pokrmy mají své nadšence mezi zahraničními návštěvníky, ale také své kritiky.

The post Jak chutnají cizincům česká jídla? Guláš nebo vepřo knedlo zelo appeared first on Top Stories.

Dnešní hodnocení se prolíná všemi národnostmi a myslím, že na sebe – na Čechy – můžeme být opravdu pyšní.

BULHARSKO

Ivan, Nova Zagora

Češi jsou velmi pragmatičtí a zároveň velmi romantičtí lidé.

INDIE

Padma, Hyderabad

Jste vážní. A milující domov – v tom jste podobní našim východním kulturám, ale jste ještě modernější a logičtější.

USA

Debbie, Tennesie

Opravdu si vážím Čechů a jsem moc ráda za vztahy s nimi. Mám štěstí, že mám možnost komunikovat s běžnými lidmi a že moje zkušenost přesahuje zkušenost běžného turisty. Je vždy zvláštní být pozvána k někomu domů a také navštívit restauraci, do které chodí místní obyvatelé. Mám české přátele, kteří mluví plynně anglicky, ale někteří nemluví anglicky vůbec. Když je jazyková bariéra, využíváme překladač Google, ostatní přátele, kteří překládají, a ruce nohy ke komunikaci. Je úžasné navazovat skutečná přátelství. Těším se, až budeme globálně naočkováni, abychom mohli opět cestovat, vidět se s přáteli a obejmout se.

Louisa, New York

Lidé v České republice, když jsem tam žila, byli obecně seriózní, ale ne formální, s dobrým smyslem pro humor, a jakmile se blíže poznáte, také přátelští a velkorysí. Samozřejmě, že každý je jiný, takže je těžké zobecňovat, ale vím, že jsem potkala mnoho skvělých Čechů, když jsem u vás žila.

Elisbeth, Berwyn

Na to není snadné odpovědět, ale pokusím se. Vzpomínám na Čechy hlavně jako na laskavé, poměrně tiché, pozitivní a odvážné. Jsem šťastná, že jsem naživu a v pořádku, neberu život a peníze tak vážně, jako možná někteří Američané a jiní Evropané. Myslím, že Češi mají rádi přehledný, jednoduchý život, kde je čas na přátele, jídlo a dobré pivo. Češi mají také úžasný smysl pro humor – suchý humor – jak by někdo řekl.

VELKÁ BRITÁNIE

Amanda, Thettford

Všichni byli přátelští, až na jednu paní v divadle, která donutila moji matku vyjít schody, když chtěla použít výtah, a byla velmi strohá. Byla to starší dáma, která se zdála být „z jiné doby“.

Alex

Češi jsou „kafkovský“ národ!

Stephen, Risby

Svérázní, sebekritičtí, uvolnění, oprávněně hrdí na svou zemi. Mám rád mladistvý humor, který máte stále.

Robert, Nottingham

Všichni Češi, které jsem potkal, byli velmi vřelí a pohostinní.

RUSKO

Vsevolod, Moskva

V provinčním Rusku (Moskva a Petrohrad takové nejsou), je obecně přijímána ponurá povaha při komunikaci mezi lidmi různých generací, ale v České republice to vypadá úplně jinak – otevřená povaha vztahů mezi různými generacemi, a to jak v rodině, tak v komunitě, jak se mi zdálo.

Mnoho Rusů mého věku bylo ovlivněno románem Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka, takže když mluvíme o Češích, někde v hlubinách našich duší se koukáme do jeho obrazu. Zvláštní humor a láska k životu Čechů je ve skutečnosti docela rozpoznatelná. Dále společenská aktivita a odpovědnost jsou něco, co není veřejně tak zřejmé, ale je to velmi patrné i v rozhovorech a analýze událostí.

KANADA

Kenneth, Hamilton

Nemyslím si, že by se čeští lidé dali jen tak „shrnout“. Češi jsou vysoce inteligentní, odvážní a nastavili standardy chování, které by měl zbytek světa ctít. Zvedám půllitr piva a volám: „Na zdraví! „

Heather, Hamilton

Zdroj: Rozhovor s cizinci prostřednictvím redakce Topstories.cz, Odpovědi publikovány se souhlasem respondentů

The post Reakce cizinců na život v Česku – shrnutí české povahy: „Jste svérázní pragmatici, hrdí na svůj národ a humor, svět by se od vás mohl učit!“ appeared first on Top Stories.

Hádky s filmovými kolegy, skandální milostné vztahy, závislost na alkoholu či obvinění slavného režiséra ze znásilnění. To je jen zlomek toho, co zažili slavní trpasličí herci. Pojďme si představit ty nejznámější.

Nevděčný liliput!

Také jste netrpělivě čekali na revival kultovního seriálu Městečko Twin Peaks? Tak to si určitě vzpomenete na podivného trpaslíka v červeném obleku, s nímž se potkal agent Dale Cooper ve své snové realitě. Tohoto mužíka, jenž mluvil pozpátku a bravurně předváděl bizarní tanečky na jazzovou hudbu, ztvárnil herec Michael J. Anderson (65). A i když se tato seriálová postava pojmenovaná Muž z jiného světaobjevila pouze ve 4 dílech, fanoušky je považována za jednu z největších ikon tohoto Lynchova veledíla.

Jeho představitel Michael J. Anderson trpí genetickou vadou známou jako nemoc křehkých kostí. Lidem postiženým touto chorobou se často lámou kosti, a to i při nepřiměřeně nízké zátěži. Herce tak prý ani nenapadlo, že by se mohl živit předváděním ujetých tanečních kreací.

Ze začátku proto pracoval jako počítačový technik, který zajišťoval pozemní podporu pro vesmírné raketoplány NASA. Jeho život se obrátil o 360 stupňů, když ho na konci 90. let objevil výše zmíněný režisér David Lynch a role v Twin Peaks se stala průlomem v jeho kariéře. Lynch si Andersona oblíbil natolik, že ho obsadil i do svého nejznámějšího filmu Mullholand Drive, kde si trpaslík zahrál postavu normálního vzrůstu. V roce 2003 pak přišla nabídka na hlavní roli od HBO v seriálu Carnivale. V něm Anderson ztvárnil Samsona, manažera pojízdné freak show, které byly v USA 1. poloviny 20. století doslova fenoménem.

Místo vděku a přátelství se ale vztah režiséra s hercem ubíral jiným směrem. V roce 2016 Anderson na svém facebookovém profilu obvinil Lynche ze znásilnění vlastní dcery Jennifer, vraždy nejlepšího přítele a ponoukání Andersona ke spáchání sebevraždy! Samotný seriál označil za neskutečně nudnou záležitost, kde se jenom „baví lidi v místnostech“. Není proto divu, že v revivalové sérii Twin Peaks v roce 2017 se místo něj objevil jenom počítačově animovaný „strom“.

Přátelství na plátně neznamená přátelství v reálném životě!

Přátelské vztahy na place neprožíval ani jeho trpasličí herecký kolega Kenny Baker (1934–2016). Jako droid R2-D2 se v Lucasově hvězdné sáze Star Wars stal legendou. Společně se svým filmovým kolegou C–3PO, jehož ztvárnil Anthony Daniels, platili za vzor přátelství. Jen co ale zhasla kamera a herci se zbavili kostýmů, proměnili se v nesmiřitelné nepřátele. Baker Danielse označil za nesnesitelného a nepříjemného člověka, který se vyžívá v zesměšňování svých kolegů i fanoušků. Podle jeho slov spolu nikdy nevycházeli a urážky kvůli Bakerovu vzrůstu byly údajně na denním pořádku. Daniels se ke svému menšímu parťákovi prý choval jako ke kusu h****.

Útěchu hledal Baker v rodinném kruhu. V roce 1970 se oženil s Eileen, jež byla také trpasličího vzrůstu, a proto je zázrakem, že ani jedno z jejich dvou dětí touto genetickou vadou netrpí. Eileen zemřela v roce 1993, dlouhých 23 let před smrtí milovaného manžela. Po hercově skonu však vyšlo na povrch, že kromě manželských potomků má i nemanželského syna, kterého se mu podařilo před veřejností utajit. Údajně ale spolu byli v pravidelném kontaktu a jejich vztahy byly přátelské.

I trpasličí herci mají pohnuté osudy!

To další slavný trpasličí herec Verne Troyer (1969 -2018) měl na rozdíl od Bakera na ženy pekelnou smůlu. Představitel mini verze Dr. Zla – úhlavního nepřítele špiona Austina Powerse – zažil asi jedno z nejkratších manželství v historii. V roce 2004 proběhla médii zpráva o svatbě Troyera s modelkou Genevieve Gallen, den nato ale herec požádal o anulovaní sňatku. Podle jeho právníka se ze strany vykutálené manželky jednalo o manipulaci s úmyslem získat peníze. O pár let později se Troyer stal obětí dalšího skandálu – po internetu začalo kolovat video, na kterém souloží se svou tehdejší přítelkyní. Brzy vyšlo najevo, že video rozšířila sama aktérka – Ranae Schrider. Ta nahrávku nabídla stejnému muži, který stál i za podobným skandálem Paris Hilton.

Jeden z nejmenších lidí na světě – měřil pouhých 81 cm – na ženy zanevřel a věnoval se své kariéře. „Chci všem dokázat, že si svůj dětský sen – stát se filmovou hvězdou, můžete splnit, i když trpíte vzácným genetickým onemocněním, kvůli němuž vám nerostou kosti ani vlasy,“ prohlásil mužík, který byl pro film objeven hercem Mikem Myersem.

Při konkurzu na roli Mini-Me ho totiž tak uchvátil, že si slavný herec vymínil přepsání scénáře a tvůrci tak dali této postavě mnohem větší prostor. Později se Troyer objevil i v prvním díle ságy o mladém čarodějovi Harrym Potterovi, kde si zahrál skřeta Griphooka z Gringottovy kouzelnické banky. Hlas postavě ale propůjčil jiný známý trpaslík Warwick Davis, který v sedmém pokračování přebral Troyerovu roli úplně.

V roce 2018 Troyer zemřel bezdětný v pouhých 49 letech. Dohnala ho dlouhodobá těžká závislost na alkoholu. Oficiálně je jeho smrt vedena jako sebevražda způsobená alkoholem.

Trpasličí herci drží spolu!

Zmiňovaný Warwick Davis (48) „podědil“ i další osudovou roli po trpasličím herci, konkrétně představiteli R2-D2 Kennym Bakerovi ze Star Wars. S jeho slavným předchůdcem se původně počítalo i na stěžejní roli skauta Ewoků Wicketa W. Warricka, jelikož však onemocněl, musel být vypsán konkurz. Tvůrce tehdy jedenáctiletý Davis nadchnul a stal se tak právoplatným členem Star Wars rodiny. Od té doby se Warwick Davis objevil v každém dalším díle hvězdné ságy. A i přes to, že jeho role nejsou kdovíjak světové, pomáhají dokreslovat život v univerzu Hvězdných válek.

Další filmové příležitosti pak na sebe nenechaly dlouho čekat. Ve fantasy filmu Willow si střihl dokonce hlavní roli, a stejně tak v sérii hororových komedií Leprechaun. Nepřehlédnutelná byla jeho role profesora magických formulí a ředitele Havraspáru Filia Kratiknota z Harryho Pottera. Pozornému divákovi určitě neuniklo, že tato postava prodělala během filmů pozoruhodný vývoj. V prvním díle byl totiž představen jako starý kouzelník s mohutnými licousy, od třetího se setkáváme s podstatně mladším mágem, který je dirigentem školního sboru, má knír a ulízanou patku. Původně se o Kratiknota jednat nemělo, od čtvrtého filmu byly ale obě identity sloučeny do jedné. Pod maskou byl v obou případech právě Warwick Davis.

Herec, za jehož malý vzrůst může, na rozdíl od většiny liliputů, velmi vzácné onemocnění – spondyloepiphyseal dysplasia congenita, si je moc dobře vědom, že filmový svět má tendenci škatulkovat a odsuzovat tak liliputy k poměrně striktně vymezeným rolím. Z toho důvodu založil v roce 1995 agenturu Willow Management, která zastupuje většinu herců menších než 152 cm.

Pozor na předsudky!

Stejnou zkušenost s diskriminací liliputů ve filmu zažil i nejznámější trpasličí herec současnosti Peter Dinklage (49). Než se stal hvězdou seriálu HBO Hra o trůny, se musel roky potýkat s tím, že Hollywood dlouho neuměl (nebo nechtěl?) pracovat s herci malého vzrůstu jako s plnohodnotnými herci. Dinklage se s tím ale nikdy nesmířil a dělal vše tak, aby jeho kariéra neskončila podobně. Nebál se odmítání rolí a zdlouhavých vyjednávání s tvůrci.

Je ale patrné, že snaha přinesla plody – Tyrion Lannister je totiž jednou z nejzajímavějších a nejbarvitějších postav současné seriálové scény. Dinklageovi se podařilo zhmotnit postavu, jejíž hloubku by mu mohl jakýkoliv herec závidět. Ztvárnění vnitřně rozpolceného šlechtice mu navíc vyneslo již 3 sošky Emmy za nejlepší mužský herecký výkon v dramatickém seriálu ve vedlejší roli. Očekává se, že podobně se akademie rozhodne i v následujícím roce, kdy se celý příběh bitvy o Západozemí uzavře 8. sérií.

Při přebírání cen jistě neopomene poděkovat herci Stevu Buscemimu, kterému Dinklage vděčí za mnohé. V momentě, kdy žádný z profesionálních agentů neměl zájem o liliputího herce, Buscemi Dinklage představitel režiséru Alexandru Rockwellovi a pomohl mu tak získat průlomovou roli ve filmu Přednosta. Od té doby se s ním můžeme na stříbrném plátně potkávat pravidelně.

V nejbližší době se na něj můžeme těšit i v superhrdinských filmech od Marvelu.

I přes to, že se z něj stala sledovaná filmová osobnost, o jeho soukromí toho moc nevíme – Dinklage je ženatý a má potomky, nicméně páru se stále daří jejich identitu tajit. Vzhledem k hercově minulosti se pravděpodobně jedná o snahu své děti uchránit před nebezpečím stigmatizace kvůli jejich vzrůstu, se kterou sám celý život bojoval.

Bojovat proti předsudkům, že trpaslíci nemohou žít plnohodnotný život, se rozhodla sedmičlenná liliputí rodina Johnstonových. Ti se v pořadu Malý život na venkově (Little Life on the Prairie), který bude mít 10. prosince premiéru na kanálu TLC, rozhodli všem dokázat, že jejich slasti a strasti jsou stejně velké jako ty naše.

The post Nejslavnější liliputí herci a jejich zajímavé osudy appeared first on Top Stories.

Ale vždyť je tak sympatický…

Říká vám vaše okolí, že je váš nový přítel velký sympaťák, a vy přitom zoufale sháníte byť jen jedinou duši, která by vám potvrdila vaše neblahé tušení? Psychopat si dává dokonale záležet na tom, jak působí na široké okolí. Bude se chovat způsobně, vtipně, bude ve společnosti oblíbený.

Při každém pobytu s vašimi přáteli si nasadí masku přívětivého mazlíčka. A vy jej nepoznáváte. Doma se totiž chová úplně jinak. Cítíte se frustrovaně. Vaši známí vás přestávají chápat. Nic totiž netuší.

Pavoučí síť se stále zpevňuje

Psychopat s vámi bude manipulovat. Pokaždé se bude usilovně snažit, abyste to byli vy, kdo se bude cítit vinen. A je jedno z čeho. Bude vám vyčítat všechno na světě. Bude se snažit vás natolik zmanipulovat, že se stanete troskou.

Vlákal vás do svého světa a uzavřel do pavoučí sítě. Svým jedem vás napustil tak, že už o sobě začínáte pochybovat. Vydává se za skvělého a citlivého, ale chová se nepřípustně. On sám za své jednání vinu necítí.

Má důmyslný systém lží

Psychopata poznáte také podle toho, že chorobně lže. Trvá přitom nějakou dobu, než jeho důmyslnou síť lží prohlédnete. Dává si totiž skvěle záležet na každém detailu.Proto ze začátku poznáte jen to, že vám váš instinkt něco velí. Ale mysl ještě varovné signály nepozoruje.

Partner vás neustále ponižuje? Naprosto nerespektuje vaše požadavky na soukromí nebo osobní prostor? Vyhrožuje vám zveřejněním fotky, nebo třeba tím, že o vás něco poví vaší rodině či známým?

Pokud jste poznali, že je psychopat váš současný partner, odborníci nedoporučují přímou konfrontaci. Může totiž být skutečně nebezpečný. Místo toho volte defenzivu a stýkejte se s ním stále méně.

The post Pryč od něj! Nenápadné signály které mohou odhalit, že je váš partner psychopat appeared first on Top Stories.

Na internetovém serveru Retirement and Good Living se spisovatelka na volné noze, muzikantka, učitelka jógy a komunitní dobrovolnice Julia Whitmoreová podělila o svůj příběh o znovunalezení lásky ke sjezdovému lyžování. Doufáme, že vás bude inspirovat a tento skvělý zimní sport si také zamilujete. Ať už v jakémkoliv věku.

„Začínala jsem lyžovat v době starých provazových vleků, šněrovacích lyžáků, v době, kdy rodinná jízdenka stála pár drobných. Moje dovednosti ale dosáhly svého vrcholu kolem mých sedmnáctin. Bláhově jsem doufala, že se při studiu na střední škole v Coloradu zdokonalím také v lyžování.

Posléze jsem lyžovala asi tak 5krát nebo 6krát do roka. Můj styl by se dal popsat takto: smykem dolů. Pokud jste lyžař, víte, co to znamená: trochu nakloněná sjezdovka – zatočit – smyk – zatočit – smyk. Pro stehenní svaly to bylo opravdu náročné a též nervy drásající. Také těžký sníh mě doháněl k slzám a zima mi činila velké potíže.

Asi rok před odchodem do důchodu začal můj manžel mluvit o lyžování. A to – neustále. Odebíral lyžařské časopisy, na internetu diskutoval o nových designech lyží, koupil žehlicí prkno a speciální nářadí na úpravu lyží. Jelikož byl mnohem lepší lyžař než já, situace byla jasná. Bylo nutné buď zlepšit své lyžařské umění (sice trochu opožděně), nebo hodit ručník do ringu… Rozhodla jsem se do toho ponořit!

1) Omladit vybavení

Manžel do mě léta hučel, abych si pořídila lepší vybavení, ale já trvala na tom, že nejsem dost dobrá lyžařka, abych poznala rozdíl mezi starým a novým. Také najít dobře padnoucí lyžáky byl vždy problém. Než abych se trápila při nákupu nových, držela jsem se svých starých tuhých bot, i když mě z nich brněly prsty u nohou. S manželovou podporou jsem otestovala několik párů lyží a zjistila, že nové designy znamenají velký rozdíl. Díky širokým špičkám i patkám lyží, mírně širšímu středu a správné délce lyží se dá lyžovat téměř na jakémkoli druhu sněhu.

Navštívila jsem také náš místní lyžařský obchod a zakoupila lyžáky, které mi okamžitě sedly, lépe než ty staré. Investovala jsem do opravdu kvalitních rukavic a koupila si zásobu „ohřívačů rukou“ pro opravdu chladné dny (speciální zahřívací polštářky možno vložit do rukavic, bot, pod oblečení – pozn. autora).

2) Smyk musí pryč

Přihlásila jsem se na soukromou lekci. Obdržela jsem podpatěnky pod lyžáky, pár tipů od odborníka a voilà. Moje lyžařské obzory se začaly rozšiřovat. Smyk opravdu není nutný! I já zvládám těžký sníh!

A odměna?

Překrásné dny. Lyžujeme uprostřed týdne, často téměř úplně sami. Na horách zkoušíme všechno. Tedy ne všechno: můj manžel sjel na své šedesátiny ze skalní římsy na vrcholu Mt. Bachelor a v tenhle moment jsem řekla – takhle ne!

Nic se nevyrovná mrazivému, jasnému dni na horách, kde je takové ticho, že zaslechnete hvízdání větru skrz havraní křídla. Ten moment je ještě úžasnější proto, že víte, že tento stav nebude trvat věčně. Jednoho z nás to omrzí, nebo ho budou bolet kolena nebo přijde něco jiného. Ale pro tuto chvíli – pusť to dolů!“

Tak veselé lyžování!

The post Skutečný příběh: Jak jsem nehodila ručník do ringu a bezhlavě si zamilovala lyžování po šedesátce appeared first on Top Stories.

„Ještě v roce 2018 byl Gródek úplně neznámý, byl březen a nikdo tu nebyl, a tak jsme tu strávili pár hodin. Po třech letech, opět na jaře, jsme přijeli v pondělí, protože je známo, že o víkendu a hlavně v neděli je těžké najít místo na místní slavné lávce. Auto jsme zastavili poblíž kruhového objezdu a šli pěšky po asfaltové cestě. Z kruhového objezdu k nádrži je to něco málo přes kilometr, většinou je cesta asfaltová, jen v lomu vjíždíme na zpevněnou. I tam to bez problémů zvládnou nafukovací kolečka dětského kočárku, trochu hůře se pojede s malými kolečky.“ Takto autenticky popisuje výlet do polského Chorvatska či polských Malediv mladá polská rodina ve svém blogu na Polske Szlaki.pl.

Zpívající ptáci, strmé útesy, azurová a čistá voda. Zní to jako exotická cesta do zahraničí. Víc se nemůžete mýlit! Nejenom na jaře je park Gródek nejkrásnější. Je to ideální místo pro rodinný výlet či dovolenou.

Slezské vojvodství je jeden ze šestnácti vyšších územních samosprávných celků Polska zřízených při správní reformě v roce 1998. Nachází se na jihu země u hranic s Českou republikou a Slovenskem. Hlavním městem jsou Katovice.

Kochat se je zde snadné

Turisté z celého Polska i ze zahraničí sem přijíždějí na výlety. Jsou uchváceni atmosférou tohoto místa. Park Gródek byl oslavován jako polské Chorvatsko a polské Maledivy. Všichni jsou ohromeni strmými útesy nad azurovou vodou.

Vydří nádrž

„Cestou míjíme potápěčskou základnu nad větší přehradou Gródek, známou také jako Bagry, protože bagry jsou zde zatopené a jsou lákadlem pro potápěče. Vyhneme se odbočce k základně a půjdeme po značkách vedoucích k Vydří nádrži, pak na chvíli vstoupíme do lesa a po chvíli dojdeme na vyhlídku. Těch je v parku Gródek spousta. Za vyhlídkou můžete jít rovně k dalšímu bodu se schody, nebo odbočit vlevo k vodní nádrži, vedle altánku jsou přístřešky s lavičkami a pomníkem vydry,“ popisuje ve svém blogu procházku mladá rodina s dítětem.

The post Polské Maledivy: tip na dovolenou hodinu od Ostravy appeared first on Top Stories.

Holčička začala chodit do školky, bylo pro ni těžké zvyknout si na nové prostředí a doma se proměnila v malé klubíčko vzteku, které se dokáže hádat i kvůli úplným maličkostem.

Matka dostala od školky radu, aby se obrátila na dětského psychologa. Dal jí několik užitečných rad, z nichž některé byly nejen jednoduché, ale také velmi účinné.

Podle vašeho psychologa musí dítě pochopit, že respektujete jeho pocity. Za tímto účelem mu položte jednu otázku. Nezapomeňte, že tato metoda funguje u dětí od 5 let.

Během samotného záchvatu vzteku nebo před ním se podívejte dítěti do očí a klidným hlasem se ho zeptejte: „Je to velký problém, střední problém nebo malý problém?“.

Dítě začne přemýšlet o tom, co se s námi děje. To je vše, začne se velmi rychle uklidňovat. Dali jste mu otázku, teď musí odpovědět. Pak se zamyslete nad tím, jak problém vyřešíte. Nejčastěji jsou to samy děti, kdo vám poradí, kde byste měli hledat řešení.

Malý problém se řeší snadněji a rychleji. Průměrné problémy se nevyřeší tak rychle, takže musíte pochopit, že některé věci vyžadují čas. Byl to velký problém? Berte to vážně (i když to berete jako maličkost)! Tomuto problému budete muset věnovat více času.

Poté, co je vše vyřešeno, poblahopřejte dítěti k tomu, že dokázalo najít řešení daného problému. Vaše pochvala nakonec celou situaci vyřeší.

Podívejme se na konkrétní případ: vaše dítě dostane záchvat vzteku, protože chce svou oblíbenou hračku – plyšového medvídka, který je právě v pračce.

Jakmile začne trucovat, zeptejte se ho: „Je to velký, střední nebo malý problém?“ Předpokládejme, že řekne „malý“. Už víte, že malé problémy se řeší snadno.

Požádejte dítě, aby navrhlo řešení. Možná o tom bude přemýšlet, ale nakonec dojde k závěru, že si musí pořídit jinou plyšovou hračku, protože jich má na výběr tolik.

Hysterie skončila, ale zároveň nikdy nezačala. Nakonec dítěti řekněte: „Jsem rád/radostná, že jsi tento problém dokázal/a vyřešit sám/sama.“

Jedná se o účinnou a téměř univerzální metodu a věříme, že pomůže i vám!

Jaké triky používáte ke zvládnutí dětské hysterie? Nezapomeňte využít rady naší hrdinky a podělit se o ně s ostatními.

zdroj: tinybeans.com, Titulní obrázek: Pixabay.com/geralt

The post Chcete zastavit záchvat vzteku u dítěte? Položte mu jednu otázku. Funguje v 99 % případů appeared first on Top Stories.

Tato trať byla totiž v tak hrozném stavu, že vlak v některých úsecích nemohl jet rychleji než 20 km/h. Není tedy divu, že nad vlakem mohl vyhrát i „šnek“. Muž svým kostýmem šneka maďarské dráhy dost zesměšnil a dal jim tím skutečný důvod, aby se jejich vrcholní představitelé mohli hluboce zamyslet.

Smyslem celé šnečí akce bylo ukázat absurdnosti v maďarské vlakové dopravě, jakou je nesmyslné užívání čtyřicet let starých, technicky již nevyhovujících vagónů a také na katastrofální stav tratě, kdy trasu v délce 78 kilometrů vlak ujede za dlouhou 1 hodinu a 45 minut.

Pro srovnání: U nás ujede vlak v úseku Praha – Pardubice 104 kilometrů a zvládne to za výrazně kratší dobu okolo 55 minut. Maďarské dráhy se bránily tím, že trať výrazně zpomalují opravy na třech místech.

Když se opět vrátíme do Česka a vezmeme si spojení do Pardubic z Brna, tak zde aktuálně probíhá také objížďka kvůli dlouhodobým opravám na trati. Cesta z Brna do Pardubic vychází na dlouhé 2 hodiny a 5 minut, což je jen o 20 minut déle než na inkriminovaném úseku v Maďarsku. Ovšem s tím rozdílem, že trasa Brno – Pardubice je vzdálená 151 kilometrů, což je téměř dvojnásobný úsek.

Závod se šnekem byl tedy v daný moment pro maďarské dráhy značně symbolický. Na videoklip se můžete podívat zde, zábava zaručena.

The post Muž se převlékl za šneka a dal si závod s vlakem. Nakonec vyhrál appeared first on Top Stories.

Marek Horeček je v současné době považován za jednoho z nejzkušenějších horolezců současnosti. Stal se prvním občanem České republiky, který získal hlavní cenu Piolet d´Or 2018. Toto prestižní ocenění si vysloužil za prvovýstup alpským stylem jihozápadní stěnou hory Gašebrum I, světové jedenáctky.

Himalájská výzva

Šestačtyřicetiletý horolezec se nedávno vydal zdolat další životní výzvu. Společně s dalším horolezcem, Radoslavem Grohem, se vydali zdolat himalájský vrchol Baruntse. Tam se ale stali svědky toho, jak rychle se ve vysokých horách může nečekaně měnit počasí. Uvízli ve sněhové vánici a jejich zásoby jídla se stále zužovaly.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Marek Holecek (@marekholecek)

Cíl své cesty byl jen pár desítek metrů na dosah, přesto uvízli. „Naštěstí místo pro bivak bylo po ruce. Takový vybíhající ostroh, který má z každé strany kilometrovou díru, ale zároveň uprostřed malou plošinku na náš stan. Z žádné strany ani centimetr navíc. Lavinky nás obtékají, ale v dané chvíli hotel Pupp,“ popsal své zážitky pomocí satelitního telefonu před několika dny Holeček.

Dramatické chvíle

Poté už následovaly jen občasné zprávy. Nebylo jisté, zda se dvojici podaří udržet kontakt s okolím, protože baterie satelitního telefonu se vybíjela. „Jsme uvězněni počasím. Další bivak na hřebenu Barušky v 6900 m. Padá sníh, funí a není nic vidět. Stačily by nám 3 hodiny viditelnosti a byli bychom dole.“

Stařenka ukončila manželství, které jí nevyhovovalo, děsivým způsobem

K budově soudu přijíždí taxík a z něj vystupuje žena, jejíž obličej je skrytý pod...

Dvojici v teplotách pod bodem mrazu začaly docházet nejen síly, ale také potraviny potřebné k přežití. Plynuly nekonečné hodiny. Nakonec se ozvali až po čtyřech dnech od začátku bouře se zprávou: „Další šílená, promrzlá noc s uragánem, ale ráno bezvětří a slunce! Jdeme dolu, jdeme doluuu, jdeme doluuu!“

V bezpečí

Poté už se na Facebooku Marka Holečka objevila zpráva, že se horolezcům podařilo z hory sestoupit a budou vrtulníkem přepraveni do nepálského hlavního města Káthmándú. Zde se vyhublí horolezci podrobili několika vyšetřením. Jsou v pořádku a čekají na odlet z Nepálu. Horolezec se zmínil, že během čtyřdenního pobytu v bivaku ve sněhové bouři přišel o více než 10 kilogramů váhy.

The post Drama českého profesionálního horolezce v Himalájích. Jak unikl smrti? appeared first on Top Stories.

Tento postní den a následný čtyřicetidenní půst si křesťané připomínali již v počátcích křesťanství A tato vzpomínka, tento zvyk, přetrval až do současnosti. Kněz pokládá věřícím na čelo popel z ratolestí, které byly požehnány o loňské Květné neděli.

Popel má věřícím připomínat jejich pozemskou pomíjivost a pokání. Zároveň má 40denní půst věřícím připomínat Kristův 40denní půst na poušti, 40 dní, kdy se na hříšný svět snesl déšť z nebe a přišla potopa světa, 40leté putování Izraelitů, než našli zaslíbenou zemi, 40denní půst Mojžíše, kterému pak Bůh dal kamenné desky, na něž byl vyryt zákon Desatera. To bylo číslo 40 ve Zjevení proroka Eliáše na hoře Choréb věnované pokání, půstu, očištění a milosti.

Podivuhodnost po probuzení z kómatu : Pacient jako jasnovidec

Většina pacientů po těžkém úrazu hlavy bojuje se ztrátou paměti a má problémy si...

Zjevení proroka Eliáše na hoře Choréb věnované pokání, půstu, očistě a milosti.Po 40 dnech půstu přichází svátek Zmrtvýchvstání Božího Syna, Ježíše Krista.

Kdyby pro nic jiného, tak už jen kvůli tomuto datu si nevěřící musí Velikonoce připomínat, protože od tohoto svátku se odvíjí i mnoho pohnutých církevních svátků, které se jich dotýkají, ať chtějí, nebo ne.

The post Popeleční středa je tady appeared first on Top Stories.

Denně se objevují „celebrity“ s tím, že zase ukázaly o kousek víc. Že zase podnítily mužský chtíč a získaly body v mainstreamových a nemainstreamových médiích. Nebo i v jiných masově populárních prostředcích popularity. Pokud dříve bylo tajemství těla ženy skrýváno, muži museli na odhalení čekat, dlouhodobě útočit a poté se chvíli radovat, pak dnes je to zcela naopak. Pokud chcete sbalit kočku z Instagramu, TikToku nebo jiné sítě, hned víte, na čem jste. Tedy nemusíte odhalovat, co je již odhaleno.

Pravdou je, že dobývání žen a intimita, kterou vyvolení muži získali, byla velmi cenná. Platila se mnohdy doživotním slibem manželství nebo kupou dětí. Navíc bylo třeba pořizovat objemné a látkami vyplněné šaty. Dnes se ženská hruď začíná podobat té mužské. Muži mají také bradavky a jejich odhalování jim nikdy nepřekáželo. Ženy maximálně pozorovaly jejich hrudní svalstvo nebo hormonální výkonnost podle ochlupení. Teď se však stala hruď žen podobně veřejnou záležitostí jako ta pánská.

Jestliže v minulém století, které je nenávratně se svojí bradavkovou morálkou pryč, bylo často nemožné ani v časopise Playboy zahlédnout zcela obnažené bradavky (než časopis najel na vlnu nudismu), pak dnes je tomu naopak u prodejců prádla, šatů a všemožné reklamy. Módní přehlídky se konají s tím, že šaty netvoří oblečení, ale rafinované svlečení. Není jisté, že modely šatů obdivují muži pro jejich kreativitu nebo exkluzivitu, ale proto, že si zašli na strip show.

Je otázkou, zda odhalení je vždy ku prospěchu věci. Zda samotné bradavky nahradí vkus z šatů nebo spodního prádla, které začíná být tak miniaturní či průhledné, že procházka městem je podobná nudistické pláži trochu prudérnějších naháčů.

A tak po revoluci komunistické, sametové a dalších převratů v demokratických zemích zde máme i revoluci bradavkovou. Věřím, že muži i ženy se k tomu vyjadřují a zatímco muži zatím byli ušetřeni hodnocení svojí polonahosti z tohoto hlediska, podivně sexuální společnost jistě brzy najde také k tomuto fenoménu správný přístup. Tedy objektivní zhodnocení podle uměleckých nebo vědeckých kritérií.

The post Ženská revoluce v oblékání. Bradavky všude, kam se podíváš appeared first on Top Stories.

Spekulace Denisa potvrdila

O možném těhotenství Denisy Pfauserové se spekulovalo již nějakou dobu. Její sledující si totiž všimli, že se až nápadně často zakrývá bříško.

Komentáře a dotazy byly tak časté, že Denisa zřejmě musela s pravdou ven.

Dojemný vzkaz na Instagramu

Všechny její sledující překvapil dojemný příspěvek, který na svém profilu Denisa sdílela. Ze společné fotografie obou nastávajících rodičů srší nadšení a těšení se na miminko. Denise to na fotografii moc sluší, nehledě na to, že bříško se jí krásně zakulatilo.

Fotografii doplnila o následující slova: „Nemůžu se dočkat, až Tě poprvé uvidím. Až Tě k sobě přivinu. Až Ti spočítám prstíčky. Až Tě uslyším se smát.“

„Ještě Tě neznám a už vím, že Tě miluju víc, než jsem vůbec schopná. Nikdy Ti nepřestanu být vděčná, že sis nás vybralo za rodiče. Bublinko naše, vím, že ti dám všechno, co mám a budu se modlit, abys se svojí ztřeštěnou mámou měla svatou trpělivost,” pokračovala Denisa dále s vyznáním ještě nenarozenému miminku.

Pohlaví miminka brzy prozradí

Denisa si těhotenství užívá se vším všudy, přiznala, že se jí o dost zvětšily její vnady, které byly prvním poznávacím znamením těhotenství.

Herečka nemá v plánu pohlaví miminka tajit, brzy uspořádají oslavu, kde se i ona s partnerem dozví, zda přivedou na svět holčičku nebo chlapečka.

Denisa už má za sebou i rozvod

S přítelem Martinem, který se živí marketingem, spolu nejsou ani rok. V roce 2021 si Denisa vzala svého tehdejšího partnera Honzu, se kterým se ale po 4 měsících manželství rozvedla.

Brzy na to představila svého nového partnera Martina, se kterým se za 4 měsíce stanou rodiči.

The post Hvězda Ulice a Zoo čeká miminko. Denisa napsala dojemný vzkaz appeared first on Top Stories.

Kdyby tak existoval elixír mládí

Stárnutí je přirozeným životním procesem, kterému se nikdo nevyhne. Pouze ti, kteří zemřeli mladí, zestárnout nestihli. Ostatní žijící lidé se musejí smířit s tím, že krása i mládí jsou pomíjivé a jednou se dostanou do pozice, kdy se o nich bude hovořit jako o seniorech.

Kdyby tak existoval elixír mládí, jeho vynálezce by byl miliardářem, lektvar by se prodával po hektolitrech a celebrity jako Madonna by pro něj stáli v první řadě. Nic takového bohužel zatím vynalezeno nebylo, alespoň existují estetické plastické operace a různé kosmetické procedury, které dokážou stárnutí trochu pozastavit. Zdá se, že čtyřiašedesátiletá Madonna jim zcela propadla.

(Ne)stárnoucí Madonna

Po šedesátce má málokdo obličej bez vrásek. Až na Madonnu, jejíž vyžehlená pleť její fanoušky přímo vyděsila. Mohou za to kosmetická vylepšení nebo operace, které si dopřává plnými doušky.

Madonna si prostě nechce přiznat, že ve věku 64 let už sexy symbolem sotva bude, když má okolo sebe zástupy mladých a krásných kolegyň. Celebritám, které si neumějí přiznat věk, se stárne hodně špatně. Je to škoda, že Madonna nestárne s grácií.

Kdo to je? Madonna 2023

Když se poté Madonna zjevila na nedávném udělování cen Grammy 2023 v dlouhém černém blejzru s maxi sukní, bílé košili s uvázanou černou kravatou a síťových punčochách, více než oblečení si její příznivci všímali toho, jak vypadá její obličej. Je to ještě vůbec ona?

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Madonna (@madonna)

Madonna však celý svůj život nějakým způsobem provokuje. Tentokrát vsadila na účes jako princezna Leia ze Star Wars. Copánky se ale k jejímu věku opravdu nehodí. Možná si zpěvačka myslela, že ji omladí. Copak si Madonna připraví pro své příznivce příště? A poznají ji vůbec? Letos to už bylo na hraně.

The post Madonna se mění k nepoznání. Fanoušci ji už skoro nepoznávají appeared first on Top Stories.

Prvním tipem jsou zapékané brambory s kuřecím masem. Příprava tohoto pokrmu vám zabere zhruba 30 minut, pečení pak kolem 1 hodiny. Na 4 porce budete potřebovat zhruba 600 g brambor, 400 g kuřecích prsou, 200 ml smetany ke šlehání, 80 g strouhaného sýra, olej, sůl, pepř, případně koření na americké brambory. Nejprve si oloupejte brambory.  Následně oloupané brambory rozkrájejte na plátky o tloušťce kolem 0,5-1 cm.

Brambory můžete před nakrájením chvíli povařit, ale i syrové při pečení v troubě změknou, jen to trvá o pár minut déle. Kuřecí prsa nakrájejte na nudličky, osolte, opepřete a opékejte asi 5-10 minut na oleji.  Nakrájené plátky brambor vyskládejte do pekáčku vymazaného olejem, posypte solí a pepřem, případně kořením. Na ně naskládejte vrstvu opečeného masa a trochu sýru. Následně celý postup zopakujte v další vrstvě. V poslední vrstvě musí na vrchu zůstat brambory, které zalijte smetanou.

Dejte zapékat na 180 °C zhruba po dobu 60-80 minut. Z počátku pečte přiklopené a na posledních 30-40 minut odklopte. Před tím než jídlo vyndáte, nasypte na vrchní vrstvu brambor zbylý sýr. Pak stačí už dát jen na pár minut zapéct, než se sýr rozpustí.

Dále si můžete připravit směs na tortily z mletého masa. Na 4 porce budete potřebovat asi 500 g mletého masa, sójovou omáčku, sůl, pepř, olej, cibuli, majoránku, česnek, koření na mletá masa kečup a tortily. Na oleji si osmažíme nakrájenou cibuli.

Přidáme mleté maso, které zakápneme sójovou omáčkou, osolíme, opepříme, posypeme kořením a majoránkou. Směs pečeme asi 30 minut. Poté přidáme kečup a česnek podle chuti. Směs promícháme a můžeme servírovat v tortile.

Snad vás mé inspirace zaujaly a až příště nebudete vědět, co vařit k obědu, určitě je vyzkoušejte. Nebudete litovat. A já jdu uvařit první variantu, protože jsem na to při psaní dostala sama chuť.

The post Co mám vařit k obědu? Otázka, kterou si pokládám několikrát do týdne appeared first on Top Stories.

Svíčky – provoní váš domov a navodí romantickou atmosféru. V současné době je svíček na trhu plno, tudíž máte z čeho vybírat. Zakoupit si můžete například svíčky parfémované z parafínu nebo přírodní (třeba z včelího vosku). Poměrně hojně zastoupeny jsou svíčky ve skle. Jejich výhodou je, že se nikde neroztečou, obvykle vyhoří celé a zůstane vám po nich skleněný obal, který lze využít například jako ozdobný obal na květináč nebo jako krabička na sladkosti, oříšky či cokoli jiného.

Osobně mám poté zkušenosti se svíčkami z obchodu Pepco (Aromatherapy home). Používám právě ty, které jsou ve skleněné dózičce, krásně voní a jsou také skvělým dárkem. Hoří zhruba 35-40 hodin a stojí pouhých 120 Kč. Pěkné svíčky za přijatelnou cenu nabízí také ku příkladu obchody Kik, Action a Teddy.

Dekorační polštářky – zútulní váš domov a zpříjemní vám volné chvíle. Ozdobné polštáře různých velikostí jsou dnes takřka neodmyslitelným designovým doplňkem každé domácnosti. Většina z nás je má na gauči a opírá se o ně při čtení knihy nebo sledování televize. Při výběru je vhodné dát si pozor na materiál, ze kterého je polštář vyroben. Každý musí posoudit sám, zda je mu látka pohodlná.

Dále je dobré vybrat polštář, ze kterého jde sundat povlak a vyprat ho, případně pořídit takový, který můžete hodit do pračky celý. Mým tipem je bílý chundelatý polštář o rozměrech 50×50 cm z obchodu Jysk (Sverdlilje). Stojí něco kolem 200 Kč. Podobné a také za nízkou cenu nabízí také obchod Sinsay.

Nástěnné hodiny – nemusí být jen praktické, v současnosti existuje plno hodin, které jsou estetickým prvkem do domácnosti. V tomto případě záleží hodně na vkusu každého člověka a na celkovém vzhledu domácnosti, do které by hodiny měly zapadnout. Opět mám i v tomto případě své favority. Jsou jimi hodiny z Lidl-shopu (Auriol – nástěnné hodiny k dotvoření). Někdy je mívají i na prodejně Lidl. Designově se hodí snad do každé domácnosti a jejich cena je velmi nízká – něco málo přes 200 Kč.

Pokud vás některý tip na bytový doplněk zaujal, určitě si udělejte radost a pořiďte si takový, který se vám líbí a hodí do domácnosti. Jistě v obchodech narazíte i na další maličkosti, které vám budou užitečné. Myslím si, že ve všech zmíněných obchodech seženete zboží za přijatelné ceny. Tak hurá do obchodu!

The post Chcete si zkrášlit svůj domov a neutratit za to celou výplatu? Mám radu nad zlato appeared first on Top Stories.

Ženy umí i na základě mých vlastních zkušeností velmi dobře sociálně manipulovat s uvažováním muže, protože ten v určitých chvílích mozek odpojí prakticky celý. Muži si prý zase zachovávají lepší prostorovou orientaci.

A přece něco nehraje. Muži trpí dle informací výše zmíněné vědkyně a psycholožky, které byly uveřejněné na webu Universitet Leiden, častěji autismem a ADHD – tedy poruchou chování. A ženy zase dle stejné studie mají více deprese. Všeobecně známým faktem je také to, že muži se dožívají nižšího věku než ženy.

Začneme tedy muže a ženy zkoumat do hloubky? Ženy považujeme za více introvertní. Za ovladatelky vnitřního života a realizátorky ohraničení vnějších projevů. Muži naopak svůj vnitřní život neradi odhalují a navenek se projevují daleko víc. Čím nás věda dále překvapí při zkoumání mozku mužů a žen? Čím jsme jiní? Dá se to zjistit psychiatricky, psychologicky, sociálně? Bude nám to ve výsledku vlastně k něčemu dobré?

Box byl třeba dlouhá léta výsadou mužů. Dnes boxují i ženy. Stalo se najednou něco s mozkem žen, že se pustily do adrenalinových a testosteronových sportů? Naopak muži budou dělat zase akvabely. Změnily se snad mozky mužů a žen, že převracejí role? Jaký to má význam pro chápání vzájemných vztahů a psychických nemocí?

Třeba tímto zkoumáním dosáhneme v budoucnu rovnosti mozků a výzkumy nás naučí, jak sjednotit rozum muže a ženy na základě psychologie a vyvarovat se různých psychických problémů. Ale třeba také z toho vzniknou další traumata, která budeme zase muset řešit. Uvidíme v dalších výzkumech.

The post Co mají ženy vědět o mužském mozku a naopak? Nebo raději nevědět appeared first on Top Stories.

I když YouTube má svá poměrně striktní pravidla pro nahrávání videí, co se jejich obsahu týká, tak pod hlavičkou vzdělávacího obsahu kolikrát narazíte na to, co byste byli neradi, aby viděly vaše děti.

Co vše lze schovat pod edukační videa

Na YouTube se zpravidla sdílí hudba, gamingová videa, dokumenty, různé návody nebo recepty. Potřebujete opravit kapající kohoutek? Podíváte se na YouTube, jak se to dělá.

Tato platforma si zakládá na tom, že do éteru nepustí něco závadného. Zdálo by se, že rodiče dětí mohou žít v klidu a nechat své potomky sledovat na YouTube to, co se jim líbí.

Ale pozor, mnoho tvůrců našlo v pravidlech trhlinu, kterou je možné je obejít. Pokud totiž své video označí jako edukativní, tak na internet v pohodě propašují i porno nebo realistické záběry z chirurgické operace.

Nevhodný obsah na YouTube

Čas od času se stane, že i na YouTube nechtěně narazíte na nevhodný obsah, jenž obsahuje erotiku nebo porno. Někteří koumáci ho dokonce umí i najít, když do vyhledávání zadají určitá slova. Je-li totiž takové video prezentováno jako edukační návod, tak ho YouTube nijak nekontroluje.

Tímto způsobem je možné se dostat k velmi „zajímavému“ obsahu, jenž by ale třeba děti sledovat vůbec neměly.

Ve hře jsou i další sociální sítě

I když je zhlédnutí erotických nebo porno videí omezeno věkem, tak většina uživatelů snad ví, jak to lze snadno obejít. Tento problém se ale netýká jen YouTube, ale i dalších sociálních sítí, jako je TikTok nebo Reddit. Lze na nich vidět popravy v přímém přenosu, vraždy, oběti nehod.

Správce sítí sice proti tomu bojují, ale jejich opatření jsou pomalá. A když už se jim podaří některé nevhodné video stáhnout, tak se brzy najde další uživatel, který na internet nahraje něco podobného.

Je proto v zájmu každého rodiče, aby kontroloval, co jeho děti na sociálních sítích sledují. Někdy by se třeba divili, k čemu všemu se mohou dostat.

The post Víte, co všechno se na YouTube schovává za vzdělávací videa? Ukrývá se tam i nevhodný obsah appeared first on Top Stories.

Jak ale donutit obyvatelstvo, aby umíralo včas a zbytečně nezatěžovalo stát? Opatření by mohla být konečně účinná. Je třeba z krabiček cigaret okamžitě odstranit obrázky mrtvol a naopak ke kouření pozitivně motivovat. Dávat kupříkladu jako u Dopravního podniku hlavního města Prahy (v případě jízdenek MHD) od 65 let cigarety zdarma. A kontrolovat hluboké vdechnutí.

Navíc by se měla podporovat nadváha slevami na sádle a uzeném. Zamezit pohybu na čerstvém vzduchu a zavést tučné pokuty v případě jakéhokoliv pohybu osob v předdůchodovém a důchodovém věku. Kontrolu by prováděla Česká správa sociálního zabezpečení, což je sice název, který neodpovídá moc realitě, ale ministerstvo obrany je také nyní spíše ministerstvem války.

I náš nejznámější hokejista Jarda „věčný“ Jágr si už dávno uvědomil, že propagace sociálního systému je zcela zásadní. V době, kdy se odcházelo na sklonku 60 let do důchodu, propagoval na svých prsou i bedrech záchranu sociálního systému. Tedy prozíravě už tehdy magické číslo 68.

Pokud si někdo myslí, že to bylo kvůli okupaci ruskými vojsky, pak je třeba upozornit, že Jágr se důchodovému systému plně obětuje a do 68 let hrát bude a následně se nechá jako zodpovědný občan myslící na budoucí generace zfaulovat tak, aby nezatěžoval sociální systém, do kterého léta přispíval. I přes svoje zásluhy o různé hokejové medaile je po určitém stárnutí a dosažení věku potřeba, aby uvolnil místo mladším a zkusil něco nového, třeba kladenský hřbitov. My, daňoví poplatníci mu rádi zasalutujeme.

A to je v kostce má představa, jak donutit občany, aby umírali včas. V kampani máme zakomponovaného i Jardu Jágra, který nemůže logicky u ničeho velkého chybět a na mnohé jistě motivačně zafunguje. Každý si jistě řekne, že když dokáže být Jágr oddaným dělníkem sociálního systému, proč ne i já?

Tento můj komentář, vážení čtenáři, berte s nadsázkou a notnou dávkou humoru. Ale trochu se bojím, aby se neblížil realitě.

The post Zkrátit důchod, nechat umřít, makat do předčasné smrti. Jak donutit občany, aby umírali včas appeared first on Top Stories.

Nejbližší důvěrníci princezny z Walesu

Sbírka osobních dopisů Diany, princezny z Walesu, byla dlouhých dvacet pět let majetkem Susie a Tareka Kassemových, kterým byly adresovány. Dokumentují Dianiny pocity v průběhu posledních dvou let před její předčasnou smrtí.

Kassemovi, kteří žijí v Londýně, byli pro princeznu Dianu blízkými důvěrníky. Se Susie se Diana seznámila v nemocnici Royal Brompton. Dopisy se rozhodli prodat v Lay’s Auctioneers of Penzance v Cornwallu a výtěžek v řádu stovek tisíc liber věnovat na charitu.

Rozvod byl zoufalý

Diana se v dojemných dopisech zmiňuje mimo jiné o svém rozvodu s nynějším králem Karlem III.

Tento dopis je napsaný v pochmurném duchu, z něhož je patrné, jak neblaze se celá situace Diany dotýkala. O rozvodu napsala, že byl ošklivý a zoufalý.

Smutné Vánoce a přání lepších zítřků

Smutné pro Dianu byly hlavně Vánoce, které její synové strávili podle královských zvyklostí se svým otcem a prarodiči, tedy královnou Alžbětou II. a jejím manželem Phillipem.

Diana Kassemovým děkovala, že jí dovolili pobýt v době vánoční oslavy s jejich rodinou. „Byla jsem tak nadšená, že jsem byla pozvána na rodinnou událost, protože jsem se cítila jako jedna z nich,“ stojí v dopise. Zároveň poděkovala za milé dárky – květiny, meditační knihy a jasmínový olej.

Pracovnice z aukční síně v Cornwallu o Dianiných dopisem prozradila, že jsou emocionálně velmi syrové a upřímně ohromující. V dopise z Vánoc v roce 1997 princezna

Diana vyjádřila přání, aby následující rok byl pro ni mnohem lepší. S ohledem na to, co se jí přihodilo v srpnu 1997 v Paříži, je tento dopis zvláště tragický.

The post Dopisy princezny Diany napsané pár měsíců před nehodou se prodaly za enormní částku. Smutné časy před smrtí appeared first on Top Stories.

Smrt ve slunné Hurghadě

Když rodina Kramných letěla v červenci 2013 na dovolenou do vyhledávaného egyptského letoviska Hurghada, vypadalo to, že si její členové jedou užít báječné dny volna. Monika a Klárka se však zpátky do České republiky již živé nevrátily.

Na základě nepřímých důkazů, jež během složitého vyšetřování podařilo české policii zajistit, byl z obou vražd obviněn Petr Kramný, ačkoliv od samého začátku účast na smrti manželky a dcery odmítal.

28 let v Mírově

Podle závěrů soudu byly motivem činu problémy v manželství, které Monika chtěla řešit rozvodem. Kramný plánoval dvojnásobnou vraždu a sebevraždu. K tomu, aby po vraždě svých nejbližších vztáhl ruku i na sebe, však nenašel dost odvahy.

Odsouzen byl v roce 2016 k trestu 28 let ve věznici se zvýšenou ostrahou, který si měl odpykat na Mírově. V červenci 2018 podal Kramný prostřednictvím své obhájkyně Jany Rejžkové návrh o obnovu celého řízení. Na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě si musel počkat dlouhé tři roky.

Soud žádost zamítl

K vydání rozhodnutí o návrhu o obnově řízení se Krajský soud v Ostravě dostal v únoru 2023. Obhajoba se opírala o nové znalecké posudky, které prý jasně ukazovaly, že smrt manželky a dcery Petra Kramného nezpůsobil elektrický proud, jak tvrdila obžaloba.

Předsedkyně senátu krajského soudu Šárka Skalská řekla, že posudky, jejichž odbornost nezpochybňuje, nepřinášejí nic zásadního, a nelze ani hovořit o použití nové vědecké metody. Protože nebyly splněny podmínky pro povolení obnovy řízení, soud vydal rozhodnutí o zamítnutí žádosti o obnovu řízení.

Naděje umírá poslední

Petr Kramný ihned po vynesení rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě podal stížnost, jíž se bude zabývat Vrchní soud v Olomouci. Zatímco během soudního řízení v letech 2015 a 2016 působil Kramný sebevědomě, nyní před soud přišel pohublý, prošedivělý a viditelně pokornější.

Lze jen spekulovat, jestli svým chováním chtěl na soud zapůsobit, nebo se na něm podepsal pobyt ve vězení.

The post Případ Kramný: Podle soudu zavraždil manželku i dceru elektrickým proudem. Vrah to i po letech popírá appeared first on Top Stories.

Luděk je šetřílek, dokonce ani za svatbu se mu nechce moc utrácet, o čemž svědčí, že dal Vandě zásnubní prsten, který byl určen pro Blanku. Vanda je úplný opak Luďka, s penězi zacházet prostě neumí. Ráda se obléká, kupuje nové věci, a rozhodně se nechce s přípravou svatby omezovat.

Jenže jak sehnat tak rychle větší obnos peněz, aby mohla mít dokonalou svatbu? Jedinou možností je podle ní výhra v kasinu, která se jí nedávno poštěstila,

Vanda prohrála svatební šaty

Vanda nabyla zřejmě dojmu, že když se jí podařilo jedenkrát vyhrát, štěstí ji neopustí ani podruhé. Ještě minulý týden si Vanda mohla v poklidu užívat přípravy na svatbu.

Navštívila Gábinu, pro kterou měla nachystaných 15 tisíc na svatební šaty. Gábina si zatím vzala pouze část, a tak Vandě desítka zbyla. Jakmile vyšla ven, její kroky okamžitě vedly do kasina, kde peníze určené na svatební šaty prohrála.

Vanda věří horoskopu a dál jde pokoušet štěstěnu

Ani další návštěva kasina nedopadla podle Vandiných představ. Kromě toho, že už nemá ani na svatební šaty, prohraje dalších 60 tisíc, což přesahuje i Luďkův rozpočet, který uvolnil na svatbu.

Štěstí při Vandě nestojí a vypadá to, že její touha po dokonalé svatbě ji stáhne ke dnu. Ke všemu si půjčí 150 000 Kč od lichváře. Myslí si, že na splátky vyhraje?

Luděk jí navrhne dřívější termín svatby

Vanda tak přichází o desítky tisíc, ocitá se v dluzích, a k tomu všemu ji zatlačí do kouta i Luděk, který jí nabídne dřívější termín svatby, přesně jak si to Vanda přála. Jenže datum 11. března je za dveřmi a Vanda prohrála všechny peníze na svatbu. A co teď? Kde sehnat všechny ty peníze, když prohrála dohromady celých 300 000 Kč?

Jak to s Vandou bude pokračovat, můžeme sledovat v následujících dnech. Otázkou je, zda se ke všemu Luďkovi přizná nebo propadne hazardu natolik, že se začne zadlužovat stále více.

The post Vanda byla zase v kasinu: Svatba v ohrožení. Víme, kolik peněz prohrála. Co na to Ludí? appeared first on Top Stories.

Od přehazovačky k pleši

Přestože mnoha mužům pleš opravdu sluší, je pro řadu z nich velmi nepříjemné, když o své vlasy přicházejí. Podepisuje se to na jejich sebevědomí a vede to k typickému účesu, známému jako přehazovačka, kdy s pomocí delších vlasů se vzniklá pleš překrývá

Někdy je lepší jednoduše holou hlavu přiznat, než pak v závanu větru přehazovačku rychle vracet zpátky k hlavě.

Proč muži plešatí

Plešatění u mužů je většinou dědičné. Má-li otec pleš, je pravděpodobné, že ji bude mít i syn. Obvykle se začnou vytvářet tzv. kouty nebo tonzura, které se mohou později spojit v jednu pleš od ucha k uchu. Někdy vlasová pokrývka ubývá směrem z čela dozadu a vzniká tzv. vysoké čelo.

Na vině je u androgenní alopecie dihydrotestosteron (DHT), který se tvoří z mužského pohlavního hormonu testosteronu působením enzymu 5-alfa reduktáza, a který má nepříznivý účinek na vlasový porost. Je zajímavé, že ochlupení a vousů se to netýká.

O padání vlasů prakticky rozhoduje produkce tohoto enzymu, nikoliv samotný testosteron. Proto i léčba plešatosti u mužů spočívá o omezení tvorby enzymu 5-alfa reduktáza. Vliv na ztrátu vlasů má i stres a výživa.

Za všechno může prsteníček

Vědci na Tchaj-wanu zjistili, že u mužů, jejichž ukazováček na pravé ruce je kratší než prsteníček, je zvýšené riziko mužské plešatosti.

Domnívají se, že větší prsteníček je dán vysokou expozicí testosteronu u miminka v děloze matky, což může zmenšovat vlasové folikuly. Muži vlivem dědičnosti začínají obvykle plešatět ve věku okolo dvaceti let, přičemž ve čtyřiceti již mají na hlavě pěkné „koleno“.

Stačí se tedy podívat na dlaň adolescenta, porovnat velikost ukazováčku a prsteníčku a odhadnout, jestli bude plešatět, nebo ne.

The post Podle délky prstů na rukou je možné u mužů odhadnout, jestli budou plešatět. Otestujte se také appeared first on Top Stories.

Jedlé houby rostou po celý rok. Nyní v zimě můžeme najít například penízovku sametonohou, hlívu ústřičnou či boltcovitku bezovou (zvanou ucho Jidášovo). Všechny zmíněné druhy mají jedno společné. Vyskytují se na dřevinách listnatých stromů, které již zpravidla nejsou v dobrém stavu. Ani jedné z těchto hub nevadí mráz.

Pokud dojde k tomu, že klesne teplota pod nulu, pouze se zastaví jejich růst, který často pokračuje ještě  poté, co se oteplí. Na kvalitu plodnice to však nemá negativní vliv, jako je tomu u hub hřibovitých.

Penízovka sametonohá je zhruba 2-6 cm velká houba. Zbarvená je do oranžova a bývá mírně slizká na svém povrchu. Obvykle roste v trsech na kmenech listnatých stromů (často dubů, buků, javorů nebo bezů). V kuchyni ji lze využít zejména do asijských pokrmů (čína, nudle, polévky). Na přípravu není nijak náročná. Stačí ji 5 minut povařit.

Hlíva ústřičná je typicky dřevokazná houba. Vyskytuje se nejčastěji na dubech. Druhové jméno je odvozeno od jejího vzhledu. Plodnice připomíná ústřici. Její zbarvení je hnědobílé. I hlíva roste často v trsech. Využití nachází v lékařství i v kuchyni.

Pomáhá regulovat cholesterol v krvi, posilovat imunitu a má protizánětlivé účinky. Vhodná je pro nakládání do octa či sušení. Lze z ní uvařit výbornou dršťkovou polévku, přidává se do rizota a dalších vařených pokrmů. Vhodná je dokonce na houbové řízky.

Podivuhodnost po probuzení z kómatu : Pacient jako jasnovidec

Většina pacientů po těžkém úrazu hlavy bojuje se ztrátou paměti a má problémy si...

Boltcovitka bezová (ucho Jidášovo) roste prakticky po celý rok. Nejhojněji se vyskytuje ve vlhkém prostředí, a to na kmenech či pařezech černého bezu. Jedná se o dužnatou hnědou plodnici. Jak název napovídá, podobá se lidskému uchu.

Využívá se nejčastěji v asijské kuchyni (do číny, polévek). Chuť této houby není nijak zvlášť výrazná. Je zajímavá tím, že v jídle křupe a pokrm tak dokáže ozvláštnit. Velmi vhodná je na sušení.

Tak co? Chystáte se při nejbližší příležitosti do lesa? V každém případě je nutné dát si pozor na možnou záměnu hub. Ideální je používat houbařské encyklopedie a příručky.

V případě, že si nejste jisti, zda je houba jedlá, klidně si ji vyfoťte, radujte se z jejího nálezu, ale raději ji nechte v lese.

Rozhodně nekonzumujte to, co by vám nebo vašim blízkým mohlo způsobit zdravotní potíže. Tak tedy hodně zdaru při lovení hub.

The post Sbírali jste někdy houby v zimě? Pokud ne, nejvyšší čas vydat se do lesa appeared first on Top Stories.

Potetovaná Bára křehkou Karolínu děsí

Pokerová hráčka Bára nemá zrovna nejpřívětivější vystupování, o čemž se sama přesvědčila Karolína Krézlová. Ta přiznala, že Bářina dominantní povaha ji děsí a bojí se jí.

I proto prohlásila, že právě Bára bude do konce soutěže adept na vyřazení, kterého bude stále navrhovat. Karolína se totiž bojí, kam až může Bářina nestabilní psychika zajít.

Bára Mlejnková má nervy nadranc

A není se čemu divit, ne jednou Bára na Karolínu vyjela: „Ulhaná jsi, levá jsi, kradeš. Máš šátek, navíc deku. Třikrát řekneš, že chceš odejít, a pak tady chceš zůstat. Tak se podle toho chovej,“ slovně napadla Barbora Karolínu.

Bářina povaha začíná vadit jak soutěžícím, tak divákům

Podle ostatních soutěžících je Bára až zbytečně agresivní, měla by se mírnit i v tom, že všem dává najevo, že všechno ví ona nejlíp. Diváci označili spojenectví Báry a Kateřiny Klinderové za napodobování chování Shopalcoholic Nicol a Chilli z loňského roku.

Nejeden divák reagoval na chování Báry Mlejnkové „Báry chování s Kundosaki je naprosto otřesný. Zřejmě si hrají na Nicol a Chilli,“ zněl komentář od sledujících, další v podobném duchu pokračoval: „To chování je tedy otřes, a to jsou zatím online jen čtyři díly.“

Také moderátor Ondřej Novotný se obává, že Bářino vystupování ji ze soutěže vyřadí

Podle Ondřeje patří Bára mezi nejsilnější hráče Survivoru, její fyzička je až obdivuhodná. Dokonce uznal, že její drsné chování k ní prostě patří, ale ne všem se může zamlouvat. Obává se, že právě sociální vazby na ostrově budou tím, co ji dostane ze hry.

Ukázky na další díl pořadu Survivor už napověděly, že procházka růžovým sadem to rozhodně nebude, Bára se dostane do konfliktu téměř se všemi. Nechme se tedy překvapit, jak moc se situace na ostrově vyhrotí.

The post Survivor: Agresivní Bára se pustila do křehké Karolíny. Připomíná tím hráčku z minulého ročníku appeared first on Top Stories.

Profesionální mazel

Dokážete si představit, že za peníze budete někomu projevovat svou náklonnost, budete ho utěšovat, podporovat, povzbuzovat a třeba mu poskytnete i pochopení formou pohlazení?

Ano, i takové zaměstnání existuje, ovšem nepleťte si ho s prací lehkých žen. Tato profese se skutečně zaměřuje jen na osoby, kterým je úzko a zrovna po svém boku někoho, kdo je vyslechne a pohladí.

Řidiči na ledových plochách

Mezi velmi nebezpečné profese patří řídit tahače a kamiony na ledových plochách. Tato profese je pro nás Evropany neobvyklá, ovšem v Americe jako je Aljaška nebo Kanada naprosto běžná.

Pracovní podmínky jsou drsné a velmi nebezpečné, tato profese je jen pro velmi zkušené a otrlé řidiče.

Evaluátor ústního pachu

Je obecně známo, že většina přípravků na trhu je nejdříve testována, jestli dobře funguje.

To platí i pro zubní pasty, pudry, ústní vody a spreje proti zápachu z úst. Právě tehdy nastupuje někdo, kdo zkouší, zda výrobky proti zápachu z úst skutečně účinkují.

Mořská panna

Stát se mořskou pannou je snem každé malé slečny. Víte však, že si tento sen můžete v dospělosti splnit? Profesionální mořské panny vystupují na různých vodních představeních, na soukromých akcích, především na dětských oslavách.

Ačkoliv je tato profese skutečně neobvyklá, je také velmi náročná. Mořská panna musí mít totiž ráda vodu, musí umět bezchybně plavat, potápět se, a to vše samozřejmě v kostýmu mořské panny.

Dokázali byste si představit, že byste některou z profesí vykonávali? Na světě je nespočet divných profesí, které svou zvláštnost zpravidla kompenzují finanční odměnou.

The post Podivná zaměstnání ve světě. Jakou pracovní náplň má profesionální mořská panna? appeared first on Top Stories.

Muži jsou ve své podstatě dravci od přírody. Už v dobách, kdy se lovili mamuti a ženy, muži ukazovali, že počet získaných kusů tohoto „dobytka“ je vizitkou jejich úspěšnosti. Někde tento primitivní zvyk přetrval. Existují harémy, existují války a lovení žen za účelem znásilnění. Je to doba pravěku a dřevěných kyjů. Tito muži ovšem někdy zastávají politické funkce, mají moc a peníze, což je zejména pro oběti mnohdy složitá situace.

Existuje tady poté slabý evropský či (nazvěme to) západní muž, který takto neloví. Chodí do práce, mává tisícovkami při výplatě a hraje si s dětmi. Je tak slabý, že třeba pomáhá s nádobím a pomáhá uprchlíkům. Nemá vždy správný názor a vzbuzuje u žen nejistotu. A pak přichází muž s naprostou jistotou. Každá, která se mu poddá, je jeho obětí odvlečenou do jeskyně a uspokojenou příšerným zážitkem.

Soudy v kulturních zemích vynášejí rozsudky na základě důkazů. Jeden takový soud nyní začal i s veřejně známým Dominikem Ferim. Problémem však je, že důkaz svědectvím může být zpochybněn, bagatelizován a nakonec uznán nevěrohodným. Není důležité, co se stalo, ale co se prokázalo.

A tak třeba i znásilnění může být zproštěno a žena dalším postupem ještě více zneuctěna. To, že je Feri u soudu, tak ještě vůbec nic neznamená, protože nakonec může pořád zajásat on, a to i přesto, že výpovědi dotčených dávají jasný a poměrný nechutný obrázek.

Ale vraťme se k roli mužů. Muži by prostě měli vědět, že znásilněním nic nevyhrají. Poníží se akorát sami. Neuměli získat ženu, dát jí svoji úctu a pokoru. Nakonec by si přáli, aby se takto někdo choval k jejich matkám a dcerám nebo sestrám? Nepřáli. Ale toto je cizí žena, která přijde a odejde, jen ta pachuť muže v ní navždy zůstane. Ale vlastně nikoliv muže – jen zbabělce.

Feriho kauza nám snad ukáže, že charakter „slabých“ mužů v Evropě, kteří se starají o rodinu, kteří uctívají svoji ženu a milují svoje děti, je daleko silnější než charakter predátorů. Ti myslí jen na sebe a ublížení považují za důkaz své síly. Ale jen slabý muž ublíží slabé ženě, proto nebuďme jako Feri, buďme fér.

The post Nebuďme jako Feri, buďme fér. Chlap nemusí stát před soudem ani se ospravedlňovat appeared first on Top Stories.

Rozdíl našeho života a jeho je, že my se prodíráme davem, abychom byli vidět, a on se prodírá, aby vidět nebyl. K tomu mu slouží ale stejná obuv jako nám, tedy boty značky Nike. Máme tedy mnoho společného. Až na úlohu hlavního hrdiny, protože zakladatelem Nike Philem Knightem opravdu nikdo z nás není.

Získat pozornost běžných lidí ovšem nemá v příběhu podle skutečné události sám zakladatel. Má jím být nějaká tvář, tou je asi nejslavnější basketbalista všech dob Michael Jordan.

Jako začínající basketbalista ještě neměl tak slavné nohy, spíše nadějné basketbalové ruce. Philu Knightovi se tehdy podařilo Jordana přemluvit k tomu, aby si Mike obul boty Nike. Od té doby byly nohy Michaela Jordana stejně tak slavné jako jeho ruce.

Ale od koupě bot, kde platíme všichni stejnou cenu, k jejich prodeji. Tam je situace naprosto odlišná. Naše obnošené boty horko těžko prodáme na Aukru nebo Bazoši se značným vylepšením v grafickém editoru za pár set korun. A ještě se musíme modlit, aby recenze nebyla záporně zdrcující.

Obnošené a basketem opotřebované boty Michaela Jordana udolají i samotnou značku Nike, kdy se tenisky legendárního modelu Air Jordan 1S prodaly za 560 000 dolarů. A my si přitom stěžujeme na ceny bytů nebo na rostoucí nájmy.

Tenisky jiného umělce se dokázaly prodat dokonce i za 1,8 mil. dolarů. Model Nike Air Ships, které nosil Michael Jordan v první sezóně NBA, poté za 1,5 milionu dolarů. Takže nezbývá, než mrknout na film Air či Vzduch, zjistit trik s obnošenými botami a svět nám bude ležet u nohou.

The post Snažil se někoho z vás získat výrobce Nike ke koupi bot? Určitě ano a nemusel vás u toho ani osobně přemlouvat appeared first on Top Stories.

Takže naše jídla – rybí polévka a rýžový nákyp se podle Taste Atlasu dostaly cca do poloviny vybraného seznamu hnusů. Každý týden se však seznam mění a hnus přeskakuje jiný hnus. Možná i některá jídla mizí, protože díky této reklamě si je začali lidé objednávat. Salát indigirka z mražené ryby a s kaviárem vévodil tabulce v předchozích kolech a nyní jsou tam fermentovaní žraloci. No, nezkuste nejhnusnější jídlo, protože i takový zážitek je třeba vstřebat.

Rybí polévka z kapra se dělá různým způsobem. Například se oddělí filátka a zbytek svaří. Po svaření se přidají vnitřnosti a kousky masa. Ochucení závisí na kuchařce a jídlo je to syté a chutné. Rybí polévka bude skoro vždy mít nádech rybiny, ale to je její přednost stejně jako u blondýny blond vlasy.

Rýžový nákyp ze školních jídelen byl zvláštní s politím sirupem, kompotovanými švestkami a různě tekutou rýžovou konsistencí. Proto v jedné restauraci v Praze hosté neobjednávali nákyp, asi byli žáky takových institucí. Ale tak „dobrá“ jídla dokáží udělat i z řízků, karbanátků nebo třeba kuřat. A domácí nákyp s tvarohem, různým ovocem, správně zapečený, tak ten po nezájmu dali jako pozornost podniku. Ale žádný host nepohrdl a dokonce mnozí požadovali tento dezert znovu.

Ryba prý smrdí od hlavy. Co je však proti rybě takový rychle otevřený olomoucký tvarůžek? I romadúr nebo jiné sýry mohou mnohé odradit a chuťově pak odnesou svůj pachový šarm. Ony první ochutnávky některých jídel opravdu nemusejí být ideální. Ústřice, šneci, žabí stehýnka. Nebo krásně rozvařený sulc z prasečích nožiček a jiných podivných částí prasete – třeba uší?

A tak nezbývá než opět kulinářsky cestovat. Až budete na Islandu, zkuste Hákarl, v Rusku by bylo dobré okusit jmenovaný salát a třeba v Kambodže smaženého pavouka. Protože reklama na jídlo může být i negativní a má zřejmě ten samý nebo ještě větší úspěch. A v Čechách teď snad jako valentýnské menu bude kapří polévka a smetanový nákyp. Která žena to vydrží, tak ta vydrží všechno.

The post Nejhorší jídla na světě – zase jsme nevyhráli appeared first on Top Stories.

Mám rád osmnáctky, řekl klasik. Dnes je mu špatně z toho, jak podcenil zpěvačku. Vlastně není jen zpěvačkou. Takto ji spláchnout do šuplíku krásného hlasu by dokázal každý. Ale také my muži víme, že její oděv, její oblečení a především sex appeal bude zářit na každé akci.

Kyklop s jedním okem se mohl spolehnout na jeden orgán. Párové orgány mužů nefungují vždy, jak by měly a ty nepárové je vždy předčí. Bohužel se jedná také o obě hemisféry mozku. Ale tam v případě Heidi nefunguje ani jedna.

V Tresor Club Prague se vrtěl David kolem disko žen, Boura možná nějakou zboural a Felix hledal svoji hladinku. Maxim Turbulenc tak nemohl než zastat roli imitátora. Musel se líbat s jednou z nejkrásnějších žen a vykoupit se řadou písní a polibků.

Kdo by se také nechtěl vykoupit? Kdo by nechtěl doma vysvětlovat, že krátké šaty nejsou totéž jako krátké sukně? Kdo by nechtěl tvrdit, že česká Madonna nemá kalhotky? Nebo jsme tam nebyli? A nezírali?

V každém případě skončil zpěv národní hymny, kdy soupeřili Pavel s Babišem a nakonec vyhrála Heidi s Vohnoutem. Tedy Vohnout nevyhrál. Ale byl první. Potom už jen Heidi tančila na stole, nebrala dolary za kalhotky (ani je neměla) a zpívala Davidovi, že má střevíčky. A David měl oči. Naštěstí diskotékové.

A tak party v Dlouhé ulici v Kozičce dopadla opět otřesně. Muži se ohýbali zbytečně. Heidi tančila a strop se otřásal v nervech jejich pocitů. Ale ten Muay drink pro Heidi, která předvedla nekonečnost věku, byl skvělý. Kopla ho do sebe a dál ničila muže. A nezaplatila vůbec, ale vůbec nic. Nebo ano?

The post Heidi tančí a Vohnout padá k zemi. Bar Kozička zažil nápor fanoušků appeared first on Top Stories.

Na první pohled by člověk řekl, že pokladní kontroluje balení vajec kvůli tomu, zda nejsou rozbitá, což je asi jediné vysvětlení, které hned každého napadne. Není tomu tak, vysvětlení je prosté – pokladní otevírá karton s vejci, aby zjistila, zda nechce zákazník něco ukrást a v balení vajec takto něco pronést.

Krabice vajec je totiž ideální prostor k propašování jakéhokoliv drobného předmětu. Důrazně vás však upozorňujeme – nedělejte to a ani to nezkoušejte, protože jak jsme již napsali – pokladní tento prosto kontrolují a mohli byste mít kvůli takovému činu problémy s policií skrz krádež.

Podivuhodnost po probuzení z kómatu : Pacient jako jasnovidec

Většina pacientů po těžkém úrazu hlavy bojuje se ztrátou paměti a má problémy si...

I přesto se však občas stane, že se někdo pokusí v balení vajec něco pronést, aniž by za to chtěl dotyčný či dotyčná zaplatit. Někdo kupříkladu zkouší třeba zaměnit normální vejce za dražší čokoládové Kinder vajíčko.

Podle některých komentářů na internetu se však údajně stalo i to, že jistá dáma se snažila v krabičce s vejci propašovat i nová tanga.

Napište nám do diskuze ke článku o tom, zda vás tato zajímavost překvapila, či snad dokonce i pobavila?

The post Víte, proč otevírá pokladní v supermarketu balení vajec? Nekontroluje, zda jsou rozbitá appeared first on Top Stories.

Dceři zabralo rok, než se z tohoto zážitku dala dohromady

Dcera byla ze smrti její matky opravdu nešťastná, kolikrát mi ani nechtěla jíst a já s ní nejednou musel dojít k dětskému psychologovi. Po roce se dcera dala tak nějak dohromady a začala zase normálně fungovat.

Když se mi ji podařil dostat do pohody a zase ji vykouzlit úsměv na tváři, tak pro ni přišla další rána. Našel jsem si totiž mladší přítelkyni, se kterou se teď budeme brát.

Od té doby, co jsem jí oznámil své plány, se mnou dcera nemluví

Nevěděl jsem, jak na to, a proto jsem to dlouho odkládal. Když jsem se však odhodlal a dceři o své partnerce řekl, tak začala brečet.

Začala mi nadávat, že vlastně podvádím maminku a že se to nedělá. Absolutně jsem v té chvíli nevěděl, co jí na to mám říct a dokonce jsem o tom začal i sám pochybovat.

O den později jsem jí oznámil, že čekám s novou partnerkou dítě, které bude její sourozenec a že se budeme brát. Pak jsem jí také řekl, že s námi bude bydlet v našem domě. Od té doby se mnou dcera přestala definitivně mluvit.

Trvá to už rok a dcera se mnou stále nemluví

Už je tomu rok, co bydlíme všichni pod jednou střechou i s miminkem. Dcera s nikým nemluví, jen pokud je to opravdu nutné. Vše se snaží vyřešit pomocí pár slov a zase odejde.

Na svého bratříčka se ani pořádně nepodívala a vypadá to, že jí vůbec nezajímá. Jsem z toho opravdu smutný a nevím, co mám dělat…

The post Robert (40): Dva roky po smrti manželky jsem si našel novou ženu. Dcera mě za to nesnáší appeared first on Top Stories.

Několik kamarádů mi poslalo odkaz na stejné stránky

Nejprve mi jeden z mých kamarádů poslal do emailu odkaz na stránky pro dospělé. To jsem uviděl ihned po jejich otevření a dál tomu nevěnoval pozornost. Rovnou jsem to zavřel a na email mu odpověděl, že je prase. Dál jsem na to nereagoval.

Stejný odkaz jsem potom dostal ještě od několika kamarádů, a to už mi začalo být divné. Říkal jsem si, proč mi to najednou posílá tolik lidí, to přece není normální. Rozhodl jsem se tedy na video podívat a nevěřil jsem vlastním očím.

Na videu byla moje snoubenka s několika muži najednou

S přítelkyní spolu žijeme již několik let. Moje přítelkyně vždy vydělávala více než já. Pracovala v soukromém sektoru, kde měla fixní plat a příplatky údajně bokem na ruku. Příplatky měla opravdu velké a já jsem za to byl rád.

Přítelkyně pracovala jako pravá ruka majitele firmy a pod sebou měla několik desítek lidí. Proto mi nikdy nebylo divné, když s výplatou donesla domů ještě dalším 60 – 70 tisíc v obálce.

Já jsem s platem 25 tisíc čistého mohl jen závidět. Jelikož jsem s ní měl před svatbou, tak už byla doma společná kasa. Díky tomu jsem z toho profitoval i já.

Ihned po zjištění jsem na přítelkyni uhodil, ta vůbec nezapírala

Když si to teď vezmu zpětně, tak je mi špatně z toho, že jsem si užíval za peníze, které moje přítelkyně vydělávala tělem.

Dával jsem si potom zpětně souvislosti dohromady a přišel na to, proč bývala tak dlouho do noci v práci a měla tolik pracovních cest. Vše to byl jen omyl a zástěrka pro natáčení filmů pro dospělé. Místo mojí manželky se z ní stala expřítelkyně.

The post Jakub (31): Několik kamarádů mi poslalo odkaz na stránky pro dospělé. Našel jsem tam svou snoubenku appeared first on Top Stories.

První rok byl super, užívala jsem si nezávislosti a peněz

Když jsem do práce nastupovala, tak jsem neměla žádnou představu o penězích a výšce platu. Dostala jsem nástupní plat 30 tisíc čistého a to, jak jsem později zjistila, není zrovna málo jako nástupní plat. Jelikož bydlím u rodičů, kde po mně nikdo nic nechce, tak mi vše zůstává.

Prvních pár měsíců jsem si užívala života a peněz z výplaty. Po roce už jsem však začala být více šetřivá, abych si mohla dovolit vlastní bydlení. Chtěla jsem si co nejvíce našetřit a proto jsem se začala v práci hodně snažit, abych dostala přidáno.

Po roce jsem dostala přidáno, ale nebylo to zadarmo

Dělala jsem toho v práci opravdu hodně. Když jsem však řekla nadřízenému, že bych chtěla přidat, tak mi naložil ještě více práce. Další týden za mnou přišel s tím, že by mé přidání mohl zařídit, ale budu muset ještě o to více pracovat.

Já jsem na to přistoupila, protože jsem chtěla opravdu co nejvíce šetřit. Skutečně mi zařídil dalších deset tisíc v čistém nahoru. Brala jsem tedy už přes 40 tisíc korun měsíčně a z toho se dá šetřit opravdu dobře. Jenomže jsem mu dělala v podstatě služku.

Pracovala jsem 12 – 14 hodin denně, a to se opravdu vydržet nedá

S tím, že jsem dostala přidáno a nadřízený to zařídil, jsem musela přijmout i více práce. Je to logické, akorát jsem zjistila, že dělám práci za svého nadřízeného a on si v kanceláři sleduje filmy nebo si čte.

Po pár měsících jsem nadřízenému řekla, že toto pracovní tempo nemohu udržet dlouhodobě, ale on na to nereagoval. Když jsem v práci poprvé omdlela únavou, tak jsem si uvědomila, že mi to za žádné peníze nestojí.

Následně jsem dala výpověď a z práce odešla, nebude mě nikdo zneužívat a nenechám se sedřít z kůže. Mám informace, že nadřízený dostal padáka o dva měsíce později, protože nezvládal svou náplň práce. Dobře mu tak.

The post Lenka (22): Dala jsem výpověď z práce kvůli nadřízenému. Začal mě zneužívat úplně na všechno appeared first on Top Stories.

Zjistila jsem, že má miliony

To, že po pěti letech zjistíte, že váš partner má na kontě skoro deset milionů korun, může být pro někoho jako sen z pohádky. Já jsem však opravdu naštvaná.

Ne proto, že bych měla malou svatbu, nebo proto, že to u nás vypadalo, jakože dřeme bídu s nouzí. Naštvaná jsem proto, jak mi tohle celé vysvětlil. Zjistila jsem to náhodou, když manžel seděl u počítače a někdo mu zavolal. Musel rychle odjet, a tak nechal na počítači vše otevřené.

Já jsem zrovna potřebovala jít na chvíli na internet a tam jsem objevila jeho otevřené internetové bankovnictví, kde bylo několik milionů korun.

Myslela jsem, že jde o omyl

Když přijel domů, tak jsem to na něj hned vybalila. Slušně jsem mu řekla, co se stalo a co jsem viděla. Bylo vidět, jak znervózněl a byl zároveň trochu naštvaný. Já jsem však sedla k počítači, kde to měl přímo otevřené.

Stařenka ukončila manželství, které jí nevyhovovalo, děsivým způsobem

K budově soudu přijíždí taxík a z něj vystupuje žena, jejíž obličej je skrytý pod...

Týden se snažil zatloukat, pořád vymýšlel důvody, jak by se vykroutil z toho, aby mi řekl, kde se to tam vzalo a jak dlouho to tam má.

Jeho vysvětlení mě srazilo na kolena

Z manžela nakonec vylezlo, že před lety dobře investoval. To je všechno v pořádku, manžel je šikovný a má přehled, takže mu věřím, že peníze vydělal legálně.

Zarazilo mě však jeho vysvětlení, proč se s tím tajil. Peníze měl už před naší svatbou a mně je zatajil proto, že si nebyl jistý. Nechtěl, abych si ho brala kvůli penězům a zároveň se nechtěl případně o peníze dělit, což je blbost, protože peníze získal už před svatbou.

The post Monika (33): Po pěti letech od svatby jsem zjistila manželovo tajemství. Ukrývá přede mnou miliony appeared first on Top Stories.

Video zveřejnil uživatel vinil_26 na TikToku, který přidal do videa trefnou poznámku, že toto je v podstatě důvod toho, proč se děje, co se děje. „Začátek padoucha bývá vždy dramatický,“ napsal autor k videu.

Autor v podstatě sestříhal historické záběry šéfa Kremlu při setkání se světovými lídry a dalšími osobnostmi. Vtipné je, že se na těchto záběrech pokouší Putin svému protějšku podat ruku, podaní ruky ale nikdy není opětováno. Košem mu dal i lídr KLDR Kim Čong-un. A to už je silná káva pro někoho s egem Vladimira Putina.

@vinil_26 the beginning of a villain always has to be dramatic #putin #russia #ukraine #fyp ♬ original sound – iamthtguy

Video má nyní na TikToku přes tři miliony zhlédnutí a je šířeno i na dalších platformách.

Podivuhodnost po probuzení z kómatu : Pacient jako jasnovidec

Většina pacientů po těžkém úrazu hlavy bojuje se ztrátou paměti a má problémy si...

Některým lidem je Putina v komentářích líto, jde však o nadsázku. „Ten fakt, že je mi ho líto a ráda bych ho objala, ukazuje, že úroveň mé empatie dosáhla bizarní výše,“ píše například jedna z nich. „Jediné, co kdy chtěl, bylo podání ruky… a Ukrajina,“ komentuje zase další.

Vtipných komentářů bylo více. „Když se s tebou zachází jako s padouchem, staneš se padouchem. Chtěl být pouze milován,“ zavtipkoval jiný uživatel. „Stejný osud jako Joker,“ okomentoval další vtipálek.

The post Nikdo si s ním nechtěl podat ruku, dokonce ani Kim Čong-un. Tohle video by Putin neviděl rád appeared first on Top Stories.

Vydala jsem se vystrašená a téměř bez prostředků

Na cestu jsem se vydala vystrašená a se všemi penězi, co jsem doma našla. Nejsem z bohaté rodiny, a tak těch peněz moc nebylo. Když jsem se do Česka dostala, tak jsem zůstala úplně bez peněz a chvíli jsem byla na ulici.

Rychle jsem se snažila vyřídit si příspěvek pro uprchlíky, abych měla alespoň něco. Pohybovala jsem se hlavně na nádraží, kde byla spousta takových, jako jsem já, jen s tou nevýhodou, že ostatní ženy tam měly i děti.

Při hledání pomoci jsem narazila na Tomáše

Když jsem si hledala nějaké bydlení a možnost výdělku nebo příspěvku, tak jsem narazila na dobrovolníka Tomáše, který se lidem jako jsem já snažil pomoci. Během dvou hodin jsem mu stihla říct snad úplně všechno a on si mě rovnou nastěhoval domů.

Řekl mi, že je vdovec, takže je na tom stejně jako já a život také nemá zrovna lehký. Snaží se lidem v okolí pomáhat a díky tomu poznal mě. Tak, jak jsem si myslela, že už nemá smyl dál žít, tak Tomáš mi zase vrátil chuť do života.

Chce si mě vzít, ale já bych ještě počkala

Tomáš se ke mně chová opravdu krásně, perfektně se o mě stará a já jsem mu za to hodně vděčná. Dokonce mi říkal, že by si mě chtěl vzít, abych tu už zůstala. Já však pořád nevím, jestli to nedělá spíš jen ze soucitu.

Zpátky na Ukrajinu už mě opravdu nic netáhne, protože tam nikoho ani nemám. Dost reálně uvažuji o tom, že bych si Tomáše opravdu vzala a třeba s ním i založila rodinu.

The post Alina (33): Z Ukrajiny do Česka jsem přišla jen na chvíli. Teď to vypadá, že tu zůstanu už natrvalo appeared first on Top Stories.

Manželka si bohatství užívá, jak to jen jde

Peněz máme opravdu hodně, v podstatě ani naše a jejich děti nemusí v životě nic dělat. Moje manželka je z toho nadšená a dokáže si užívat luxusu.

Já to však rád nemám. Nerad jezdím na dovolené za dvě stě tisíc, kde narazíte jen na takové podobné lidi, kteří si rádi užívají luxus a obyčejný člověk je pro ně špína.

Mám raději dovolené v lese nebo v kempu pod stanem. To moje manželka opravdu nesnáší, takže v poslední době jezdíme na dovolenou každý sám.

V Praze máme velmi luxusní dům, který je plně automatický a člověk tam nemusí nic dělat, protože manželka najala i uklízečku.

Tento život mi prostě nevyhovoval

Několikrát jsem si manželce postěžoval, že takto žít nechci. Manželka však na to vůbec nebrala ohledy a za posledních 5 let se to vše ještě zhoršilo. Pořádala u nás doma na naší obrovské zahradě akce pro bohaté, které nazývala kamarády.

V ty dny jsem se většinou sebral se synem, kterému je nyní deset let, a jel pod stan. On si to se mnou užívá a také nerad jezdí s manželkou k moři do hotelu.

Musel jsem se odstěhovat, už to nešlo vydržet

Když jsem jednoho rána vstal a přišla mladičká slečna do naší ložnice s dotazem, co si dáme ke snídani, tak jsem nemohl popadnout dech.

Jakmile odešla, tak jsem se manželky ptal, kdo to je. Odpověděla, že najmula na víkendy holky na brigádu, které se nám budou celý den starat o jídlo a vařit.

To už bylo opravdu moc, abych ani o víkendu neměl klid a měl pořád někoho v domě. Tak jsem se rozhoupal a koupil jsem si obyčejnou chatu v lese, kde teď přebývám.

The post Robin (45): Peníze a majetek nejsou všechno. Život v luxusu jsem vyměnil za klid a pohodu na samotě appeared first on Top Stories.

Dávala jsem malého z rukou, ihned jak se manžel vrátil domů

Manžel chodil domů vždy pozdě večer a vždy mě litoval, jak jsem hodně unavená. Popravdě jsem mu malého vždy šoupla ihned ve dveřích a šla jsem si lehnout nebo sednout k televizi.

Je pravda, že někdy jsem se opravdu jen chtěla flákat. Nikdy jsem neviděla, jak manžel chodí domů zničený.

Takhle to bez problémů fungovalo skoro rok. Manžel nikdy nevěděl, že spíme se synem do 11 a že té práce doma až zase tolik není. Rozhodně se musel nadřít více on v zaměstnání než já doma u malého.

Jednoho dne jsem špatně došlápla a zlomila si nohu

Když jsem jednoho dne spadla ze 4 schodů a zlomila si nohu, tak jsem se najednou nemohla starat o malého.

Stařenka ukončila manželství, které jí nevyhovovalo, děsivým způsobem

K budově soudu přijíždí taxík a z něj vystupuje žena, jejíž obličej je skrytý pod...

Nemohla jsem ho nikam přenést, takže manžel musel zůstat doma. Měl ho kompletně na starost. První den to bylo pro něj hrozné, než zjistil, jak to všechno funguje.

Po týdnu už měl vše v malíčku a zjistil, kolik má volného času. Začal se mě vyptávat, co tak běžně doma děláme. Několikrát jsem si mu stěžovala, že nemám čas ani vzít malého na hřiště. On tam chodil každý den minimálně na hodinu.

Dříve jsem naříkala, jak syn pořád jen zlobí

Když jsem doma pořád říkala, jak se malého nedá uhlídat, že pořád jen lítá a neposlouchá, tak mi to manžel věřil. Po 14 dnech mi ale manžel řekl, že naprosto nechápe, na co si pořád stěžuji.

Když se mi noha uzdravila, tak jsem od manžela dostala naloženo mnohem více práce a je na mě i teď po čtvrt roce pořád naštvaný, jak jsem si vymýšlela, že doma nic nestíhám.

The post Renata (31): Zlomená noha mi zničila manželství. Můj manžel přišel na to, že doma nic nedělám appeared first on Top Stories.

Snad nejslavnější pořad z dílny České televize Otázky Václava Moravce zažil svou první povedenou parodii již v rámci legendární České sody, kdy parta kolem Milana Šteindlera a Petra Čtvrtníčka přejmenovala pořad na Otázky Václava Hlodavce.

Pořad se později objevil například i v satirickém videu, které reflektovalo prezidentský souboj Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga.

Nová parodie pořadu s názvem Podvazky Václava Moravce reaguje na aktuální témata. Hostem satirického pořadu je fiktivní ukrajinský vicepremiér Petr Fiala, který se gesty náramně podobá skutečnému českému Petru Fialovi. Došlo i na pověstné signály, a to hned z několika zdrojů.

V satirickém pořadu vystupuje i filozof, laureát, teolog a prelát Tomáš Ďáblík, což je zřejmě odkazem na katolického kněze a teologa Tomáše Halíka, který se často vyjadřuje k nejrůznějším společenským tématům.

Na dolní liště probíhají novinky jako v klasickém vysílání. Nečekejte však převratné informace. „Vysvětlit se dá vše, ale rozhodně ne všem,“ píše se například v jedné ze satirických novinek.

Na videoklip s parodií se poté můžete podívat zde. Zábava zaručena.

The post Slavný pořad České televize se dočkal své parodie. Podvazky Václava Moravce appeared first on Top Stories.

Velké překvapení přišlo půl roku po prodeji domu

Přišel mi domů dopis od nového majitele mého domu, že by u mě chtěl reklamovat skryté vady domu a chtěl by se domluvit. Pokud prý provedu nápravu těch skrytých vad nebo mu zaplatím adekvátní sumu, která mu postačí k odstranění závad na domě, tak nepožene celou věc k soudu.

V opačném případě prý půjde vše přes právníka a mám se na co těšit. V podstatě mi hned na úvod poslal jasně výhružný dopis. Nemám rád toto jednání a raději vše řeším osobně. Proto jsem se vypravil do svého starého domu.

Když jsem do svého starého domu přišel, tak jsem to tam nepoznával

Za půl roku dokázal kupující dům předělat k nepoznání. Dům prošel celkovou a na první pohled velmi neodbornou rekonstrukcí. Vypadalo to, že si tam dělal vše svépomocí nebo za pomocí kamarádů.

Chtěl u mě reklamovat jako skrytou vadu to, že zatéká do střechy, přitom v tom místě dělal nové střešní okno. Dále nefunkční kotel, přitom si tam přidělával další okruh topení, do kterého zapojoval krbovou vložku.

Reklamovat chtěl také to, že má ucpané odpady v koupelně, které jsou totálně neprůchozí a nejdou vyčistit. Přitom bylo jasně vidět, jak musel vylévat stavební odpad do odpadu v koupelně.

To myslí opravdu vážně?

Měl jsem za to, že si ze mě snad musí dělat srandu. Nemůže u mě přeci reklamovat věci, které si očividně způsobil sám svojí neodbornou manipulací.

Myslel jsem si, že mu to soud smete okamžitě ze stolu. Jenže ono opravdu na ten soud dojde. Nechal si udělat nějaké znalecké posudky, které mluví v jeho prospěch. Já si však stojím za svojí pravdou.

The post Ondra (41): Prodal jsem dům a teď toho hořce lituji. Kupující mě žaluje za skryté vady a chce peníze appeared first on Top Stories.

Jednoho dne se mi změnil život, když jsem měl ošklivou nehodu

Bylo to letní krásné ráno, kdy pěkně svítilo slunce. Bohužel mne slunce oslnilo a já jsem vjel do cesty motorkáři. Byla to klasická přehledná křižovatka, kde bylo krásně vidět doleva i doprava. Jen z pravé strany mi svítilo slunce do očí, takže jsem měl dost sníženou viditelnost.

Před křižovatkou jsem úplně zastavil a pořádně se dvakrát rozhlédl. Vždy jsem se na křižovatce díval dvakrát na každou stranu. Začal jsem se rozjíždět a vjížděl do křižovatky, když v tom se ozvala strašná rána a moje auto začalo dělat jeden kotrmelec za druhým do pole vedle silnice.

Půl hodiny jsem byl v šoku

Asi půl hodiny jsem ležel v autě hlavou dolů, protože auto zůstalo na střeše. Po půl hodině, když jsem přišel k sobě, tak se mi podařilo se z pásů dostat a z auta vylézt ven. Zadní strana mého auta tam téměř nebyla, auto bylo úplně zdemolované.

Marně jsem hledal druhé auto, které do mě narazilo. Chodil jsem minuty dokola a rozhlížel se, než jsem asi o 150 metrů dál našel půl motocyklu. Další desítky metrů jiným směrem se nacházela druhá polovina motocyklu.

Do zadní části auta vletěla motorka v neuvěřitelné rychlosti

Když jsem našel motocykl na dvě poloviny a viděl jsem zadní část mého vozu, tak mi bylo jasné, že motorkář musel jet opravdu rychle. Motorkáře jsem hledal víc jak půl hodiny a během toho jsem už volal záchranku.

Motorkář ležel asi o 50 metrů vedle od jednoho kusu motocyklu v lesíku, který byl u silnice. Už na první pohled bylo jasné, že mu nikdo nepomůže.

Byl to pro mě strašný šok, který mi změnil kompletně pohled na život. I když jsem vyjel z vedlejší cesty, tak závěr policie je nepřiměřená rychlost motocyklisty, takže já vinu nenesu. Tachometr motocyklu se zaseknul na 220 km/h. Ale i tak si to celé sám za vinu dávám a nikdy už kvůli tomu za volant nesednu.

The post Zdeněk (29): Jedna chyba mi změnila pohled na celý život. Za volant už nikdy nesednu appeared first on Top Stories.

Přítelkyně měla dobrou práci a vysoký plat, vyšší než já

Přítelkyně si našla dobrou práci, kde brala dvakrát víc než já. Ale zase je pravdou, že za mnohem větší počet hodin, takže já měl daleko více volného času. Ze začátku to nebyl žádný problém, než se narazilo na pár zásadních problémů.

Poprvé se to stalo, když se mělo kupovat společné auto. Nemohl jsem se s ní dohodnout na konkrétním autě. Chtěla si prosadit svoje a koupit mnohem dražší auto, než jsem já chtěl do auta investovat. Odpálkovala mě s tím, že to stejně platí ona, protože vydělává o hodně víc.

Podruhé přišel trapas před kamarády

Když jsem slyšel její argument při vybírání auta, tak jsem zůstal jako opařený, ale nějak jsem to překousnul. Co jsem však překousnout nedokázal, tak byl trapas před kamarády, které jsem znal spoustu let.

Když jednou v hospodě přišla řeč na děti a mateřskou, tak přítelkyně neváhala a rovnou vše vypálila, že na mateřskou půjdu stejně já, protože ona je ten, kdo táhne náš rozpočet, a že s tou mojí almužnou by se nám jen těžko žilo. I když je to pravda, tak tohle dělat neměla.

Z restaurace jsem odešel a už se nevrátil

Po incidentu v restauraci jsem se zvednul a odešel. Tehdy jsem jen chtěl jít domů spát a zapomenout na to. Zlost ve mně však rostla a když jsem došel domů, tak jsem si zabalil věci a odešel

Přítelkyně se mě snažila několikrát kontaktovat, ale ani jednou ne s omluvou. Už je to půl roku a já jsem rozhodnutý, že už se k ní nevrátím. V takovém nerovnocenném vztahu prostě nemohu dál žít.

The post Jan (29): Přítelkyně vydělává víc než já. A dává mi to dostatečně znát appeared first on Top Stories.

Jsem pozvaná na obě svatby, mám s tím však velký morální problém

Když jsem jednoho dne uklízela okolo bazénu a pak odnášela věci do stodoly, kterou máme asi 30 metrů za domem, tak jsem se ve stodole trochu zdržela, abych vše zařadila do regálů. Můj táta je na to totiž vysazený a vše musí mít své přesné místo.

Když jsem byla ve stodole, tak jsem najednou uslyšela zavrzání dveří. Otočila jsem se a viděla sestru s Davidem, jak se vedou za ruce. Bylo mi to divné a tak jsem se ukryla za policemi.

Díky tomu jsem se stala svědkem jejich hodinového dovádění, kdy jsem musela být zticha. Po hodině David odešel a sestra tam ještě chvíli ležela s telefonem v ruce. Když i ona odešla, tak jsem mohla jít domů.

Dlouho jsem přemýšlela, jestli to sestře říct nebo ne

Opravdu jsem nevěděla, jestli se mezi ní a jejím snoubencem něco stalo nebo ho prostě jen tak podváděla. Když o týden později přijel její snoubenec k nám domů, tak se sestra chovala, jako by se nic nedělo.

Stařenka ukončila manželství, které jí nevyhovovalo, děsivým způsobem

K budově soudu přijíždí taxík a z něj vystupuje žena, jejíž obličej je skrytý pod...

Stejný obrázek jsem potom viděla přes plot o den později u sousedů, když se tam David objímal se svou nastávající ženou.

Teď však nevím, co mám dělat. Mám jít na obě svatby a tvářit se, že se nic nestalo? Co když tohle bude pokračovat i po svatbě?

Jsem na sestru i Davida naštvaná a snažím se jim vyhýbat

Sestra se mě už několikrát ptala, co se mi stalo, že jsem na ni nepříjemná a nemluvím s ní, ale já jí nikdy neopověděla.

Nikdy jsem nevěru nechápala a hodně mi to vadí, když takhle někdo někoho podvádí. A ještě před svatbou? Jak asi mohou tato manželství později dopadnout? Jsem z toho pořád celá špatná.

The post Veronika (18): Byla jsem svědkem románku své sestry se sousedem. Je mi z nich zle, oba mají před svatbou appeared first on Top Stories.

Rodina vypadala moc mile

Bylo těsně před Vánoci, když mi jedna teta přišla oznámit, že na Vánoce budu u své nové rodiny. Souhlasil jsem, protože to bylo v dětském domově celkem běžné, že sem tam někdo odešel do náhradní rodiny.

První rok byl jako z pohádky. Dostával jsem vše, co jsem chtěl a dokonce i lásku. Teď už je mi jasné, že to bylo jen proto, že v prvním roce probíhala většina kontrol z dětského domova. Po roce mi začalo peklo, které jsem nemohl nikomu vysvětlit.

Po roce jsem začal fungovat jako služka

Když uplynul rok od toho, co jsem přišel do náhradní rodiny, tak jsem dostal v domácnosti najednou několik povinností. To se pořád navyšovalo, až jsem se kompletně staral o domácnost.  Měl jsem ještě bratra, který byl jejich vlastní, a ten nemusel dělat vůbec nic.

Musel jsem vařit, uklízet, prát, žehlit, chodit otvírat dveře, zametat před domem, odhrnovat sníh, prostě úplně vše. Moje náhradní rodina se jen válela na gauči a sledovala televizi. Já jsem je musel obsluhovat.

Čekal jsem na zletilost a v ten den jsem z rodiny odešel

Jelikož jsem nemohl do dosažení zletilosti z rodiny odejít, tak jsem čekal, jakmile udeří půlnoc k mým 18. narozeninám a okamžitě jsem odešel. Zpětně si říkám, že by mi v dětském domově bylo líp.

Jediné, co jsem si z náhradní rodiny odnesl, bylo to, že jsem se naučil perfektně vařit a kompletně starat o domácnost. Umím toho víc než moje nová přítelkyně, kterou jsem si našel. Nakonec si říkám, že všechno zlé je možná k něčemu i dobré.

The post Radek (18): V dětském domově jsem byl několik let. Bylo to však lepší než náhradní rodina appeared first on Top Stories.

Může za to hlad lidí, kteří byli dva roky omezovaní a mnohdy i doslova zavření doma, vyjít ven, bavit se a navštěvovat to, co dlouho nemohli. Spousta lidí nastřádala během krize i dost peněz, protože jednoduše neměli, za co utrácet. A nemění na tom u této skupiny obyvatel ani rostoucí ceny potravin, energií nebo právě přímo zdražování v restauracích.

To se však změní na podzim. V té době již vysoká inflace a prudce rostoucí ceny energií a všeho dalšího dolehnou téměř na každého. Navíc bude po létě a opadne současné nadšení, mnohým také dojdou úspory. Dávat za polední menu v dohledné době cenu 200 korun, kterou mnozí analytici již nyní avizují, se nebude chtít dávat ani těm, co na to budou mít.

Neznamená to, že lidé přestanou chodit do restaurací úplně, ale budou si daleko více vybírat, za co vysokou cenu zaplatí – budou si vybírat kvalitní a něčím zajímavé podniky za v té době přiměřenou cenu.

Nebudou chodit na smažák s hranolkami za dvě stovky nebo na řízek s bramborem za 270 korun, ale půjdou raději za tři stovky na indickou, mexickou nebo třeba kvalitní asijskou kuchyni, které si v domácích podmínkách tak snadno jako řízek neudělají. Avšak budou tyto podniky navštěvovat s daleko nižší frekvencí, než jako je tomu právě teď.

Není proto divu, že restaurace a hospody nyní zdražují a nemějte jim proto za zlé, že chtějí aktuálně vysokého zájmu zákazníků – na rovinu řečeno – využít. Jde pro ně nejen o aktuální pokrytí vyšších cen nákladů na energie, suroviny a platy, ale také o vytváření pověstné vaty na horší časy.

Pro gastro podniky totiž může být letošní podzim velmi srovnatelný s covidovým obdobím. Akorát s tím rozdílem, že tehdy je výrazně zachraňoval rozvoz jídel a různé kompenzace od státu, tentokrát by je v mnoha případech nemuselo zachránit nic. Až na právě aktuálně tvořenou vatu.

The post Restaurace a hospody teď zažívají zlaté období. Zlom nastane na podzim appeared first on Top Stories.

Jedenáct minut dlouhá nahrávka, která byla pořízena 14. dubna roku 1906, ukazuje cestu po i dnes velmi rušné Market Street v americkém San Franciscu. Pořízena byla z přední části lanové tramvaje. A jak v tomto městě probíhal život na začátku 19. století?

Na dobové nahrávce lze vidět kromě koňských povozů a pro město pověstných lanových tramvají už i poměrně velký počet aut, které si přejíždějí, jak se jim zachce. Pravidla silničního provozu, jak je známe ze současnosti, jako by ani neexistovala. Dnešní optikou by se to dalo popsat jako naprostý chaos. Při tehdejších rychlostech vozů to však zase tak zásadní problém nebyl.

I v tehdejší kapitalistické Americe je možné již vidět výrazné poutače a reklamy na okolních budovách. Zajímavostí je v záběru také Monument dne přijetí, který byl postaven 9 let před nahrávkou a na Market Street stojí dodnes.

Na první pohled to v roce 1906 v San Franciscu vypadá na podobně rušný život jako v kterémkoliv městě současnosti. Slušně jsou však oblečeni všichni bez výjimek – smokingy, šaty, klobouky – neexistuje tak, že by někdo vyčníval, což má své nepopsatelné kouzlo.

Podivuhodnost po probuzení z kómatu : Pacient jako jasnovidec

Většina pacientů po těžkém úrazu hlavy bojuje se ztrátou paměti a má problémy si...

V určitý moment dokonce jeden mladík stojící na zádní části auta zamává do kamery. Jaká asi byla jeho budoucnost? Kdyby tento mladík ještě žil, bylo by mu téměř 130 let, což je prakticky nereálné.

Přeneste se na chvíli do roku 1906 a vychutnejte si tuto dobu plnými barvami, jak kdyby šlo o nedávno pořízenou nahrávku. Udělá to na vás dojem, jako kdybyste cestovali do minulosti.

Zajímavostí také je, že videonahrávka byla pořízena pouhé čtyři dny před ničivým zemětřesením, které San Francisco tehdy potkalo a při kterém přišlo o život více než tři tisíce lidí. Dost možná i někdo na videu. Život byl před 116 lety nevyzpytatelný stejně, jako je i dnes.

The post Jak žili lidé v roce 1906? Podívejte na kolorované záběry ze San Francisca a přeneste se do minulosti appeared first on Top Stories.

Ze začátku to bylo fajn, než jsem dostala pořádně za vyučenou

Nikdy jsem netušila, že to tyhle holky mají nějak rozdělené. Prostě jsem si stoupla na ulici a sehnala si prvního zákazníka. To nebylo vůbec těžké, protože zájem mužů je opravdu velký. Měla jsem dny, kdy jsem jich zvládla třeba 6.

Takhle to fungovalo asi měsíc, než za mnou přišla dívka, která mě jasně upozornila, že to je jejich rajon. Nechápala jsem, co po mě chce, nikomu jsem nezavazela a ani kolem mě nestálo nějak moc holek. Pokračovala jsem tedy, dokud jsem nedostala pořádně za vyučenou.

Zastavila vedle mě dodávka, kam mě zatáhl velký hromotluk

Když vedle mě zastavila černá dodávka, tak jsem myslela, že je to jen další zákazník. Muž za volantem se tak i choval, normálně si se mnou domlouval cenu. Jenže z ničeho nic někdo otevřel zadní dveře a zatáhnul mě dovnitř.

Dodávka mě odvezla za město a muž uvnitř mi jasně vysvětlil, že na tom místě pracovat nemohu, pokud se nepřidám pod jejich velení. To znamenalo odevzdávat jim 50 % vydělaných peněz za moji ochranu.

Odmítla jsem a dostala pár facek

Nemohla jsem pochopit, proč bych nemohla chodit na veřejné místo, tak jsem jim to odmítla. Měsíc to fungovalo bez problému i bez jejich ochrany. Při jednom kšeftu jsem však dostala pár facek, muž mi navíc sebral oblečení a vyhodil u silnice. Musela jsem se tak úplně nahá vracet domů pěšky.

Po tomto hrůzném zážitku jsem s tímto typem výdělku sekla. Byla to chyba se do něčeho takového vůbec pouštět. Je to ale těžké, protože peníze, které jsem díky tomu snadno vydělávala, teď dost chybí.

The post Veronika (25): Potřebovala jsem rychle peníze, tak jsem šla na ulici. Po hrůzném zážitku už vím, jaká to byla chyba appeared first on Top Stories.

Soused neustále okukuje manželku, právě když je u bazénu

Když jde manželka do bazénu, tak soused okamžitě zpozorní a náhodou jde dělat něco co nejblíže našemu bazénu. Sousedovi je podobně jako mě, akorát s tím rozdílem, že žije celou dobu sám. Moje manželka má pěknou postavu, je také o dvacet let mladší než já.

Když jsem souseda už několikrát upozornil, že se mi jeho chování nelíbí, tak se jen usmál se slovy, že se může dívat z jeho pozemku, kam chce. Problém je, že jsme v zástavbě, kde jiný než drátěný plot o výšce maximálně 180 cm nemůže být.

Na plot jsem přivázal neprůhlednou folii

I když nám to trochu hyzdí zahradu, tak jsem na plot přivázal neprůhlednou folii a myslel jsem si, že bude klid.

Jenže to soused rázem vyřešil tak, že si začal přistavovat terasu u jeho domu, ze které na místo našeho bazénu vidí snad ještě lépe. Takže získal výmluvu k tomu, že zrovna přestavuje a proto se pořád zdržuje v tomto místě. Není to nepříjemné jen mně, ale i manželce.

Je mi jasné, že je normální, že se chlap na ženskou podívá, ale aby z ní třeba dvě hodiny v kuse nespustil oči? To nemůže být příjemné snad nikomu.

Rozhodnul jsem se, že postavím kolem zahrady zeď

Jelikož je situace neúnosná, tak jsem se rozhodnul postavit zeď kolem našeho pozemku. Už v době, kdy jsem začal kopat výkop na základy nové zídky, mne soused několikrát napomínal, že se to nesmí.

Z domu se mi nechce, takže nevidím jiné řešení. V nejbližší době počítám s tím, že to soused někde nahlásí a já budu platit pokutu.

The post Michal (42): Soused mi neustále okukuje manželku. Nevidím jiné řešení, než postavit zeď appeared first on Top Stories.

S kamarádkou jsem se rozloučila těsně před půlnocí

Jelikož jsem měla já i kamarádka každá jinou cestu, tak jsem se s ní rozloučila ještě v restauraci a chtěla si před odchodem odskočit na toaletu. Pro kamarádku přijel přítel, takže odjela okamžitě. Já jsem si šla v klidu na WC a když jsem měla vše hotové, tak jsem zjistila, že nejdou otevřít dveře.

Zachovala jsem chladnou hlavu a zámek se snažila asi deset minut otevřít. Zkoušela jsem všechny různé polohy, ale prostě to nešlo. Chtěla jsem vytáhnout mobil z kabelky a zavolat si pomoc.  V tom jsem však zjistila, že jsem si telefon nechala doma.

Volala jsem pomoc, ale nikdo mě neslyšel

Říkala jsem si, že prostě budu křičet tak dlouho, dokud si mě někdo nevšimne a nepřijde mi otevřít. Křičela jsem jako o život asi hodinu a půl, než jsem to definitivně vzdala a bylo mi jasné, že v restauraci asi už nikdo nebude a já tam budu muset přenocovat.

Asi si dokážete představit ten úzký prostor, který záchodová kabina nabízí. Ještě pro člověka, který si před sednutím na cizí záchod obloží celou mísu toaletním papírem, je to opravdu výhra. V tomto prostředí jsem musela trávit noc. A to jsem ani nevěděla, kolik je zrovna hodin, protože jsem u sebe neměla telefon.

Ráno jsem slyšela šramot uklízečky a rychle jí dala o sobě vědět

Uklízečka se vylekala a utekla. Naštěstí však dovedla vedoucí podniku, která rychle zalarmovala zámečníka. Ten mě asi za hodinu přijel vysvobodit.

Vedení restaurace se mi hluboce omlouvalo s tím, že je to chyba servírky, která zavírala hospodu. Ta totiž měla vše zkontrolovat, než odešla, protože se jim tato situace prý nestala poprvé. Jako omluvu jsem dostala poukaz do jejich restaurace na dva tisíce korun.

The post Karolína (22): Uvízla jsem na záchodcích restaurace celou noc. Už nikdy nepůjdu na toaletu bez mobilního telefonu appeared first on Top Stories.

Celé se to zabalilo jako velká náhoda na společném výletě

Pořád jsem s Petrem přemýšlel, při jaké situaci to udělat. Petr pak přišel s nápadem, že si vyjedeme na společný výlet a on odjede.

Celé to bylo tak, že se s přítelkyní dohodnul, že pojedou na Slovensko do hor. Potom jí navrhnul, že by vzal svého kamaráda Milana, který prožívá těžké období.

Ona souhlasila, protože mě velmi dobře znala. Když jsem tedy s nimi dojel na místo, tak to vypadalo jako normální výlet na horách.

První den byla dlouhá procházka zakončená v místní restauraci. V tom přišel Petr, že ho šéf nečekaně odvolal a že musí další den ráno odjet. Vzal si auto a řekl, že se za dva dny vrátí.

Jeho tehdejší přítelkyně chtěla odjet, on ji však přesvědčil, aby zůstala

Markéta byla tehdy opravdu hodně naštvaná, protože se na výlet hodně těšila. Celkově byl výlet na 10 dnů, takže si říkala, že když se pak vrátí, tak si toho ještě hodně užijeme.

Brýle – dnes jako módní doplněk. Jak ale vypadaly dřív?

Brýle prokazují svůj význam tím, že nám umožňují lépe vidět a řeší problémy se...

Jenže Petr se nevrátil. Jen jí poslal sms, že se uvidí až doma, protože musí zůstat kvůli nečekaným problémům v práci.

V tom jsem tedy já přistoupil ke své úloze v tomto plánu a začal jsem ji doslova balit. Markétě to nebyl nepříjemné, takže to šlo docela rychle.

Během dvou dní proběhla společně strávená noc

Opravdu mi stačilo jen dva dny na to, abych ji dostal do postele. Je tedy pravda, že tomu pomohlo i trochu víno v baru. Každopádně ranní probuzení z její strany bylo opravdu šokující. Strašně si to vyčítala a omlouvala se.

Zároveň mě prosila, abych Petrovi rozhodně nic neříkal. Jenže hned večer si zase vlezla za mnou do postele s tím, že na to nemůže zapomenout a chtěla by to prožít znovu. V podstatě už se z dovolené za Petrem nevrátila a nastěhovala se rovnou ke mně.

Petr se se mnou od té doby přestal bavit. Asi na začátku ani netušil, jak moc se přepočítal a jak velkou chybu udělal. Já jsem ale vlastně rád, jak to dopadlo, protože Markéta je opravdu prima ženská do života.

The post Milan (29): Kamarád mě požádal o zkoušku věrnosti své snoubenky. Netušil, jakou chybu udělal appeared first on Top Stories.

Ondřej Novotný, který Survivor moderoval, se dnes rozepsal na Instagramu o svých pocitech ze show. „Hned první duel si Vláďu našel a on velmi rychle pochopil, že má jednak štěstí, že je proti němu Monika, které se v soutěži ocitla ‚omylem‘ a že duely (jak se později ukázalo) mohou být jeho výhra a součást taktiky. Od řekněme 5. dne byl tedy Vláďa postupně nejlepším hráčem, který dnem i nocí hrál a přemýšlel a vymýšlel a taktizoval a také trénoval vše co mu přišlo, že se bude hodit!“ napsal v úvodu příspěvku.

Vláďova cesta nebyla podle moderátora jednoduchá, uměl se však vždy přizpůsobit situaci. „A byť se spoluhráčům jeho osoba až do sloučení výrazně zajídala – Dominika jej doslova nesnášela, slovenská aliance ho výrazně nemusela, aliance Veve ho měla s Adamem jako úhlavního nepřítele – po smíchání kmenů to bylo stejné,“ pokračuje moderátor, který poukazuje na to, že pro jeho hru byly klíčově tři osoby. „Nakonec si dokázal vybudovat tři silné vztahy. Jeden s Veve a druhý s Johy. A samozřejmě Braňo,“ vysvětluje.

Vláďa dokázal eliminovat svá negativa a těžit z imunit. „Dokázal postupně upozadit svou často otravnou upovídanost a všeználkovství, které ostatním lezlo na nervy. I pro něj byl zásadní obrat ve hře rozhovor s Chili a její následná interpretace toho, co se stalo. Vláďa by opravdu táhnul s nimi za jeden provaz a měl by to pak daleko těžší. Ale tento moment, samozřejmě se 100% úspěšností v imunitách změnil osud i jeho hry a paradoxně k lepšímu,“ napsal Novotný. „Vláďa udělal nikoliv vše správně, ale vše tak, aby veškeré ‚chyby‘ či jeho osobnostní rysy uhladil do někoho, kdo je podporujícím, pomáhajícím, starajícím a spravedlivým členem kmene,“ doplňuje.

Podle moderátora začal Vláďa hrát hru daleko dříve než všichni ostatní. „Nebylo to pro něj jednoduché, protože se musel hlídat. Jeho chytrost jej často přiváděla ke svému druhu určité arogance pro ostatní. Znal hru a rád ji ostatním vysvětloval. Druhý den už běhal po ostrově prakticky nahý v trenýrkách, a to děvčata děsilo, zatímco 22. den už to dělali všichni. Zkrátka byl před ostatními pořád skoro ve všem napřed a to nebývá pro dotyčného a jeho oblíbenost příliš dobře,“ vysvětluje Novotný.

Kéž by v další sérii bylo více Vláďů a méně Braňů

Místo toho, aby ostatní hráli, začali Vláďu adorovat. „Vládu postupně začali všichni adorovat, a to až nezdravě. Braňo a jeho monology i do rozhovorů o tom, jak je Vláďa skvělý a zaslouží si vyhrát, mě ubíjeli. A podobnou notu jela i Johy,“ kritizuje ostatní hráče moderátor. „Jakmile vypadla Nikol, věděla, že Vláďa je pro ni vítěz, a tak to bylo i s Dominikou a ostatními. To bylo právě mistrovství Vládi. Byť se poroty trochu obával, tak ta viděla jasně a správně jen jednoho vítěze. Což je ‚mistrovské dílo‘ ve hře a klobouk dolů, jak to Vláďa dokázal!“ pochválil vzápětí zaslouženého vítěze.

Příště by to chtělo více Vláďů ve hře. „Byla to jízda minovým polem. Vláďa prošel těžkými duely s Enriquem či Adamem, musel vždy někoho nominovat a dělal to velmi chytře. Zkrátka, vítěz byl jediný možný a je naprosto zasloužený. Jsem rád, že Vláďa pro diváky hru komentoval a oznamoval jim, jak a proč co hraje. Do další řady bych si znalostmi a zapálenosti pro soutěž přál 24 Vláďů – to by pak byla série,“ zasnil se moderátor do budoucnosti. A co by se dalo vylepšit do další série podle nás? Podívejte na tento článek.

The post Moderátor Survivoru hodnotí: Vláďa vyhrál úplně zaslouženě. Na ostatních mu vadilo, že hru neuměli hrát appeared first on Top Stories.

Když se vypravoval soused na třídenní pracovní cestu, tak se jeho Honzíkovi vůbec nechtělo…

Byla jsem zrovna na chodbě bytu, když jsem slyšela tříletého Honzíka vedle v bytě naříkat a plakat, že nikam jet nechce, že by chtěl zůstat doma. Ono se není čemu divit, když ho soused většinou zavře na hotelovém pokoji a nechá třeba 4 až 5 hodin čekat.

Vyšla jsem tedy před byt a čekala, až budou vyrážet. Když Honzík vyšel před byt, tak na něm bylo vidět opravdu velké zklamání a bezmoc. Snažila jsem se ho utěšit, ale bylo to marné.

Nabídla jsem tedy sousedovi, že ho pohlídám, aby ho nechal u mě. Honzíkovi se tak rozzářila tvář, že si toho všimnul i soused. S hlídáním souhlasil a odjel tedy sám.

S Honzíkem jsem si to užila a on také

Vymyslela jsem pro Honzíka program na celé 3 dny tak, aby mu nebylo smutno po tatínkovi. Byl se mnou v aquaparku, zoo, v přírodě, cukrárně, kině a na dalších místech. Když se jeho táta vrátil, tak mu Honzík všechno vyprávěl.

Stařenka ukončila manželství, které jí nevyhovovalo, děsivým způsobem

K budově soudu přijíždí taxík a z něj vystupuje žena, jejíž obličej je skrytý pod...

Soused mi několikrát děkoval a pořád mi cpal peníze. Já jsem peníze však nechtěla. Soused se mi tedy odvděčil společnou večeří, kde mi hodně nadbíhal. Netrvalo mu to dlouho a byla jsem celá jeho.

Se sousedem teď udržuji milenecký vztah a Honzíka hlídám opravdu často

Jelikož jsem byla dlouho sama, tak jsem mu dlouho neodolávala. Soused je chytrý a atraktivní. Jen je mu teprve 26 let a já si připadám, že spím se zajíčkem.

Honzíka už miluji jako svého a přemýšlím o vlastním dítěti s mladým sousedem. Nevím však, jak mu to říct, aby se nezalekl. Netuším totiž, jestli se mnou milenecký vztah neudržuje hlavně kvůli hlídání Honzíka.

The post Martina (38): Jednou jsem se postarala sousedovi o syna. Teď je ze mě chůva a milenka na plný úvazek appeared first on Top Stories.

Nejúspěšnější jsou v této soutěži historicky země jako Irsko, Švédsko, Francie, Nizozemsko nebo Lucembursko. Jedná se o země západní Evropy, což zřejmě i opisuje fanouškovskou základnu této soutěže. V Česku neměla soutěž až do úspěchu Mikolase Josefa v roce 2018 téměř žádnou sledovanost.

Není to sice úplným pravidlem, ale v posledních letech hned několikrát vyhrálo nad hudbou politické téma. V Eurovizi nejde kolikrát ani tak o oslavu evropské hudby, ale spíš o vyslání určitého poselství. O vítězi sice rozhodují kromě poroty i diváci, ale většinově zřejmě hlasují diváci z výše zmíněných zemí.

Například v roce 2014 vyhrála tuto soutěž rakouská vousatá zpěvačka Conchita Wurst, což by se dalo, když se podíváte zpátky do historie, označit za první velký mediální rozmach LGBT komunity v Evropě.

O dva roky později vyhrála už Ukrajina s písní 1944, kdy text písně zpěvačky Džamaly pojednával o deportacích krymských Tatarů z rozkazu sovětského vládce Josifa Stalina za druhé světové války.

Ani v jednom z těchto případů nešlo primárně o hudbu. Jak naivní z tohoto pohledu potom vypadá účast českých Kabátů, kteří nic podobného nemohli nabídnout. Ne náhodou skončili v 2007 až na posledním místě semifinále. Jméno Česku napravil před čtyřmi lety Mikolas Josef svým celkovým 6. místem.

Vzhledem k výše napsanému není překvapením, že v právě probíhajícím ročníku Eurovize je největším favoritem opět Ukrajina. Kurzy na vítězství Ukrajiny se pohybují okolo 1,4 ku 1, druhá Velká Británie má výrazně vyšší kurz v hodnotě 7 ku 1. Sázkaři mají zřejmě jasno, já také – letos vyhraje opět Ukrajina. Na hudbě, ale ani textu záležet nebude.

The post Eurovize je hudební soutěž, ve které jde o hudbu až na posledním místě. Letos to vyhraje Ukrajina appeared first on Top Stories.

René Strausz alias Rendy vystupuje v hudebních klipech na Youtube po boku romské kapely Cico band, jejichž písně mají nádech romské hudby zremixované do moderních trendů. Jednoduchý text písní s chytlavou taneční melodií částečně připomíná i rumunské či moldavské hity.

Jeho spojení s romskou kapelou poté funguje na jedničku. Například tato píseň s názvem Jakooo má už přes 4 miliony zhlédnutí.

Rendy není rozhodně žádný excelentní zpěvák, ale šoumen, který klipy propaguje prostřednictvím vlastní osoby a svého osobitého tance, se kterým už dříve rozpoutal na slovenském Instagramu šílenství.

Brýle – dnes jako módní doplněk. Jak ale vypadaly dřív?

Brýle prokazují svůj význam tím, že nám umožňují lépe vidět a řeší problémy se...

Podobných videoklipů, jako je ten následující, má s různými lidmi ze všech koutů Slovenska minimálně desítky. Každý z nich má poté desítky tisíc pozitivních reakcí. Bláznivé taneční kreace na chytlavou melodii jednoduše málokoho nechají chladným.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený RENE STRAUSZ (@rene.rendy)

O tom, že René společně s Cico band začal dobývat Slovensko, značí i to, že skupina je natolik populární, že už nejde jen o krátké klipy na Instagramu nebo hity na Youtube, na řadu přišlo i koncertování. Naposledy společně bavili například návštěvníky klubu v Piešťanech.

The post Manžel Zuzany Plačkové dobývá s romskou hudbou Slovensko. Rozpoutal zde taneční šílenství appeared first on Top Stories.

Každý den ihned po škole domů a pracovat

Vždy den předem jsem musela doma nahlásit, kdy další den končím. Pak jsem musela ze školy rovnou domů, kde jsem měla na stole seznam úkolů na ten daný den. Někdy toho bylo tolik, že jsem to ani nestihla.

Moje matka nechtěla nikdy ani slyšet, že bych si zašla se spolužačkou do kina nebo na kávu. Přišlo jí to zbytečné a myslela si, že doma je mi nejlíp.

Když jsem byla starší, tak jsem začala mít zájem i o kluky asi tak, jak je to v tom věku normální. Jenže ve škole toho člověk moc nenadělá a žádný z kluků na moji rodinnou situaci neměl trpělivost, aby se mnou nemohl být v běžném životě. Proto jsem nikdy žádný vztah neměla.

Postěžovala jsem si matce, ale nebylo to k ničemu

Když jsem si doma postěžovala, že ostatní se mají líp, že bych chtěla také nějakého kluka, tak jsem málem dostala přes pusu. Matka se rozčílila, že co bych s ním asi tak chtěla dělat, jestli chci, aby ze mě byla svobodná matka a žila v chudobě i s dítětem.

Stařenka ukončila manželství, které jí nevyhovovalo, děsivým způsobem

K budově soudu přijíždí taxík a z něj vystupuje žena, jejíž obličej je skrytý pod...

Táta vždy jen nevěřícně vrtěl hlavou ze strany na stranu, ale nikdy nic matce neřekl. Když matka nebyla doma, tak mě vždy uklidňoval, že až budu starší, tak to pochopím.

Jednou, když matka musela zůstat v nemocnici, tak jsem byla týden s tátou sama doma. Táta mě pouštěl, kam jsem chtěla, a tehdy to začalo.

Za ten týden jsem chtěla dohnat asi vše, co jsem zameškala

Jelikož jsem za ten týden doháněla, co se dalo, tak jsem hledala někoho na sex na jednu noc. Narazila jsem na chlapíka v baru, který se choval slušně a byl strašně sexy.

Vyspala jsem se s ním na hotelovém pokoji a když odcházel, nechal mi tam 5 tisíc. Nechápala jsem to, ale asi si myslel, že to dělám běžně za peníze.

Pět tisíc jsem snad nikdy neviděla a bylo to opravdu hodně peněz. Nechal mi tam i telefonní číslo, takže jsem s ním začala chodit pravidelně. Postupem času jsem si našla i jiné klienty a začala žít v luxusu. Dokázala jsem vydělat i 150 tisíc měsíčně.

Od matky jsem se už odstěhovala a chodím tam jednou měsíčně na oběd. I když jsem na ni naštvaná, tak jsou to rodiče a mám je ráda.

Jelikož všichni doma vědí, že umím pět světových jazyků, tak jsem řekla, že se živím jako překladatelka pro podnikatele. Proto mám tak velký příjem a pravidelně jednou za měsíc při návštěvě na obědě doma nechávám rodičům obálku se 30 – 40 tisíci.

The post Lenka (28): Matka mi nechtěla dovolit vztah. Tak jsem na truc začala chodit za peníze appeared first on Top Stories.

Nešel mi zapnout alarm

Máme docela moderní dům, kde se dá zapínat alarm v jednotlivých částech. Garáž patří mezi tu část, kde pravidelně alarm zapínáme. Když jsem však chtěla ze vstupu domu zavřenou garáž aktivovat, tak to nešlo. Čidlo mi hlásilo otevřené dveře.

Při odchodu z garáže jsem zmáčkla tlačítko, kdy dveře jedou pomalu dolů. Většinou mi to vyjde tak, že než dojdu do vstupu, jsou garážová vrata zavřená. Šla jsem se tedy podívat, co se stalo. Ve vratech byla zaražená garážová skříňka.

Myslela jsem, že popojela, tak jsem se ji snažila vyprostit

Když se mi ji podařilo vysoukat, tak se vrata rychle sesunula dolů a já zůstala zavřená v garáži. V tu chvíli mi došlo, že skříňka asi sama nepopojela, protože když jsem ji tahala ven, tak byla zabrzděna. Musel ji tam prostě někdo dát.

Stařenka ukončila manželství, které jí nevyhovovalo, děsivým způsobem

K budově soudu přijíždí taxík a z něj vystupuje žena, jejíž obličej je skrytý pod...

Má obava se naplnila, když jsem uslyšela pohyb za autem rodičů, které je velké SUV. Stála jsem u dveří jako opařená. Najednou vyšel chlapík zpoza auta a šel přímo ke dveřím. Jen je otevřel a odešel.

Stála jsem v garáži ještě pět minut ztuhlá na jednom místě

Nikdy v životě jsem nebyla tak vystrašená, takže jsem tam jen stála jako přikovaná k zemi. Až jsem trochu přišla k sobě, vyběhla jsem z garáže a šla vzbudit otce.

Ten vyšel ven a snažil se našeho nezvaného hosta najít, jenže už to bylo moc pozdě, takže nikde nikdo nebyl.

Od té doby parkuji zásadně venku a auto už si do garáže neschovávám. Vracím se i dřív domů, abych se kolem domu nemusela pohybovat v nočních hodinách. Ten strach zůstane ve mně asi ještě hodně dlouho.

The post Barbora (19): Už nevkročím do naší garáže v noci. Nikdy v životě jsem nebyla takto vystrašená appeared first on Top Stories.

Prvně jsem si zjistila, jestli je svobodný

Protože mi jeden vztah ztroskotal na tom, že mi mého kluka přebrala jiná, tak jsem si raději zjistila, zda je Michal svobodný. Nechtěla jsem totiž být ta mrcha, která někomu někoho přebere. Sama moc dobře vím, jak moc to bolí a co to znamená.

Jednou jsem se osmělila a zeptala se ho tedy, jestli je Michal svobodný. Měli jsme totiž jet společně na služební cestu, tak jsem to zahrála tak, jestli to jeho přítelkyni nebude vadit. On se jen usmál a řekl, že už pět let žádnou přítelkyni nemá. Tím se pro mě stal ideálním cílem.

Služební cesta byla jako dovolená a on byl dokonalý

Necítila jsem se jako v práci, ale jako na dovolené. Michal mě měl na cestě zaučovat, jak se bavit s klienty. Práce byla vždy tak na dvě až tři hodiny a potom jsem si mohla užívat krásu Berlína a hlavně pohostinnost hotelu, ke kterému byl i bazén.

Tam jsem Michala poprvé viděla jen v titěrných plávkách a tam jsem se do něj úplně zamilovala. Celou cestu jsem na sobě nedala nic znát a on byl také hodně opatrný. Po návratu domů nám to ještě docela trvalo.

Po měsíci od návratu domů jsem dostala pozvání na rande

Když jsem od něj dostala pozvání na rande, tak jsem ani chvilku neváhala. Byla to opravdu vzrušující noc plná sexu, která se opakovala den co den asi 14 dnů. Po práci vždy hned k němu domů a šup šup na to.

Po 14 dnech se mi svěřil, že se mi musí k něčemu přiznat. Roztáhnul závěs za postelí, kde bylo plno pavouků, které choval jako koníček. Já mám panickou hrůzu jen ze záchodového pavouka a tohle jsem opravdu nedala.

Tak velkého a chlupatého pavouka jsem v životě neviděla. Z bytu jsem utekla polonahá, protože jsem si představovala, jak mu ti pavouci všichni utečou. Od té doby se mu vyhýbám. Pokud má náš vztah pokračovat, bude si muset vybrat – buď pavouci, nebo já.

The post Veronika (24): Konečně jsem našla toho pravého. Když jsem zjistila, jaký má koníček, tak jsem utekla appeared first on Top Stories.

A o tom je i první příspěvek. „Paninko, máte to jako nový,“ naráží delniq na „elegantní“ opravu domu.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený delniq (@delniq)

Další příspěvek poukazuje na neodbornou stavbu překladu. „Paninko, kde vám to padalo na hlavu?“ rýpne si delniq. Někde se také zřejmě staví od oka, nebo? „Paninko, ty cihly už takhle přišly,“ vysvětluje delniq u fotky s viditelně křivě postavenou zdí.

Podivuhodnost po probuzení z kómatu : Pacient jako jasnovidec

Většina pacientů po těžkém úrazu hlavy bojuje se ztrátou paměti a má problémy si...

Opravdu hrozivě vypadá řešení odpadu umyvadla, které ústí u nohou. Koho mohlo takové řešení vůbec napadnout? „Paninko, jinak to nešlo,“ má jasno delniq. Silikonem se také mnohdy dvakrát nešetří, o čemž svědčí zase další ukázka. „Paninko, jsem koukal, že vy toho silikonu ráda víc,“ rýpne si delniq.

Mnohokrát se v nešvarech objevuje montážní pěna. „Paninko, pěna v rukách odborníka je jako…“ nadhodil u jednoho mistrovského díla k dokončení věty delniq. „Je jako šlehačkový dort od mistra cukráře,“ vystihuje dokonale jeden z uživatelů v komentářích.

Ani bazén s terasou vyrobený z obyčejné vany očividně není pro některé odborníky překážkou. „Paninko, bazén s terasou hotovej, můžete začít napouštět vodu a relaxovat,“ píše delniq k originálnímu řešení.

A mohli bychom pokračovat až do skonání světa. Na obrázky řemeslnických masakrů reaguje na profilu aktivně řada skutečných řemeslníků, kteří se baví amatérstvím zhotovitelů. Satirický účet si vysloužil už přes 35 tisíc sledujících. Nebude tomu dlouho trvat a z dělníka se stane influencer.

The post Dělník na internetu poukazuje na přešlapy řemeslníků. Montážní pěna všude, kam se podíváš appeared first on Top Stories.

V den jeho osmnáctin se nevrátil domů

Nikdy jsem ho pořádně nikam nepouštěla, pokud neměl dle mého názoru dobrý doprovod. Teď si to zpětně docela dost vyčítám, protože asi trpěl tím, že nemohl chodit s kamarády ven. Manžel mě vždy podporoval, ale v den jeho osmnáctin mu chtěl dát pokoj.

Když měl Robert osmnácté narozeniny, tak jsem si myslela, že uděláme klasickou rodinou oslavu. On měl však úplně jiné plány a chtěl vyrazit s kamarády. Já byla proti, ale manžel ho pustil s tím, aby se ozval, kdy se vrátí.

Čekala jsem na něj až do páté hodiny ranní, ale nepřišel

Nechtěla jsem se s tím smířit a na syna jsem čekala až do páté hodiny ranní. Nepřišel a já jsem mezitím usnula na sedačce u televize. Když nebyl doma ani na oběd, tak jsem měla opravdu strach a začala jsem obvolávat jeho kamarády.

Chtěla jsem jít dokonce i na policii, ale manžel mě ujišťoval, že někde vyspává kocovinu. Vrátil se až v devět večer zelený jako vodník a bylo mu strašně zle. Rovnou zapadl do pokoje, kde proležel dva dny.

Týden byl klid, ale pak to vše začalo

Doufala jsem, že mu tento zážitek s alkoholem stačil a bude klid. Za týden však poslal sms zprávu, že dnes nepřijde a spí u kamaráda. Vrátil se další den ve stejném stavu, ale tentokrát zase večer odešel. V podstatě začal chodit každý den pryč a domů se chodil jen osprchovat, najíst a vyspat.

Vydržela jsem to přesně rok a pak se ozvala s tím, že nejsem žádný hotel, který bude využívat jen na to nejnutnější. Řekla jsem mu, aby si zkusil skutečný život, jak se o sebe postará sám. Ve zlosti jsem mu také řekla, ať se přidá klidně rovnou k bezdomovcům, se kterými může popíjet celý den.

Myslela jsem, že se mu to v hlavě urovná a buď si zařídí práci s vlastním bydlením, anebo se vrátí domů s tím, že se polepší. Ale po mém proslovu si zabalil cestovní tašku a od té doby žije na ulici.

K nám už vůbec nechodí a když ho náhodou potkám, tak odvrátí zrak. Tohle bych do svého dítěte nikdy neřekla a strašně se za to stydím. Přemýšlím zpětně a říkám si, kde se to všechno pokazilo.

The post Marie (59): Vyhodila jsem syna na ulici, aby si vyzkoušel skutečný život. Už se domů nevrátil appeared first on Top Stories.

Hodně lidí po mně chtělo pomoc a já nikdy nikomu neřekl ne

Jelikož jsem sám, tak jsem měl spoustu volného času. V podstatě každý víkend jsem trávil u někoho na domě. Pořád někdo chtěl s něčím pomáhat. Nikdy jsem si za to nic neřekl, maximálně to, co jsem do toho musel dát sám, a to byla například nafta do strojů, kterou jsem v práci musel zaplatit.

Ať už to byla oprava kotle, poorání pole nebo vybagrování díry na bazén, tak jsem byl vždy v obci já ten, co to zařizoval nebo rovnou dělal. Opravdu nikdy mi to nevadilo až do určitého momentu.

Když mi vzal požár dům, tak jsem v tom zůstal sám

Jednoho dne mi mou vlastní chybou vyhořel dům. Přišel jsem domů unavený z práce a začal si vařit. Usnul jsem a v kuchyni začalo hořet. Naštěstí mne vzbudil kouř a já z domu utekl. Požár se rychle rozšířil a během dvou hodin bylo po domě.

Hasiči se opravdu snažili, ale dům je určený k demolici. Nikdy jsem nevěřil bankám, takže jsem měl všechny peníze doma. O vše jsem přišel a neměl, kam jít.

Doufal jsem v pomoc ostatních, ale zůstal jsem stát na ulici

Ten den byl opravdu hrozný, stál jsem u vyhořelého domu, který byl neobyvatelný. Čekal jsem nabídku od některého ze sousedů, že bych u nich mohl složit hlavu, ale nic.

Naštěstí mi zůstal zahradní domek na zahrádce kousek od domu, kde jsem se mohl vyspat a další den ráno začít vše řešit. Už je to nějakou dobu, co přebývám v zahradním domku a snažím se postavit dům znovu. Jsem tu pořád sám a nikoho ani nenapadne mi jít pomoci. Už nikdy pro nikoho nic dělat nebudu.

The post Jiří (35): Každému jsem pomáhal. Když jsem však pomoc potřeboval já, tak nikdo nebyl ochotný appeared first on Top Stories.

Po týdnu odloučení přišel zpátky do bytu, ale jen pro věci

Byla jsem z toho opravdu vyřízená a pořád dokola jsem jen plakala. Po týdnu jsem slyšela klíče v zámku a pohyb, který dělal vždy jen přítel. Zavalila mě naděje, že se vrací zpátky a bude zase všechno v pořádku.

On však přišel s velkou prázdnou taškou s tím, že si jde jen pro věci. Začal se balit a u toho mi říkal, že se musíme domluvit, co uděláme s bytem, autem a hlavně naším synem, jak si ho budeme střídat. Nebyla jsem schopná ani slova, jak mi bylo zase do breku.

Nejde o mě, ale hlavně o našeho syna

To, že mě přítel opustil, je prostě věc, která se stává více lidem. Kdyby v tom nebylo dítě, tak bych se z toho asi také za měsíc nebo dva otřepala.

Tady je však dítě a to já nemohu překousnout. Je mi prostě strašně líto, že už nikdy nebude mít tu úplnou rodinu.

Nebude mít doma tatínka a maminku. Nevím, proč tohle přítel udělal. Nevím, jestli někoho má, nebo nemá. Každopádně si myslím, že našemu synovi nepřipravil zrovna dobrý start do života.

Pořád jen sedím a přemýšlím, co jsem udělala špatně

Od té doby, co odešel, jen sedím a přemýšlím, co jsem udělala špatně. Můj přítel měl vždy navařeno, vždy měl vypráno. Snažila jsem se udržovat rodinu ve zdraví a čistotě.

Doufám, že se mi jednou dostane rozumného vysvětlení, proč k této situaci došlo. Teď se cítím opravdu špatně a musím se s tím nějak srovnat. Absolutně ale nevím, jak to jednou budu Kubíkovi vysvětlovat.

The post Mladá maminka Kateřina (28): Po 8 letech mě přítel opustil. Zrovna, když jsem mu porodila našeho syna appeared first on Top Stories.

Během dvou let se úplně změnila a přestala s námi komunikovat

Nikdy jsem své dceři nechtěl dávat peníze zadarmo, a to jich máme s manželkou nadbytek. Chtěl jsem, aby věděla, že peníze nejsou bez práce. Ona však vždy chtěla to nejlepší, ten nejlepší mobil, ten nejlepší počítač i hodinky.

Manželka jí na to vždy dala, ale dodržovala mé zásady a dcera za to musela něco udělat, například měsíc obsluhovat myčku nebo se celé léto starat o trávník na zahradě.

Myslel jsem si, že pro ni děláme to nejlepší a tak se v ní zakoření základy dobrého přístupu k penězům.

Když jí bylo 18, tak se často vracela domů pozdě a peníze už nechtěla

Přesto však chodila pořád v něčem novém a dokonce si pořídila auto asi tak za 300 tisíc korun. Nechápal jsem, kde na to bere, vždyť přece jen pořád chodila do školy. Vrtalo mi to hlavou, tak jsem si začal zjišťovat více informací.

Brýle – dnes jako módní doplněk. Jak ale vypadaly dřív?

Brýle prokazují svůj význam tím, že nám umožňují lépe vidět a řeší problémy se...

Vlezl jsem jí do počítače i telefonu, ale tam jsem nic nenašel. Jednoho dne jsem se ji rozhodnul sledovat. I když byla manželka proti, tak jsem od ní zároveň cítil, že by jí to také zajímalo. Sledoval jsem dceru od té chvíle, co odjela z domu.

Jel jsem za ní asi 50 km až k nějakému luxusnímu domu

Docela mě překvapilo, že jede tak daleko, až najednou zastavila u dost luxusního domu. Vešla dovnitř a vylezla asi za dvě hodiny. Odtud jela zpátky domů. Nechápal jsem to, ale myslel jsem si, že si našla bohatého přítele.

Další den, kdy dcera znovu opouštěla dům, jsem se za ní vydal ze zvědavosti, jestli pojede do stejného domu. Jela úplně na opačnou stranu a tentokrát zastavila na parkovišti u luxusního SUV. Vešla do auta a mně už začalo být jasné, o co se tady jedná.

Po pár minutách jsem se připlížil k autu a viděl jsem tam svoji dceru, jak obšťastňuje starého pána. Odplížil jsem se pryč a s dcerou už tři měsíce nemluvím. Nevím, jak tady k tomu přistupovat, abych s ní neztratil úplně kontakt, ale tohle zjištění mě opravdu úplně rozhodilo.

The post Mirek (43): Chtěl jsem zjistit, co moje dcera provádí po večerech. Raději jsem měl zůstat žít v nevědomosti appeared first on Top Stories.

Tuto verzi prostě žádný opravdový fanoušek nemohl ocenit. Ano, mohlo se to nepochybně líbit průměrnému divákovi Novy, který je jinak zvyklý na bizarní pořady jako Tvoje tvář má známý hlas nebo rovnou Výměna manželek.

Ano, oproti těmto zmíněným pořadům byl i česko-slovenský Survivor nablýskaný Mercedes. Ale pořád to byl Mercedes z AliExpressu, nepovedená napodobenina originálu.

Co se tvůrcům TV Nova extrémně povedlo, tak to byl casting. Na české (a slovenské) poměry opravdu perfektní výběr hráčů, ať už šlo o celebrity nebo prostý lid. Jediná škoda, že tito hráči nedostali dostatek prostoru hrát, protože se topili celou dobu v táborových disciplínách, a to mnohdy dokolečka dokola.

A když fanoušci zkritizovali, že souboje do 3 bodů jsou nudné, vytasil se moderátor Ondřej Novotný (ne, že by to bylo z jeho hlavy – licence je licence, a to i ta hloupá) v průběhu hry se souboji do 5 bodů, do 7 bodů, do 9 bodů a diváci se tak kolikrát dívali polovinu dílu pořád na to samé dokola.

Ženská revoluce v oblékání. Bradavky všude, kam se podíváš

Všechno se zmenšuje, zprůhledňuje a zviditelňuje. Dámská revoluce v oblékání přinesla zajímavé...

O tom prostě skutečný Survivor není. Díly americké nebo v dnešní době velmi oblíbené australské verze mají obrovskou dynamiku a v tom je to kouzlo. Australskou verzi mimochodem zařadí TV Nova do nabídky Voyo už tento pátek a doporučujeme se na ni podívat. Nebudete litovat. Podívat se doporučujeme i samotné TV Nova.

Během jednoho dílu, který trvá okolo 50 minut se obvykle stihne souboj o odměnu, souboj o imunitu, zvládneme se podívat do dění v táboře a každý díl zakončuje kmenová rada. Za stejnou dobu jsme v česko-slovenské verzi stihli maximálně tak jeden souboj do 9 bodů.

Vyloučený na kmenové radě navíc nejde do žádného duelu, ale je skutečně vyloučen a musí okamžitě opustit hru. Žádný duel, žádný proslov, prostě zhaslá pochodeň a odchod. Toto je naprosto esenciální prvek Survivoru, který naše ukecaná verze říznutá tureckou telenovelou naprosto porušovala.

Naštěstí se ale casting velmi povedl a pokud si člověk nekonečné souboje přetáčel na Voyo, tak se přes všechna negativa na česko-slovenského Survivora dívat dalo. Celou hru táhnul Vláďa, znalec originálních verzí, který asi musel nejednou kroutit hlavou, jaké ptákoviny si na něj vymysleli.

The post Proč se česko-slovenský Survivor fanouškům nelíbil? Protože to byl Survivor jako z AliExpressu appeared first on Top Stories.

Vtipálci však mají jasno. Podívejte na následující twitterový příspěvek.

Jakže bude vypadat vojenská přehlídka v Moskvě 9. května? Třeba takto … https://t.co/jgcMnDxhJF

— Martin (@Qope87) April 18, 2022

Podivuhodnost po probuzení z kómatu : Pacient jako jasnovidec

Většina pacientů po těžkém úrazu hlavy bojuje se ztrátou paměti a má problémy si...

Videoklip, který se šíři na Twitteru, vystihuje naprosto dokonale ruské jednání na Ukrajině. Jsou zde vidět pochodující vojáci s vlajkou, na které je vyobrazen poloviční hákový kříž z písmene Z, což odráží propagandistický symbol ruské armády.

Dále je zde vidět pochodující armáda s televizory, koberci, vysavači namísto zbraní. Na tancích zase jedou pračky, sporáky a ledničky. Svou kořist si vezou i ruské vrtulníky. Tohle vyobrazení zase odráží zprávy o rabování ze strany ruských vojáků v ukrajinských domácnostech, kteří svůj lup následně zasílali domů do Ruska.

Po boku Putina nechybí ve vizi vtipálku ani věrný přítel Lukašenko. V závěru přelétají nad moskevskou přehlídkou stíhačky s modro-žlutými ukrajinskými barvami. Vše zakončuje výbuch v narážce na nespolehlivou ruskou techniku.

The post Vtipálci ukázali, jak asi bude letos vypadat vojenská přehlídka v Moskvě appeared first on Top Stories.

Když jsem chodil do práce, tak jsem neměl o peníze strach

Když jsem věděl, že mi každého patnáctého přijdou peníze a že mám zdravé ruce, tak jsem neměl strach. Peníze se dají vždy nějak vydělat.

Mou noční můrou však byl důchod, protože tím se člověk stane totálně odkázaný na stát. Proto jsem si ve třiceti letech začal spořit na důchod.

Nastavil jsem si jednoduché pravidlo, a to odložit 1/3 z každé výplaty na důchod. Některý měsíc, co jsem měl třeba odměny v práci nebo hodně přesčasů, jsem si odložil i víc.

Na tuto rezervu jsem za celou dobu nemusel sáhnout. Při odchodu do důchodu jsem měl našetřeno bez pár tisícovek skoro 5 milionů korun.

Vše jsem měl uložené doma a manželka o tom dobře věděla

Když jsem šel do důchodu, tak opravdu s klidem, protože jsem každý měsíc dostával důchod a pořád jsem měl svoji železnou zásobu. Manželka brala také důchod, takže jsem se opravdu nemusel omezovat.

Vše bylo v pořádku, dokud dcera nezačala stavět a syn nekupoval byt. Moje manželka prostě usoudila, že nám důchod úplně stačí a že naspořené peníze nepotřebujeme. Proto částku dorovnala do pěti milionů, tu rozdělila na půl a dala to dětem.

Vše udělala bez mého svolení a já se cítím okraden